Menu Zavřít

Žofín se připravuje na vyhlášení vítězů

20. 3. 2015
Autor: Redakce

Aktuálně finišují přípravy 22. ročníku soutěže Manažer roku, která skončí slavnostním vyhlášením výsledků 23. dubna na Žofíně. Letos se podle Pavla Kafky, prezidenta České manažerské asociace, která soutěž pořádá, nově hlásili i profesionálové z kultury.

Vyplynulo během příprav nějaké téma, které bude pro letošek charakteristické?

Ano. Smysl soutěže se sice nemění, a tedy ani její téma. Cílem zůstává vyhledat a zviditelnit špičkové manažery, včetně těch zahraničních, působící v České republice, ocenit jejich osobní přínos k výkonnosti firem i celé ekonomiky, a zlepšit tak renomé manažerské profese v očích veřejnosti. V rámci Dne úspěšných manažerů a firem, který proběhne v paláci Žofín 23. dubna, jsme ale letos připravili ještě před samotným vyhlášením dopolední konferenci Gender Gap WEF 2015 na téma Žena - klíčový faktor úspěchu řízení společnosti i byznysu. Konference je určena finalistům i široké manažerské veřejnosti. Devět řečníků - či vlastně řečnic - tvoří významné ženy z obchodu i politiky, jak v českém, tak ve světovém měřítku, například Senta Čermáková ze společnosti HP, manažerka roku 2010. Moderátorem konference bude Jan Mühlfeit, mnohaletý špičkový světový manažer společnosti Microsoft, manažer roku 1999 a předseda Klubu Manažera roku. Garantkou konference a jednou z vystupujících bude Renata Mrázová, mluvčí světové platformy Lean in.

Lze třeba z přihlášek vyčíst něco zajímavého o soutěži samotné?

Pokud jde o soutěž samotnou, jistou novinkou jsou nominace manažerů z oblasti kultury, například Jiřího Suchého ze Semaforu, Heleny Štáchové z Divadla Spejbla a Hurvínka, Aleny Müllerové z České televize a dalších. Zvyšuje se rovněž počet finalistů ze státní správy, jako jsou tajemníci obecních či dalších úřadů. To podle mne ukazuje určitý trend zvyšování dosud velmi nedostatečné úrovně státní správy a je to vlastně také pozitivní odpovědí na výzvu finalistů a vyhlašovatelů soutěže Manažer roku z roku 2013. Ocituji její plné znění: „Vyzýváme ke společnému úsilí k nápravě řízení státní správy! Zahajme celonárodní odbornou debatu, prosaďme kvalitu managementu soukromé sféry i do státní správy!“ Jsem přesvědčen, že v zemi, která je tak slabě řízena, je podporu profesní platformy usilující o kvalitní management třeba chápat jako součást společenské odpovědnosti.

Připravujete pro letošní ročník nějaké změny?

Proběhnou drobné změny v organizaci. Větší prostor dostane představování jednotlivých finalistů, a to zejména v rámci Hyde Parku, podle jednotlivých odvětví, z nichž každé bude mít svého patrona - primárně z odvětvových svazů. Odlišné téma než loni bude mít i studentská soutěž: půjde o témata Jak se konkrétní česká firma vyrovnala s krizí a Příběh úspěšné spolupráce konkrétní firmy se školou/školami nebo Příběh talentovaného studenta, který své dovednosti úspěšně uplatnil ve firmě. Autoři prvních tří nejlepších prací získají tablety Samsung, nejlepší práce budou umístěny na webu soutěže Manažer roku, na webových stránkách vyhlašovatelů soutěže a na webu kampaně Rok průmyslu a technického vzdělávání.

Pavel Kafka, prezident České manažerské asociace a pořadatel soutěže Manažer roku

Soutěž se kontinuálně snaží zlepšovat obraz českých manažerů v očích veřejnosti. Jaké události loňského roku nejvíce utvářely pohled na práci manažerů?

Ke zlepšenému obrazu manažerů zejména z ekonomické oblasti přispěly lepší výsledky české ekonomiky a poměrně vysoká popularita vlády, která je vnímána přinejmenším částečně právě jako vláda ekonomických manažerů snažící se aktivně ekonomickému růstu pomáhat a bojovat proti korupci. Veřejné mínění o manažerech naopak srážejí jejich vysoké odměny v poměru k průměrné mzdě, zvláště u manažerů státních a polostátních podniků, a obecně nedostatečná závislost těchto odměn na výsledcích firem. Dále bezohlednost při dosahování zisku a neakceptování sociálního rozměru. Negativní pohled na manažera je nejsilnější tam, kde - oprávněně, či neoprávněně - lidé nevnímají osobní podíl daného manažera na výsledcích jím řízené firmy či instituce, jeho přidanou hodnotu.

Máte pocit, že zde kolem manažerské práce stále panují různé polopravdy a mýty?

Myslím, že povědomí veřejnosti o obsahu práce manažera je lepší než dříve. Mnoho lidí se samozřejmě stále domnívá, že manažeři nic nedělají nebo že by oni sami dokázali řešit věci či řídit zaměstnance jednodušeji a lépe. Podobně jako všichni v české hospodě rozumějí fotbalu. Ale kdo si manažerskou práci zkusil, ví, že řídit lidi a firmy vůbec není jednoduché, vyžaduje to znalosti daného oboru, psychologie, ale i schopnost zvládnout českou byrokracii. Určitým mýtem jsou také vyhraněné představy o naprosté univerzalitě manažera skrz obory - tedy že manažer se zkušeností v jednom oboru může automaticky úspěšně řídit firmu či instituci v jiném oboru - nebo naopak představa, že manažer musí být úzkým specialistou na daný obor. První extrémní názor se vyskytuje spíše mezi manažery samotnými, druhý mezi veřejností. Mýtem je i představa, že všichni manažeři mají vysoké platy. Je to samozřejmě relativní. V regionálním podniku může ředitel brát i méně než řadový zaměstnanec ve špičkové firmě v hlavním městě.

V soutěži jste stanovili jako jedno z kritérií, aby kandidát manažerskou funkci vykonával nejméně tři roky. Je to čas, po kterém by už za manažerem měl být vidět výsledek?

Ano. Jde samozřejmě o určitý kompromis. Někde a v některých oborech se výsledky poznají dříve, jinde později. Ale delší doba působení, zejména v rámci jedné firmy, je obecně důležitá a podporuje kvalitní vedení. Manažer má zájem o dlouhodobou úspěšnost podniku, zvyšuje návratnost investic a tak dál. Hrozí také menší riziko, že se bude snažit maximalizovat okamžitý zisk za cenu budoucího poškození firmy či firmu tunelovat.

Většina vítězů v historii soutěže byla zároveň i vlastníkem či spoluvlastníkem firmy. Znamená to, že takto jsou manažeři motivováni k těm nejlepším výsledkům?
Z výsledků soutěže se to tak opravdu jeví. Například v posledních dvou letech byli oba manažeři i obě manažerky roku vlastníky a zakladateli svých firem - ale není to podmínkou. Známe mnoho špičkových manažerů, kteří nebyli v pozici vlastníka, a přesto dosáhli nejen českého, ale dokonce světového úspěchu. Samozřejmě vlastník firmy má méně důvodů firmu tunelovat a fakt, že je zároveň v manažerské funkci, jeho spjatost s dlouhodobým úspěchem firmy ještě podtrhuje. I nájemní manažeři ale většinou mají podíly na zisku, akcie firmy či opce na ně a podobně. I u nich tedy velmi často existuje propojení s vlastnictvím firmy, byť formou minoritního podílu. To ovšem platí jen pro manažery soukromých firem, nikoli institucí státní správy či samosprávy - zde je osobní integrita ještě důležitější.

Finalisté soutěže mohou těžit kromě medializace a oborového ocenění i z toho, že se potkají s dalšími úspěšnými manažery, často z jiného oboru a úplně jiného koutu republiky. Sami networking podporujete Klubem Manažerů roku. Kdo se do něj dostane a jak často se tento klub schází?

BRAND24

Podle našich pravidelných anket jsou medializace a kontakty s ostatními finalisty, včetně obohacení jejich zkušenostmi, opravdu hlavním důvodem, proč mají manažeři o účast v soutěži zájem. Klub Manažerů roku vznikl z iniciativy výherců soutěže a jen oni mohou být jeho členy: tedy dosud 53 manažerů a podnikatelů, kteří reprezentují firmy na nejvyšších stupních řízení. Klub pro své členy organizuje pravidelné společenské akce a dále pořádá setkání se zajímavými manažery působícími nejen v ČR, ale i v zahraničí a v neposlední řadě připravuje pravidelné odborné diskuse s představiteli vlády na nejvyšší úrovni. V průběhu celého roku je realizováno několik setkání. Posledně oceněný manažer či manažerka roku zvou ostatní členy k návštěvě svých úspěšných firem. V květnu proběhne setkání s českými europoslanci v Bruselu.

Soutěži Manažer roku se bude věnovat dubnové číslo Profitu.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).