Rozseknuté energetické koncerny

David Tramba 27. června, 09:00  -  David Tramba
27. června, 09:00

Německý E. ON se jako první odhodlal k rozdělení na fosilní a progresivní část. Odborníci však dávají za vzor hlavně RWE/innogy.

Velké mezinárodní koncerny se dostávají do poněkud schizofrenní situace. Na jedné straně se zabývají rozvojem zelené energetiky, lokálními zdroji a energetickými úsporami, ale současně se snaží co nejdéle udržet v provozu své uhelné a jaderné elektrárny. Co s tím?

Cestu ven z tohoto konfliktu zájmů jako první prorazil německý koncern E. ON. Portfolio uhelných a plynových elektráren o výkonu 40 tisíc megawattů spolu s tradingem převedl loni v lednu do dceřiné společnosti Uniper. Poté začal odprodávat akcie Uniperu prostřednictvím burzy.

Hodnota zmenšené skupiny E. ON tím příliš neutrpěla - příspěvek uhelných a plynových elektráren k ziskovosti celého koncernu byl v roce 2015 téměř nulový. „Osvobodilo nás to od neustálé potřeby dělat kompromisy. Díky oddělení těchto oblastí podnikání, dosud řízených společně, vznikají dvě společnosti, které budou lépe čitelné a vyprofilované z pohledu zákazníků a investorů,“ uvedl k rozdělení šéf skupiny E. ON Johannes Teyssen.

Image musí být zelená

Vstupuje tu do hry motiv, který z tuzemska neznáme. Většina Čechů dodnes nemá problém s tím, že podstatná část elektřiny pochází z produkce „špinavých“ uhelných elektráren, jejichž emise poškozují životní prostředí a zrychlují proces globálního oteplování, nebo z „rizikových“ jaderných bloků. Většina Němců s tím morální problém má.

I to je jeden z důvodů, proč se německý koncern E. ON rozhodl vyčlenit uhelné a plynové elektrárny do samostatné společnosti. Navíc už nebude vystaven riziku ztrát v případě, že německá vláda či Evropská komise rozhodnou o rychlejším odklonu od spalování uhlí.

Rozdělení mělo dopad i na aktivity skupiny E. ON na českém území. Její podíl v Teplárně Tábor skončil ve „fosilní“ společnosti Uniper, vše ostatní - dodávky elektřiny a plynu, rozvodné sítě i portfolio vodních elektráren a kogeneračních jednotek - si E. ON ponechal.

Rozhodnutím německé energetické jedničky se inspiroval i druhý největší hráč na trhu - koncern RWE. Jeho vedení v prosinci 2015 rozhodlo o vyčlenění všech aktivit v oblasti obnovitelných zdrojů, distribuce a prodeje energií do nově založené dceřiné společnosti. Tu později nazval innogy a loni v říjnu uvedl její akcie na frankfurtskou burzu.

Dělení mělo dopad na působení v Česku, i když zde byla situace jednodušší. Všechny firmy přešly k loňskému 1. říjnu pod značku innogy. „Změnu názvu jsme podpořili marketingovou kampaní a naše průzkumy ukazují, že 65 procent lidí v Česku už zná novou značku,“ zmínil v nedávném rozhovoru pro týdeník Euro generální ředitel innogy Česká republika Martin Herrmann.

Obě zvolená řešení se odlišují a asi nejlépe je vystihuje průpovídka, že E. ON je hodnotnou společností s téměř bezcennou dceřinou firmou, zatímco RWE je téměř bezcenná společnost s velmi hodnotným dceřiným podnikem. Koncern E. ON totiž stále zatěžují náklady na budoucí odstavení jaderných elektráren, jejichž převod na Uniper německá vláda zablokovala.

Strategie RWE se tudíž ukazuje jako výhodnější. „Firma svým přístupem dokázala trh přesvědčit o kvalitách a přínosech nové dceřiné společnosti. V případě dalšího zvýšení požadavků na tvorbu jaderných fondů či jiných požadavcích a událostech může RWE část svých aktiv v innogy odprodat.

E. ON naopak dlouhodobě vykazuje vysoké ztráty a jejich strategie se ukázala z hlediska burzovního zhodnocení jako ta horší,“ říká konzultant Jiří Dvořák z firmy Grant Thornton Advisory.

K dělení na „zelenou“ a „špinavou“ část zatím nepřistoupil třetí největší hráč v německé energetice, kterým je Energie Baden-Wurttemberg (zkratka EnBW). Také tento koncern aktivně působí na českém trhu, a to v roli vlastníka většinového podílu v Pražské energetice.

Skandinávská očista

Dělení zůstává zatím hlavně německým fenoménem, nicméně k vyčleňování problematických aktiv přistupují energetické koncerny i v dalších zemích. Svých „fosilních“ aktiv se zbavil například švédským státem vlastněný Vattenfall a dánský lídr větrné energetiky Dong Energy.

Vattenfall učinil rázný řez v září loňského roku, kdy prodal rozsáhlé portfolio hnědouhelných lomů a elektráren v Sasku a Braniborsku. Kupujícím nebyl nikdo jiný než Energetický a průmyslový holding (EPH) miliardáře Daniela Křetínského spolu s fondem PPF Investments. Šéfové Vattenfallu se pochlubili, že díky prodeji německých elektráren sníží produkci skleníkových plynů z původních 84 milionů na 24 milionů tun. Přiblíží se tím ke strategickému cíli stát se bezemisním výrobcem elektřiny a tepla. Jenže za tuto „úlevu“ musel draze platit. Kupní cena za převáděné elektrárny a lomy totiž činila pouhá dvě eura. Vattenfall loni vykázal z prodeje účetní ztrátu přes 22 miliard švédských korun (62 miliard českých korun).

Po této divestici má Vattenfall nízkoemisní porfolio elektráren, ve kterém má třetinový podíl jádro a další třetinu vodní energie. O zbytek se dělí černouhelné, plynové, větrné a ostatní zdroje. Nejvíce pozornosti nyní vedení Vattenfallu věnuje investicím do offshore větrných parků.

Dong Energy na konci května oznámil, že odprodá své aktivity v oboru těžby ropy a plynu v Severním moři britské společnosti Ineos za 1,05 miliardy dolarů. Převod příslušného majetku a 440 zaměstnanců se má odehrát na podzim. Šéfové společnosti navíc plánují zbavit se do šesti let uhelných elektráren a soustředit se výhradně na obnovitelnou energetiku.

Dánská společnost je dnes aktivní hlavně v oboru výstavby a provozování větrných parků na mořských mělčinách. Její plány nejsou nijak skromné. Do roku 2025 chce výkon svých větrných turbín zvýšit z 3600 na nejméně 8500 megawattů.
Domácí trh je pro ambiciózní společnost příliš malý, proto se Dong Energy zaměřil na zahraničí - hlavně na Velkou Británii.

Společnost se mediálně zviditelnila naposledy v dubnu, kdy získala souhlas k výstavbě dvou 240megawattových větrných farem v Severním moři u pobřeží Německa. V aukci se nepřihlásila o žádné dotace - vyrobenou elektřinu chce dodávat do sítě za tržní ceny.

ČEZ s otazníkem

Rozdělte ČEZ na tři společnosti zaměřené na moderní energetiku, uhelné elektrárny a na jadernou energetiku. S tímto doporučením přišel jako první energetický analytik a aktivistický investor Michal Šnobr na počátku loňského roku. Možným dělením se zabývali i šéfové ČEZ, ale zatím převažuje názor, že je nejlepší vše nechat pod jednou střechou.

Podle Šnobrova názoru není smysluplné, aby jedna společnost současně udržovala co nejdéle v provozu uhelné elektrárny a současně věřila v obnovitelné a lokální zdroje či nabízela zákazníkům projekty na snižování spotřeby energie. „Máme tu dvě soupeřící strategie, které jsou těžko slučitelné v jedné společnosti s jedním managementem,“ tvrdí Šnobr.

Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš letos v únoru připustil, že vzhledem k rozdílným postojům státu a menšinových akcionářů by štěpení po vzoru koncernů E. ON a RWE mohlo nastat. Žádné konkrétní kroky v tom však nepodniká. „Počkáme na dobu po volbách do sněmovny a poté debatu znovu otevřeme,“řekl Beneš týdeníku Euro.

Oslovení odborníci nemají na možné dělení Skupiny ČEZ jednotný názor. „ČEZ je v jiné, výhodnější pozici než německé energetiky. Stále generuje zisk. Případné rozdělení by snížilo tržní sílu ČEZ ve středoevropském regionu se všemi negativními důsledky,“ upozorňuje Michal Macenauer z konzultační firmy EGÚ Brno.

Naopak Jiří Dvořák z Grant Thornton Advisory doporučuje vznik zelené dcery podle modelu RWE-innogy. „Tím by ČEZ -podobně jako RWE - mohl zvýšit svou hodnotu a přesvědčit zákazníky o svém zeleném proaktivním přístupu. Úspěšná zelená dcera by se hodila i z jiného důvodu. Pokud by ČEZ potřeboval dodatečnou likviditu, může část akcií této firmy výhodně odprodat,“ říká Dvořák.

Jádro pod křídly státu

Přesto k jistému náznaku dělení již dochází. ČEZ převedl projekty na stavbu nových jaderných bloků do samostatných společností. Stále častěji lze slyšet názor, že nové reaktory by měl vysoutěžit a poté vlastnit stát. Takové řešení by bylo (s ohledem na nižší požadovanou ziskovost) levnější a navíc bude jednodušší získat souhlas Evropské komise.

V posledních týdnech se k němu otevřeně hlásí i Daniel Beneš. „Stát může tyto společnosti převzít, a vzít tak na sebe zodpovědnost za realizaci projektu. Jak uvádí Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky a jak potvrzují zkušenosti Maďarska, výhodou tohoto postupu by byla nižší výsledná cena elektřiny. Výsledkem může být až poloviční cena,“ uvedl Beneš v květnu v rozhovoru pro deník Právo.

Výhody jaderného scénáře pod křídly státu potvrzuje též Michal Macenauer. „Výhodou rozdělení by mohlo být snadnější financování nových, z dnešního pohledu vysoce rizikových jaderných bloků. Stát by tak mohl jít i do rizikové a z krátkodobého pohledu ztrátové investice s poukazem na vyšší zájem zajištění spolehlivosti energetiky a energetické bezpečnosti Česka,“ říká Macenauer.


Mohlo by vás zajímat

Finance
Kde vám zítra za vysvědčení dají slevu nebo dárek?
Kolik si koupíte za 1000 Kč na dovolené v Turecku nebo v Chorvatsku?
10 věcí, které by měl OSVČ znát o placení zdravotního pojištění
Hypotéky jsou více regulované a dražší, přesto zájem o ně roste
Co je třeba mít při silniční kontrole u sebe, abyste nedostali pokutu?
Auta
Dopravní nehoda v zahraničí: Jak získat odškodnění?
Pět lákavých ojetin, které vás ale nechají někde stát
Opel začal přijímat objednávky na Insignii Country Tourer a Exclusive. Český trh si ještě počká
BMW X5 M a X6 M přicházejí v absolutně černé edici Black Fire
Lada ukázala sériovou Vestu SW a Vestu Cross. Nová kombi vypadají opravdu dobře
Technologie
Laserový projektor od Xiaomi vykouzlí 150palcový obraz jen 50 cm od stěny
NAND Flash se zápisem QLC je skutečností. Toshiba ji začíná vyrábět, jeden čip má 96 GB
Virtuál Kaktus zruší FB zdarma i zpomalené surfování. Data ale budou levnější
Další grafiky s čipy Vega: Radeon Pro WX 9100 a možná první nález Vegy 11 s HBM2
Google News po letech v novém. Zpřehledňuje orientaci v obsahu členěním do karet
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít