Zpolitizovaný Senát versus Ústavní soud

21. července 2003, 00:00 - (šra)
21. července 2003, 00:00

Ústavní soud se dostal v posledních dnech na povrch mediální scény. Není to ani tak začátkem okurkové sezony, jako spíše dvěma událostmi, které jím dnes hýbají. Ústavní soud by měl být institucí nanejvýš apolitickou a důstojnou, což obě kauzy zpochybňují.

Ukázalo se to zcela zřetelně při volbě ústavních soudců, kdy na post soudce v Senátu neprošel pražský advokát Aleš Pejchal. Před čerstvě zvoleným prezidentem republiky stál hned v počátcích nesnadný úkol - navrhnout horní parlamentní komoře devět soudců, kterým vyprší soudcovský mandát. Klausovi se opravdu podařilo navrhnout široce rozevřený vějíř jak z hlediska profesního, tak politického. Každý z jím navržených kandidátů je skutečná osobnost. V názorech na skutečně vyprofilované osobnosti ale neexistují a také nemohou existovat jenom kladné reference, jenom pozitivní stanoviska. Ze zatímních kandidátů, kteří právě procházejí či procházeli schvalovacím procesem, se to týká především již zmíněného Aleše Pejchala či dosavadního místopředsedy vlády Pavla Rychetského. Oběma z kandidátů by se dalo leccos vyčítat. Prvnímu například jeho právní zastupování Jana Kavana ve sporu s autory knihy Kato, když před tím zastupoval v podobném sporu Kavanova protivníka Benjamina Kurase, druhému například předsrpnové členství v KSČ. Bohužel odborné ale ani morální otázky však nehrály v rozhodování Senátu svou roli. Pejchalovi zlomilo vaz zastupování států při církevních restitucích. Přitom pro pravicový Senát by mělo hrát roli i to, že úspěšně zastupoval rodinu Ottů při vydávání rakovnické Rakony, takže jej nelze považovat za nepřítele restitucí. Na druhé straně místopředseda pro legislativu Rychecký ukázal dost jednoznačněji své levicové ledví při výrobě a obhajově paskvilů, které měly zaručit další trvání regulovaného nájemného i přes negativní stanoviska ÚS. To vše ale nehrálo v uvažování některých senátorů roli. Více než pravicí je totiž Senát ovládán skupinou blízkou bývalému prezidentu Václavu Havlovi, která zahrnuje vedle nejrůznějších čtyřkoaličních reziduí i Mejstříka z Klubu otevřené demokracie a některé senátory ČSSD. Tuto amébovitou většinu spojuje především nechuť k současnému prezidentovi. Podle toho nakonec dopadla inominace senátních kandidátů. Lidovci nakonec „vyměnili“ se senátory ČSSD podporu pro Rychetského za potopení Pejchala. Tím se ovšem změnila čistě odborná otázka jmenování ústavních soudců v otázku politického obchodu a vyřizování si účtů. O tom, že nejde o náhodný jev, svědčí i druhá z kauz, jež nyní Ústavním soudem hýbe. Odcházející předseda Miloš Holeček vyzval svou nástupkyni Elišku Wagnerovou kodstoupení z funkce, protože se při rozhodování o zákonu o soudech a soudcích nevyloučila z projednávání věci, ačkoli o sobě prohlásila tři měsíce před tím, že se v této věci cítí podjatá. Bývalá předsedkyně Nejvyššího souda Wagnerová, kterou prosadil Václav Havel loni na Ústavní soud i přes odpor části politické reprezenatace spojené sopoziční smlouvou, kontrovala podpůrnou peticí šesti soudců. Petici naopak nepodepsali tři soudci, z toho dva staronoví kandidáti Vojen Güttler a Pavel Holländer. Je plně v pravomoci Ústavního soudu a jeho členů, jak se k tak ryze vnitřnímu problému postaví. Přesto oba soudci stanuli kvůli svému postoji před Senátem na koberečku. Postup vládních senátorů tak připomínal kárné řízení za to, že si dovolili mít vlastní názor na Havlovu oblíbenkyni. Výhrady se ale začínají objevovat i vůči dalším kandidátům, kteří byli navrženi Klausem, a kteří dnešní senátní „koalici“ nevyhovují. Vladimír Balaš je kritizován za svůj znalecký posudek pro parlamentní komisi v kauze IPB, takže je nepřijatelný pro ČSSD. Pro unionisty je pro změnu nepřijatelný Václav Pavlíček z Univerzity Karlovy. Ti proto nepodpořili Pejchala, výměnou za to, že lidovci nepodpoří Pavlíčka. Aby toho nebylo málo, je zpochybňována i předsedkyně ústavněprávního výboru Dagmar Lastovecká, senátorka za ODS. Proto, že nesplňuje podmínku právnické praxe v posledních deseti letech. Tu ale těžko mohl splňovat i Miloslav Výborný, který je prakticky od listopadu 1989 rovněž aktivním politikem. Senát, který se vždycky stavěl proti politizaci justice, tak začíná sám na tuto šikmou plochu hodně rychle sklouzávat.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče