Svobodní představili způsob, jak lze vystoupit z EU

Strana svobodných občanů Petra Macha, který byl poradcem prezidenta Václava Klause, představila způsob, jak se dá vystoupit z Evropské unie. Svobodní totiž prosazují, aby Česká republika po přijetí Lisabonské smlouvy vystoupila z EU. Lisabon vejde v platnost v úterý 1. prosince.

Evropská unie má podle svobodných alternativu. Vystoupení z EU podle Macha znamená, že by normálně pokračovalo naše členství v Evropském hospodářském prostoru, které zaručuje volný obchod se zeměmi EU. Bezpečnostní ukotvení má Česká republika v rámci NATO a rozumnou podobu evropské spolupráce by mohla hledat v rámci EFTA.

Lisabonskou smlouvu nelze standardně vypovědět s roční výpovědní lhůtou na rozdíl od ostatních mezinárodních smluv, které se řídí Vídeňskou úmluvou o mezinárodním smluvním právu. Lisabonská smlouva obsahuje omezení, za jakých může smluvní strana smluvní vztah opustit.

Jak uvádí Lisabonská smlouva, „členský stát, který se rozhodne vystoupit, oznámí svůj záměr Evropské radě. S ohledem na pokyny Evropské rady unie sjedná a uzavře s tímto státem dohodu o podmínkách jeho vystoupení, s přihlédnutím k rámci jeho budoucích vztahů s unií.“

Pokud se dohodu nepovede uzavřít, ukončuje se členství do dvou let od podání žádosti. Tak například pokud by v roce 2014 vytvořila vládu většina, která by se shodla na podání žádosti o vystoupení, došlo by k ukončení členství v roce 2016.

Vystoupení z EU by ale podle svobodných neznamenalo ukončení volného obchodu. „Možná to málokdo ví, ale volný obchod s evropskými zeměmi nám nezajišťuje Evropská unie, ale Evropský hospodářský prostor – separátní dohoda o volném obchodu mezi evropskými zeměmi, která zahrnuje kromě států EU i Norsko, Island a Lichtenštejnsko,“ uvedl předseda strany Petr Mach.

„Vojenskou bezpečnost nám nezajišťuje EU, ale Smlouva o severoatlantické spolupráci, tedy NATO. EU zajišťuje především společné rozhodování o daních, kvótách na obnovitelné zdroje energie, o členských příspěvcích a dotacích, o komisařích. To dobré na západoevropské spolupráci – volný obchod a mezinárodní bezpečnost – nezajišťuje EU, ale EHP a NATO,“ dodal Mach.

Mach uvedl příklad Grónska, kdy se Grónsko se stalo spolu s Dánskem – jako dánské území – členem Evropských společenství v roce 1973, přestože přes 70 procent voličů v Grónsku hlasovalo proti vstupu. Poté, co Grónsko získalo v roce 1979 samosprávný status, konalo se 23. února 1982 úspěšné referendum o vystoupení z ES.

V reakci na grónské referendum členské země Evropských společenství uzavřely Smlouvu o vystoupení Grónska – dodatek k zakládající smlouvě, který stanoví, že se zakládající smlouva nevztahuje na Grónsko.

„Ačkoliv pouhým samotným vystoupením z EU by Česká republika měla dostatečně smluvně zajištěnou koexistenci se sousedy – volných obchod a vojenskou bezpečnost, bylo by dobré současně požádat o vstup do EFTA, Evropského sdružení volného obchodu,“ řekl Mach.

„EFTA je přátelská organizace, smlouva o založení EFTA má asi tak stokrát méně stran než smlouvy EU. Hlasování v Radě EFTA o společných záležitostech není odvislé od velikosti populace daného státu, ale každý stát má jeden hlas. Státy EFTA nemají žádné mezinárodní přerozdělování peněz mezi sebou, respektují se jako suverénní státy s vlastní daňovou, hospodářskou, imigrační politikou,“ pochvaluje si Evropské sdružení volného obchodu Mach.

„Pro vystoupení z EU zatím neexistuje v České republice politická většina. Jsem ale hluboce přesvědčen, že negativa Lisabonské smlouvy povedou k nárůstu počtu zastánců naší státní samostatnosti s možností využít kladů volného obchodu bez zbytečných unijních regulací,“ dodal Mach.