Zrušit výjimky, osekat podpory!

16. října 2009, 21:09 - Karel Zaoral
16. října 2009, 21:09

Stát dává nějaký příspěvek ...

Celý podtitul: Stát dává nějaký příspěvek či sociální dávku téměř polovině ekonomicky aktivní populace

Česko má jedny z nejhorších veřejných financí v Evropské unii. To, co dosud ekonomové tvrdili a politici ignorovali, minulý týden oficiálně prohlásila Evropská komise (EK). Boj ministra financí Eduarda Janoty o podzimní balíček rozpočtových škrtů tak dostává zcela jiný rozměr. Výrok EK jasně deklaruje, že současná sada úsporných kroků musí být jen nadechnutím k hlubším změnám. Janotův druhý, takzvaný jarní balík, který se kvůli ostrému nesouhlasu politických stran zdál být pouhou teorií, by tímto výrokem mohl získat reálnější obrysy. Současná opatření totiž mají pouze krátkodobý efekt, po jehož vyčerpání by se veřejné finance vrátily zpět na trajektorii vedoucí ke každoročním stamiliardovým deficitům státního rozpočtu (EURO 39/2009). „Je nutné snížit povinné sociální výdaje státu, příspěvek na stavební spoření a musíme otevřít debatu o větší progresi zdanění. Za dané konstelace zákonů v oblasti daní a výdajů se těžko bude moci jen škrtat,“ tvrdí Janota. Při hlubším pohledu na strukturu mandatorních výdajů a zákona o dani z příjmů však vyplývá, že při nalezení politické vůle není vůbec nutné sazby daně z příjmu měnit, a to ani u fyzických ani u právnických osob. Klíčem k ozdravení veřejných rozpočtů by mohly být výjimky z tohoto zákona. Týdeníku EURO se podařilo jejich hodnotu vyčíslit a jde o skutečně zajímavá čísla.

Kdy bude premiéra Janotův mandát končí s volbami na jaře. To by však vzhledem k legislativním lhůtám a procesům v parlamentu mělo znamenat, že „jarní balík“ by měl vyjít na světlo světa nejpozději ke konci tohoto měsíce. „Tak to nepřipadá v úvahu. Ministr sice má obraz o tom, co by v balíku mělo být, a se svým týmem pracuje na jeho konkrétní podobě, ale přesný obsah je v tuto chvíli naprosto irelevantní. Navíc volby sice budou na jaře, ale nová vláda třeba až v květnu,“ tvrdí mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. Termín voleb je klíčový i z hlediska schopnosti poslanců racionálně myslet a jednat. „Otevřít zákon o dani z příjmů například těsně před volbami je téměř šílené. Volební kampaň do té normy nejenže neumožní zasáhnout nějakým rušením výjimek, ale spíš vytvoří další, a z hlediska sazeb skončíme na té socialistické osmatřicítce, ale pro všechny,“ upozorňuje ekonomický expert ODS Martin Kocourek. Navíc politické strany vcelku jednotně odmítají ty části nastíněných reforem, které jsou v rozporu s jejich ideologií. Přitom právě zákon o dani z příjmů bude muset být podroben klíčové proměně. Ať už z hlediska zvyšování daní či rušení výjimek.

Možné podoby reformy Trochu mimo základní obsah „jarního balíku“ stojí Janotou a exministrem financí Miroslavem Kalouskem společně stvořený zákon o dani z příjmu, známý pod pojmem superhrubá daň. Jeho filozofií je spojení daní a sociálního pojištění do jediné superdaně. Místo dnešní sazby daně z příjmu 15 procent ze superhrubé mzdy a 34 procent povinných odvodů sociálního pojištění, by zaměstnanci platili jedinou superdaň ze superhrubé mzdy ve výši 38,5 procenta. Samozřejmě při zachování současných sazeb. Toto opatření je však příjmově neutrální a ušetří pouze na byrokracii spojené s vybíráním daně. Umožnilo by však radikální změnu zákona a s ní likvidaci výjimek z toho původního, což je příjmově daleko zajímavější. Ve výjimkách se totiž skrývá těžko uvěřitelných zhruba šedesát miliard korun. „V roce 2005 šlo o čtvrtinu výnosu daně z příjmu právnických a fyzických osob dohromady,“ vzpomíná tehdejší předseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Vlastimil Tlustý. Například jen na zrušení stravenek by stát vydělal téměř tři miliardy korun. Odstraněním podpory stavebního spoření by do erární pokladny přiteklo navíc kolem třinácti miliard korun, a to jsou jen dvě výjimky z celkových více než tří set.
K příjmům z výjimek by pak stačilo už jen osekat nesmírně košaté sociální dávky. Česká republika je snad jedinou zemí na světě, kde stát dává sociální dávku či nějaký příspěvek téměř polovině ekonomicky aktivní populace. Přitom na dávky státní sociální podpory se letos vynaloží téměř padesát miliard korun.

Zdroje skutečně jsou Jakákoliv reforma veřejných financí se neobejde bez reformy důchodového systému. Ten v mandatorních výdajích tvoří více než polovinu všech nákladů. Nicméně jeho stabilita, daná postupným zvyšováním důchodového věku (bez ohledu na současný výkyv daný krizí), umožňuje provést reformu veřejných financí včetně důchodové bez snižování penzí. Spolu s vytvořením komerčního zdravotního připojištění, odstraněním výjimek a ořezáním sociálních dávek tak, aby šly jen těm potřebným, by stát získal ročně oněch zhruba osmdesát miliard korun navíc, které každoročně chybějí k vyrovnanému rozpočtu při růstu HDP o jedno procento. Současně s tím by se vyhnul změnám v sazbách daně z příjmu, na něž je ekonomika citlivá obzvláště v době krize. Osekání výjimek a sociálních dávek by sice oslabilo domácí poptávku, nicméně ta je pro růst ekonomiky daleko významnějším faktorem ve standardních dobách. Uprostřed krize je podstatně důležitější nepodvázat rozvoj ve firemním sektoru. Oněch osmdesát až sto miliard, které nyní protékají systémem prakticky přímo do spotřeby, by jen pro letošní rok znamenalo deficit pouhých dvou procent při poklesu HDP o pět procent.

Box či Graf (koláč)
Mandatorní výdaje 2009 Celkem tvoří 616,9 miliardy korun, což je 53,5 procenta z rozpočtovaných výdajů. Mandatorní sociální výdaje představují 503,9 miliardy korun. Z nich:
- dávky důchodového pojištění 336,6 miliardy korun
- dávky nemocenského pojištění 29,1 miliardy korun
- dávky státní sociální podpory 44,4 miliardy korun
- dávky pomoci v hmotné nouzi a zdravotně postiženým 7,3 miliardy korun
- příspěvek na péči 15,6 miliardy korun
- podpory v nezaměstnanosti 5 miliard korun
- platba státu za státní pojištěnce 47,4 miliardy korun
- mandatorní dotace zaměstnavatelům 4,1 miliardy korun
- příspěvek na penzijní připojištění 6,4 miliardy korun
Zbytek tvoří například fond dopravní infrastruktury, stavební spoření, odvody do rozpočtu EU a podobně.
Zdroj: Český statistický úřad

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče