Zvýší modré karty atraktivitu Evropy?

22. ledna 2008, 10:55 - Alena Vlačihová
22. ledna 2008, 10:55

Unie vytváří jednotný systém pro zaměstnávání pracovníků ze třetích zemí

Evropská unie se rozšiřuje, tempo jejího růstu je nadále kladné - zejména díky rostoucí poptávce domácností v EU-12 (přistoupivší země do unie po roce 2004) a obchod na vnitřním trhu dosahuje dobrých výsledků. Na druhé straně však evropská populace stárne, a proto se hledají způsoby, jak nejdéle aktivní obyvatelstvo udržet na pracovním trhu, a systémy vzdělávání často neodpovídají současným trendům. Flexibilitu pracovního trhu navíc oslabuje ochranářský systém, a proto není divu, že dnešní unie, trpící nedostatkem pracovních sil, není pro vysoce kvalifikované pracovníky ze třetích zemí dostatečně atraktivní.

Několik statistik.

Firmy v EU čelí zvyšující se zaměstnanosti pracovníků s vysokoškolským vzděláním o tři procenta ročně. To je dvojnásobek růstu zaměstnanosti sledovaný u pracovníků s nižší kvalifikací. Nezaměstnanost vysokoškoláků je velmi nízká, činí přibližně 4,8 procenta oproti míře jejich zaměstnanosti (83,2 procenta). Nízká mobilita a rozdíly mezi nabídkou a poptávkou po práci vedly deset členských států EU k zavedení specifických schémat, která mají na jejich pracovní trhy přilákat kvalifikované pracovníky ze třetích zemí. Následují je další, mezi nimi i Česká republika, které se touto otázkou velmi aktivně zabývají. Podíl přistěhovalců s vysokou kvalifikací na celkové zaměstnanosti v EU dosahuje pouze 1,7 procenta, na rozdíl od Austrálie (9,9 procenta), Kanady (7,3 procenta) a Švýcarska (5,3 procenta). EU naopak vede v míře přistěhovalců s nízkou a mírně střední kvalifikací ze severní Afriky (87 procent). Tyto statistiky ukazují, že je nutné sáhnout po efektivnějších nástrojích, které by unii zatraktivnily.

Pět legislativních návrhů.

Loni na konci října schválila Evropská komise návrh směrnice upravující podmínky pro vstup a pobyt vysoce kvalifikovaných pracovníků ze třetích zemí. Jejím cílem je poskytnout členským státům a firmám v Evropské unii nástroj k zaměstnání a udržení pracovníků, které potřebují. Myšlenka této směrnice se nezrodila v posledních měsících, ale reflektuje pracovní plán komise v oblasti legální migrace, který nastavila v prosinci 2005 pro období 2007 až 2009. Plán počítá s uskutečněním pěti legislativních návrhů. První z nich utváří základní rámec pro zaměstnávání pracovníků ze třetích zemí, další čtyři se zabývají specifickými formami zaměstnání (vysoce kvalifikovanými pracovníky, sezonními zaměstnanci, odměňovanými stážisty a vyslanými pracovníky v rámci firmy).

Základní rámec.

Základní rámec spočívá v nastavení jednouchého jednotného postupu pro přijímání pracovníků dle uvedených forem a v zajištění zákonného statutu zaměstnancům ze třetích zemí, kteří již pobývají ve členských státech EU. Pracovníci, kteří budou přijímaní v rámci tohoto schématu, obdrží takzvané modré karty, jež jim zaručí sociálně-ekonomická práva a příznivé podmínky pro rodinný život. Statut jim též poskytuje právo na přístup k informacím potřebným pro podání žádosti o zaměstnání a pobyt, na odůvodnění jejího zamítnutí a na rozhodnutí nejdéle do 90 dnů.

Jednotný postup.

Současně se schválením směrnice pro vysoce kvalifikované síly na konci října loňského roku přijala komise i další. Šlo o návrh směrnice o jednotném postupu při podávání žádostí o pracovní povolení i k pobytu pro pracovníky ze třetích zemí a o jejich zákonem upravených právech. Tři zbývající návrhy plánuje komise předložit v letošním roce.

Parametry smlouvy.

Schválené návrhy je třeba vnímat jako nástroje, jež by měly ulehčit zaměstnávání osob, které jsou pro vnitřní trh unie klíčové. V žádném případě však neopravňují k přijímání pracovníků třetích zemí do zaměstnání v unii. Ulehčují pouze administrativní opatření - a to ve chvíli, kdy již bylo takovému pracovníkovi nabídnuto v unii zaměstnání. Pracovní smlouva žadatele však musí splňovat základní parametry. Návrh na odměnu zaměstnance musí činit trojnásobek minimální mzdy aplikované ve členském státě. Závazná pracovní nabídka či smlouva musejí být v délce nejméně jednoho roku. A žadatel musí být schopen doložit odbornou kvalifikaci. Návrh komise také zavádí specifický režim pro kategorii takzvaných mladých, vysoce kvalifikovaných odborníků ve věku do 30 let. Jeho součástí jsou méně přísná kriteria než v případě obecného režimu.

Preferenční princip.

Koncept modrých karet respektuje preferenční princip unie. To znamená, že na přechodnou dobu by měli být vysoce kvalifikovaní odborníci ze států s prozatímně omezeným přístupem na pracovní trhy vybraných členů EU upřednostňováni před odborníky ze třetích zemí, tedy český pracovník by měl mít přednost před tureckým. Členské státy EU také budou moci rozhodnout o počtu takto přijímaných pracovníků a budou posuzovat, zda pracovní místo nelze obsadit občany vlastními či z unie, případně z Evropského hospodářského prostoru. Pojistka pro řízenou migraci však existuje i na druhé straně, tedy v zemích, které imigranti opouštějí. Rozvojové země, které se obávají odlivu svých občanů, jej mohou regulovat, případně zamítnout rozhodnutí o zaměstnání.

Mobilita na vnitřním trhu.

Nabízí se otázka, zda uvedená omezení nebudou brzdit princip modrých karet. To závisí především na přístupu, který si jednotlivé členské státy zvolí. Jisté je, že atraktivnějšími zaměstnavateli budou ti, kdo sídlí v zemích s nízkou mírou ochranářských opatření. Žadatelé pak budou do EU určitě přicházet prostřednictvím těchto zemí a po splnění základních podmínek se budou přesouvat dále v rámci unie. Návrh modrých karet totiž umožňuje mobilitu na vnitřním trhu. Jakmile pracovník kartu získá, může se za stanovených podmínek pohybovat po EU a přesídlit do jiného členského státu za vysoce kvalifikovanou prácí (pouze však na základě kontraktu). Zásadním kriteriem je, že již legálně pobýval a pracoval po dobu dvou let v prvním státě. Držitelé karet mohou také získat dlouhodobé povolení k pobytu. Doba pobytu strávená v jednotlivých členských zemích se totiž započítává. Problémem zůstává 27 rozdílných sociálních, daňových a zdravotních systémů, které včetně odlišných pracovních podmínek nadále ubírají na atraktivitě unie.

Informace pro všechny členy EU.

Sledování pohybu držitelů karet a správu podaných žádostí bude zajišťovat databáze, která by měla být časem propojená s databází pracovních nabídek a příležitostí ke vzdělání v rámci systému EURES. Tím by měl být zajištěn přístup k informacím všem členským státům EU.
Unie si od modrých karet slibuje zvýšení atraktivity - vytvoření jednotného a srozumitelného systému, který by nahradil současných 27 přístupů aplikovaných při zaměstnávání osob ze třetích zemí. Návrh komise je však v počáteční fázi a bude nadále projednáván a pozměňován Radou EU a Evropským parlamentem. Celý proces proto může trvat nejméně jeden a půl roku. Členské země EU, které jsou ve fázi příprav a tvorby individuálních schémat, by měly vzít v úvahu chystaný koncept modrých karet a zamezit tím pozdějším rozporům. Evropští zaměstnavatelé však volají po pracovní síle již dnes a může se stát, že než bude učiněno rozhodnutí na úrovni EU, portfolio deseti zemí aplikujících národní specifický systém (typu zelené karty) se významně rozroste. Poté bude pro zaměstnavatele a žadatele o práci podstatně těžší zvykat si na jednotný evropský systém, který bude možná ještě přísnější než ten národní.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče