Ztraceni na Divokém východě

17. ledna 2005, 00:00 - BLANKA RŮŽIČKOVÁ, TOMÁŠ STINGL, RADAN DOLEJŠ
17. ledna 2005, 00:00

INVESTICE V CIZINĚ České firmy a podnikatele stále více přitahují země bývalého socialistického bloku. Závratné budoucí výnosy slibuje třeba Rusko, ale atraktivní jsou i další země východní a jihovýchodní Evropy. Jenže právě podnikání na Divokém východě přináší mnohá rizika.

INVESTICE V CIZINĚ České firmy a podnikatele stále více přitahují země bývalého socialistického bloku. Závratné budoucí výnosy slibuje třeba Rusko, ale atraktivní jsou i další země východní a jihovýchodní Evropy. Jenže právě podnikání na Divokém východě přináší mnohá rizika. O zmařených plánech může hodiny a hodiny vyprávět například podnikatel František Příplata. Jeho sen o investici na východě skončil dramaticky. Rumunský nejvyšší soud minulý pátek znovu odložil odvolání v jeho kauze, která se táhne už pět let. Příplatovi hrozí 14 let vězení za nabádání k vraždě a údajné ošizení rumunského státu při privatizaci železáren Tepro ve městě Jasy. Další soudní stání v této kauze je naplánováno na 25. února. V souvislosti s tímto případem přišel o investici v Rumunsku i hutní magnát Zdeněk Zemek. Dobré zkušenosti si z podnikání na Ukrajině neodnesl ani známý internetový portál Atlas.cz. Tyto případy ovšem nic nemění na faktu, že Česko začíná být pro tuzemské firmy příliš malé. Na domácím trhu i v zemích Evropské unie mají obrovskou konkurenci, a proto hledají cesty, jak uplatnit osvědčený recept svého podnikání ještě někde jinde. Jako první se samozřejmě nabízí Rusko nebo ostatní nepříliš vzdálené, ale zatím stále ještě ve srovnání s námi méně rozvinuté země. VZHŮRU NA VÝCHOD… Vůbec největší českou investici představuje nákup podílů ve třech bulharských rozvodných firmách. Elektrárenská společnost ČEZ je získala za 281,5 milionu eur, tedy téměř devět miliard korun. Tím ale její expanze nekončí. ČEZ je nyní v užším výběru na privatizaci rumunské distribuční společnosti Electrica Oltenia, statut preferovaného zájemce dostal vloni před koncem roku. Šéf české firmy Martin Roman opakovaně prohlásil, že se ČEZ chce stát lídrem středo- a východoevropského trhu s elektřinou. V jihovýchodní Evropě jsou v hledáčku jeho zájmů ještě další země, mezi nimi například Moldávie, Ukrajina a v budoucnu možná i Srbsko. ČEZ je ovšem polostátní firma, takže největší českou soukromou investicí v teritoriu jihovýchodní Evropy zůstává třímiliardová dodávka technologií firmy Alta Brno do běloruské automobilky Belaz. Hutní magnát Zdeněk Zemek v Rumunsku investoval zhruba půldruhé miliardy korun. Tato mediálně sledovaná investice představovala už od začátku nemalé riziko a skončila nezdarem. …A ZASE ZPĚT

O problémech mohou ovšem vyprávět také lidé z portálu Atlas.cz. Ten v dubnu 2001 s velkou slávou zahájil provoz ukrajinské verze svého serveru, definitivně však skončil o rok později. Oficiálně z důvodu špatného hospodářského výsledku. Proslýchá se však, že projekt ztroskotal na problémech s tamními zaměstnanci. Když Atlas.cz otevřel na Ukrajině s finančním příspěvkem rakouského investora II. Epic holding pobočku se zhruba deseti zaměstnanci, nešetřil chválou. „Naše zkušenost je veskrze pozitiv ní. Jde o mnohem větší trh než v Česku, který navíc není ještě obsazený,“ řekl za Atlas.cz bývalý ředitel pro strategický rozvoj Pavel Sodomka. S návratností investice se tehdy počítalo do dvou let a firma chtěla dál své podnikání rozšířit i do zemí bývalé Jugoslávie, Rumunska, Ruska a Bulharska. Několik měsíců po tomto prohlášení však Atlas propustil na Ukrajině všechny tamní zaměstnance a server nějakou dobu spravoval z Česka. Dnes už působí zase jen v České republice a o svých ukrajinských zkušenostech ani o plánech v dalších zmíněných zemích nechce raději mluvit.

VELKÉ VÝNOSY I RIZIKO

Podnikatel, jenž zvažuje založení podniku nebo pobočky na východě, poměrně rychle zjistí, které státy patří z hlediska podnikání mezi rizikové. Sedmistupňový žebříček charakterizovaný známkami 0 až 7 si pro účely pojišťování vývozu sestavuje Exportní a garanční pojišťovací společnosti EGAP. Rusko, Rumunsko a Bulharsko v něm momentálně mají známku čtyři. Ukrajina se v klasifikaci, zpracované ke 25. říjnu minulého roku, dostala na šestku a například Bělorusko patří se sedmičkou mezi země s největší mírou investičního rizika. „Známkování“ sestavované na základě analýz Světové banky, MMF a zkušeností mezinárodních pojišťovacích institucí zohledňuje i politickou stabilitu hodnoceného státu, v nejvíc rizikové skupině je také například Nigérie nebo Vietnam. Zvláštní skupinu zemí, u nichž je míra rizika tak malá, že se ani nehodnotí, představuje kategorie 0 (nula). Jsou v ní všechny západoevropské státy, USA a Japonsko. Z údajů na webové stránce www.egap.cz/index.php lze rovněž vyčíst, že Česko má stejně jako například Maďarsko momentálně známku dvě.

DOLOŽKA NEJVYŠŠÍCH VÝHOD

Česká republika logicky své občany i jejich podnikatelské aktivity nejvíc chrání v zemích, s nimiž má podepsanou dohodu o ochraně investic. V současné době je to 75 států (aktuální přehled uzavřených smluv najdete na internetové stránce Profitu). „Smlouvy o ochraně investic podnikatele chrání v případech, kdy dojde k jeho diskriminaci nebo tehdy, když byly zmařeny jeho investice,“ vysvětluje mluvčí ministerstva financí Marek Zeman. Připomíná, že v ostatních zemích je riziko přece jen vyšší - český podnikatel je odkázaný pouze na tamní právní řád. Jednotlivé dohody o ochraně investic se mohou v detailech lišit. Každá z nich by však měla umožňovat subjektům z jednoho státu investovat na území druhého smluvního partnera. Klasická smlouva o ochraně investic tak obsahuje doložku nejvyšších výhod, která zaručuje „princip národního zacházení“. Mezistátní dohoda má být zárukou proti vyvlastnění majetku zahraničních investorů, upravuje podmínky platebních vztahů a popisuje způsob řešení případných sporů.

NEJMENŠÍ RIZIKO - EU

Bezkonkurenčně největší zastání mají dnes čeští podnikatelé v ostatních zemích

Evropské unie. Pokud mají pocit, že je při jejich podnikání hostitelská země diskriminuje, mohou se od května minulého roku obrátit na evropský systém mimosoudního řešení sporů - SOLVIT. Příslušná centra jim mají radit nebo pomáhat rychle, bezplatně a se zárukou mlčenlivosti o poskytnutých obchodních i osobních údajích. Síť poradenských center funguje ve všech zemích Unie a také v dalších státech, které přijaly unijní právo. Tedy v Norsku, Lichtenštejnsku a na Islandu. Ministerstvo průmyslu a obchodu, které odpovídá za český SOLVIT, však upozorňuje, že se centra nezabývají problémy podnikatelů s policií a neřeší ani spory, které vznikly mezi dvěma soukromými subjekty. „Slouží především v případech nesprávné aplikace unijního práva ze strany státních orgánů. Třeba tehdy, když má podnikatel v některé zemi Unie problémy se založením obchodní společnosti nebo je v ní stíhán za dovoz výrobků, které mají podle zásady volného pohybu zboží na tamní trh přístup,“ podotýká náměstek ministra Martin Tlapa.

Český občan, který se v souvislosti s podnikáním dostane v cizině do sporu s místními úřady nebo s policií, většinou hledá nejprve ochranu na místním zastupitelském úřadu.

AMBASÁDY FUNGUJÍ DOBŘE

Prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek se domnívá, že ambasády v tomto ohledu fungují poměrně dobře: „Osobně jsem se nikdy nesetkal s tím, že by velvyslanectví nebo jeho obchodně-ekonomický úsek odmítly pomoc. Otázkou je, nakolik dokážou v rámci svých možností přispět k uspokojivému řešení.“ Pomoci může i komora, která se už podle jeho slov zabývala několika případy problémového podnikání v zahraničí. „K řešení sporů se můžeme spojit s evropskými i mimoevropskými komorami, s nimiž jsme navázali partnerské vztahy,“ vysvětluje Drábek. Ale například v rumunské kauze Příplata se komora nijak neangažovala. Nikdo ji o to nepožádal a jmenovaný podnikatel navíc není jejím členem.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče