Znojemsko: Ostře sledovaná kampaň

29. října 2002, 00:00 - Petr Vrabec
29. října 2002, 00:00

Generální ředitel TV Nova chce vstoupit do politiky S grácií a sebevědomím sobě vlastními rozčeřil Vladimír Železný poklidný politický životaběh. To, když před dvěma měsíci ohlásil, že bude bojovat o křeslo senátora. V příhraničním a mimořádně chudém Znojemsku. Předvolební kampaň v ten okamžik dostala docela jiný náboj.

Generální ředitel TV Nova chce vstoupit do politiky

S grácií a sebevědomím sobě vlastními rozčeřil Vladimír Železný poklidný politický životaběh. To, když před dvěma měsíci ohlásil, že bude bojovat o křeslo senátora. V příhraničním a mimořádně chudém Znojemsku.

Předvolební kampaň v ten okamžik dostala docela jiný náboj. Pochopitelně silnější najednou se malý a v podstatě málo významný region jižně od Brna stal středem zájmu vrcholových politiků, ať už těch, kteří Vladimíra Železného otevřeně nebo skrytě podporují nebo těch, kteří jsou dlouholetými odpůrci jeho stylu podnikání. Zejména v souvislosti s neprůhlednými vazbami mezi ním a Radou pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), kvůli kterým žaloval u mezinárodních arbitráží americký miliardář Ronald Lauder a jím ovládané společnosti Českou republiku a kvůli čemuž budeme muset zřejmě zaplatit ze státního rozpočtu několik desítek milionů dolarů. S ohlášením kandidatury se právě jeho odpůrci začali obávat, že Vladimír Železný bude využívat TV Nova při své předvolební kampani. Ministr kultury Pavel Dostál v rozhovoru pro Lidové noviny uvedl, že Vladimír Železný se vystupováním v pořadu Volejte řediteli dostává do rozporu se zákony. Upozornil na to právě RRTV, která ovšem ministrovy obavy nesdílí. „Rada se rozhodla pořad Volejte řediteli jen cíleně monitorovat,“ řekl k tomu mluvčí Pavel Barák a tím vyprovokoval ministra Dostála k razantnějšímu tónu. „Mnohá rozhodnutí rady bohužel jenom legalizují bezprecedentní porušování zákona,“ vzkázal přes svou mluvčí Dostál. A dodal, že hodlá jako ministr zajistit mediální legislativu, která jednoznačně vyloučí zneužívání privátních médií k jakýmkoli kampaním. Atmosféra ještě zhoustla, když jeden ze Železného protikandidátů na Znojemsku, Josef Sedlák z ODS, odstoupil. Jihomoravské vedení občanských demokratů tvrdilo, že jej k tomu vedly rodinné důvody. „Je zbytečné, aby se tříštily síly pravicových voličů,“ řekl k tomu sám Sedlák. Výkonný výbor ODS okamžitě vydal komuniké, že odstoupení jejich kandidáta se nestalo na základě nějakých dohod mezi nejsilnější pravicovou stranou a ředitelem TV Nova. „ODS nepodpoří v prvním kole senátních voleb na Znojemsku, kde nebude mít vlastního zástupce, žádného jiného kandidáta. Pokud ovšem do druhého kola postoupí kandidát KSČM, vyzve voliče, aby volili jeho soupeře,“ řekl na začátku září šéf volební kampaně strany Mirek Topolánek.

Politika a podnikání

Vysloužilý, nebo chcete-li emeritní politik vstupuje do světa byznysu - to je u nás poměrně obvyklá zpráva. Kočárník v České pojišťovně, Mertlík poradcem zahraniční banky, Dlouhý dokonce podniká sám, když pochopitelně postavil rozvoj své firmy na informacích a kontaktech, které získal právě během své politické kariéry. Méně obvyklé už je, alespoň na té vrcholové úrovni, když do politiky zamíří nějaký známý podnikatel. Takové případy se dají spočítat na prstech. Vzpomeňme ministra Iva Svobodu, který ale právě kvůli svému podnikání v Libertě musel vyměnit křeslo ve vládě za pryčnu ve vazbě. Dalším mimořádně medializovaným podnikatelem v politice se stal majitel stejnojmenné cestovní kanceláře a reemigrant Václav Fischer. Tomu ovšem publicita senátora uškodila, jeho společnosti se staly terčem nepřátelské mediální kampaně, a proto se už na konci dubna rozhodl v podzimních volbách svůj post už neobhajovat. „Po včerejším útoku Superu velmi vážně uvažuji o odchodu z politiky,“ uvedl tehdy Fischer v reakci na článek, který tvrdil, že jeho firma krachuje. Vladimír Železný je ovšem z jiné líhně než Svoboda i Fischer. Ačkoliv nikdy přímo v politice nebyl, vždy se na ní významně podílel a významně ji ovlivňoval. Už od začátku devadesátých let.

Železný v politice

Bezprostředně po sametové revoluci se Vladimír Železný dostal do blízkosti lidí, kteří utvářeli dějiny. Jako schopný organizátor byl nakonec pověřen vedením předvolební kampaně Občanského fóra, kterou dotáhl až do vítězného konce. Posléze se stal i mluvčím tohoto všelidového uskupení, které převzalo vedení státu od komunistické strany. Vždy tedy působil spíše jako šedá eminence v pozadí, i tehdy, když se stal mluvčím a jedním z poradců premiéra Pitharta. Poté ze světa politiky odešel a vrhl se na podnikání. A byl to on, kdo přesvědčil tehdejší Korteho radu, aby licenci na celoplošné vysílání udělila právě intelektuálům z CET 21. Zrodila se fenomén devadesátých let TV Nova. Pro svůj úspěch komerční televize nikdy nepotřebovala politiky. V e svém zpravodajství rozdávala rány spravedlivě na všechny strany. Teprve až s odchodem Železného od amerických investorů, protože tehdy potřebovala politickou ochranu ve svém obchodním sporu, se stala TV Nova apologetem dohod mezi vládnoucí Zemanovou ČSSD a opozičněsmluvní Klausovou ODS. V této souvislosti proslul výrok komentátora MF Dnes, Martina Komárka, který nazval TV Nova třetím údem opoziční smlouvy. Přátelské vztahy mezi generálním ředitelem TV Nova a vládnoucími politiky asi nejvíc vypluly na povrch, když přímo z cely předběžného zadržení, kde byl vyslýchán kvůli svým obviněním z daňových a dalších podvodů, jel do kanceláře předsedy sněmovny. Po zhruba hodinové schůzce Klaus vystoupil s prohlášením, že se musí zabránit kriminalizaci podnikatelů. Potud Vladimír Železný ano i ne mimo politiku. Jeho současná snaha stát se senátorem proto znamená obrovskou změnu v politické kariéře.

Kampaň a la Železný

Když podnikatel vstupuje do politiky, má proto obyčejně nějaký důvod. Může to považovat za další krok ve své kariéře, vedl-li úspěšně firmu, bude si stejně dobře počínat i jako zástupce veřejnosti. Právě v tomto ohledu třeba zklamal senátor Fischer, jehož působení v horní komoře parlamentu bylo pro mnohé spíše rozčarováním. Generální ředitel televize Nova je v souvislosti se svou kandidaturou nejčastěji napadán, že mu jde o imunitu. Je totiž spolu se svým právníkem Alešem Rozehnalem obviněn ze závažných trestných činů a hrozí mu mnohaleté vězení. Ať tak či onak, Železnému se nedá upřít „drive“, se kterým svou předvolební kampaň vedl. Dokázal odhadnout, co nejspíš bude mít u voličů úspěch. Co je na současné politice nejvíc štve. „Uzavírám smlouvu s občany Znojemska. Celý svůj senátorský plat věnuji na dobročinné účely,“ řekl na tiskové konferenci ve Znojmu, uspořádané speciálně kvůli tomu. A podepsal za cvakání foto aparátů místních reportérů smlouvu, vystavenou na bezmála čtyři a půl milionu korun. Den poté, co předal řediteli místního sirotčince Františku Nachtneblovi první senátorský plat. Populistické gesto slavilo soudě podle názoru občanů Znojemska úspěch. „Nepotřebuje žádnó trafiku. A přitáhne sem koruny,“ má jasno Jaroslav Peldr z Havraníků, malé obce na tahu do rakouského Retzu, pár kilometrů jižně od Znojma. Podobně hovoří i paní Alena, pošťačka, která bydlí v „první socialistické obci“, v Křídlovce. „Podívejte, on už hrabat nebude. On už má přece nahrabáno,“ myslí si o Železném. Kampaň Vladimíra Železného byla pro reportéry celostátních médií přísně utajena. Jezdil se svým štábem, aniž by dal dopředu vědět, které obce navštíví. Doprovázet se nechal pouze místními reportéry, u nichž má jistotu, že o něm budou referovat pozitivně. Možná kvůli obavám ze skandalizace tak kontroverzní osoby reagoval celý Železného volební tým podrážděně a grobiánsky. „Odkud jste? Proč fotíte? Jste z novin?“ sápal se mi do objektivu muž ze Železného ochranky, když jsem si chtěl na ulici (tedy na veřejném prostranství) pořídit fotografie senátorského kandidáta. Odmítl jsem se s ním bavit. Houkl na svého kolegu a začal mě natáčet na videokameru. Zastrašovací akce, řekl jsem si, a kráčel od něj. Nicméně jsem si stačil všimnout, že Vladimír Železný má stejně své obdivovatele ,jako je tu neuznáván. I když samozřejmě obdivovatelů, zejména mezi ženami, má víc. „Tady od nás bude mít hlasy jen od ženských, protože je to sympatický muž a má příjemné vystupování,“ komentuje to Jana Musilová z Hnánic a dodává: „Chlapi, ti ho volit nebudou. Podle nich to je prý obyčejný zloděj,“ upřesňuje a tvrdí, že ani ona Železného volit nebude, protože si myslí, že znojemský senátor by měl pocházet ze Znojemska. Tedy žádný „volební“ superman, jak se jej snaží vykreslovat místní média, Vladimír Železný pro obyvatele Znojemska není. To ale neznamená, že by nemohl vyhrát. Ba naopak. Vsadil na léty osvědčenou taktiku, která přinesla úspěch už Miloši Zemanovi. „Ostatní kandidáti za námi nechodijó, on alespoň přinde. To je milé, na to se tu hodně dá,“ vysvětluje pošťačka paní Alena, jak a proč se Vladimírovi Železnému podařilo vymazat handicap, že nepochází ze Znojemska. Vedle obligátních billboardů a předvolebních plakátů, na nichž Vladimírovi Železnému „novácká“ mašlička z loga dělá svatozář, je právě cestování po volebním okrsku skutečným trumfem zkušeného mediálního praktika. Ale to by byl div, aby si formát typu Vladimíra Železného pokazil předvolební kampaň…

Znojemsko: krásný kraj

Znojemský region se rozkládá na více než šestnácti stovkách kilometrů čtverečních a žije tu zhruba sto deset tisíc lidí. Proto patří na Moravě mezi největší. Protože se rozprostírá na jižních hranicích s Rakouskem, je tu šest hraničních přechodů, a nachází se tu celá řada přírodních, historických památek a rezervací, platí Znojemsko za turisticky atraktivní region. Z hospodářského hlediska je ale charakterizován spíš jako okres zemědělsko-průmyslový. Podnikají tady potravináři, keramici, skláři nebo kožedělci. V zemědělské výrobě je kromě zrnin a cukrové řepy tradiční pěstování zeleniny, ovoce a samozřejmě vinných hroznů. Nakonec nejznámější zdejší kulturní akcí je Znojemské historické vinobraní nebo Josefský košt, což je výstava vín znojemské oblast. Na Znojemsku jsou v rámci ochrany přírody velkoplošná chráněná území - národní park Podyjí nebo přírodní parky Jevišovka, Rokytná, Želetavka a střední Pojihlaví. Chráněny jsou převážně stepní lokality s teplomilnou květenou a zvířenou, v menší míře pak nepatrné zbytky lužních lesů, mokřadů a vodních lokalit s chráněnými druhy. V jihozápadní části okresu se vyskytuje několik jedinců silně ohroženého evropského ptáka - dropa velkého. V letní rekreační sezoně jsou návštěvníky okresu využívány přehrady a vodní nádrže - Vranovská, Výrovická nebo Jevišovická.

Znojemsko: bašta komunistů

Tato část jihomoravského regionu je z hlediska osídlení obyvatel velmi specifická. Ad a) vesměs jde o obce, které za totality patřily k tzv. zánikovým. Komunistická moc samozřejmě neviděla ráda rušnější provoz u železné opony. A protože některé obce už zanikly, hustota vesnic je menší a jsou na české podmínky vzdáleny od sebe nezvykle daleko. Ad b) část populace tvoří tzv. balkánské rody, což jsou rozvětvené sedlácké rodiny Horňáků a Valachů. Ty se do vlasti vrátily z Balkánu po druhé světové válce, kam odešly za levnou půdou v předminulém nebo na začátku minulého století. A o nich se říká, že jsou to tvrdé selské palice, které mají svůj názor a žijí si samy pro sebe. Jejich životním názorem na „vrchnost“ je - do Prahy daleko, do nebe vysoko. „No, slibuje, slibuje, ale kdoví jestli mu to takhle vydrží“, komentují Železného snahy stát se senátorem dva stavební dělníci z Dyjákovic, jejichž rody pocházejí právě z rumunského Naldaku. A v podstatě jim je jedno, jestli bude senátorem Železný, nebo Špaček, protože oni k volbám stejně „nechodijó“. Ad c) další, neméně početnou skupinou obyvatel je tzv. náplava pacholků, kterým ve vylidněném pohraničí nabídli komunisté po svém puči domy a půdu zadarmo. „Oni nejsou sedláci, nemají na nic svůj vlastní názor. Dělají jen to, co se jim řekne. Za bolševiků jim řekl agronom: jde se na brambory, a oni šli na brambory,“ popisuje tuhle sortu lidí Marta Otáhalová z Těšetic, které leží východně od Znojma. Proto má komunistická strana ve znojemském regionu mimořádně silnou pozici, vůči které se vymezují pouze lidovci, v této části republiky tradičně stejně silní. Komunistům a jejich populistickým výrokům se tu daří i z toho důvodu, že se na Znojemsku drží poměrně vysoká nezaměstnanost, když na jedno místo čeká dvaadvacet! zájemců. K tomu je tu slabá úroveň vzdělání. „Vůbec se nesnaží nutit děti, aby chodily do škol. A to už se přenáší na třetí generaci. Pak není divu, že se tady těm bolševikům tak daří,“ stěžuje si Marta Otáhalová, která se považuje za antikomunistku se silně pravicovou orientací. V Těšeticích restituovala po babičce zemědělskou usedlost a polnosti a spolu s manželem a dětmi od revoluce pěstuje jablka, meruňky a víno.

Ach, ta média

Že jsou příznivě nakloněná média alfou a omegou volebního úspěchu ví Vladimír Železný víc než kdo jiný. Nakonec propracovanost kroků v mediální sféře je profesionální, až jde, vzhledem k jeho populistickému tónu, mráz po zádech. Úroveň lokálních redaktorů je místy hodně slabá a dají se lépe manipulovat než reportéři z velkých médií. Jejich texty jsou plné nadšeného očekávání, že konečně přijde Někdo. Asi největším prorokem, hlásajícím příchod Mesiáše, je v tomto ohledu redaktor František Střecha ze Znojemského týdne. „Senzace!“ hlásaly jeho titulky, když se Vladimír Železný rozhodl kandidovat právě na Znojemsku. Na konci kampaně, už psal přímo „železné volby,“ o Vladimírovi Železném jako o jasném favoritovi voleb (přestože nebyl zveřejněn jediný průzkum volebních preferencí), „otázkou většinou zůstává, kdo jej do druhého kola doprovodí“. Pokoušeli jsme se redaktora Střechu zastihnout v redakci, ale obvykle se nám dostalo odpovědi, že si zrovna teď vzal foťák a vyrazil někam do terénu. Chtěli jsme se ho zeptat, co si vlastně představuje pod pojmem nezávislý novinář. Byl to totiž právě František Střecha, který vystupoval v reportáži Lidových novin co znalec místních poměrů a bez ostychu vyjádřil názor, že „zvolení Železného by bylo pro Znojemsko přínosem“. Nicméně, před volbami poslední vydání dvou regionálních týdeníků, Znojemského týdne a Znojemska, se tváří víc jako public relations agentura Vladimíra Železného než jako nezávislé noviny. Kromě inzertních stran, které si pochopitelně generální ředitel jistě platí, se jeho jméno objevuje snad všude. Ve Znojemském týdnu úvodník Železné volby, které vybízejí k volbě Železného, komentář Hon na Železného se závěrečnou větou: „Věřím, že kandidatura Dr. Železného bude mít vliv i na větší účast voličů a přeji jim šťastnou volbu.“ Podpepsán Zbyšek Dřevojan, za Znojpres, a. s. O několik stran dále v redakční části reportáž o pocitech pana Železného z právě skončené kampaně, takové ptaní se zpoceného a udýchaného fotbalisty, než vběhne do sprchy. Celá strana, opět František Střecha. Ovšem skutečným vrcholem je kreslený vtip, který má ironicky poukazovat na „údajnou“ korupci na znojemské radnici. A kdože je schopen takovou korupci řešit. No přece: Železman! Přejme znojemským, společně s vydavatelem Znojemského týdne, šťastnou ruku. (Poznámka: tento text odcházel do tisku dva dny před prvním kolem senátních voleb.)

Vladimír Železný

Narodil se 3. března 1945 v Samaře (dříve Kujbyšev v bývalém SSSR). Vystudoval Fakultu publicistiky a sociálních věd UK. V 60. letech pracoval v Československé televizi. Po srpnu 1968 odešel do Velké Británie, kde pracoval v tiskové agentuře. Po návratu působil v ČST jako komentátor a režisér, později v SNTL. Po listopadu 1989 byl tiskovým mluvčím OF podílejícím se na jeho volební kampani, od roku 1991 do r. 1992 byl tiskovým mluvčím vlády ČR a poradcem premiéra. Je autorem řady televizních pořadů s námětem astrofyziky, astronomie (mj. spolupráce s J. Grygarem), autorem scénářů k seriálu Okna vesmíru dokořán. Také pracoval pro Slovenskou televizi a Československý rozhlas. Mj. používal pseudonym Vladimír Silný. Založil Společnost Franze Kafky (dnes je jejím viceprezidentem) a je autorem koncepce Centra F. Kafky, které má obnovovat povědomí o středoevropském charakteru kultury. Od února 1994 do 19. dubna 1999 byl ředitelem televize NOVA. Společností CME byl zbaven funkce generálního ředitele ČNTS. Od ČNTS odešel a začal vysílat z Barrandova s Českou produkční Jiřího Šmejce. Spolu se svým právníkem Alešem Rozehnalem čelí dvěma závažným obviněním z hospodářské trestné činnosti.

Vladímíra Železného bylo na Znojemsku plno. Na plakátech i v oslavných novinových článcích.

Nejčastějším prostředkem boje mezi senátorskými kandidáty bylo ničení předvolebních plakátů konkurence. (Prosiměřice, autobusová zastávka)

„Alespoň chodí mezi lidmi, ne jako ti ostatní.“ Pošťačka paní Alena tvrdí, že Vladimír Železný se tady líbí spíše ženám. (Havraníky, náves)

„Tady mají vliv hlavně komunisté,“ říkají manželé Otáhalovi. Jestli se Železný do Senátu dostane, to bude hodně záležet právě na podpoře komunistů. (Těšetice, jablečný sad)

Kampaň Železného byla nejpestřejší, nejlépe zvládnutá, přitahovala pozornost. (Znojmo, hlavní městský tah na Jihlavu)

Svou kampaň Vladimír Železný před novináři celostátních médií tajil a pečlivě se před nimi nechal hlídat. Všimněte si člověka za ním, kterého jsme označili kroužkem. (Znojmo, pěší zóna historického centra)

Po chvíli sledování a jednom nervózním pohledu Vladimíra Železného směrem k ochrance jeden z bodyguardů vyrazil zjednat pořádek.

Těsně předtím, než se pokusil objektiv zakrýt rukou. Poté následovala smršť otázek, proč a co fotím. Na veřejném prostranství (?). Když jsem se s ním odmítl bavit, vzal si videokameru a začal si mě natáčet. Zřejmě aby mě zastrašil.

Foto autor

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče