Proti proudu. Z Tchaj-wanu se stává daňový ráj

28. června, 15:31  -  Daniel Džmuráň
28. června, 15:31

Stranou pozornosti a především v rozporu se současným globálním trendem se ze známé asijské ostrovní republiky stává nefalšovaný daňový ráj. Atraktivní je zejména pro stále rostoucí a bohatnoucí čínskou elitu, jež v Tchaj-wanu spatřuje ideální destinaci pro ukrytí majetku.

Řekne-li se daňový ráj, jako první vyvstane většině na mysli stereotypní obrázek malých ostrovních států, kde ve stínu palem leží před zdaněním či regulací bezpečně ukryty stamiliardy dolarů – Bahamy, Maledivy, Samoa či Kajmanské ostrovy. Spolu s nimi se pak vybaví několik zemí, jež sice onen obrázek tropického ráje tak dokonale nenaplňují, avšak o jejich offshorové atraktivitě není pochyb (často díky množství medializovaných skandálů). Sem patří jak významná finanční centra (zejména Švýcarsko, Singapur a Hong Kong), tak státy jako Lucembursko, Irsko, Kypr či nejnověji nechvalně proslulá Panama.

Ti, kteří jsou do problematiky daňových rájů více zasvěceni, by pak mohli doplnit například Libanon, Chile, Malajsii, Libérii, americký Delaware či britské ostrovy Guernsey, Jersey a Man. Existuje však jedna země, kterou by tipoval málokdo. Leží v Asii a tvoří hranici mezi Jihočínským a Východočínským mořem. Jedná se o Tchaj-wan. Důvod je prostý. Zatímco většina „profláknutých“ daňových rájů pomalu ale jistě přijímá opatření směřující k omezení offshorových aktivit, na Tchaj-wanu se ničím podobným netrápí. A to navzdory hrozbě ekonomických sankcí.

Výměna informací

Tažení proti zneužívání daňových rájů ke skrývání majetku, daňovým únikům či praní špinavých peněz nabralo na intenzitě po poslední finanční krizi. Pomyslného velení se v tomto boji ujala uskupení G20 a OECD, jež začala pod hrozbou ekonomických sankcí nutit jednotlivé daňové ráje k přijetí opatření, jež by zajistila efektivní výměnu bankovních informací napříč státy. Společné úsilí vyústilo v létě 2014 ustanovením takzvaných CRS – Common Reporting Standards (tedy společných pravidel pro finanční reporting).


Přečtěte si, kolik spravují největší americké firmy v daňových rájích a kdo na to nejvíce doplácí:

Apple a ti druzí. Největší firmy drží v daňových rájích desítky bilionů


Přijetím standardů CRS se jednotlivé země zavazují, že od místních finančních institucí budou shromažďovat informace o zahraničních držitelích bankovních kont a následně je automaticky posílat příslušným autoritám (převážně daňovým) v zemích, z nichž tito držitelé pochází. Například české daňové úřady by tak měly mít informace o objemech držených tuzemskými subjekty v bahamských bankách, což by mělo alespoň částečně předejít nezákonnému odlévání příjmů z Česka na Bahamy.

Poslední rebel

Pro férovost je třeba zmínit, že tlak na zavádění podobných standardů ze strany mezinárodních organizací, nevládních institucí i předních světových ekonomik existuje již desítky let. Až ona hrozba ekonomických sankcí se však ukázala jako dostačující motivace k tomu, aby je jednotlivé daňové ráje začaly implementovat. Prozatímní výsledky (na zhodnocení efektivity celé iniciativy je ještě brzy) tak vypadají poměrně slibně.

K zahájení procesu automatické výměny informací v průběhu letošního roku se zavázalo 50 zemí, mezi nimiž se vyjímá celá řada prominentních daňových rájů – například Seychely, Kypr, Irsko, Lucembursko, půltucet karibských území a většina britských teritorií. V příštím roce se k nim připojí i Švýcarsko, Monako, Mauricius, šest tichomořských souostroví, celý tucet dalších karibských státečků a další.

Postupně se tak na přijetí standardů chystají všechny daňové ráje. Jedinou výjimkou je právě Tchaj-wan (celým názvem Čínská republika), který dosud jakékoliv zapojení do iniciativy ignoroval. Vysvětlení, jež vyplývá z e-mailu zaslaného jednou tchajwanskou společností organizaci Tax Justice Network, je prozaické: „Téměř všechny státy budou počínaje rokem 2017 participovat na mezinárodní výměně informací. Tchaj-wan mezi nimi nebude z toho důvodu, aby mohl klientům nabídnout perfektní podmínky pro ukrytí jejich aktiv.“

Výhodné nepřátelství

Posílení offshorového statusu Tchaj-wanu je úzce napojeno na Čínu. Stále se zvyšující počet extrémně bohatých jedinců i velkých korporací v říši středu přirozeně zvyšuje poptávku tamních subjektů po offshorových službách. A jelikož Hong Kong, pro Číňany přirozená první volba pro ukrytí majetku, se spolu s většinou ostatních daňových rájů vydal cestou spolupráce s mezinárodním společenstvím a plánuje zapojení do systému CRS, přesunula se pozornost na protější břeh Tchajwanského průlivu.


Přečtěte si komentář Lubomíra Hegera:

Princip jedné Číny a politika jedné Číny nejsou zdaleka totéž


Kromě geografické blízkosti (v nejužším bodě průlivu je ostrov od pevninské Číny vzdálen jen 130 kilometrů) nahrávají oblíbenosti Tchaj-wanu mezi čínskými subjekty paradoxně i napjaté vztahy mezi oběma zeměmi. Čím více nepřátelské totiž vzájemné vztahy jsou, tím menší je pravděpodobnost bilaterální spolupráce, a tedy i pravděpodobnost výměny informací, jež by vedla k odhalení skrytého majetku. Ve srovnání s dalšími daňovými ráji pak ve prospěch Tchaj-wanu v očích Číňanů hovoří také společný jazyk.

Čínský zájem

Také v dalších ohledech jde Tchaj-wan své nové roli naproti. Jedná se o politicky i ekonomicky stabilní zemi s fungujícím institucionálním prostředím, což se již dříve ukázalo jako zásadní předpoklad pro schopnost nabízet atraktivní a přitom spolehlivé offshorové služby. Přísné utajení veškerých informací o držitelích kont je spolu s dalšími z pohledu transparentnosti kontroverzními opatřeními přímo zakotveno v tamním zákoně o bankovních službách.

V zemi již nyní působí množství velkých zahraničních bank, které mají za sebou nejeden skandál se skrýváním příjmů a krácením daní. Některé z desítek domácích finančních domů pak výhody svých offshorových služeb určených výhradně pro zahraniční klientelu zcela otevřeně propagují.

Nad skutečnými důvody, proč se Tchaj-wan vydává na cestu nefalšovaného daňového ráje, však visí otazník. Jde snad o zájem samotných představitelů ostrova profilovat se jako poslední bezpečné útočiště pro skrývání majetku navzdory hrozbám ekonomických sankcí? Nebo spíše o zájmy lobbistů zastupujících velké korporace? Nehraje i zde hlavní roli Čína, snažící se svou ztracenou kolonii odříznout od mezinárodní scény? Anebo je toto jen důvod zástupný, přičemž ve skutečnosti je existence blízkého daňového ráje důležitá pro finanční zájmy čínských elit?

Jisté je, že chce-li mezinárodní společenství proti zneužívání daňových rájů efektivně bojovat, nemůže nad vývojem u tchajwanského tygra přimhouřit oči.

Dále čtěte:

Více peněz do rájů a bohatnoucí elita: Trumpova lidumilná reforma má velké trhliny

Apple a ti druzí. Největší firmy drží v daňových rájích desítky bilionů

Kde vyperou Rusové i sami sebe. Na Kypru dostanou po půl roce občanství


Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Najděte si novou práci do září
Plná zaměstnanost v ČR: čím jsme si ji zasloužili?
Obtěžují vás nevyžádané telefonáty? Návod, jak se jim vyhnout
O 20 % víc než loni: ceny bytů opět rostou
Mají Češi na elektromobil? Hyundai hodlá rozšířit dojezd až na 500 kilometrů
Auta
Povinné ručení: Jak na změnu smlouvy a snížení ceny
Galerie: Škoda Karoq se chlubí digitálním přístrojovým štítem. Taková věc tu ale byla už dávno
Nové BMW Z4 slibuje svobodu, ale počkáte si na ni až do jara 2018
Kouzlo bohaté sklizně: Zkusili jsme, jak se řídí moderní kombajn
Jeden Velorex 16/250 se dostal až do Chicaga. Teď je po renovaci a stojí přes 300 tisíc
Technologie
Tento týden podcast Cnews FM nebude
Co přinese Intel Coffee Lake do lowendu? Máme parametry Pentií, takt až 3,9 GHz
Povinné ručení: Jak na změnu smlouvy a snížení ceny
Intel už má 15W čtyřjádra pro notebooky v ceníku i s parametry, vydání je blízko
Na počítače míří nový Skype. Nebude to taková divočina jako mobilní verze
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít