Zrušení cel je příležitostí pro české pivovary.

03. května 2004, 00:00 - DANA RYBÁKOVÁ
03. května 2004, 00:00

SPOLEČNOSTI ZE STARÝCH ZEMÍ MAJÍ VÝHODU, PRO TOŽE SE NA JEDNOTNÉM TRHU UŽ ROKY POHYBUJÍ Obchod v EU: nové možnosti i rizika

Zrušení cel je příležitostí pro české pivovary

SPOLEČNOSTI ZE STARÝCH ZEMÍ MAJÍ VÝHODU, PRO TOŽE SE NA JEDNOTNÉM TRHU UŽ ROKY POHYBUJÍ  

Tuzemským firmám se díky jednotnému evropskému trhu otevřou nové vývozní možnosti. Jiné obchodní příležitosti se zřejmě zkomplikují. Domácímu trhu se možná dostane lepší ochrany před dumpingovými dovozy ze třetích zemí.

Z více než tří čtvrtin dosavadního zahraničního obchodu se staly transakce jednotného evropského trhu. Země Evropské unie, hlavně Německo, byly pro tuzemské firmy klíčovými exportními trhy. Vedle určitého zjednodušení obchodu s nynějšími 25 členskými zeměmi EU však přichází i silnější konkurence, a to jak ze starých, tak z nových unijních zemí. Společnosti ze starých zemí mají výhodu, protože se na jednotném trhu už roky pohybují, znají jeho pravidla a podle odborníků nebudou váhat využívat je i v konkurenčním boji.

PIVU BRÁNA OTEVŘENÁ

Podstatně se mění i podmínky obchodu s novými unijními státy. Padly kontingenty na dovoz českých výrobků, zmizely celní sazby a českým firmám se tak otevírají některé možnosti uplatnit se „vývozem“ v rámci jednotného trhu. V souvislosti s odstraněním cel znervózněli například polští výrobci piva. Spát jim nedá česká a německá konkurence. Polsko má totiž na půllitr pěnivého moku vyšší spotřební daň (v přepočtu přibližně 3,30 Kč), vN ěmecku činí cca 1,50 Kč a Česku asi 1,30. Tamní sládci se obávají, že jejich pivo bude dražší. A němečtí producenti se na polský trh chystají. Nový trh může znamenat znovuotevření řady menších pivovarů v blízkosti polsko-německých hranic. Podle Českého svazu pivovarů a sladoven se rozšiřují i možnosti vývozu českého piva. Export už nekomplikuje vysoké ochranářské clo. To bylo v Polsku do vstupu do Unie více než dvacetiprocentní. Přitom před zavedením ochrany trhu vyvezly české pivovary v roce 1991 na tamní trh 540 tisíc hektolitrů pěnivého moku. Loni to bylo pouhých 26 tisíc hektolitrů. Pokud jde o vysokou spotřební daň na alkohol, netrápí tento problém zdaleka jen polské výrobce. Letos v březnu snížilo daň na alkohol Finsko, důvodem bylo rozšíření Evropské unie. Tamní vláda se obávala podstatného snížení příjmů státního rozpočtu poté, co se součástí Unie stane Estonsko. Tam totiž Finové jezdili nakupovat levný alkohol. Ostatně cesty za lacinějšími „silnými“ nápoji nejsou nijak neobvyklé. Dánové jezdí za levnějším pivem do Německa, Britové zase do Francie.

VÝVOZ TRADIČNÍCH ZNAČEK

Na trhy ostatních zemí evropské pětadvacítky se chystají i další české potravinářské firmy. Například podniky z V ysočiny chtějí na rozšířeném trhu prosadit své tradiční výrobky. Nejen v Česku by se tak měly dát koupit například uzeniny z Kostelce, hodický salám Vysočina nebo přibyslavský smetanový krém Pribináček. Ten se pro své zahraniční konzumenty přejmenuje.

LEPŠÍ I HORŠÍ PODMÍNKY

Také celní sazebník EU pro obchodování se třetími zeměmi přináší některým obchodníkům výhodnější podmínky, jiným zase komplikace. Snížení sazeb umožňuje vyšší zisky, zvýšení však vede až k úvahám, zda dané zboží za takových podmínek vůbec dovážet, nebo se raději poohlédnout po podobném bez cla. U naprosté většiny ze stovky nejobchodovanějších vývozních a dovozních položek se podle ministerstva průmyslu a obchodu celní sazba nemění, zhruba u pětiny je dokonce nižší a u necelé pětiny vyšší. Podle Richarda Cardena, speciálního poradce DG Trade Evropské komise, se společenství snaží odstranit překážky obchodu zejména v oblastech, kde se ekonomiky rozvíjejí dynamicky a výměna s těmito zeměmi roste velmi rychle. Konkrétně jde o Čínu, Indii či Latinskou Ameriku. „Tam vyvíjíme úsilí, ze kterého budou profitovat všichni členové Unie,“ slibuje Carden. V ýhodnější podmínky na straně jedné jsou vyváženy nevýhodami jinde. Tuzemští vývozci tak například přišli o výhody všeobecných celních preferencí GSP při exportu do USA.

OCHRANA TRHU

K lepším zprávám patří určitě izrušení antidumpingových opatření v podobě celního znevýhodnění (viz Profit č. 17/2004). Řadě dovozců některého zboží zejména z asijských zemí se však situace zkomplikovala právě kvůli antidumpingovým clům a dalším omezením. Podle expertů však zřejmě nehrozí třeba konec dovozu televizorů z tohoto teritoria, protože tamní výrobci nemají v Evropě příslušnou konkurenci. Záleží pak na importérovi, zda rozdíl pokryje ze své marže, nebo zboží pustí dál se zvýšenou cenou. S prvním květnem se však tuzemských firem začínají týkat i antidumpingová opatření třetích zemí vůči unijním státům. To přirozeně znamená omezení cenové konkurenceschopnosti jejich firem na chráněných trzích. Opatření, která se vztahují na všechny země Unie, je však mnohem méně než těch, jež platí pro její jednotlivé státy. Zástupci tuzemských firem vyjádřili před vstupem na jednotný trh většinou skepsi, pokud jde o možné zlepšení ochrany domácího trhu před dumpingovými dovozy ze třetích zemí. Značná nedůvěra mezi nimi panovala i v otázce možnosti regulovat dovozy ze členských zemí EU.

NEBYLY ZÁKONY

Vývozním a dovozním tuzemským firmám komplikuje život pozdní přijímání legislativy, která je pro jejich fungování v rámci jednotného trhu životně důležitá. Jde především o zákon o dani z přidané hodnoty, na jehož zažití a aplikaci neměly podniky žádnou lhůtu. Podle slov viceprezidenta Hospodářské komory ČR Zdeňka Somra přislíbily vládní špičky v počátečním období toleranci českých kontrolních úřadů, že nad administrativními chybičkami přimhouří oči. Evropští kontroloři však podle odborníků stejně tolerantní nebudou, a to je zřejmě podstatné. Další administrativní překážkou dovozů se stala nedostupnost evropských dovozních dokladů v dostatečném předstihu. Zboží, které se nakupuje například v Japonsku a vozí se lodí, putuje ke svému odběrateli dlouhé týdny. Produkty, které nabraly touto cestou směr k českému kupujícímu například v březnu či dubnu a k cíli dorazí až v květnu, jsou tak vybaveny neplatnými doklady.

CESTA DO EU

1. 2. 1995 - vstoupila v platnost Evropská dohoda o přidružení k ES 1. 7. 1996 - vstoupily v platnost úmluvy o zjednodušení formalit ve zbožovém styku 20. 4. 1998 - podepsána deklarace o předvstupní přípravné strategii pro celní a daňové úřady v ČR 1. 12. 1998 - v platnost vstoupil Dodatkový protokol k Evropské dohodě o úpravách obchodních vztahů 1. 7. 2003 - začala poslední fáze liberalizace agrárního obchodu před vstupem

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče