Značky kvality mezi výrobci "letí", ale něco také stojí

18. srpna 2003, 00:00 - Dana Rybáková
18. srpna 2003, 00:00

Potravináři se nejvíc obávají konkurence z nových členských zemí Unie, protože ta je kvalitní a levná. Ceny za možnost používat značku kvality si určují správci značky.Novou zemědělsko-potravinářskou značku kvality Klasa bude propagovat marketingová agentura, která se v současnosti buduje.

Značku Klasa bude propagovat agentura se stamilionovým rozpočtem

Potravináři se nejvíc obávají konkurence z nových členských zemí Unie, protože ta je kvalitní a levná. Ceny za možnost používat značku kvality si určují správci značky.

Novou zemědělsko-potravinářskou značku kvality Klasa bude propagovat marketingová agentura, která se v současnosti buduje. Podobnou instituci mají podle Huga Roldána z tiskového odboru Ministerstva zemědělství ČR členské země Evropské unie a například i Maďarsko. Agentura bude propagovat domácí potraviny hlavně na tuzemském trhu. Fungovat má začít od příštího roku. Její roční rozpočet se odhaduje na 200 až 250 milionů korun. V prvním roce činnosti agentury ji bude financovat ministerstvo zemědělství, tedy státní rozpočet. Postupně se mají podle Roldána do financování zapojit i výrobci, kteří budou mít zájem o propagaci svých výrobků. Agentura má fungovat pro velké podniky i malé firmy. „Hlavní konkurencí pro naše výrobce nebudou firmy z dnešních zemí Unie, ale z nových členských zemí. Tam se vyrábějí kvalitní potraviny často za nízké ceny,“ vysvětlil Roldán zaměření agentury především na domácí trh. Zastoupeni v ní budou ministerští úředníci, velké firmy a malé podniky prostřednictvím svých oborových sdružení. S podobným rozpočtem na propagaci a skutečností, že Klasu dostanou producenti zdarma, se dá podle odborníků čekat, že výrobci raději využijí tuto značku, než například Czech Made, za kterou musí platit. Navíc se propůjčuje i průmyslovým výrobkům a službám a není tedy specificky potravinářská nebo zemědělská.

Dejte mi značku, jsem Čech

Značka Czech Made jako první označení kvality výrobků a služeb byla na počátku směrována jednoznačně jako podpora tuzemských výrobců v konkurenci zahraničních dovozů. V roce 1993, kdy vznikla, to bylo pochopitelné, protože podmínky na trhu byly dost odlišné od nynějších. Zahraniční výrobci třeba nenabízeli zboží kvalitnější, ale určitě lépe a líbivěji zabalené a spotřebitelé dávali jejich produkci přednost. Dnes už je úroveň srovnatelná a hrát na notu českých výrobků je podle ředitele Národního informačního střediska pro podporu jakosti Pavla Ryšánka velice problematické. Celkově však značka Czech Made, lidově řečeno, díru do světa neudělala. „Projekt nevyšel podle očekávání proto, že čeští výrobci předpokládali, že značku dostanou jenom proto, že jsou čeští. Jakmile se začaly klást požadavky na kvalitu - a ty jsou v tomto případě poměrně vysoké - spojené s povinností dávat výrobky do zkušeben a do laboratoří, což stálo peníze, zájem rychle opadl,“ konstatoval Ryšánek.

Označení kvality něco stojí

Postupně začaly vznikat oborové značky kvality pro nadprůměrně kvalitní výrobky. Výrobci musejí pro to, aby získali možnost značku používat, obstát nejen podle vlastního přesvědčení. Posouzení nezávislých odborníků, zkoušky a kontroly jakosti přirozeně také něco stojí. Jednotliví správci značek také neumožňují jejich používání zadarmo ani přehnaně lacino. Například za značku Pyramida bezpečnosti určenou výrobcům a dodavatelům mechanických zábran, je třeba dát sto tisíc korun jen za to, že firma značku využívá. Dalších osm tisíc korun stojí každý typ výrobku, na který má producent certifikát jakosti. T o se týká prvních deseti typů, jedenáctým počínaje cena klesá na polovinu. Takové jsou poplatky v prvním roce, v každém dalším pak výrobce platí poplatek za každý typ výrobku, na který má certifikát, ve výši dvou tisíc korun. Za značku produkty ekologického zemědělství platí firmy podle výměry zemědělské půdy. Nejnižší roční sazba je za výměru do dvou hektarů, kde činí 40 Kč. Nejvyšší je u výměry nad tisíc hektarů, kde představuje 40 tisíc. Výrobce biopotravin zaplatí pět tisíc. Firmy také platí poplatek za kontrolu kvality svých produktů, která se uskuteční nejméně jednou ročně. Platí se i za Czech Made, a to podle ročního objemu výroby vyjádřeného v korunách. Malá firma s ročním objemem výroby do milionu korun zaplatí registrační poplatek tři tisíce korun, další čtyři tisíce za užívání značky po dva roky a za další dvouletku opět tři tisíce korun. Společnost s objemem výroby nad 30 milionů korun zaplatí registraci 10 tisíc korun, poplatek za užívání značky v prvních dvou letech ve výši 0,2 % z celkového objemu výroby (nejvýše však 180 tisíc korun). Za další dva roky užívání značky pak platí 0,15 procenta z objemu výroby (nejvýše však 120 tisíc korun). Ceník za propůjčení Czech Made u služeb praví, že firma s ročním objemem služby do milionu korun zaplatí v prvním dvouletém období tři tisíce registrační poplatek, 10 tisíc poplatek za ověření, dalších 10 tisíc licenční poplatek za udržování značky po celé dvouleté období a konečně 7,5 tisíce za kontrolu. Za udržení značky o další rok zaplatí licenční poplatek pět tisíc. Firma s ročním objemem služby přes 100 milionů zaplatí na počátku registrační poplatek 20 tisíc korun, poplatek za ověření 25 tisíc, licenční poplatek pro dvouleté období v rozmezí 217 tisíc korun až 400 tisíc. Poplatek za kontrolu je v tomto případě 18 750 korun. Pokud chce značku používat i ve třetím roce, zaplatí za licenci 98 500 korun plus jednu setinu ročního objemu služby v rozmezí od 108 500 korun do dvou set tisíc. Ceny a podmínky za používání značek kvality si určují jejich správci. V první fázi rozhoduje o tom, zda výrobce nevyhodil peníze oknem, když investoval do označení kvality, obchod. Ten je schopen ovlivnit producenty i spotřebitele. Postupně se však stále více prosazuje jako rozhodující právě zákazník. Ve chvíli, kdy ho kromě ceny zajímá i kvalita toho, co za své peníze dostane, může začít označení jakosti hrát dost důležitou roli.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče