100 miliard liber do energetiky? Po brexitu jen stěží

30. června, 06:00 - Jonáš Kříž
30. června, 06:00

Energetika Velké Británie patří mezi nejekologičtější v Evropě. Zároveň však podle Mezinárodní energetické asociace potřebuje modernizovat. Stavba větrných farem a navyšování kapacit jaderných zařízení do roku 2020 by potřebovaly investice v hodnotě 100 miliard liber. Ty ale nyní mohou být kvůli brexitu v ohrožení.

„Nejistota ohledně brexitu může zpomalit investiční rozhodování energetických společností o dva až tři roky,“ tvrdí Simon Currie, šéf energetické divize nadnárodní právní kanceláře Norton Rose Fullbright. Takové zpoždění si ale Británie nemůže dovolit.

Britská energetika podle analytiků potřebuje na modernizaci a navýšení kapacit investice v hodnotě stovky miliard liber. Již nyní se podle analýz Deutsche Bank v zemi očekává nárůst cen elektřiny během zimního období v důsledku konce životnosti některých uhelných elektráren.

Jak zelená je britská energetika?
plyn 29,7 %
jádro 21,2 %
uhlí 19,9 %
vítr 14,8 %
ostatní obnovitelné zdroje 12,1 %
ropa 2,3 %

Zdroj: Bloomberg

Země také hodlá v příštích deseti letech vyřazovat z provozu elektrárny, kterým končí životnost. V tomto roce by objem vyrobené elektřiny uzavíraných zařízení měl činit sedm gigawattů. To je 11 procent celkové britské spotřeby.

Brexit znejistil investory

Důkazy o tom, že někteří investoři začali po výsledcích referenda o projektech ve Spojeném království váhat, jsou již na stole.

Rizika spojená se zakázkami na ostrovech přehodnocuje například Vattenfall. Společnost by podle dosavadních plánů měla postavit větrnou farmu na východě země v hodnotě 5,5 miliardy liber.

Přečtěte si, jak Česko zasáhne brexit:

10 dopadů brexitu na Česko

I investice do britské větrné energetiky po brexitu podle svého dřívějšího prohlašení ztrácí také dánský fond PensionDanmark.

Nejvíce ohrožena by však výsledkem referenda podle analytiků mohla být výstavba nových reaktorů v jaderné elektrárně Hinkley Point. A to navzdory prohlášení francouzské společnosti EDF, která má stavbu na starosti, že z investic v zemi v případě brexitu nevycouvá.

O dohodu s EDF se výrazně zasloužila vláda premiéra Davida Camerona. „Ta příští by jí ale mohla klidně odmítnout,“ tvrdí Echin Mammadov, analytik agentury Bloomberg. Svou roli by v tom podle něj mohlo hrát nejen případné politicky nepopulární zdražení elektrické energie, ale také fakt, že se jedná o evropský projekt.

Kam půjdou evropské peníze?

Odchod z EU by mohl přetrhat i vazby na evropské instituce, které byly dříve za financování „zelených“ energetických projektů v zemi odpovědné. Nové dohody si musí Británie vyjednat u Evropské investiční banky. V rámci Evropy patří mezi její největší příjemce.

V uplynulých osmi letech banka zemi půjčila celkem 42 miliard eur. Jen v roce 2015 to bylo 7,7 miliardy. „Významná část těchto peněz šla na větrné farmy a přenosové sítě,“ sdělil agentuře Bloomberg mluvčí banky Richard Willis s tím, že brexit další zapojení instituce do projektů v Británii výrazně ohrozil.

Největší příjemci peněz na zelené projekty od Evropské investiční banky v roce 2015
1. Francie
2. Británie
3. Itálie
4. Španělsko
5. Německo

Zdroj: Bloomberg


O brexitu čtěte více:

Cameron: Evropa je náš spojenec, nesmíme se k ní otočit zády

Referendum by se mohlo opakovat, říká kandidát na britského premiéra

Agentura S&P vzala Británii nejvyšší rating

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče