Rychlostní tratě by mohly být financovány a provozovány soukromými subjekty

27. října, 12:31 - čtk
27. října, 12:31

Pro financování připravovaných vysokorychlostních tratí je podle ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) Zbyňka Hořelici třeba zvážit možnost využití soukromých peněz. Tratě s rychlostí přes 300 kilometrů v hodině by bylo možné stavět prostřednictvím takzvaných PPP projektů (Public Private Partnership). Po roce 2023 totiž skončí hlavní zdroj evropských dotací směřujících do dopravní infrastruktury a další evropské příspěvky budou výrazně nižší.

Podobně jako u silničních PPP projektů počítá státní fond s tím, že peníze na stavbu infrastruktury poskytne soukromý subjekt, který pak následně bude trať provozovat a vybírat od dopravců poplatky za její využití. Ani v případě dlouhodobého pronájmu, například na 90 let, by se ale podle šéfa dopravního fondu nemusely náklady na stavbu a provoz vrátit, zřejmě by bylo potřeba provoz vysokorychlostních tratí dotovat z peněz fondu. To je obdobné u dálničních projektů, kde se rovněž předpokládá, že výnosy z mýta by na pokrytí všech nákladů nestačily.

PPP projekty by se tak týkaly téměř všech chystaných vysokorychlostních tratí. Při současné délce přípravy velkých infrastrukturních staveb lze očekávat, že na první rychlostní železniční spojení je možné získat stavební povolení až po roce 2030, uvedl ředitel odboru strategie Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Radek Čech. Správa železnic nyní pracuje na prvním kroku, kterým jsou technicko-provozní studie. Stanoví, jakým řešením a pro jaké rychlosti by se v Česku měly vysokorychlostní tratě stavět. Studie by měly být dokončené příští rok v květnu.

Podle SŽDC měla Grandi Stazioni dost času na rekonstrukci Hlavního nádraží. Čtěte více:

SŽDC: Grandi Stazioni měla času dost

Mezi prvními vysokorychlostními tratěmi, které chce SŽDC stavět, jsou úseky napojující českou síť do zahraničí. Kolem roku 2030 by se mělo pracovat na spojení Prahy s Německem přes Ústí nad Labem a Drážďany a rovněž přes Plzeň a Mnichov. Na Moravě jde o spojení Brna a Břeclavi s napojením na Vídeň a Bratislavu a dále pak spojení Brno - Přerov.

Vysokorychlostní propojení Prahy a Brna je chystané ve druhé vlně, která je směřovaná k roku 2050. Zde jsou dvě pracovní varianty napojení, jižní větev by měla směřovat přes Benešov a severní přes Havlíčkův Brod. V tomto balíku SŽDC ještě předpokládá spojení z Prahy do Polska buď přes Liberec nebo přes Hradec Králové.

Výběr trasy pro nové rychlostní tratě nicméně není podle Černého jednoduchý. „Všichni chtějí vysokorychlostní trať, nikdo ale nechce, aby mu vedla méně jak dva kilometry od domu,“ uvedl. SŽDC také nemá příliš zkušeností se stavbou železnic v nové trase, většina současných projektů jsou modernizace nynějších železničních tras.


Dále čtěte:

Železničáři chtějí opravit Negrelliho viadukt. Cenu odhadují na 1,2 miliardy

SŽDC chce Grandi Stazioni zaplatit prostavěné peníze za nádraží


Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče