Češi se po summitu NATO dostávají na hranici svých sil

Ondřej Stratilík 23. července 2016, 14:10  -  ost
23. července 2016, 14:10

Ruská ochota spolupracovat s NATO je minimální, což nedávný summit ve Varšavě nezměnil. Aby spojenci uklidnili své partnery sousedící s Ruskem, vybudují v Pobaltí a Polsku mnohonárodnostní prapory. Češi se do nich nehrnou a generálové přiznávají, že se česká armáda dostává na hranici svých možností.

Po večerní tiskovce Baracka Obamy varšavský fotbalový stadion osiřel. V sobotu 9. července tam skončil summit Severoatlantické aliance. Všichni byli zvědaví na to, jak zareaguje Moskva. „Očekáváme rychlé svolání cvičení ruské armády u západních hranic, další posilování její přítomnosti na Krymu, v Kaliningradu a arktické oblasti,“ shrnul jeden z českých diplomatů.

Od vypuknutí krize na Ukrajině v roce 2013, anexi Krymu a aktivním zapojení pověstných zelených mužíčků do bojů na Donbasu se vztah s Vladimirem Putinem zkomplikoval. „Ruská ochota diskutovat s námi před summitem byla minimální - tvrdí, že nebudou jednat, dokud nepřestaneme opevňovat,“ popisuje jeden z diplomatů.

A z tohoto pohledu se po Varšavě nedá čekat výrazná změna, přestože Moskva ještě před summitem projevila zájem o jednání a minulou středu v Bruselu zasedla Rada NATO - Rusko. Jenže zásadní rozpor panuje nad plánem protiraketové obrany a „východního valu“ NATO v Pobaltí a Polsku.

Aby spojenci ujistili své partnery sousedící s Ruskem, že je ochrání a případný vpád „zelených mužíčků“ zastaví, vybudují v Estonsku, Litvě, Lotyšsku a Polsku trvalé mnohonárodnostní prapory. Každý o síle přesahující tisíc vojáků. Jejich páteř vytvoří Spojené státy, Německo, Velká Británie a Kanada.

„Jednodušší by samozřejmě bylo, pokud by prapor tvořili vojáci jen jednoho státu, ale jejich mnohonárodnostní složení umožní to, že pokud by došlo ke střetu s Ruskem, bude zainteresováno víc členů NATO,“ popisuje zahraničněpolitický stratég ministerstva obrany.

Jde o reakci na současnou aktivitu ruské armády - ta ve svých západních teritoriích buduje tři divize o síle mnoha tisícovek mužů.

Češi míří do Pobaltí

Pražský generální štáb zatím přesně neví, do které země vyšle své vojáky. Neposkytne ale bojové jednotky, půjde jen o podpůrné spojovací či logistické oddíly. Kromě toho nasadí od ledna do března 2017 zhruba stovku lidí v Pobaltí, kde budou společně cvičit s tamějšími armádami. „Každý stát visegrádské čtyřky vyšle v tříměsíčním období jednotku za účelem výcviku a ujištění baltských spojenců,“ přibližuje ministr obrany Martin Stropnický (ANO).


Co Česku vytýkalo NATO před summitem? Čtěte:

NATO před summitem varuje: Česko šetří na armádě


Osm stovek Čechů bude po celý příští rok připraveno zasáhnout v rámci aliančních sil rychlé reakce, až dalších 270 vojáků bude nasazeno v Afghánistánu.

A velení vojska přiznává, že se dostává na maximum svých možností. Proto by si prý přálo, aby se do nových mnohonárodnostních praporů NATO nemuselo zapojit hned, popřípadě aby doba rotace nebyla příliš dlouhá.

Zeman versus Stoltenberg

Ještě před konáním varšavského summitu bylo otázkou, jak se v Polsku zachová český prezident Miloš Zeman. Především kvůli jeho náklonnosti k Rusku. Zástupci ministerstva obrany a diplomacie se proto několikrát sešli s lidmi z Hradu, aby sladili názory.

Že to ale nebude tak jednoduché, potvrdil Miloš Zeman záhy. Ještě před odletem do Varšavy prohlásil, že by podpořil referendum o vystoupení České republiky z NATO. Na summitu se pak nechal slyšet, že vztah aliance k Moskvě je „ambivalentní“. Podle něj NATO na jedné straně Moskvu kritizuje, na straně druhé ji v některých věcech považuje za partnera. Jak ale namítá Jens Stoltenberg, generální tajemník Aliance, právě kombinace dialogu a silné obrany je jediným způsobem, jak dá s Kremlem vyjednávat.

Zatímco špičky NATO tak mají jasný úkol, Praha si bude muset v první řadě vyřešit, jak lépe financovat armádu a zrychlit její modernizaci. Ani po sedmnácti letech od vstupu do Aliance například české dělostřelectvo zdaleka neplní požadavek na čtyřicetikilometrový dostřel.


Světovým zbrojařům roste v Česku konkurence. Čtěte:

Zetor chce do armády, vyvíjí vlastní obrněný transportér

Čtěte dále:

Nekonečný příběh chroptícího dinga

Vrtulníky za 10 miliard? Armáda oslovila Jižní Koreu

Bagdád chce české instruktory i letecké návodčí


Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Jak se rychle a snadno zorientovat v německých volbách
Co se v roce 2018 změní se zvýšením zdravotního pojištění pro OBZP?
Je libo hypotéka se slevou?
Konec kvót na cukr - hrozba, nebo příležitost pro naše cukrovary?
Chcete změnit zdravotní pojišťovnu? Máte čas do 30. září, jinak až za půl roku
Auta
Peugeot 208, 2008 a příbuzné Citroëny dostanou do dvou let…
Porsche 911 GT2 RS údajně zajede Nordschleife pod sedm minut
Další ukázka hlavní výhody elektromobilů v praxi. Tesla ovládla největší drag race
Kviz: Poznáte tato známá americká auta?
Chystá se další velký sportovní sedan. Lexus už brzy ukáže LS F s výkonem 600 koní
Technologie
Cnews FM: Náhrada za reklamy a podivné počty Microsoftu [podcast]
GPU Vega 11 by mohlo mít 2048 shaderů, AMD s ním prý chystá Radeony RX Vega 32 a 28
Intel prý chystá už i dvoujádrové Kaby Lake-X, extrémní Core i3 pro platformu X299
Nvidia nabízí levnější Shield TV. V balení však nemá gamepad
Jedna z nejlepších hororových her je teď zdarma. Stáhněte si Outlast
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít