Zvyšování daní od příštího roku se nekoná

30. září 2002, 00:00 - Dušan Šrámek
30. září 2002, 00:00

Návrh na daňové prázdniny pro postižené podnikatele ministr financí nepodporuje Daňový balíček již vláda do konce roku nepředloží. Podle ministra financí Bohuslava Sobotky proto, že by se zvýšený výnos již nepromítl do státního rozpočtu na příští rok. Už víte, jaký bude další vývoj veřejných financí po neschválení povodňového balíčku?

Návrh na daňové prázdniny pro postižené podnikatele ministr financí nepodporuje

Daňový balíček již vláda do konce roku nepředloží. Podle ministra financí Bohuslava Sobotky proto, že by se zvýšený výnos již nepromítl do státního rozpočtu na příští rok.

Už víte, jaký bude další vývoj veřejných financí po neschválení povodňového balíčku?

V první řadě se nyní soustředíme na tvorbu státního rozpočtu, protože je zřejmé, že daňové úpravy už nemohou ovlivnit rozpočet na příští rok. Hlavním motivem, proč jsme návrh daňových opatření předkládali, bylo zvýšení příjmové stránky rozpočtu na příští rok o osm miliard korun, další dvě miliardy jsme chtěli získat do rozpočtů krajů a obcí. Tento zdroj nebude k dispozici a my se nyní soustředíme na to jak ho nahradit. Jednáme s Evropskou investiční bankou o zvýšení půjčky, aby tato půjčka ve výši osmi miliard nahradila onen výpadek. Půjčka by měla být věnována na odstraňování povodňových škod. Pokud jde o daně, tak v tuto chvíli probíhají práce, které se týkají celkové daňové koncepce. Tu chceme předložit v prosinci do vlády spolu s návrhem, jak by se měly v příštích čtyřech letech vyvíjet výdaje veřejných rozpočtů. Pokud se vláda na této koncepci shodne, bude ministerstvo financí předkládat jednotlivé daňové zákony. V současnosti alespoň nejsme tlačeni časem, aby daňové zákony ještě v příštím roce ovlivnily příjmovou stránku státního rozpočtu. Zatím vedeme v koalici jednání, zda některé daňové zákony nepředsuneme připravované koncepci, ale tato debata není ještě ukončena.

Ministerstvo financí připravuje upravené indikátory růstu HDP. Bude s nimi počítat i nová koncepce?

Nejnovější ukazatele by se měly objevit i ve výhledu státního rozpočtu na příští rok. Vedle analýzy ministerstva financí jsme zadali vypracování nezávislé analýzy na Vysoké škole ekonomické, abychom nevycházeli pouze z údajů ministerstva. Budeme tyto dva návrhy konfrontovat, a z konfrontace vzejde střízlivý odhad státního rozpočtu. Chceme postavit poctivý rozpočet, který bude pracovat pouze s reálnými příjmy. Nebude počítat s příjmy z vyšších daní, s příjmy z Fondu národního majetku, z privatizace.

Jak to vypadá s některými informacemi o daňových úpravách, například třípásmové DPH?

To je skutečně nepřesná informace. Žádný takový návrh na ministerstvu financí nechystáme. Možná se myšlenka třetího, parkovacího pásma objeví i v rámci debat o daňové koncepci na příští období. Je ale zřejmé, že některé myšlenky z neschváleného balíčku se v koncepci objeví.

Počítáte s daňovými prázdnimami pro postižené podnikatele, tak jak to navrhují vaši straničtí kolegové na pražské radnici?

Musím říci, že v návrzích, které byly sněmovnou zamítnuty, bylo i zvýhodnění určité formy humanitární pomoci obětem povodní. Byl tam například návrh, aby dar, který poskytne plátce DPH neplátci DPH, si mohl tento dar na DPH odpočítat, aby se zvýšila motivace pro dárce. Bohužel tyto návrhy nebyly schváleny. V tuto chvíli nepočítáme s tím, že bychom přijali zákon, který by ministerstvu financí dával možnost odpouštět daně. V tuto chvíli existují způsoby, aby finanční úřady u subjektů, které skutečně byly postiženy povodněmi, použily standardních mechanizmů, jako je posečkání, splátkování, a v těch výjimečných případech odpouštění například penále a příslušenství, pokud by došlo k prodlení při platbě daní z důvodu postižení povodněmi. Na to existují i odvolací komise, které by takovouto věc posoudily. V současnosti ale ministerstvu financí platný zákon neumožňuje, aby odpouštělo daň. Musela by být přijata novela, my ji v tuto chvíli iniciovat nebudeme.

Takže myšlenku svých spolustraníků na pražské radnici nepodporujete?

Pro mne je to v tuto chvíli myšlenka nová. Musíme zjistit její konkrétní dopady. V případě, že by získala větší podporu, umím si ji představit maximálně tak na jedno až dvě zdaňovací období.

Konsolidační agentura dokončuje v tuto chvíli prodej druhého velkého balíku pohledávek. Jak jste s průběhem prodeje spokojen? Nebylo by lepší prodat celý objem aktiv co nejdříve i za cenu nižších výnosů?

Určitě nebudu podporovat názor „nechme to třeba za korunu, abychom se toho zbavili“. Musíme si počínat obezřetně, protože za majetek v Konsolidační agentuře máme jako správci odpovědnost. Mojí filozofií je rychle, pružně a transparentně pokračovat v prodeji pohledávek. Domnívám se, že metoda balíku je metoda, která může přinášet zajímavý efekt pro veřejné rozpočty. Nyní jsme v ukončovací fázi prodeje druhého balíku a já předpokládám, že jeho prodej bude úspěšnější, než byl prodej prvního pilotního balíku. To byla také základní podmínka. Stejně tak jako se agentura poučila z prodeje prvého balíku, může se poučit z prodeje druhého. Může se podívat, zda skutečně existovala maximální informovanost o celém procesu, ale musím říci, že celý proces pokládám za standardní. Fakt, že se výběrového řízení zúčastnily tři subjekty až do konečné fáze, pokládám za dostatečné konkurenční prostředí. Ukázalo se tedy, že podmínky tendru byly výhodné pro stát.

Nezpochybňuje ale takový zájem tvrzení sociální demokracie o špatné úvěrové politice devadesátých let?

Zájem o úvěry zde je, to se nedá přehlédnout. Odehrává se ale přirozeně v cenových relacích, které odpovídají hodnotě těchto aktiv. Když se podíváte na ztrátu, kterou Konsolidační agentura generuje z prodeje, tak pouze tuto ztrátu snížíme, ale zcela ji nevynulujeme. V příštím roce počítáme s tím, že budeme hradit ztrátu Konsolidační agentury ve výši několika desítek miliard korun a ani tím ještě celý problém nevyřešíme. A rozhodně za tato aktiva nemůžeme chtít dvacet, třicet, čtyřicet procent, protože výtěžnost není na této úrovni. Přesto předpokládám, že můžeme i s ohledem na rychlost, kvalitu a pružnost prodeje udržet výtěžnost na rozumné úrovni.

Činnost další transformační instituce, Fondu národního majetku, chcete ukončit do roku 2005. Myslíte, že je to reálné?

Určitě, tento termín platí. Pouze musíme přijmout zákon, který činnost fondu ukončí. Fond byl zřízen jako privatizační agentura státu a dnes je naše ekonomika výrazně privatizována. Zbývá prodat několik málo strategických podílů. U ostatních podílů se domnívám, že je třeba, aby si je stát ponechal a aby privatizační proces zbytečně neurychloval. Pokud se podíváme na to, co by stát ještě mohl privatizovat, tak je to pouze několik velkých kauz, které bychom spočítali na prstech jedné ruky. Myslím si, že je luxus, abychom si na takto zmenšený podíl nechávali instituci ve stejném rozsahu, jako byla před pěti nebo šesti lety, abychom i nadále udržovali instituci s výdaji několika set milionů korun ročně. Agendy, které souvisejí s ekologickými aktivitami, by se převedly na jinou instituci.

Co s mimorozpočtovými fondy, jako je fond dopravy či bydlení, které jsou vázány na financování z FNM?

Problémy s činností mimorozpočtových fondů musejí být řešeny ani ne tak proto, že bude zrušen FNM, ale proto, že vysychají privatizační příjmy. Musí být řešeny v závislosti na rozpočtovém vývoji. Zejména se bude muset řešit filozofie fondu dopravy, protože ten v příštích letech nebude moci počítat s tak velkými finančními dotacemi jako v uplynulých dvou letech. Toto řešení by mělo být součástí řešení veřejných rozpočtů jako celku, protože si nemůžeme dovolit, aby nám rostly deficity mimorozpočtových fondů.

Bude zánik fondů spojen i s přechodem kompetencí na nižší články veřejné správy a s daňovou subsidiaritou?

Ve fázi, kdy musíme provádět revizi všech výdajů státního rozpočtu, není vhodné, abychom nadále předurčovali daňové výnosy ve prospěch jednotlivých segmentů veřejných rozpočtů. Podle mého názoru by mělo dojít pouze k tomu, aby vzrostlo rozpočtové určení ve prospěch krajů, kde to bude logické dovršení reformy veřejné správy. Pak bychom měli provést revizi veřejných rozpočtů, redukovat výdaje, a pak teprve bychom se měli zamyslet nad tím, zda bychom některé daně neměli přímo nasměrovat dolů. Ale já se musím přiznat, že nejsem zastáncem přílišné daňové fragmentace veřejných příjmů. Předurčování příjmů musí mít vždycky nějakou ekonomickou a logickou hranici.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče