Ztráta dat může skončit likvidací firmy

04. září 2006, 00:00 - MARTIN ZIKMUND
04. září 2006, 00:00

ZÁLOHOVÁNÍ Řada firem stojí a padá s informacemi, které má uložené ve svých počítačích - účetnictví, nabídky, evidence klientů či pracovní postupy. To vše má nezanedbatelnou hodnotu a ztráta těchto dat může způsobit takovou škodu, že se z ní už firma nemusí vzpamatovat.

ZÁLOHOVÁNÍ Řada firem stojí a padá s informacemi, které má uložené ve svých počítačích - účetnictví, nabídky, evidence klientů či pracovní postupy. To vše má nezanedbatelnou hodnotu a ztráta těchto dat může způsobit takovou škodu, že se z ní už firma nemusí vzpamatovat.

Velkým neduhem panujícím v řadě podniků je ukládání firemních dat na lokální počítače. Typickým obrázkem je, že účetnictví má na svém počítači účetní, smlouvy zase právník nebo jednatel firmy, kontakty sekretářka a podobně. Tento obrázek většinu manažerů nijak nevyvádí z míry a považují ho vcelku za normální. Dokud všechno funguje, jak má, tak se není čeho bát.

Jenže opravdové drama může přijít v případě, že na některém z počítačů selže pevný disk. Může se také stát, že data někdo ať úmyslně, či omylem smaže. V takovém případě by se v zásadě nedělo nic až tak hrozného, kdyby daný počítač byl pravidelně každý den (či několikrát denně) zálohován. Asi není třeba říkat, že se tak v drtivé většině případů neděje. Jak tedy správně ukládat data? Jedině na centrální server!

ZÁKLADEM JE DISKOVÉ POLE Jedním z důvodů, proč je lepší ukládat data na server, je oproti stolním počítačům větší kvalita pevných disků. Navíc serverové disky jsou několikanásobně rychlejší. Velmi výhodné je pro ukládání dat použít takzvané diskové pole neboli RAID (Redundant Array of Independent Disks). Zjednodušeně řešeno se jedná o propojení několika disků v jedno datové úložiště. Existuje přitom hned několik RAID módů, které využívají v zásadě dvě základní možnosti spojení disků a jejich kombinace. První z nich - stripping (oddělování) - vytváří jeden „virtuální“ disk s velkou kapacitou, který ve skutečnosti existuje na více fyzických pevných discích. Pokud například pro tři 250 GB disky využijete stripping, budete mít na serveru k dispozici jakoby jeden 750 GB pevný disk. Výhody strippingu navíc pocítíte při zápisu i čtení, protože obojí bude probíhat paralelně na všech zapojených discích najednou. Ovšem při výpadku jednoho ze zapojených disků však dojde ke ztrátě dat na celém virtuálním úložišti. Proto se také stripping používá výhradně v kombinaci s mirroringem. Tento druhý RAID mód - mirroring (zrcadlení) - také de facto využívá jeden virtuální disk pro více pevných disků. V tomto případě však každý jeden fyzický disk zapojený do mirroringu obsahuje identická data. Tedy pokud například máte tři 250 GB disky, máte pak k dispozici na serveru jen jeden 250 GB disk. Výhoda je v tom, že jednak čtení velkých souborů probíhá rychleji, neboť se načítají paralelně ze všech zapojených disků, a jednak, což je mnohem podstatnější - při fyzickém selhání jednoho pevného disku vše funguje stejně jako předtím. O případné poruše je pak uživatel informován včetně toho, na jakém disku k poruše došlo. Vadný disk je pak možné vyměnit za jiný, který se pak opět zapojí do mirroringu. V kombinaci s hot-swap funkcionalitou, která u serverů nabízí možnost vyndání pevného disku ze serveru za chodu, pak není sebemenší problém disk vyměnit bez přerušení práce serveru. ZÁLOHOVAT, ZÁLOHOVAT A ZÁLOHOVAT I když servery díky diskovým polím nabízejí poměrně bezpečné útočiště pro data, neznamená to, že je není třeba zálohovat! Mirroring sice zajistí, že žádná porucha pevného disku data nezničí, ale nezaručí, že pokud je sami smažete či poškodíte, že o ně nepřijdete. Diskové pole se navenek chová jako klasický disk -když z něj jednou smažete soubor, smaže se z každého jednoho fyzického disku. Zálohování tedy plní úlohu eliminace chyb způsobených člověkem -nechtěné smazání či úpravy. Nezřídka se vyplácí držet si přitom víc variant záloh - pro případ, že by si někdo absence souboru všiml třeba až po týdnu. Dobré je také provádět zálohy několikrát denně - pro případ, že by si někdo smazal soubor, na kterém poslední dvě hodiny usilovně pracoval. Je rovněž vhodné oddělovat soubory, se kterými se již aktivně nepracuje, jako jsou loňské účetnictví, loňské smlouvy či realizované projekty. Je totiž zřejmé, že pro „archivní“ soubory není nutné provádět zálohu ve více exemplářích a tak často. Navíc centralizací dat do jednoho místa jste vytvořili jednu velkou slabinu pro vaši firmu - přijdete-li o server, přijdete o všechna data ve firmě. Tuto slabinu lze ale poměrně snadno eliminovat právě zálohováním. Vytváření záloh by se mělo dít pokud možno tak, aby bylo možné si zálohu někam odnést (například uložit do žáruvzdorného a vodotěsného trezoru). KAM UKLÁDAT Pro zálohování dat lze využívat hned několik prostředků. Předně je dobré si říci, že v takové firmě, pokud se nezabývá počítačovou grafikou či produkcí videa a fotek, jsou objemy dat, se kterými se pracuje, relativně malé (v řádu jednotek až desítek gigabajtů). Ideálním řešením je tak zvolit kombinaci páskové jednotky a externího pevného disku. Obojí by přitom mělo být napájeno ze záložního zdroje, aby byla zajištěna ochrana před výpadky elektřiny uprostřed zálohování. Páskové jednotky fungují do značné míry podobně jako magnetofonová páska či videokazeta - než na nich něco najdete, chvíli to trvá. Jsou však snadno přenosné. Externí pevné disky pak fungují identicky jako interní. Rozdíl je jen v tom, že je možné je kdykoliv odpojit ze zásuvky i od počítače (serveru) a odnést je či uložit do trezoru. Pevné disky jsou však citlivé na otřesy a stejně jako pásky také na elektromagnetické pole. Není s nimi tedy například vhodné jezdit metrem, tramvají či vlakem s elektrickým pohonem. Ke konci letošního roku však problém se zálohováním a přenášením menších objemů dat poměrně elegantně vyřeší nástup HD-DVD či Blu-ray s kapacitou kompaktního disku až 25 gigabajtů. Kompaktní disky jsou přitom odolné jak proti elektromagnetickému poli, tak proti otřesům a dokonce i proti vodě. JAK UKLÁDAT Samotné zálohování, bez ohledu na použité médium, umí obstarat zcela automaticky specializovaný software na serveru. Vy tak například ráno můžete vložit do páskové jednotky pásku z trezoru či přepisovatelé HD-DVD a večer pak před odchodem z firmy pásku vrátit do trezoru a HD-DVD si vzít s sebou. Externí pevný disk pak může být připojen nepřetržitě. Jediné, co je třeba promyslet, je nastavení zálohovacích intervalů a dat, která se mají zálohovat. Není třeba se přitom bát provést i několik záloh za den - typicky při polední pauze a po konci pracovní doby. Přenosná média používaná pro zálohu dat (pásky či HD-DVD) je pak nutné důsledně vyndávat zmechanik a ukládat do trezoru či nosit s sebou. Jedině tak zajistíte, že i při požáru, povodni či vykradení nepřijdete o žádná data. Ta jsou přitom v drtivé většině případů podstatně cennější než ukradený hardware. Právě hodnota dat by měla být hlavním určujícím prvkem, jak s nimi nakládat. Ostatně firemní auto také nepůjčíte jen tak někomu. Chovejte se tedy ke svým datům stejně, jako se chováte k jinému firemnímu majetku. Důležitým krokem pro každou firmu je uvědomit si vůbec možná rizika plynoucí z potenciální ztráty dat. Stejně jako u investice do záložních zdrojů, tak i investice do serveru a systému pro zálohování nemá vždy zcela zřejmou návratnost. Její smysluplnost se totiž ukáže až v případě, že nastane problém. Volba vhodného serveru, míry zabezpečení dat a četnosti a způsobu záloh by pak měla být úměrná tomu, jak moc jsou pro vás vaše data cenná, a tomu, co by pro vás znamenala jejich ztráta či jejich případné odcizení. JAK SE CHOVAT K DATŮM * omezte fyzický přístup k serveru a všem zálohám, umístěte je do zamčených místností - server je kvůli možnému požáru lepší mít v jiné místnosti než zálohovací jednotky, přenosná média se zálohami důsledně ukládejte do trezoru či odnášejte z firmy * šifrujte data - to by se mělo přinejmenším týkat záloh - v případě krádeže jsou pak zloději data k ničemu * používejte ve firmě přinejmenším firewall, antivir, antispyware a další bezpečností prvky a hlavně vše mějte neustále aktuální * důsledně aktualizujte všechen používaný software a zejména operační systémy a internetové prohlížeče na každém jednom počítači ve firmě * omezte přístupová práva jednotlivých zaměstnanců jen na data, která skutečně pro svou práci nezbytně potřebují VÝHODY SERVERU**

  • servery disponují řádově spolehlivějšími a rychlejšími (ale také dražšími) disky
  • server je možné umístit do uzavřené a zabezpečené místnosti vybavené například protipožárním systémem využívajícím inertní plyny.
  • fyzické umístění dat (serveru) je možné před zaměstnanci utajit
  • všechna data z firmy jsou uložena na jednom místě
  • jednoduché a potažmo levné zálohování dat
  • uživatel, který se do sítě připojí s notebookem a nebo z jiného počítače, má všechna svá data ihned k dispozici
  • všechna data je možné jednoduše šifrovat
  • při krizové situaci, jako požár či povodeň, stačí odnést pouze server a nebo disky, které jsou obvykle vyjímatelné za chodu

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče