Zveřejnění údajů je úředně povoleno

23. ledna 2006, 00:00 - DUŠAN ŠRÁMEK
23. ledna 2006, 00:00

SUPERHRUBÁ MZDA Konečně to mají podnikatelé černé na bílém. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach na otevřený dopis Profitu odpověděl, že zveřejňování údajů o superhrubé mzdě nestojí nic v cestě. Kdo chce, může tyto údaje zaměstnancům na výplatní pásce sdělovat.

SUPERHRUBÁ MZDA Konečně to mají podnikatelé černé na bílém. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach na otevřený dopis Profitu odpověděl, že zveřejňování údajů o superhrubé mzdě nestojí nic v cestě. Kdo chce, může tyto údaje zaměstnancům na výplatní pásce sdělovat.

Zveřejnění takzvané superhrubé mzdy už nic nebrání. Vyplývá to z odpovědi ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha na otevřený dopis Profitu. Ministr tak ukončil táhnoucí se spor o to, zda zaměstnavatel neporuší zákon, pokud zveřejní na výplatních páskách zaměstnanců i jiné údaje, než předepisuje zákon o mzdě.

PODNIKATELÉ JSOU SPOKOJENI

Se stanoviskem ministra Škromacha jsou s určitými výhradami spokojeni i zástupci podnikatelů. „Stanovisko ministra odpovídá i našim právním rozborům. Z našeho pohledu se jedná o krok, kterým zaměstnavatelé mohou rozšířit obecnou informovanost a osvětu o podnikatelském prostředí, nezbytnou k posílení seriózního sociálního dialogu,“ říká generální ředitel Svazu průmyslu a obchodu Zdeněk Liška.

„Z poměrně složité odpovědi ministra Škromacha soudím, že není problém uvádět superhrubou mzdu do výplatních pásek. Konečně mají zaměstnanci jasno,“ shoduje se i předseda Sdružení podnikatelů Bedřich Danda. „Bude ale asi třeba před tím udělat politické školení zaměstnanců. Aby viděli, že když mají hrubou mzdu 10 tisíc korun, musejí navíc vydělat dalších 3500 korun, které odvedeme státu na důchody a další výdaje,“ doplňuje Danda.

Určité „školení“ zaměstnanců navrhuje i ministr Škromach. Se zaměstnavateli se však rozhodně neshoduje v tom, co by takové školení obnášelo. Podle něj jsou totiž z odvodů na pojistné financovány výdaje, a to „mimo jiné ty, jimiž je realizována aktivní politika zaměstnanosti, včetně podpory zaměstnavatelů“.

TLUSTÉMU TO NESTAČÍ

Poslanci Vlastimilu Tlustému, který se již delší dobu zasazuje o uzákonění superhrubé mzdy, ale Škromachovo vysvětlení nestačí. „Pan ministr opět napsal, jak je obtížné pro vládu zcela jednoduše přiznat celkovou výši odvodů na zdravotní a sociální pojištění. I proto jsem přesvědčen, že by povinnost zveřejňovat všechny složky obou druhů pojištění měla být explicitně stanovena zákonem,“ míní Tlustý.

Předseda poslaneckého klubu ODS proto bude již napodruhé usilovat o uzákonění zmíněné povinnosti. Jeho první návrh, který podal v roce 2004, totiž smetla levicová koalice ve sněmovně ze stolu. Přesto se Tlustý nevzdává a chce na nadcházející schůzi sněmovny svůj návrh zopakovat.

OSUD NOVELY JE NEJISTÝ

I z dalšího textu Škromachovy odpovědi lze dovodit, že podle něj doplácejí zaměstnanci na zaměstnavatele, což ti druzí zásadně odmítají. Právě rozdílné interpretace toho, kdo na koho doplácí, zda jsou pojistné platby superhrubé mzdy nákladem zaměstnance, či zaměstnavatele a zda mají být na výplatní pásce uvedeny i další údaje, se mohou stát problémem, kvůli kterému nebude nakonec Tlustého návrh přijat. Toho se obávají i Profitem oslovení zástupci podnikatelů a zaměstnavatelů, kteří si myslí, že přijetí bude znemožněno dalšími nesmyslnými požadavky a obstrukcemi. Přesto si všichni přejí, aby zveřejňování údajů o pojistném hrazeném přímo zaměstnavatelem bylo dáno přímo zákonem. „Zákon skutečně zaměstnavateli nebrání vykazovat superhrubou mzdu, na druhou stranu mu to ani neukládá. Podle mého názoru je to škoda a mělo by zde dojít ke změně. Byl by to vhodný stimul k tomu, aby si zaměstnanci uvědomili, kolik je skutečně odváděno na sociální a zdravotní pojištění. Uzákonění této povinnosti bych proto jednoznačně uvítal,“ dodává prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek.

**CO ŘÍKÁ MINISTR

„Jakkoli nelze podle současných právních předpisů nikoho nutit k poskytování informace o uvedených pojistných, nelze ani zaměstnavateli v poskytování těchto informací bránit, protože to zákon nezakazuje. Uzná-li tedy zaměstnavatel, že je vhodné seznámit zaměstnance i s výší své odvodové povinnosti, nic nebrání tomu, aby tuto informaci zaměstnanci poskytl.“

V Praze dne 13.ledna 2006Č.j:2005/64 875-100
Vážený pane šéfredaktore,             K vaší žádosti o stanovisko k problému takzvané superhrubé mzdy sděluji:                        Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci vydat při měsíčním vyúčtování mzdy podle § 11 zákona č.1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů, doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy a o provedených srážkách. Dále je zaměstnavatel povinen předložit zaměstnanci na jeho žádost k nahlédnutí doklady, podle nichž byla mzda vypočtena. Zákon tedy nestanoví povinnost poskytovat jiné údaje související se mzdou zúčtovanou zaměstnanci k výplatě ani jiné údaje, které se mzdou zaměstnance, na které se dohodl se zaměstnavatelem nebo kterou mu zaměstnavatel určil za práci, bezprostředně nesouvisí.             Zákon o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, stejně jako ostatní pracovněprávní předpisy, upravuje vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli (pracovněprávní vztahy). Z pojistných, jejichž plátcem je zaměstnavatel, nevyplývají pro zaměstnance a jeho vztah k zaměstnavateli žádná práva ani povinnosti a ani informace a jeho vztah k zaměstnavateli žádná práva ani povinnosti a ani informace o těchto pojistných nemají na pracovněprávní vztah žádný vliv. Placení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo zdravotního pojištění zaměstnavatelem do těchto vztahů nepatří a není tedy možno v jejich rámci upravovat a ani ukládat povinnost poskytovat v této věci informace.             Zároveň je však nutno konstatovat, že jakkoliv nelze nikoho podle současných právních předpisů nutit k poskytování informace o uvedených pojistných, nelze ani zaměstnavateli v poskytování těchto informací zaměstnanci bránit, protože to zákon nezakazuje. Uzná-li tedy zaměstnavatel, že je vhodné seznámit zaměstnance i s výší své odvodové povinnosti, nic nebrání tomu, aby tuto informaci zaměstnanci poskytl. Bylo by však vhodné zaměstnance seznámit i s tím, že z odvedeného pojistného jsou průběžně financovány výdaje na důchody, na dávky nemocenského pojištění, na zdravotnictví i na zaměstnanost, a to mimo jiné k financování nástrojů, jimiž je realizována aktivní politika zaměstnanosti, včetně podpory zaměstnavatelů.             V zájmu objektivního informování vy však současně bylo korektní poskytnout zaměstnanci zároveň bližší informaci o tom, že vyměřovací základy pro stanovení pojistného a sazby pojistného jsou odlišné pro zaměstnavatele a pro zaměstnance. Vyměřovacím základem zaměstnavatele je částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců (případně další platby jako např. penále a přirážky), zatímco vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů zúčtovaných mu zaměstnavatelem v souvislosti s výkonem zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění. Dále by měl zaměstnanec informován, že pro účely důchodového pojištění a nemocenského pojištění je rozhodující jeho vyměřovací základ (v podstatě hrubý příjem) pro stanovení pojistného a že výše vyměřovacího základu pro pojistné zaměstnavatele nemá na jeho nároky z důchodového ani z nemocenského pojištění vliv. To platí v principu i pro zdravotní pojištění.             Bez znalosti všech těchto souvisejících skutečností by mohlo být poskytování informace o „superhrubé mzdě“ pro zaměstnance zavádějící.             S pozdravem                                                                                                                        Zdeněk Škromach

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče