Precedens? Radikální imámové si budou v Evropě muset dát pozor na jazyk

03. října, 06:18  -  Lubomír Heger
03. října, 06:18

Samozvaní kazatelé si už v Evropě nemohou říkat, co se jim zlíbí. Choudary a jeho komplic Rahman vyfasovali pět a půl roku.

Vymyli hlavy desítkám lidí tápajícím na prahu dospělosti, kteří jsou dnes ochotni pokládat životy za Islámský stát na Blízkém východě. Efektně zničili pověst islámu v Evropě, takže se skoro začal naplňovat scénář o nevyhnutelném střetu civilizací. Posledních patnáct let pozoruhodně zdatně balancovali na hraně zákona o šíření nenávisti. Pro někoho je to slabá útěcha, ale od letošního září je alespoň jasné, že evropská justice nemusí být vůči sociopatickým dervišům na domácím hřišti úplně bezzubá. Za podporu terorismu putují Anjem Choudary ajeho pobočník Mizanur Rahman na pět a půl roku na samotku do vězení. Islámský klerik a konvertita Sven Lau čelí stejné žalobě v Dusseldorfu.

Smějící se bestie

„Jste oba dospělí lidé a inteligentní muži, kteří po celou dobu přesně věděli, čeho se dopouštějí“ odůvodnil soudce trest za provinění, jež Choudary ajeho následovníci dosud poťouchle označovali za pouhé uplatnění svobody projevu. Islámský aktivista skutečně nikdy nebyl v Sýrii, a dokonce zřejmě asi ani neumí střílet z kalašnikova, natož zkonstruovat bombu. „Ne, nemám vojenský výcvik. Ale dokážu udělat omeletu,“ řekl před deseti lety listu London Evening Standard. A uměl si též dělat legraci z každého, kdo za ním přišel s dotazem na demokracii nebo lidská práva.

Syn pákistánských rodičů vyrostl v Londýně, vystudoval práva, a krátkou dobu dokonce pracoval v právní kanceláři specializující se na občanská a lidská práva, takže mezi paragrafy o šíření nenávisti skákal obratně jako veverka. Jeho spolužáci vzpomínají na promiskuitního svůdníka se zálibou v dívkách bílé pleti, který dokázal vyprázdnit pintu cideru za pár vteřin.

Přečtěte si, co sdělil Spojeným národům k terorismu a islámu český prezident:.

Zeman v OSN vyzval ke společné vojenské akci proti terorismu

Jeho minulost mnohé souputníky ve víře svádí k domněnce, že není ani opravdovým muslimem, ale takový závěr by byl zřejmě chybný. Choudary byl ve víře zpočátku možná jen vlažným, než jej na konci 90. let přirozené sklony k exhibicionismu přivedly rovnou do tábora salaflstů z britské sekty al-Muhajiroun. A tam začal uplatňovat největší know-how, jaké musí mít každý islámský aktivista, totiž zdatnost ve vymývání mladých mozků.

„Je to charismatik,“ říká dokumentarista Robb Leech, jehož nevlastního bratra Richarda Darta před několika lety Choudary strhl natolik, že konvertoval k islámu. Dart se chvíli vyhříval v mistrově pozornosti a uctivě mu postával po boku, když s megafonem na nárožích na vesměs povolených demonstracích řečnil o nevyhnutelnosti vítězství džihádu. Oblíbeným Choudaryho sloganem bývala „vlajka islámu vlající nad Downing Street“ a patrně je také původním autorem slovní přesmyčky „Londonistan“. Dart později vycestoval do Pákistánu cvičit se v sestrojování bomb a dnes sedí ve vězení za stejný zločin jako jeho mistr. „Je okouzlující a chytrý. Když jste tápající mladý muž a setkáte se s ním poprvé, spadne vám čelist,“ říká Leech v dokumentu Můj bratr islamista.

„Některé mozky potřebují mytí"

Shánění mladých konvertitů se mezi fanatiky cení, jako nejzáslužnější práce. Výhodou je, že kromě charismatu a záliby v banálním řečnění k tomu nic jiného nepotřebujete. „Co mě na tom moc bavilo, byla ta jednoduchost. Já jsem muslim a reprezentujú tyto postoje a myšlenky, patřím k ilslámskému státu a všechno ostatní je hřích a zlo. Pro mladého muže jako já, který se topil ve zmatcích, to byla velká útěcha“ říká v dokumentu BBC Jak se Choudarymu konečně podařilo zavřít hubu někdejší konvertita Adam Deen. „Na světě zuří jakási kosmická bitva mezi dobrem a zlem. Na straně dobra je každý, kdo souhlasí s námi. Polarizace vytváří vhodný náhled na nevěřící, takže s racionalizací násilí už lze začít,“ popisuje Deen své někdejší zatemnění mysli.

Mnozí agresivní mladíci z této pasti již nevylezou, jako například Omar Sharif, jenž se odpálil v Tel Avivu roku 2003, nebo Michael Adebolajo a Michael Adebowale, konvertité původem z Nigérie, kteří před třemi lety ubodali britského mušketýra Lee Rigbyho během vycházky v Londýně. Adebolajo před pár lety také postával vedle Choudaryho po nárožích, učitelova veřejného uznání za svůj čin se ovšem nedočkal.

Chytrý právník bezprostředně po vraždě prohlásil, že s takovým násilím „nemůže souhlasit“. Ovšem akt samotný ani neodsoudil. „Některé mozky prostě potřebují mytí,“ zaskočil Leeche cynicky upřímnou odpovědí na otázku, proč musel jeho bratra radikalizovat, aby nakonec skončil ve vězení.

Choudaryho nejkontroverznější výroky
-Kohokoli, kdo zneváží poselství proroka Mohameda, čeká nejvyšší trest. Po přednášce papeže Benedikta XVI. v bavorském Řezně v září 2006, která urazila muslimy.

-Byli to velkolepí mučedníci. O atentátnících na Světové obchodní centrum těsně po útocích 11. září 2001.

-Zavedení šaríi nám slíbil prorok Mohamed a do Británie toto právo dorazí buď přijetím islámu, který je tu nejrychleji rostoucím náboženstvím, anebo dobytím země činiteli přijímajícími islám, kteří tu islám zavedou. Po překvapivé poznámce arcibiskupa canterburského Rowana Williamse, že by Británie mohla přijmout některé prvky práva šaría.

-Nevěřící psy je třeba nenávidět, i kdyby se k vám chovali hezky. Nenáviďte je s vášní! Nepociťujte žádnou lítost za mrtvé Brity v Tunisku. Nepociťujte lítost za nějaké mrtvé dělníky ve Francii. Nelitujte nějaké zbloudilce v Kuvajtu. V létě 2015 po útoku v Tunisku, při kterém zemřelo 30 Britů, a sebevražedném atentátu v Kuvajtu, který si v šíitské mešitě vyžádal 27 životů mezi šíity.

„Nikdy jsem ho neslyšel, že by přímo hájil násilí. Ale byly tam takové postoje a taková atmosféra, jako že se to smí,“ říká Adam Deen, který dnes pracuje pro think tank Quilliam Foundation. Taneční piruety mezi paragrafy by Choudary zřejmě provozoval dodnes, nebýt toho, že v červnu 2014 došlo k jedné převratné události, alespoň z hlediska práva. Na území Sýrie a Iráku byl vyhlášen Islámský stát. Pro Choudaryho a desítky následovníků to byl okamžik pravdy.

Ocitl se pod silným tlakem, aby projektu, který ostatně sám už skoro dvě desítky let předpovídal, osobně požehnal. Choudary tři dny mlčel jako hrob, ale nakonec poslal stručný tweet: „Nechť Alláh pomůže chalífovi k mnoha úspěchům.“

Později se bude hájit, že nepodpořil teroristickou organizaci, nýbrž politický koncept. Žalobci však našli klíč k úspěchu v odstavci 12 zákona o terorismu z roku 2000. Pak už jim jen zbývalo získat pro spolupráci někdejší rekruty a pořádně prohledat sociální sítě. Jak se ukázalo, skrývaly se tu pravé poklady. Na jednom z videí, která nic zlého netuše publikoval Choudaryho příznivec z Indonésie, přísahá tlučhuba z Londýna Islámskému státu věrnost. Tanečník šlápl vedle.

Dávky pro džihádistu

Ovšem jen proto, že Choudary se osobně rozhodl překročit linii, o níž dobře věděl, že za ní už číhají soudy. Předtím dvacet let parazitoval na britské demokracii způsobem, jaký se monarchii jednou může stát osudným. „Nepobírám podporu v nezaměstnanosti.

Jsem na dávkách pro džihádistu bez zaměstnání“ smál se v jednom rozhovoru do obličeje britským úřadům, které jeho manželce a dětem po léta vyplácely skoro dva tisíce liber měsíčně jako podporu na bydlení a vyrovnání nízkého přijmu. „Jsem muslim žijící v Británii. Jestli být Britem znamená přijímat britské hodnoty, pak nepřijímám britské hodnoty. Mám britský pas, ale to je pro mne jen cestovní dokument,“ řekl v jiném rozhovoru.

Přečtěte si, na čem se lídři EU ohledně terorismu dohodli:

Evropa se dohodla na trestání podpory terorismu

Bez ohledu na to, jaké emoce podobný výsměch (oprávněně) vyvolává, není situace lidí typu Rahmana a Choudaryho nijak růžová. Většinou jsou chudí jako kostelní myši, protože islamistické žvanění nic nevynáší, a často oslovují ještě větší zoufalce, než jsou oni sami. Za jejich služby j im nezaplatí ani Islámský stát či jiná teroristická organizace, neboť je dobře doloženo, že mnohonásobně více konvertitů získává skrze propagandu na internetových stránkách, na Facebooku, Twitteru, YouTube a v satelitní televizi. Choudary nebyl žádný imám, ovšem ani pravý imám nemá v Evropě na růžích ustláno.

Jen v Belgii jich asi polovinu platí stát -hovoříme teď nikoli o islamistech, nýbrž o kazatelích působících v mezích zákona. Skoro tři čtvrtiny ze dvou tisíc imámů ve Francii jsou cizinci bez francouzského občanství, kteří dostávají nepravidelnou mzdu z Turecka, Alžírska a Maroka. Německo hostí tisícovku imámů, kteří jsou na výplatní listině turecké vlády. Všechny tyto země svorně sní o tom, že budou jednou vychovávat své kazatele samy na svých teologických fakultách - těch mají spoustu, ovšem studují na nich většinou ženy. A zároveň se jim dostává častého varování ze strany současných kleriků, že muslimské komunity imámy vzešlé z akademického prostředí prostě nepřijmou.

Takové klima přeje řádění anarchistů z okraje společnosti, jakými jsou Choudary či Rahman. Jejich prostor se ovšem stále scvrkává - dokonce i v očích většinové muslimské společnosti jsou dnes považováni za nepřijatelné. Rozsudky ukázaly, že každý aktivista může být trestně stíhatelný za své výroky. Již několik let mají zaměstnanci školství a dalších státních institucí povinnost hlásit jakýkoli projev fanatismu a každý rok absolvují stovky tisíc Britů školení, jak takové chování rozeznat v rámci národní strategie PreventPursue-Protect-Prepare. Co se s těmito hlášeními potom stává, je zatím zahaleno tajemstvím.

Pomsta vymytých mozků

Když se nečekaně objevilo video, na němž přísahá věrnost Islámskému státu, Anjem Choudary viditelně znervózněl. Nejprve se obrátil na Nejvyšší soud se žádostí, aby jej justice přestala pronásledovat za vyjadřování politických postojů. Poté dokonce požádal několik novinářů, k nimž se dříve choval přátelsky a hlasitě je vítal na svých demonstracích, aby k soudu poslali dobrozdání o jeho neškodné povaze. V průběhu procesu ani příliš neřečnil, byť se předtím chvástal, že přijde s velkolepou obhajobou. „Nakonec mu přece jen sklapla huba,“ napsal vBBC Dominic Casciani, který dříve sledoval jeho demonstrace a vedl s ním několik rozhovorů.

Zajímavostí je, že v téže chvíli se v německém Dusseldorfu naplno rozjel proces s klerikem jménem Sven Lau, který je obviněn ze stejných zločinů na podkladě podobného zákona. Jsou mu dokládány jednotlivé činy na podporu Islámského státu, ale ti praví postižení sedí buď ve vězení, anebo na lavici svědků. Jsou to ony „vymyté mozky“ - a jejich nejbližší příbuzní. Postiženi řáděním samozvaných kleriků jsou však v konečném důsledku všichni muslimové a také každý, kdo si přál mírovou koexistenci s islámem.


Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče