Každý pátý šéf firmy v USA je psychopat, tvrdí studie

16. září, 06:11  -  Jonáš Kříž
16. září, 06:11

Probojovat se na vrchol pomyslného firemního potravního řetězce vyžaduje ostré lokty a v některých případech i notnou dávku psychopatie. Z amerických výkonných manažerů v dodavatelském sektoru je podle aktuální studie „na hlavu“ každý pátý. Pro úspěch ve firmě žádný problém...

„Existují dva druhy psychopatů. Ti neúspěšní sedí v kriminálech, ti úspěšní v čele správních rad,“ říká František Koukolík, odborník na problematiku psychopatů a deprivantů, v jedné ze svých přednášek volně dostupných na YouTube.

Jeho teorii nahrává aktuální studie Nathana Brookse, forenzního psychologa australské Bond univerzity. Spolu s kolegy ze San Diega Brooks zkoumal 261 jednotlivců pohybujících se ve vyšším managementu amerického dodavatelského sektoru. Podle jeho zjištění by celých 21 procent z nich splňovalo diagnostická kritéria pro soudobou užší definici psychopatie (antisociální poruchu osobnosti) .

Vzhledem k nízkému reprezentativnímu vzorku je obtížné brát Brooksova data za směrodatná. „Já na tyhle nesmysly nevěřím. Kdo ty lidi vyšetřoval? Podle čeho tak soudí? Jen že se někomu nelíbí, co dělají a jak se mají,“ vyjadřuje se skepticky pro Euro.cz psychiatr a bývalý prezident Asociace evropských psychiatrů Cyril Höschl.

Podle Höschla se nejasnosti skrývají již v samotné terminologii. „Poruchou osobnosti trpí v celosvětovém průměru 6 - 9 procent populace, jiné studie udávají i vyšší údaje (10 - 15 procent),“ odkazuje Höschl k dříve užívané širší definici psychopatie, která za ni považovala všechny patologické osobnostní odchylky.

Studii australských vědců se však nabízí srovnání s obdobným průzkumem amerického novináře Jona Ronsona, podle nějž jsou psychopati na vedoucích pozicích amerického byznysu zastoupeni čtyřmi procenty (tedy více než pětkrát méně).

Psychopati podle odborníků prahnou po vrcholových funkcích v politice a byznysu.

Morálka? Pro psychopaty „země neznámá“

Oproti obvykle udávané jednoprocentnímu výskytu psychopatů v běžné populaci je i čtyřprocentní číslo poměrně alarmující. „Pro psychopaty je firemní úspěch hrou, ve které usilují o dominanci nad druhými. Chovat se amorálně jim v takovém případě nečiní nejmenší potíže,“ říká Brooks. „Jejich motivací je dostat se tam, kam chtějí. Za tímto účelem se často snaží vyvolat chaos a poštvat lidi proti sobě,“ dodává.

Definice psychopata
V širším významu byli v minulosti za psychopaty považováni všichni lidé, kteří trpěli nějakou patologickou osobnostní poruchou. Toto pojetí z psychiatrie téměř vymizelo.

V současné době se za skutečné psychopaty považují pouze lidé trpící antisociální poruchou osobnosti. František Koukolík definuje ještě takzvané deprivanty, poloviční psychopaty, kteří z nějakého z psychologických, biologických či sociokulturních důvodů nedosáhli normality v citové oblasti. Hlavním motivem jejich počínání je bažení po moci.

Mezi znaky psychopatů patří podle Frantička Koukolíka velikášství, sebepřeceňování, patologická lhavost a výjimečná schopnost manipulovat druhé. V obecném rámci se jako psychopat obecně chápe jednotlivec, kterému se nedostává některé z typicky lidských vlastností jako empatie, lítost či pocit sounáležitosti.

Nejlepší šéf? Psychopat

„Zajímavou otázkou může být to, jestli psychopatie může sama o sobě při úspěchu ve firmě představovat pozitivní faktor,“ zamýšlí se Jon Ronson. V krátkodobém horizontu mohou podle něj psychopati často být výborní nadřízení. Americký psycholog Robert Hare zaměřující se na psychologii zločinu však varuje: tam, kde chybí empatie a lidskost, se vždy otevírá prostor pro „zlovolné“ a „bezohledné“ amorální chování.

Empatie a lidskost však v dravčím americkém kapitalismu často ve firemním prostředí nedostávají dostatečný prostor. Podle Brookse náboroví specialisté při výběru zaměstnanců mnohdy jednostranně upřednostňují profesionální kvality nad osobními a charakterovými vlastnostmi.

Americkou volební kampaň ovládly iracionalita. Čtěte:

Hillary je prý šílená. Sveze se Trump na vlně konspirací?

Velkým firmám však bezskrupulózní obchodní jednání může svědčit. Ukázkovým příkladem psychopatického chování je podle Breeny Kerrové, autorky online časopisu Hustle, rozhodnutí bývalého šéfa Turing Pharmaceuticals Martina Skhrelliho o navýšení cen léku proti HIV o pět tisíc procent. Cena jedné tablety Derapinu se tak v roce 2015 vyšplhala z třinácti a půl dolaru na 750.

Dalším příkladem je Al Dunlap, výkonný ředitel společnosti Scott Paper, amerického producenta sanitárních výrobků. V roce 1994 Dunlap, pro svůj přístup přezdívaný „motorovka“, vyhodil 35 procent svých zaměstnanců, a tím se mu povedlo skokově navýšit cenu akcií společnosti o 225 procent. Co se týče jeho osobních preferencí, podle své první manželky si Dunlap nejvíce užíval formální procedury spojené s vyhazovy.

Moc nad druhými působí podle Koukolíka na psychopaty jako droga. Mozek se časem stává rezistentní a vyžaduje stále více. Není proto divu, že desítka profesí, o které mají psychopati podle psychologa oxfordské univerzity Kevina Duttona největší zájem, zahrnuje kromě manažerů i právníky, chirurgy a policisty. A v jakých povoláních podle něj na psychopata téměř nenarazíte? Nejmenší zájem mají o práci zdravotní sestry, lékaře, učitele, výtvarníka či pracovníka charity.

Je Trump duševně zdráv? Studie tvrdí, že nikoliv:

Trump může být větší psychopat než Hitler, tvrdí studie

Dále čtěte:

Šéf FBI radí: Zakrývejte si webkameru

V Argentině objevili jeden z největších meteoritů na Zemi


Manažerské vzdělávání

Mohlo by vás zajímat

 Náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová

Klára Dostálová: Čínské svatby lákají do Prahy

 Michal Hašek (ČSSD)

Kapky štěstí na jižní Moravě

Makrooko Miroslava Zámečníka

Lavičky ze dřeva a vzpomínek

Ilustrační foto

Na tom Schumpeterovi něco bude

 Geolog Václav Cílek (foto Martin Pinkas/Euro)

Václav Cílek: Ocitáme se ve světě nerovnováhy

Hongkong - ilustrační foto

Ekonomicky nejsvobodnější zůstává Hongkong, Česko si výrazně polepšilo

  • Vlastimil Harapes: Nemám rád cyklostezky a chci zakázat…

  • František Stárek: Už jsem si myslel, že budu v klidu

  • Karolína Topolová: Dovoz ojetých aut se nevyplatí

  • Alexandra Kala: Sleva je u mě zakázané slovo

  • Radka Dohnalová: Lídři by měli rozvíjet své talenty a…

  • Václav Cílek: Vyhnuli jsme se Kurdistánu

  • Petr Lávička: České maso bývá předražené

  • Michal Horáček: Jen já a lidi

  • Miroslav Bárta: Káhiru dobylo jenom pár set jezdců

Hry pro příležitostné hráče