Londýn očekává zpomalení ekonomiky a rychlejší růst dluhu

23. listopadu 2016, 18:37 - čtk
23. listopadu 2016, 18:37

Británii čeká v příštích dvou letech slabší hospodářský růst, což bude znamenat vyšší rozpočtové deficity a vyšší vládní výpůjčky, než se dosud odhadovalo. Členům britského parlamentu to dnes řekl ministr financí Philip Hammond. Slíbil ale, že bude zvýšenými investicemi a dalšími opatřeními pracovat na posílení odolnosti ekonomiky v době, kdy bude země procházet procesem vystupování z Evropské unie.

Vláda ekonomiku příštích pět let podpoří investicemi do inovací a rozvoje infrastruktury v celkové částce 23 miliard liber (728 miliard korun). Ministr také potvrdil dosavadní plány na zvýšení minimální mzdy a snížení daně z firemních zisků.

Nezávislý Úřad pro rozpočtovou odpovědnost (OBR) předpověděl, že růst britské ekonomiky příští rok zpomalí na 1,4 procenta oproti březnové prognóze 2,2 procenta, založené na předpokladu setrvání země v EU. Odhad růstu na rok 2018 úřad snížil na 1,7 procenta z dosud předpokládaných 2,1 procenta. Odhad pro letošní rok nicméně zlepšil o 0,1 procentního bodu na 2,1 procenta a prognózy růstu pro roky 2019 a 2020 ponechal na 2,1 procenta.

Vláda si během příštích pěti let bude muset vypůjčit o 122 miliard liber více, než na jaře očekávala, odhadl Hammond. Deficity rozpočtu tak budou klesat pomaleji, než plánoval Hammondův předchůdce George Osborne. V roce 2019/20, kdy měl mít rozpočet podle dosavadního plánu první přebytek, očekává nynější ministr ještě schodek ve výši 22 miliard liber.

Dluh veřejného sektoru dosáhne svého maxima ve fiskálním roce 2017/18, kdy se vyhoupne těsně nad 90 procent hrubého domácího produktu (HDP). To by byla jeho nejvyšší úroveň od roku 1964.

„Naším úkolem je nyní připravit ekonomiku na to, aby byla odolná v době odchodu z EU a aby byla schopna projít přechodem, který bude následovat,“ citovala ministra agentura Reuters. V zájmu toho chce vláda od roku 2020 zvýšit podíl investic do ekonomické infrastruktury na 1,0-1,2 procenta HDP z nynější úrovně 0,8 procenta. Pro nejbližší léta ale Hammond slíbil zachování rozpočtové disciplíny.

Hammond potvrdil, že minimální hodinová mzda v dubnu stoupne na 7,5 libry (zhruba 237 korun) z dosavadních 7,2 libry. Daň ze zisků firem se v příštích letech sníží na 17 procent ze současných 20 procent. Původní Osborneův plán počítal s poklesem daně na 15 procent.

Britská ekonomika si po červnovém referendu vedla mnohem lépe, než odhadovala vláda, centrální banka a naprostá většina ekonomických institucí. Stoupenci brexitu, kteří teď katastrofické odhady propadu ekonomiky ostře kritizují, zřejmě zpochybní i věrohodnost nejnovějších prognóz.

Dále čtěte:

Britové si žádné ústupky pro brexit v Evropě nevyjednali a tápou dál

Británie přišla kvůli brexitu o 406 tisíc milionářů

Dopadů brexitu se obává třetina velkých evropských firem


Mohlo by vás zajímat

  • Rekola mění dopravu v českých městech

  • Roman Šmucler: Češky jsou posedlé zvětšováním prsou

  • Vinař Pavel Chrást: Víno se v Česku předražuje

  • Finance.cz pozvaly klienty na curling

  • Adam Hazdra: Třetina lidí je v práci nespokojených

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

Hry pro příležitostné hráče