Article, show

Zrození sedmé velmoci

26. září 2010, 14:01 - Jan Zajíc
26. září 2010, 14:01

Jenom pár minut stačí k tomu, abychom se dozvěděli, co se kolem nás děje. Některé události můžeme sledovat v reálném čase „online“. Není to problém, žijeme přece ve věku dostupných a především rychlých informací, které nám pravidelně přinášejí média. K dnešnímu informačnímu komfortu ale vedla dlouhá cesta.

Autor: Wikimedia.org

Ještě poměrně nedávno bychom na zprávy z demonstrace čekali třeba i několik dní. A kdo ví, možná bychom se o demonstraci třeba ani nedozvěděli… Když pomineme politické důvody a zásahy cenzury, zůstává jiná možná příčina: technologie. Historie masmédií je sice docela krátká, o to ale dynamičtější. A na jejím počátku byly noviny.

První „noviny“ Informace lidé potřebovali vždycky, proto již první civilizace vymýšlely způsob, jak je co nejsnadněji a nejrychleji získávat. Šíření pomocí psaného slova se přímo nabízelo, proto se už v 1. století před naším letopočtem v Římě objevila Acta Senatus, pravidelně zveřejňovaná usnesení senátu. V roce 59 před Kristem vznikla Acta diurna, sádrové desky před Capitolem, které obsahovaly nejdůležitější zprávy z jednání senátu, zprávy o cestách politiků, novinky z císařského dvora či soukromá rodinná oznámení. Více se dnešním novinám blížilo čínské periodikum Kaiyuan Za Bao. Každý den v letech 713 až 734 sbírali předchůdci dnešních editorů politické a domácí novinky především od císařských úředníků a vytvářeli z nich rukopisný list z hedvábí, který odesílali do čínských provincií. V Číně dokonce vznikly i první soukromé „noviny“; stalo se tak roku 1582 v Pekingu. Třebaže se v Evropě po pádu Římské říše kulturní vývoj podstatně zbrzdil, o informace byl stále velký zájem. Nejčastějším způsobem jejich získání byla korespondence prostřednictvím poslů. Tuto službu využívali především státníci, politici, obchodníci a zástupci církve. Jednotlivé subjekty si dokonce budovaly síť placených korespondentů, takzvaných novelantů, kteří udržovali styky s diplomaty, sekretáři ministerstev, královskými a knížecími posly nebo obchodníky. Informace se tak stala zbožím. Zásadní zlom v prostředkování informací představoval vynález knihtisku v roce 1444 a jeho rozšíření o pár desítek let později. Na konci 15. a na začátku 16. století se poprvé objevují tiskoviny, jež obsahují náznaky žurnalistické činnosti. Šlo v podstatě o letáky, které nepravidelně vydávali sami tiskaři, aby si přivydělali. Tato avíza obsahovala většinou zprávy o válečných taženích, přírodních úkazech, neštěstích, popravách a podobně. Letáky vycházely v nákladu 150 až 1 500 výtisků a byly velmi oblíbené. A také výnosné, o čemž svědčí skutečnost, že v průběhu 16. století vyšlo na 20 tisíc takových titulů. Jednou ze čtenářsky atraktivních zpráv byla tehdy například ta, jež popisovala údajné utrpení Němců v Transylvánii pod vládou Vlada III. Draculy. Pod státní taktovkou

Počátkem 17. století se začalo vydávání zpravodajsky orientovaných tiskovin systematizovat a listy vycházely více či méně pravidelně. V roce 1605 poprvé vydal svůj pravidelný list Relation: Aller Fürnemmen und gedenckwürdigen Historien štrasburský kupec Johann Carolus.

Ve stejném roce se v Antverpách objevil „nepravidelník“ Nieuwe Tydinghen, který později přešel na měsíční, v roce 1620 pak na týdenní, a dále dokonce třídenní periodicitu.

Vlády a vrcholní představitelé evropských států si brzy uvědomili propagandistickou sílu, kterou nově vznikající tiskoviny mohou mít. Proto se objevila cenzura a začaly vznikat plátky, jejichž obsah určoval stát. Ve Francii to byly La Gazette s osmidenní periodicitou, v Anglii The London Gazette. Ty dokonce vycházejí jako oficiální žurnál královského dvora dodnes.

Cenzura ale nebyla jediným problémem té doby. Velké potíže měl například americký The Boston News-Letter vydávaný poštmistrem Johnem Campbellem. Ten byl sice vzhledem k anglické koloniální vládě loajální a politicky korektní, nemohl ale vtěsnat všechny zprávy na čtyři strany svého týdeníku. Rozhodl se tedy zprávy, už tak zpožděné cestou přes oceán, odkládat a jeho zpravodajství postupně nabralo téměř roční zpoždění. Oba zmíněné problémy se ale podařilo částečně řešit. Cenzura byla postupně rušena a aktuálnosti zpráv pomohl vynález telegrafu v roce 1844.

Zrození bulváru

Právě 19. století udělalo z novin masovou záležitost. 3. září roku 1833 totiž poprvé vyšel list New York Sun, spojený především s třiadvacetiletým Benjaminem Henrym Dayem. Zatímco tehdy stály noviny zhruba šest centů, on ty své prodával za jediné penny. New York Sun nabízel jednoduchý a zábavný obsah, navíc se nebál překrucovat pravdu v zájmu senzace. Tak nějak se zrodil bulvár. V roce 1840 Day prodal svůj plátek za 40 tisíc dolarů.

V jeho stopách se záhy vydali další odvážlivci: New York Herald, v Anglii The Daily Telegraph, ve Francii Le Petit Journal. Tisková periodika už nebyla pouze nositelem strohé informace – nově se stávala i nositelem různých názorových proudů a hybatelem veřejného mínění. Že o ně byl zájem, si můžeme ukázat na příkladu britských The Times (vznikly 1785): zatímco v roce 1788 vznikalo průměrně pět tisíc výtisků, ve 30. letech 19. století už denní náklad činil 38 tisíc.

S rozmachem a šířením novin souvisel také stále větší hlad po rychlých a ověřených informacích. Proto začaly vznikat první tiskové agentury. V roce 1835 to byla Agence Havas v Paříži, v roce 1849 Němec Bernard Wolff založil Telegraphisches Korespondenzbüro a zpravodajská agentura Julia Reutera zahájila svou činnost v Londýně roku 1851.

Chcete reklamu? Plaťte **

Když otevřeme deníky dnes, najdeme na jejich stránkách řadu inzerátů. I ty jsou pevně spojeny s příběhem novin.

Specializované inzertní noviny se poprvé objevily už v 17. století, kdy se do ale běžných novin poprvé vetřel inzerát, přesně nevíme. Podle některých zdrojů se tak stalo už koncem 16. století. S jistotou ale o placené reklamě v tisku můžeme hovořit až ve spojení se stoletím osmnáctým. Zajímavé a překvapující jistě je, že průkopníkem placené inzerce s předem stanovenými tarify byla nabídka sňatku či jeho zprostředkování…

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Konec vesnických prodejen? Vyřeší jejich ztrátovost dotace?
"Bude to dobrý rok," banky a stavební spořitelny počítají výsledky v polovině roku 2017
Papíry jsme jim nevytiskli aneb o reálném založení chovné stanice
Připojištění na dovolenou? Nutnost, nebo zbytečnost?
Poroste rychleji USA nebo eurozóna? MMF upravil předpovědi
Auta
Škoda odstartovala sériovou výrobu modelu Karoq. První…
První autonomní Kamaz bude nasazen během fotbalového mistrovství
Po Francii chce prodej aut se spalovacím motorem zakázat také Velká Británie
Galerie na středu: Na tyto tříválce vám nestačí ani půl milionu
Německo chce neupraveným autům z aféry Dieselgate odebrat registraci
Technologie
Podoba referenčního Radeonu RX Vega je venku. AMD ho chce stavět proti GTX 1080
Ransomware v posledních dvou letech vydělal přes 25 milionů dolarů
Chrome 60 lepí 40 děr a podporuje Touch Bar na nových Macboocích Pro
Core i7-8700K má prý turbo 4,7 GHz. I při zátěži šesti jader může běžet nad 4 GHz
Web si oddychne. Adobe plánuje ukončit vývoj a podporu a Flashe v roce 2020
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít