Zpráva OECD o Česku: Desetinka procenta sem, desetinka tam

20. března 2014, 12:00 - Miroslav Zámečník
20. března 2014, 12:00

Tento týden prezentovala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) svůj Country Survey pro Českou republiku. V něm, mimo jiné, udělala záslužný výčet toho, jak se u nás zaváděla doporučení této organizace, která nemá k dispozici peníze, jimiž by váhu svých rad podepřela, tvrději řečeno vynucovala.

Navíc země, které nepotřebují peníze od mezinárodních finančních organizací, protože mají přístup na finanční trhy, je tak jako tak nemusejí poslouchat, takže jestli mají či nemají finanční páku, vyjde v podstatě nastejno (Brusel je v jiné pozici, může dávat sankce nebo omezit příliv peněz z kohezních fondů).

Takže zda je doporučení přijato, závisí v podstatě na reformním elánu dané země. Dopadli jsme tristně, více než půlku doporučení OECD jsme v letech 2010-2013 nezavedli vůbec a zbytek jen částečně. Minulý týden jsme v Euru rozebírali, proč se v Řecku dosud nedostavil efekt strukturálních reforem, ačkoli OECD konstatovala, že je Řekové ve skutečnosti přejímali nejdůsledněji. Srovnání Česka a Řecka naráží na odlišnou metodiku, nicméně níže přiložený graf je zarážející stejně jako překvapivý. Ruku na srdce, kdo by si troufnul odhadnout, že Řekové mají lepší „absorpční schopnost“ nežli Irové?

Další graf vpravo dole se bezprostředně týká Česka, a je také hodně překvapivý. Ne že by snad někdo při znalosti prostředí mohl trpět představou, že jsme nějaká ultraliberální země, ale že máme v regulovaných profesích nejvyšší byrokratické nároky na nejrůznější diplomy a potvrzení z hodnocených zemí. Kolik nás to stojí na ušlém růstu HDP, ukazuje graf dole vlevo. Navíc pozornému člověku neujde další zajímavost: třeba Švédsko vyžaduje málo papírů, ale kdyby se implementovala direktiva o službách, mělo by to velmi významný makroekonomický efekt, oproti Česku několikanásobný.

Liberalizace a snížení bariér vstupu na trh jsou nepochybně rezervoárem hospodářského růstu nejen ve službách. Zahodit tři čtvrtě procenta dodatečného impulsu pro růst potenciálního produktu v dnešních časech tedy není jen tak.

Co nás stojí odkládání nebo rozmělňování strukturálních reforem? Nic jiného než obětovaný hospodářský růst. Je opravdu velký rozdíl, kam se dostaneme, když porosteme průměrným tempem 1,5 procenta ročně, jak předpokláda OECD (tedy v podstatě jako Německo), anebo až o 1,25 porcentního bodu rychleji, když doporučované strukturální reformy uděláme. V prvním scénáři nedoženeme Německo nikdy, naopak absolutní rozdíl se bude stále prohlubovat (Němci rostou z mnohem vyššího základu stejným tempem). V druhém případě to sice bude za velmi dlouho, a alespoň je tu nějaká naděje.


Čtěte další komentáře Miroslava Zámečníka:

Pěkný základ pomníku

Jak pomoci Ukrajině?

Kdyby aneb Co si přát s novou vládou

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Dotace na fotovoltaiku: Od září až 150 tisíc korun na větší systémy
5 aplikací, které vás ochrání před otravnými telefonáty z call centra
Jak mohou soukromé kuřácké kluby a spolky zničit restaurace, hospody i jejich majitele
Najděte si novou práci do září
Plná zaměstnanost v ČR: čím jsme si ji zasloužili?
Auta
Po Golfu dostal facelift i Volkswagen Golf Sportsvan.…
Další nádherná klasika na scéně. Gunther Werks představuje znovuzrozené Porsche 993
Když máte peníze, automobilky vám vyrobí opravdu cokoliv. Zde je důkaz
Mercedes-Maybach 6 Cabriolet ukazuje, jak budou vypadat superluxusní elektromobily
Test na pondělí: BMW M550i xDrive M Performance
Technologie
Ryzeny Mobile pro notebooky mají integrovanou grafiku „Vega 8“ nebo „Vega 10“
QLED netáhne tak, jak by Samsung chtěl. Špičkové TV proto zlevňuje až o 25 000 Kč
ABBYY FineReader 14: zaostřeno na PDF (vyzkoušeno)
Microsoft dosáhl milníku. Hlas rozpozná stejně dobře jako člověk
Netflix odmítl zaplatit další sezónu seriálu. Produkci Sense8 nabídl pornoweb
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít