Ostrava si loni i přes krizi udržela volné zdroje

Ostrava si v loňském roce úspěšně poradila s dopady ekonomické krize. Statutární město muselo snížit rozpočet a potýkalo se, stejně jako celá Česká republika, s poklesem daňových příjmů, které byly o 874 milionů korun nižší než v roce 2008 a současně o 374 milionů nižší, než předpokládal už upravený rozpočet pro rok 2009. Přesto si město udrželo na účtu výrazné volné zdroje.

„Díky přebytku hospodaření z roku 2008, krácení rozpočtových výdajů, nerozpočtovaným příjmům a čerpání prostředků od EIB pro spolufinancování velkých projektů s podporou EU se nám podařilo nejen ufinancovat výpadek v daňových příjmech, ale také udržet na běžném účtu volné zdroje v hodnotě 379 milionů korun,“ uvedl náměstek primátora Ostravy pro majetek a finance Lukáš Ženatý. Připomněl, že město také výrazně šetřilo.

Úsporná opatření v rámci rozpočtu roku 2009 se dotkla jak běžných, tak i kapitálových výdajů Ostravy. Jedním z přijatých opatření bylo pětiprocentní krácení provozních výdajů magistrátu, transferů městským obvodům, obchodním společnostem s majetkovou účastí města a příspěvkovým organizacím.

„Hospodaření města bylo natolik rozumné a konzervativní, že po zapojení nerozpočtovaných příjmů, jakými byly například zvýšené příjmy z pronájmu a prodeje majetku a také dotační prostředky ze státního rozpočtu, jsme loňské potíže z pohledu rozpočtu i peněžního cash-flow beze zbytku vyřešili,“ doplnil Ženatý.

Největší část příjmů města je tradičně tvořena daňovými příjmy. Ty loni činily 5,613 miliardy korun, což bylo 93,7 procenta upraveného rozpočtu. Další příjmy plynou z pronájmu a prodeje majetku, úroků na účtech města a dotací od kraje, státu i EU. Rozpočtové příjmy tak měly hodnotu 7,819 miliardy. „K tomu je nutné připočítat přebytek hospodaření z roku 2008, nerozpočtové příjmy a zapojení zdrojů EIB. Celkově tak disponibilní prostředky města činily asi 8,5 miliardy,“ upřesnil Ženatý.

Výdaje, z nichž největší část, přibližně 90 procent, směřovala k zajištění služeb občanům (veřejná doprava, údržba komunikací, sociální služby, zdravotnictví a kultura), dosáhly 8,134 miliardy korun. Na výsledku hospodaření se projevily i odvody do účelových fondů, které stojí mimo rozpočet města. Tyto odvody byly ve výši 334 milionů korun a budou v roce 2014 využity k splacení závazků vyplývajících z emise komunálních dluhopisů.

Pro rok 2010 má statutární město Ostrava schválen vyrovnaný rozpočet ve výši 6,244 miliardy korun. To je přibližně o dvě miliardy méně než pro rok 2009. Letošní snížení rozpočtu je vyvoláno opět především předpokládanými nižšími příjmy z daní, a to zhruba o 600 milionů korun, dále pak nižšími kapitálovými výnosy, které jsou proti rozpočtu pro rok 2009 menší o 570 milionů korun, a také výrazným omezením z hlediska převodů neutracených rozpočtových prostředků mezi lety 2009 a 2010.