Stejně jako Kanada. Tolik emisí vypustí vodní elektrárny

03. října, 16:21  -  krz
03. října, 16:21

Ani vodní elektrárny již nejsou z pohledu klimatologů nevinné. Podle aktuální studie z jejich vodních nádrží globálně uniká až miliarda tun skleníkových plynů ročně. To je srovnatelné množství, které za stejnou dobu vyprodukují globální rýžoviště anebo Kanada.

„Rostoucí množství akademických prací začíná ukazovat na významný vliv nádrží vodních elektráren na světovou produkci skleníkových plynů,“ tvrdí studie, v jejímž rámci mezinárodní tým zkoumal 267 vodních nádrží s celkovou rozlohou 48 tisíc čtverečních kilometrů.

Stavba každé nové přehrady dramaticky proměňuje krajinu. Zaplavené oblasti na místě přehrad jsou často plné organické látky ve formě vegetace. K uvolňování plynu začíná docházet v okamžiku, kdy se do jejího rozkladu pustí vodní mikroorganismy.

Studie, která se tento týden objeví v časopise Bioscience, je prací deseti vědců z univerzit a akademických institucí v USA, Kanadě, Číně, Brazílii a Nizozemsku a vznikla pod patronací Washingtonské státní univerzity. Podle jejích závěrů by umělé nádrže coby vedlejší produkty vodních elektráren měly být odpovědné za zhruba miliardu tun oxidu uhličitého ročně.

Přečtěte si o aktuálním protestu ekologických aktivitstů v Česku:

Aktivisté Greenpeace protestují ve Chvaleticích. Obsadili věž elektrárny

To je srovnatelné s tím, co za stejnou dobu vyprodukují globálně rýžová pole anebo Kanada a zároveň to představuje 1,3 procenta světových emisí skleníkových plynů.

Za většinu emisí (79 procent) je podle vědců odpovědný metan. Následuje CO2 (17 procent) a oxid dusičitý (4 procenta). Právě metan údajně může za 80 procent globálních emisí vůbec. Ze závěrů vědců vyplývá, že jej z přehradních nádrží uniká o 25 procent více, než se původně předpokládalo.

Autoři studie tvrdí, že by emise z nádrží vodních elektráren měly být zohledněny v celkovém globálním součtu, kde v současnosti například oproti těm z rýžovišť i jiné zemědělské produkce nejsou. Vodní elektrárny jsou mezi obnovitelnými zdroji světovým tahounem, platí to obzvláště v rozvíjejících se ekonomikách. Navzdory tomu však kritika, kterým čelí kvůli dopadu na lokální komunity a ekosystémy, ze strany klimatických aktivistů sílí.

Čínská přehrada Tři soutěsky na řece Jang-c’-ťiang je největší na světě. (Foto: Profimedia)

Na prosincové klimatické konferenci v Paříži volalo po vyřazení hydroelektráren z globálních klimatických iniciativ více než 300 organizací. Navzdory tomu se však podle serveru Csmonitor v současnosti na celém světě staví či plánuje 3700 nových přehrad. Podle webu časopisu Sciencemag se pak globálně uvažuje o konstrukci 847 velkých vodních děl.

Web Zmescience nicméně upozorňuje na určité limity věrohodnosti studie. Ty se mohou skrývat v tom, že vědci nezohlednili, kolik uhlíku oblasti před svým zatopením obsahovaly. Stejně tak se nezabývali ani tím, kolik emisí stavba hydroelektráren ušetřila, když po zprovoznění nahradily uhelné elektrárny.


Z energetiky a zelené politiky čtěte víc:

EPH a PPF dokončily nákup německých dolů a elektráren Vattenfallu

Jak ekologické jsou elektromobily? Záleží, kde jezdí

Větrná expanze: Poláci se těší na stovky miliard


Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče