Zvyšuje se spodní hranice odvodů

20. prosince 2004, 00:00 - ING. ANTONÍN DANĚK, MGR. JIŘÍ GLET
20. prosince 2004, 00:00

Jak se nedávné zvýšení minimální mzdy projeví na odvodech zdravotního pojištění?ZMĚNY OD 1. LEDNA S účinností od 1. ledna 2005 se minimální mzda zvýší z 6700 na 7185 korun (viz Profit č. 51/ /2004) . Tato změna má přímý vliv na placení pojistného zaměstnavateli a osobami bez zdanitelných příjmů.

ZMĚNY OD 1. LEDNA

Jak se nedávné zvýšení minimální mzdy projeví na odvodech zdravotního pojištění? S účinností od 1. ledna 2005 se minimální mzda zvýší z 6700 na 7185 korun (viz Profit č. 51/ /2004) . Tato změna má přímý vliv na placení pojistného zaměstnavateli a osobami bez zdanitelných příjmů. Zaměstnavatel odvádí (až na zákonné výjimky) pojistné za zaměstnance z vyměřovacího základu, který je zpravidla roven hrubé mzdě zaměstnance, nejméně však z minimálního vyměřovacího základu, tj. z minimální mzdy. Podobně je to také u osob bez zdanitelných příjmů (viz dále), kterým se měsíční částka zvyšuje z dosavadních 905 na 970 korun. DOPLATEK DO MINIMÁLNÍ ČÁSTKY U zaměstnance, jehož příjem nedosahuje (při splnění zákonných podmínek) ani minimální mzdy, je nutné provést doplatek do minimálního vyměřovacího základu. Od ledna 2005 se tedy musí provést dopočet do částky 7185 korun, tj. za takového zaměstnance se odvede pojistné ve výši 970 korun. Povinnost odvodu této minimální částky pojistného se nevztahuje na zaměstnance, u kterých není stanoven minimální vyměřovací základ. Odvodem doplatku pojistného pověřuje zaměstnanec zaměstnavatele. V případě, že zaměstnanec je zaměstnán u více zaměstnavatelů, pověřuje pro tento účel jednoho z nich. Příklad: Zaměstnanec, na kterého se vztahuje povinnost odvodu pojistného z minimálního vyměřovacího základu, má jediný zúčtovaný příjem 3000 korun. Při výpočtu výše a odvodu pojistného postupuje zaměstnavatel následujícím způsobem: Při sazbě 13,5 % činí pojistné z dosaženého příjmu 3000 korun částku 405 korun. Jednu třetinu (135 korun) strhne zaměstnavatel zaměstnanci, zbývající dvě třetiny (270 korun) uhradí zaměstnavatel ze svých zdrojů. Za účelem zabezpečení odvodu pojistného ze zákonem stanoveného minima provádí zaměstnavatel i odvod doplatku pojistného z rozdílu mezi zúčtovaným příjmem a aktuální výší minimální mzdy 7185 korun. Výše doplatku tedy činí 13,5 % z rozdílové částky 4185 korun, tj. 565 korun. Za této situace je již zajištěn odvod pojistného z minimálního vyměřovacího základu. Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 9 zák. č. 592/1992 Sb., v platném znění, je uvedený doplatek povinen uhradit v plné výši zaměstnanec. Je-li však vyměřovací základ nižší z důvodu překážek na straně zaměstnavatele (§ 129 a 130 zákoníku práce), přechází povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele. Zvýšení minimální mzdy se projeví ipři placení pojistného na zdravotní pojištění z poskytnutého pracovního volna bez náhrady příjmu (včetně neomluvené absence), pokud se nejedná o zaměstnance, u nichž se pojistné za toto období neodvádí. KDO NEPLATÍ ANI MINIMUM Minimální vyměřovací základ neplatí pro osoby: a) za které je plátcem pojistného i stát, b) s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které se poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení, c) které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání, d) které celodenně osobně a řádně pečují alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku , e) které současně vedle zaměstnání vykonávají samostatnou výdělečnou činnost a odvádějí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné. Uvedené skutečnosti však musejí trvat po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem u těchto zaměstnanců je pak jejich skutečný příjem. POMĚRNÁ ČÁST Pokud zaměstnanec z níže uvedených důvodů nepracoval po celý kalendářní měsíc, snižuje se jeho vyměřovací základ na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů. Týká se to následujících případů: a) zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období (kalendářní měsíc) b) zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci (§ 127 zák. práce) c) zaměstnanec se stal v průběhu rozhodného období osobou, za kterou platí pojistné i stát, nebo osobou: *s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které se poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení, *která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání, *která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku. Příklad: Zaměstnanec bude nemocen od 1. do 11. ledna 2005, do zaměstnání nastoupí 12. ledna 2005. Poměrná část (PČ) minimálního vyměřovacího základu (VZ) a minimální pojistné se vypočítají následovně: PČ min. VZ = (20 : 31) x 7185 = 4635,48 korun Minimální pojistné = 4635,48 x 0,135 = 626 korun (zaokrouhleno nahoru), kde: PČ min. VZ = poměrná část minimálního vyměřovacího základu 7185 = výše minimální mzdy od 1. ledna 2005 20 = počet kalendářních dnů, ve kterých zaměstnanec v lednu 2005 pracoval 31 = počet kalendářních dnů vdaném měsíci 0,135 = sazba pojistného. Za měsíc leden 2005 musí zaměstnavatel odvést za tohoto zaměstnance pojistné alespoň z vyměřovacího základu 4635,48 korun, tedy nejméně v částce 626 korun. Pokud by byl hrubý příjem zaměstnance za 20 kalendářních dnů vyšší než 4635,48 korun, k takto vypočtené poměrné části minimálního vyměřovacího základu se nepřihlíží. OSOBY BEZ ZDANITELNÝCH PŘÍJMŮ**

Od ledna 2005 se taktéž zvyšuje placení pojistného pojištěnci zařazenými u zdravotní pojišťovny v kategorii „osoba bez zdanitelných příjmů“. Jak už jsme uvedli, místo dosavadních 905 korun zaplatí v zákonných termínech pojistné ve výši 970 korun. Mezi osoby bez zdanitelných příjmů řadíme například:

*ženy v domácnosti (nejedná se však o osoby, za které platí pojistné stát - tedy nepečují celodenně osobně a řádně alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku, nepobírají žádný důchod z důchodového pojištění, případně nejsou v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání apod.),

*studenty starší 26 let,

*pojištěnce pracující pouze na dohody o provedení práce,

*osoby pracující v cizině pro cizího zaměstnavatele. V souvislosti se zvýšením minimální mzdy upozorňujeme, že s účinností od 1. srpna 2004 byly při placení zdravotního pojištění zrušeny odpočty od dosaženého příjmu u osob, za které je plátcem pojistného stát. Vyměřovacím základem pro odvod je u těchto osob jejich skutečný příjem bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče