Zveličený problém

24. září 2009, 11:42 - Luděk Bednář
24. září 2009, 11:42

Dle většiny manažerů nevybudování americké radarové základny neposílí v ČR vliv Ruska

Myslíte si, že odstoupením USA od radaru se posílí v České republice vliv Ruska?

  • Ano 30,4 %
  • Ne 61,6 %
  • Nevím 8 %

O umístění americké radarové základny v České republice se začalo jednat zhruba v polovině roku 2006. Letos 17. září USA oznámily, že od jejího vybudování upustily. Toto rozhodnutí vlády amerického prezidenta Baracka Obamy vyvolalo velké emoce a také obavy u některých lidí z posílení vlivu Ruska v ČR. Nesdílí je však 61,6 procenta manažerů.
Patří k nim i tento respondent: „Americký radar a rakety jsou globální hra. Vliv Ruska v ČR závisí na místních politicích a úřednících. Jeho vliv se odvíjí především od nafty a plynu.“ Podobný názor se objevuje v další záporné odpovědi: „Rusové již dlouhodobě vliv v ČR mají. A to ekonomický – vlastní mnoho firem – a jeho prostřednictvím i politický. Navíc mají v ČR velký počet zastánců.“
Opačný názor zaujímá jiný manažer: „Ve hře mocností tento ústupek USA rozhodně pozici Ruska ve střední Evropě neoslabí. Problém se však netýká pouze Ruska. Obama dělá jeden ústupek za druhým – Rusku, Íránu, Severní Koreji a Venezuele – a nic za ně nezískává. Jeho ústupky se berou jako samozřejmost a příslušné země pokračují ve své politice bez jakýchkoli změn. Do určité míry lze říct, že demokratická (nebo spíš ,levicová‘?) vláda USA prodává spojence, aniž by za to cokoli získala.“
Záporně odpovídá další respondent: „Může to být i naopak – vliv Ruska ve střední a východní Evropě posílil, a proto USA odstoupily od radaru. Negativní postoj mnoha českých představitelů k radaru a váhání dalších zemí Evropské unie také svědčí o rostoucím politickém a ekonomickém vlivu Ruska. Svádí-li USA vinu na váhání ČR a Polska, je to od nich ubohé, protože po nástupu Baracka Obamy do funkce radar pouze zpochybňovaly.“
Toto stanovisko vyznává i další manažer: „Americký radar v ČR a vliv Ruska v ní jsou dvě spolu téměř nesouvisející skutečnosti. Na ČR začínají postupně doléhat důsledky globální finanční krize. Firmy začínají víc propouštět. A začíná se i projevovat nedostatek zakázek – především v průmyslu. Ten, kdo dá firmám, které jsou nyní v problémech, nové dlouhodobé zakázky, bude vládnout české kotlině. Může to být i Čína nebo Indie. Vliv Ruska proto v ČR posílí nebo zeslabí pouze na základě toho, jak a kolik zakázek bude zadávat firmám se sídlem v ČR, respektive českým.“
Jiný postoj k problému odhaluje tato kladná odpověď: „Posílí, nikoli však významně. Rusko má k posílení vlivu mnohem účinnější nástroje. Vliv Ruska v EU roste plíživě – především v ekonomické oblasti. Rusko mentálně uvízlo v 19. století – ve století národních států. To znamená, že ostatní státy považuje za nepřátele nebo potenciální nepřátele. Tuto fobii posiluje ruská touha po expanzi a víra, že vše, co Rusku někdy patřilo (Kavkaz, Pobaltí, střední a východní Evropa), bude dříve nebo později zase jeho. V současném světě, v němž velký válečný konflikt je (téměř) nemyslitelný, se hlavní ruskou strategickou zbraní stala energetika. Za peníze, které Rusku platí evropské státy za ropu a plyn, si Rusové kupují podíly v jejich energetických společnostech. Jedním z dlouhodobých cílů takové strategie může být snaha udržet cenu energií co nejvyšší, což má přímý pozitivní dopad na ruské příjmy z prodeje ropy a plynu.
Dalším cílem může být dlouhodobé snížení konkurenceschopnosti EU. Cena energií se promítá prakticky do každého výrobku a pro exportně zaměřené ekonomiky může být podstatná. Neuvěřitelná naivita členských států EU, které si neuvědomují, že tento mechanismus funguje jako utahující se smyčka, mě opravdu děsí. V ČR je to horší o to, že v ní nepochybně existuje mocná ruská ,pátá kolona‘ opírající se o ruské agenty, silné kapitálové skupiny s vazbami na Rusko a o vydíratelné jednotlivce, jejichž spolupráce s StB a KGB nebyla nikdy odhalena. Velmi by mě zajímalo, kdo je mysteriózním vlastníkem deseti procent akcií ČEZ, kdo skutečně vlastní Appian, kdo rozhodl o přechodu na ruské palivo v Temelíně, kdo pro něj bude dodávat nové jaderné bloky a tak dále.“
Pro zápornou odpověď se rozhodl tento respondent: „Radar tvoří v globálním měřítku jen malý kamínek v celé mozaice. Pro Němce, Francouze, Italy nebo Holanďany byl tento problém pouze okrajový, nevztahovali jej k ČR, ale k USA, případně k NATO. V ČR byl problém vzhledem k umístění radaru emociálně zveličen a přisuzoval se mu mnohem větší význam, než ve skutečnosti má.“ Odpovídalo 138 manažerů

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče