Americký letecký expert působí na ČVUT

Chytřejší letadla, která se bez řídící věže domluví, jak se vzájemně za letu vyhnout. Hustší a bezpečnější letový provoz. Zajímavý výzkum na katedře kybernetiky ČVUT. A také volný termín v kalendáři. To jsou věci, jež přivedly do Prahy leteckého inženýra Harryho Swensona (50) z amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku NASA.

„Všichni po mě chtějí informace o raketách, ale my se věnujeme hlavně letectví,“ řekl člověk, jenž se mimo jiné podílel na vývoji naváděcího systému pro vrtulník NUH-60, ale hlavní síly napřel směrem k simulacím pro oblast letecké dopravy v NASA-Ames Research Center. Coby hlavní výzkumník pracoval i na programu Nextgen v hodnotě 600 milionů dolarů. Jeho specialitou jsou zejména nejexponovanější situace v oblasti letišť.

„V civilní dopravě je důležité navýšení přepravních kapacit při dodržení stávající, nebo i lepší bezpečnosti. Chceme létat rychleji, častěji a také hospodárněji,“ řekl Swenson, jehož NASA, pro kterou pracuje od roku 1982, ocenila medailí za vynikající služby.

Jednou z cest k lepším zítřkům může být program AgentFly, jejž na ČVUT vyvíjejí čeští vědci. Před časem zaujal i americký úřad pro civilní letectví FAA. „Kolega mi ukázal články českých odborníků a ptal se, zda nevím o někom, koho by to zaujalo. Přečetl jsem si je a našel v nich jedinečný potenciál,“ tvrdí absolvent leteckého inženýrství ze Stanfordovy univerzity. Slovo dalo slovo, a protože kybernetici dlouhodobě spolupracují s ambasádou i obrannými agenturami USA, zamířil v listopadu do Česka. Setrvat tu má několik měsíců.

„Zprvu jsem se obával, že budu mít hodně práce a spíše radit, ale brzy jsem zjistil, že se hodně dozvím. Jde o reciproční spolupráci. Teoretické základy jsou silné, experimentální fáze vynikající, šíře výzkumu ohromná. Studenti jsou bystří a nápadití,“ tvrdí Swenson. „Myslím, že projekt typu AgentFly je správným krokem. V budoucnu bude existovat nějaký systém pozemní navigace a automatické letové kolizní detekce, a lidé za monitory pak budou dohlížet jen na stěžejní ukazatele. Nebudou tak přetížení. Provoz tím pádem bude ještě efektivnější. Odhaduji, že v roce 2020 či 2025 už bude řízení letového provozu jiné. Ale pozor: to není v letectví nějak dlouho; i dnes létají stroje, které byly navrženy před 25 lety.“

S americkým kolegou se jako první seznámil docent Michal Pěchouček, šéf Centra agentních technologií ČVUT. „Harry Swenson projevil zájem pracovat v našem centru, protože jej zajímá systém AgentFly pro řízení letového provozu, který jsme vyvinuli. Jde mu především o to, jak jsme tímto systémem, jehož vývoj byl původně financován obranným sektorem, dokázali zaujmout FAA,“ vypráví Pěchouček. Zaoceánskou návštěvu vítá. „Má velký význam. My jsme kybernetici a počítačoví vědci. Harry je pro nás cenným zdrojem informací o letovém provozu v USA a jeho řízení. Rovněž má bohatou zkušenost s vedením výzkumných týmů.“

Chystá se už další spolupráce s NASA? „My bychom o ni samozřejmě stáli. Ale jestli se nějaká vyklube, to už závisí na Harrym a na NASA. Co umíme, a co ne, to už dnes ví poměrně dobře,“ řekl Pěchouček. Swenson nešetří komplimenty: „Dělá se tu skutečně výzkum světové úrovně. Možná bych to ani neměl říkat, ale v lecčems se české řešení zdá vhodnější než naše – kdo ví, která cesta bude ta správnější. Čas ukáže,“ usmívá se padesátník, jehož prý rovněž zaujaly úzké vazby katedry na průmysl.

A mohou se z některých studentů stát výzkumníci právě pro NASA? Po menším zaváhání Swenson uzavírá: „Ano, potenciál tu je.“