Zmrazení odečitatelných položek nenápadně zvyšuje daň z příjmu fyzických osob

03. února 2003, 00:00 - Martin Hrdý, publicista
03. února 2003, 00:00

Na daních z příjmu zaplatíme letos opět o něco více než loni. Ačkoliv to není na první pohled zřejmé, přímé daně se zvýšily. Daně je možné zvýšit transparentně nebo skrytě. Vláda zvolila druhou variantu. Zvyšování přímých daní je krajně nepopulární opatření a pouze málokomu se do něčeho takového chce.

Na daních z příjmu zaplatíme letos opět o něco více než loni. Ačkoliv to není na první pohled zřejmé, přímé daně se zvýšily. Daně je možné zvýšit transparentně nebo skrytě. Vláda zvolila druhou variantu.

Zvyšování přímých daní je krajně nepopulární opatření a pouze málokomu se do něčeho takového chce. Stačí si vzpomenout na vlnu mediální kritiky v okamžiku, kdy se začalo hovořit o zavedení „milionářské daně“, resp. další sazbě daně z příjmu fyzických osob. Bez ohledu na to, že tomu není až zas tak dávno, co takováto milionářská daň existovala (ještě v roce 1999) a její sazba činila 40 % (resp. 47 % v roce 1995).

Daně rostou, i když vláda mlčí

Lidé si přejí nižší daně a vlády se jim je snaží na oko nabídnout. I když tomu tak třeba vůbec není. Lidé leckdy platí vyšší daně v domnění, že platí daně nižší. Zdánlivě paradoxní situace, nicméně realistická. Konstrukce daně z příjmu fyzických osob je relativně jednoduchá. Po odečtení pojistného od všech hrubých mezd získáme částku, od které se dále odečítají jednotlivé odpočitatelné položky. Teprve výsledná částka podléhá faktické dani z příjmu a je z ní stržena progresivní daň závislá na velikosti této částky. Na výši daně mají tedy kromě procentuální sazby vliv také jednotlivé odpočitatelné položky a míra progresivity daně. Tedy i mezní částky, při jejichž překročení spadá daňový poplatník do vyššího pásma.

Výši daní ovlivňuje pohyb daňových pásem

Zvýšení daňové sazby je tedy jenom jednou z cest jak vydřít z daňového poplatníka víc. Stejného výsledku je možné dosáhnout snížením mezní částky, při které dojde k přesunutí poplatníka do vyšší sazby. Dokonce i v situaci, kdy i po změně mezních částek zůstává daňový poplatník ve stejném daňovém pásmu (tj. vztahuje se na něj stejná sazba). Na daních zaplatí víc, protože část jeho příjmu bude vždy zdaněna vyšší sazbou. Klesne-li tedy zmiňovaná mezní částka na daně pro 25 % sazbu z 218 400 Kč na 180 000 Kč a daňový základ poplatníka je 230 000 Kč, zaplatí takto na daních o 1 920 Kč více.

S růstem mezd rostou i hranice sazeb

V našich podmínkách se ještě nestalo, že by byly snižovány odpočitatelné položky nebo mezní částky pro změnu daňové sazby. Naopak bývá zvykem, že se více či méně pravidelně zvyšují. Stejně jako roste cenová hladina nebo nominální mzdy. Jelikož žijeme ve světě kladného růstu cen a mezd, je potřeba velké množství údajů indexovat. Chceme-li zhruba zachovat stávající míru zdanění, je nutné shodně s růstem nominálních mezd zvyšovat i odpočitatelné položky a už několikrát zmiňované mezní částky pro stanovení daňové sazby. Pokud budou zvyšovány tempem růstu indexu spotřebitelských cen, poroste míra zdanění s mírou produktivity. Daňová kvóta tedy mírně poroste.

Odečitatelné položky se přestaly valorizovat

Pokud ovšem zůstanou tyto částky zmrazeny, nastává zcela evidentní zvýšení daňové kvóty. A to je přesně to, co se stalo v České republice. Bývalo dobrým zvykem, že ke konci kalendářního roku začínala platit novela zákona o dani z příjmu, ve které se zvyšovaly mezní částky daně společně s odpočitatelnými položkami. Nešlo tedy o žádné jasné procento. Zpravidla se některé částky zvýšily a některé ne. Některé více a některé méně. Např. odpočitatelná položka na poplatníka se v letech 1992 až 1999 valorizovala každoročně, odpočitatelná položka na osobu v invalidním důchodu pouze dvakrát. Takřka vždy ale k nějakým změnám došlo. V současném znění zákona o dani z příjmu ale zůstaly všechny mezní částky pro určení daňové sazby a odpočitatelné položky nezměněny. Zákon doznal některých kosmetických úprav, nicméně to nejočekávanější (odpočitatelné položky, sazby a mezní částky pro stanovení sazby) se nezměnilo. To fakticky představuje zvýšení daňové kvóty.

Skutečná daň je o více než dvě procenta vyšší

To si znázorníme na jednoduchém příkladu. Srovnejme si, kolik by činil rozdíl v míře zdanění v situaci, kdy by byly všechny příslušné částky zvýšeny podle růstu nominálních mezd, oproti jejich současnému zmrazení. Předpokládejme otce rodiny o dvou nezaopatřených dětech. Pokud má tento otec roční příjem (po odečtení pojistného) 200 tisíc Kč, činí jeho efektivní daňová sazba (po započtení odpočitatelných položek) 10,76 %. Pokud by ale byl zákon o dani z příjmu upraven o vliv nominálního růstu mezd, činila by efektivní daňová sazba v jeho případě pouze 9,47 %. Za stejných podmínek by s příjmem 450 000 Kč zaplatil na dani z příjmu 16,49 %, oproti 18,58 % při platnosti současného znění zákona. V tomto případě se efektivní zdanění zvýšilo až o 2,1 %. Stejným způsobem zůstaly zmrazené odpočitatelné položky i v roce 2000. Tehdy nastalo další nenápadné zvýšení daní, které přesto nezabránilo o deset miliard většímu deficitu státního rozpočtu, než bylo naplánováno. V letech 1992 až 1996 zůstávala většina odpočitatelných položek na své původní úrovni a nebylo zvykem je jakýmkoliv způsobem valorizovat (kromě odpočitatelné položky na poplatníka. Teprve od roku 1997 se začaly valorizovat i ostatní odpočitatelné položky a v posledních letech se již valorizují všechny (ovšem pouze tehdy, pokud se valorizuje, což už přestalo být pravidlem). I mezní částky pro stanovení sazby daně z příjmu dostály v posledním desetiletí některých změn. I když o pravidelné valorizaci nemůže být řeč. V letech 1992 až 1995 zůstávaly stejné. Od té doby jejich valorizace nastávala v průměru jedenkrát za dva roky.

Daně již nejsou tolik progresivní

Taktéž stojí za připomenutí skutečnost, že zatímco dnes je maximální procentuální sazba daně z příjmu fyzických osob 32 % při daňovém základu přesahujícím 331 200 Kč, ještě v roce 1999 existovala sazba DPFO ve výši 40 % pro daňový základ přesahující 1 104 000 korun (tehdejší daňová reforma citelně snížila progresi celého daňového systému). Ne každý si vybavuje, že ještě v roce 1995 byla maximální sazba daně z příjmů fyzických osob dokonce 47 % a uplatňovala se v případech, kdy daňový základ přesáhnul 1 080 000 Kč. Údaje za celé období od roku 1992 až po současnost jsou k dispozici v tabulce. V letošním roce se citelně zvýšila daňová zátěž. Nechme se překvapit, zdali se takovýto způsob zašívání děravého rozpočtu stane pravidlem i v příštích letech.

Mezní částky pro stanovení sazby daně z příjmu fyzických osob v letech 1992-2002

15% 20% 25% 32% 40% 47%

1992 60 000 Kč 120 000 Kč 180 000 Kč 540 000 Kč 1 080 000 Kč a více

1993 60 000 Kč 120 000 Kč 180 000 Kč 540 000 Kč 1 080 000 Kč a více

1994 60 000 Kč 120 000 Kč 180 000 Kč 540 000 Kč 1 080 000 Kč a více

1995 60 000 Kč 120 000 Kč 180 000 Kč 540 000 Kč 1 080 000 Kč a více

1996 84 000 Kč 144 000 Kč 204 000 Kč 564 000 Kč a více

1997 84 000 Kč 168 000 Kč 252 000 Kč 756 000 Kč a více

1998 102 000 Kč 204 000 Kč 312 000 Kč 1 104 000 Kč a více

1999 102 000 Kč 204 000 Kč 312 000 Kč 1 104 000 Kč a více

2000 102 000 Kč 204 000 Kč 312 000 Kč a více

2001 109 200 Kč 218 400 Kč 331 200 Kč a více

2002 109 200 Kč 218 400 Kč 331 200 Kč a více

Pramen: autor

Příklady současné výše daně, odvodů a odpočtů

Hrubá mzda 20 000 Kč

Poplatník Poplatník se 2 dětmi a manželkou

bez závazků na mateřské dovolené

Sociální pojištění: 1 900 Kč 1 900 Kč

Zdravotní pojištění: 400 Kč 400 Kč

Odpočet na manželku: 0 Kč 1 810 Kč

Odpočet na děti: 0 Kč 3 920 Kč

Základ pro výpočet daně: 14 300 Kč 8 600 Kč

Daň 2 411 Kč 1 290 Kč

Čistá mzda 15 089 16 210 Kč

Hrubá mzda 50 000 Kč

Poplatník Poplatník se 2 dětmi a manželkou

bez závazků na mateřské dovolené

Sociální pojištění: 4 000 Kč 4 000 Kč

Zdravotní pojištění: 2 250 Kč 2 250 Kč

Odpočet na manželku: 0 Kč 1 810 Kč

Odpočet na děti: 0 Kč 3 920 Kč

Základ pro výpočet daně: 40 580 Kč 34 850 Kč

Daň: 7 855 Kč 9 689 Kč

Čistá mzda: 34 061 Kč 35 895 Kč

Pramen: autor

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče