Zvýšení minimální mzdy k práci nemotivuje

15. prosince 2003, 00:00 - EVA MARTÍNKOVÁ
15. prosince 2003, 00:00

MINIMÁLNÍ MZDA VZROSTE OD NOVÉHO ROKU Z NYNĚJŠÍCH 6200 KORUN NA 6700 KORUN MĚSÍČNĚ. PRO ZAMĚSTNAVATELE TO ZNAMENÁ 675 KORUN NAVÍC ZA KAŽDOU NEKVALIFIKOVANOU SÍLU.

MINIMÁLNÍ MZDA VZROSTE OD NOVÉHO ROKU Z NYNĚJŠÍCH 6200 KORUN NA 6700 KORUN MĚSÍČNĚ. PRO ZAMĚSTNAVATELE TO ZNAMENÁ 675 KORUN NAVÍC ZA KAŽDOU NEKVALIFIKOVANOU SÍLU.

Mnozí podnikatelé se musí připravit pro příští rok na vyšší mzdové náklady. Každý zaměstnanec, jemuž vyplácejí minimální mzdu, je od ledna 2004 vyjde dráž o 675 korun měsíčně. Pětistovku mu budou muset přidat na výplatní pásce. Dalších 175 korun za něj odvedou státu na sociálním a zdravotním pojištění. Kdyby však odbory prosadily svou, mohly být mzdové náklady ještě vyšší. Odboráři spolu s ministrem práce a sociálních věcí prosazovali částku 6900 korun. A to by pro zaměstnavatele znamenalo dalších 271 korun měsíčně navíc. Vláda však odborářský návrh nepřijala, čímž si odborové bosse proti sobě poštvala. „Do ulic kvůli tomu nepůjdeme, ale určitě to vládě spočítáme při volbách,“ prohlásil předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek Nejméně placení zaměstnanci tak dostanou na výplatní pásce 6700 korun hrubého. Ministr práce Zdeněk Škromach si od zvýšení slibuje, že lidé raději vezmou špatně placenou práci, než aby zůstali na sociálních dávkách. Tento argument však v reálném životě selhává. Například rodina se dvěma dětmi, kde budou oba rodiče pracovat za nově stanovenou minimální mzdu, stejně nedosáhne nad hranici chudoby a bude muset pobírat sociální dávky do vyrovnání životního minima. Celkově si přijde na stejné peníze, jako rodina, kde jsou oba rodiče nezaměstnaní. Zvyšování minimální mzdy má tedy převážně negativní dopady, zejména na zaměstnavatele. Podle prezidenta Hospodářské komory Jaromíra Drábka neodpovídá její růst růstu produktivity práce. Malí podnikatelé budou proto raději zaměstnance, vykonávající levnou nekvalifikovanou práci, propouštět. Lidí, kteří pracují za minimální mzdu, jsou pouhá dvě procenta ze všech zaměstnanců. Od ledna ale vzrostou platy i ostatním profesím. Stát totiž nařizuje soukromým firmám, jakou nejnižší výplatu smějí dát popelářům, kuchařům, prodavačům či programátorům. Je to většinou o několik stovek až tisícikorun více než schválených 6700 korun. Firmy často o minimálních tarifech pro kvalifikované profese ale nevědí. Vloni úřady práce objevily 1344 případů, kdy je firmy porušily.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče