Zrušme stavební spoření

10. června 2010, 14:05 - Petr Korbel
10. června 2010, 14:05

Bez stavebního spoření by se rozpočtový deficit snížil o osm procent. Tato podpora je zdánlivě nezrušitelná, Jan Švejnar však vymyslel, jak to udělat.

Jan Švejnar

Autor: Martin Siebert

Vláda se bude muset poprat s deficitem státního rozpočtu. Nejdůležitější přitom bude schopnost škrtat ve výdajích. Podle zkušeností z evropských zemí je totiž fiskální konsolidace spočívající především v redukci výdajů účinnější než pouhé zvyšování daní.

„Ekonomicky racionálnějším principem je snižovat prioritně ty výdaje, které jsou zbytečné a neefektivní,“ tvrdí ekonom Jan Švejnar. Příkladem je stavební spoření. Jeho podpora bude letos stát poplatníky asi 13,5 miliardy korun, tedy přes osm procent rozpočtového deficitu. Stavební spoření se státní podporou je výmyslem z devadesátých let. Deklarovaným cílem bylo zpřístupnění úvěrů na bydlení a podpora víceletého spoření jako takového. Není ale jasné, zda se tyto efekty aspoň zpočátku dostavily, a dnes již podpora stavebního spoření působí kontraproduktivně. Kvůli překlenovacím úvěrům část státních peněz nejenže nedotuje dlouhodobé spoření, ale podporuje jeho pravý opak – nabádá k zadlužování. Ze sociálního pohledu je pak pozoruhodné, že hlavním příjemcem podpory jsou domácnosti s vyššími a nejvyššími příjmy.

Věčná výzva pro politiky

Pro politiky je stavební spoření věčnou výzvou. Když se musí šetřit, kde jinde začít, než u položky, která je z ekonomického a sociálního hlediska přinejmenším zbytečná. Na druhé straně politici nakonec vždy zjistí, že podporu zrušit nelze. Vždy se vzedme vlna odporu stavebních spořitelen i jejich relativně bohatých a vlivných klientů. To ovšem není jediná překážka. Podle některých právníků není možné krátit příspěvek u starých smluv. Jakmile se začne projednávat zákon o zkrácení podpory alespoň u nových smluv, do spořitelen se přihrnou tisíce lidí. Všichni si chtějí založit stavební spoření s dosavadní podporou a tak stát co nejvíce „podojit“.

Politici to zkusili v roce 2003. Došlo ke snížení podpory z 25 procent na 15 procent a k omezení její maximální roční výše ze 4500 na 3000 korun, a to u nových smluv uzavřených od roku 2004. Výsledkem v krátkodobém horizontu bylo, že výdaje ze státního rozpočtu vzrostly.

„Podporu stavebního spoření je třeba zrušit nebo snížit způsobem, který maximálně omezí jednorázovou vlnu nových smluv,“ konstatuje Švejnar. A nabízí řešení: snižovat ji postupně podle data uzavření smlouvy. Z ročního limitu 3000 korun by se každý měsíc ubrala padesátikoruna. U smluv uzavřených v roce 2010 by limit státní podpory činil ještě 3000 korun, v lednu 2011 by byl 2950 korun, v únoru 2900. V roce 2015 by již podpora byla nulová. Švejnar sází na předpoklad, že když se podmínky meziměsíčně změní jen málo, mnozí lidé budou rozhodnutí oddalovat. Aby měl návrh větší šanci na přijetí, navrhuje dát tyto postupné škrty do jednoho balíčku s něčím, co je příjemné pro každého, například se zvýšením slevy na dani z příjmu o 500 korun pro všechny poplatníky.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče