Novým prezidentem Interpolu se stal Číňan

10. listopadu, 12:49 - čtk
10. listopadu, 12:49

Novým prezidentem mezinárodní policejní organizace Interpol byl zvolen náměstek ministra čínské veřejné bezpečnosti Meng Chung-wej. Interpol to dnes oficiálně oznámil ze svého sídla ve francouzském Lyonu. Zvolení vysokého představitele čínské bezpečnosti do čela Interpolu nicméně vyvolává obavy, že by Čína mohla jeho postavení využít při pronásledování disidentů po celém světě, napsal britský deník The Guardian.

„Je to mimořádně znepokojivé, vzhledem k dlouhodobým snahám Číny využívat Interpol k zatýkání disidentů a uprchlíků v zahraničí,“ uvedl šéf východoasijské pobočky organizace na ochranu lidských práv Amnesty International Nicholas Bequelin. „Čínská policie porušuje lidská práva, například vynucuje ze zatčených osob doznání a používá mučení,“ dodal. „Na rozdíl od většiny bezpečnostních složek ve světě má čínská policie mandát chránit moc vládnoucí (komunistické) strany,“ připomněl Bequelin.

Rada Interpolu zvolila Menga na zasedání na indonéském ostrově Bali. Bude mít čtyřletý mandát. Jeho předchůdkyní je Francouzka Mireille Ballestrazziová. „Jde o prvního Číňana, který bude tuto funkci zastávat,“ uvedla zpravodajská agentura Nová Čína.

Meng v minulosti působil jako zástupce šéfa čínské ozbrojené policie. Tyto polovojenské jednotky jsou často nasazovány v konfliktních oblastech, včetně Tibetu, hranice se Severní Koreou nebo Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang.

Zvolení Menga přichází v době, kdy se čínský prezident Si Ťin-pching snaží zintenzivnit svou čtyřletou protikorupční kampaň. V roce 2014 Čína vydala seznam stovky svých nejhledanějších občanů, kteří jsou podezřelí z korupce a uprchli do zahraničí. Podle čínských úřadů se zatím podařilo dopadnout a vrátit do Číny bezmála třetinu z nich.

Západní země se ale často zdráhají s Čínou v tomto ohledu spolupracovat. Mnohdy odmítly Číně vydat podezřelé, jelikož organizace na ochranu lidských práv dlouhodobě odsuzují, jak Čína zachází s vězni a že uděluje trest smrti za hospodářské zločiny. Čínské úřady navíc zemím, ze kterých mají podezřelí být vydáni, neposkytují důkazy o jejich vině.

Většina představitelů na seznamu uprchla do Spojených států či Kanady, s nimiž nemá Čína dohodu o vydávání občanů. Kanada ale překvapivě v září oznámila, že zahájí s Čínou jednání o takové dohodě.

Kritici čínského prezidenta tvrdí, že protikorupční politiku používá k tomu, aby se zbavil svých politických nepřátel. To ale čínská vláda odmítá. Čína je členem Interpolu od roku 1984.

Čtěte dále:

Čína odvolala renomovaného ministra financí

Čína poprvé ukázala neviditelný letoun J-20

Číňané chtějí dostavět Dukovany. Údajně bez výběrového řízení


Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče