Zvyšte dlužníkovi úrok!

16. ledna 2006, 00:00 - RICHARD W. FETTER
16. ledna 2006, 00:00

ÚROKY Z PRODLENÍ Od začátku ledna se zvýšila výše úroků z prodlení. Už vloni v dubnu došlo k zásadní změně výpočtu této sumy: Místo dosavadní závislosti na diskontní sazbě České národní banky se nyní odvozují z repo sazby.

ÚROKY Z PRODLENÍ Od začátku ledna se zvýšila výše úroků z prodlení. Už vloni v dubnu došlo k zásadní změně výpočtu této sumy: Místo dosavadní závislosti na diskontní sazbě České národní banky se nyní odvozují z repo sazby.

Svému dlužníkovi můžete od 1. ledna do 30. června letošního roku účtovat úrok z prodlení ve výši devět procent ročně. Oproti předchozímu pololetí tedy došlo k mírnému zvýšení z předchozích 8,75 procenta.

K automatické změně dochází pravidelně na začátku každého pololetí. V praxi však stále existuje řada podnikatelů, kteří nezaznamenali zásadní změnu pravidel. Ta nastala vloni v dubnu, a přestože jsme o ní v Profitu včas podrobně informovali, připomeňme si znovu základní zásady.

NĚKDY MOC VYSOKÉ, NĚKDY MOC NÍZKÉ

Pokud si smluvní strany výslovně nedohodly jiný způsob, počítala se až do 27. dubna 2005 roční výše úroků z prodlení jako dvojnásobek diskontní sazby, stanovené Českou národní bankou a platné k prvnímu dni prodlení. Procentní sazba úroků tedy zůstávala pro konkrétní dluh stejná, i když se později diskontní sazba ČNB změnila. V praxi to mohlo vést k nepřiměřeně vysokým, nebo naopak příliš nízkým úrokům. Pokud například prodlení u konkrétního dluhu začalo na podzim roku 1997, činil dvojnásobek diskontní sazby 26 procent. Takto vysoký úrok se pak pro konkrétní dluh uplatňoval každoročně až do doby, než byl zaplacen. Tedy nezávisle na tom, že diskontní sazba mezitím výrazně klesla (přitom kdyby se dlužník do prodlení dostal až v dubnu 2005, hrozil by mu místo 26 procent každoročně pouze dvouprocentní úrok).

Čímž se dostáváme ke druhé nevýhodě dřívějšího systému: Dlužníci, kteří se do prodlení dostali třeba až v dubnu 2005, by každoročně museli platit pouze dvouprocentní úrok, nezávisle na případném zvýšení diskontní sazby v následujících měsících či letech.

NOVĚ PODLE REPO SAZBY Jestliže prodlení s placením peněžitého dluhu nastalo po 28. dubnu loňského roku, řídí se výpočet úroku novými pravidly (samozřejmě pouze tehdy, nedohodly-li se smluvní strany jinak). Jejich roční výše odpovídá repo sazbě stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž prodlení dlužníka trvá, je výše úroků závislá na výši repo sazby platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Nová úprava je tedy pružnější a umožňuje reagovat na aktuální vývoj ekonomiky. V případě prodlení vzniklého na konci loňského dubna by se proto použila repo sazba platná pro začátek prvního kalendářního pololetí tohoto roku. Tehdy činila 2,5 procenta, roční výše úroku by tedy po zvýšení o zmíněných sedm bodů dosahovala 9,5 procenta. Je nutné zdůraznit, že se použije sazba platná k začátku příslušného kalendářního pololetí, nikoliv repo sazba ze dne, kdy k prodlení došlo. Radost věřitelů však zmírníme připomenutím dvou nepříjemných skutečností. Za prvé bude výše zmíněný nový způsob administrativně či početně náročnější. A za druhé se týká pouze nových dluhů. U prodlení, které vzniklo před 28. dubnem 2005, stále platí dřívější předpisy, tedy výpočet podle dvojnásobku tehdejší diskontní sazby bez možnosti jakýchkoliv změn podle jejího pozdějšího vývoje. KDY K NĚMU DOJDE?

V praxi občas docházelo k nejasnostem ohledně přesného data vzniku prodlení, pokud nebyl ve smlouvě výslovně uveden přesný termín splatnosti dluhu. Jasnější určení lhůt proto přinesla předloňská novela obchodního zákoníku (viz Profit č. 50/2004), která obsahuje následující pravidlo:

Není-li den nebo lhůta splatnosti ceny dodávky stanovena smlouvou, vznikne právo na úrok z prodlení, aniž je zapotřebí výzvy k plnění, a) uplynutím 30 dnů ode dne, kdy dlužník obdržel fakturu nebo obdobnou žádost o zaplacení,

b) není-li možno určit den obdržení faktury nebo obdobné žádosti o zaplacení, uplynutím 30 dnů od obdržení zboží nebo služby,

c) obdrží-li dlužník fakturu nebo obdobnou žádost o zaplacení dříve než zboží nebo služby, uplynutím 30 dnů od obdržení zboží nebo služby, nebo

d) jestliže zákon nebo smlouva ukládá převzetí nebo ověření shody zboží nebo služby se smlouvou a jestliže dlužník obdrží fakturu nebo obdobnou žádost o zaplacení před nebo při převzetí nebo před nebo při ověření shody, uplynutím 30 dnů po tomto pozdějším datu.

POPLATEK Z PRODLENÍ

V některých právních vztazích (všechny se týkají nájmu) se místo úroku používá takzvaný poplatek z prodlení. Uplatňuje se vůči:

  • nájemci bytu, který nezaplatí nájemné nebo úhradu za poskytované služby spojené s užíváním bytu do pěti dnů po splatnosti,
  • nájemci, jenž je v prodlení s vrácením movité věci, kterou si od podnikatele pronajal (nájemce je povinen až do vrácení věci hradit jak nájemné, tak poplatek z prodlení),
  • bylo-li to dohodnuto, pak i vůči nájemci movité věci, jestliže se věc ztratila nebo byla zničena, a to dokud nájemce ztrátu nebo zničení věci pronajímateli neohlásil nebo dokud se o tom pronajímatel jinak nedozvěděl (pak se platí nájemné i poplatek z prodlení).

Výše poplatku činí za každý den prodlení 2,5 promile dlužné částky, nejméně však 25 korun za každý -i započatý - měsíc prodlení.

PRAKTICKÁ RADA NÁHRADA ŠKODY

Často dochází k situaci, kdy kvůli prodlení se splacením dluhu věřitel utrpí škodu. Ať už jde o peněžní nebo jiné plnění, může po dlužníkovi požadovat - nezávisle na úrocích - také náhradu této škody. Nemělo by se tak ale stát v případě, kdy je škoda již dostatečně pokryta právě z úroků.

KDY SE POUŽIJE

Do prodlení se dlužník dostane, pokud včas a řádně nesplní svůj peněžitý dluh. Občanský zákoník uvádí, že při prodlení má věřitel právo požadovat vedle samotného plnění také úroky z prodlení. S konkrétním způsobem výpočtu se pak zákon odkazuje právě na prováděcí předpisy, tedy na nařízení vlády.

Touto obecnou úpravou se smluvní strany řídí vždy, pokud si výslovně nedohodnou něco jiného. U vztahů mezi podnikateli je tomu tak v případě, když si ve smlouvě neurčí jinou sazbu úroků. Výpočet prodlení podle občanského zákoníku se týká také pracovněprávních vztahů. Obecné úpravy se použije také v případě, že sice existuje odlišná dohoda mezi smluvními stranami, ale věřitel v ní zjevně zneužil svého postavení a stanovil nepřiměřenou výši úroku. 

VÝŠE ÚROKŮ Z PRODLENÍ

Období od

Roční výše úroku z prodlení

 15.7.1994

16,00%

 24.10.1994

17,00%

 26.6.1995

19,00%

 21.6.1996

21,00%

 27.5.1997

26,00%

 14.8.1998

23,00%

 27.10.1998

20,00%

 23.12.1998

15,00%

 12.3.1999

12,00%

 3.9.1999

11,00%

 27.10.1999

10,00%

 23.2.2001

8,00%

 27.7.2001

8,50%

 30.11.2001

7,50%

 22.1.2002

7,00%

 1.2.2002

6,50%

 26.4.2002

5,50%

 26.7.2002

4,00%

 1.11.2002

3,50%

 31.1.2003

3,00%

 26.6.2003

2,50%

 1.8.2003

2,00%

 25.6.2004

2,50%

 27.8.2004

3,00%

 28.1.2005

2,50%

 1.4.2005

2,00%

 28.4.2005

9,50%

 1.7.2005

8,75%

 1.1.2006

9,00%Pramen: ČNB, archiv autora

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče