ZMĚNY ZÁKONA O DANÍCH Z PŘÍJMŮ II

02. února 2004, 00:00 - admin
02. února 2004, 00:00

§ 7c Minimální základ daně Ustanovení o minimálním základu daně se použije poprvé za zdaňovací období 2004 a je v novém § 7c vymezeno takto: " § 7c Minimální základ daně (1) U poplatníka s příjmy podle § 7 odst. 1 písm.

§ 7c Minimální základ daně

Ustanovení o minimálním základu daně se použije poprvé za zdaňovací období 2004 a je v novém § 7c vymezeno takto: “ § 7c Minimální základ daně (1) U poplatníka s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a), b) nebo c) musí základ daně podle §§ 5 a 23 činit alespoň 50 % částky, která se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu podle zákona o důchodovém pojištění za kalendářní rok, který o 2 roky předchází zdaňovacímu období, přepočítacího koeficientu podle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného základu a počtu kalendářních měsíců, v jejichž průběhu poplatník provozoval podnikatelskou činnost nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost. Tato částka se zaokrouhluje na celé stokoruny dolů.

( 2) Minimální základ daně podle odstavce 1 se nesnižuje o položky odčitatelné od základu daně uvedené v § 34. Daňovou ztrátu zjištěnou podle § 5 a 23 dosaženou ve zdaňovacím období, ve kterém byl stanoven minimální základ daně, lze uplatnit v následujících zdaňovacích obdobích podle § 34.

(3) Ustanovení odstavce 1 a 2 se nevztahuje na poplatníka ve zdaňovacím období a) ve kterém zahájil nebo ukončil podnikatelskou činnost, b) bezprostředně následujícím po zdaňovacím období, ve kterém zahájil podnikatelskou činnost.

(4) Ustanovení odstavce 1 a 2 se nevztahuje dále na poplatníka

a) kterému byla stanovena daň paušální částkou podle § 7a, b) kterému náležel rodičovský příspěvek podle zvláštního právního předpisu (44), a to i po část zdaňovacího období, c) kterému náležel příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu podle zvláštního právního předpisu (45), a to i po část zdaňovacího období, d) který je poživatelem starobního důchodu, plného invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu, e) který na počátku zdaňovacího období nedovršil věk 26 let a který se vsouladu se zvláštním předpisem (14d) soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, f) který ve zdaňovacím období podá daňové přiznání podle § 38gb a který do konce téhož zdaňovacího období neukončil podnikatelskou činnost, g) který má ve zdaňovacím období nárok na slevu na dani podle § 35, 35a a 35b.“

(14d) § 12 až 15 zákona č. 117/1995 Sb. (44) Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. (45) Zákon č. 100/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Z výše uvedeného vyplývají následující závěry: 1. Není stanovena minimální daň, ale minimální základ daně. Rozdíl mezi těmito pojmy je v tom, že minimální základ daně může poplatník ve svém daňovém přiznání snížit o řadu odpočitatelných položek podle § 15 zákona (např. o položky na poplatníka, na vyživované děti a další). Nakonec tak žádnou daň ani platit nemusí.

2. Minimální základ daně se nebude vztahovat na všechny poplatníky. Bude se vztahovat pouze na poplatníky s příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, ze živnosti nebo z jiného podnikání podle zvláštních předpisů (daňoví poradci, advokáti a další), a to pouze v případě, že nebudou patřit mezi stanovené výjimky, na které se minimální základ daně vztahovat nebude. Pokud poplatník výše uvedené příjmy mít nebude, tak se na něj ustanovení o minimálním základu daně vztahovat nebude. To např. znamená, že se s minimálním základem daně trápit nebude spisovatel, herec nebo hudebník, pokud nebude mít ve zdaňovacím období výše uvedené příjmy. Obdobně to platí i pro znalce, tlumočníka, ale také pro pronajímatele s příjmy z pronájmu podle § 9.

3. Minimální základ daně se vztahuje k celkovému základu daně poplatníka a nikoliv k dílčímu základu daně u vymezených příjmů z podnikání. To např. znamená, že u poplatníka, který vedle svého hlavního zaměstnání podniká, se bude posuzovat celkový základ daně, zahrnující dílčí základy daně ze zaměstnání a z podnikání, s hodnotou minimálního základu daně pro rok 2004. U většiny takových poplatníků bude celkový základ daně vyšší než jeho minimální hodnota už jenom z důvodu dílčího základu daně u příjmů ze zaměstnání a k újmě oproti minulým zdaňovacím obdobím u nich nedojde.

Podle Čl. II bod 6. Přechodných ustanovení zákona č. 438/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony platí, že ustanovení § 7c zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, se použije poprvé za zdaňovací období 2004, s tím, že se bude postupovat podle všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění do 30. září 2003.

Nařízení vlády č. 338/2003 Sb. ze dne 22. 9. 2003 stanoví měsíční výši všeobecného vyměřovacího základu pro důchodové pojištění 15 711 Kč a přepočítací koeficient činí 1,0717.

Pokud bude poplatník provozovat podnikatelskou činnost (příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a), b) nebo c) ZDP)) po celý kalendářní rok, tak bude u něj pro rok 2004 činit minimální základ daně po zaokrouhlení 101 000 Kč. Tento minimální základ daně se sníží o odečitatelné částky uvedené v § 15 ZDP. Pokud by poplatník uplatňoval pouze částku ve výši 38 040 Kč na poplatníka, tak by minimálnímu základu daně sníženému o položku na poplatníka odpovídala daň ve výši 9 435 Kč.

§ 8 Příjmy z kapitálového majetku

S účinností od 1. 1. 2004 se za příjmy z kapitálového majetku považují ipříjmy z vyrovnání společníkovi, který není účastníkem smlouvy, dosažené na základě smlouvy o převodu zisku podle obchodního zákoníku nebo ovládací smlouvy obchodního zákoníku.

Za příjem z kapitálového majetku se považuje (kromě plnění ze soukromého životního pojištění) i jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, a to po snížení stanoveném v odstavci 7.

Podle odst. 8 platí, že jedná-li se o příjem podle odstavce 1 nebo odstavce 3 plynoucí do společného jmění manželů ze zdroje, který je vložen do obchodního majetku jednoho z manželů, zdaňuje se jen u tohoto manžela. Nově je doplněno

: „Jedná-li se o příjem podle odstavce 1 nebo 3 plynoucí do společného jmění manželů ze zdroje, který není vložen do obchodního majetku žádného z manželů, zdaňuje se jen u jednoho znich.“

Ustanovení o zahrnování úrokových příjmů plynoucích ze zdrojů zahrnutých do obchodního majetku poplatníka do dílčího základu daně a započtení sražené daně na celkovou daňovou povinnost v daňovém přiznání je zrušeno a i u takových příjmů se bude nově uplatňovat konečná srážková daň.

§ 9 Příjmy z pronájmu

Obchodní zákoník upravuje v § 488b a násl. smlouvu o nájmu podniku. Do § 9 byl doplněn nový odstavec 7, který určuje co je také příjmem pronajímatele, který nevede účetnictví, a to tak, že: “ Při nájmu podniku podle zvláštního právního předpisu (70) je příjmem pronajímatele, který nevede účetnictví, také

a) hodnota pohledávek a závazků, s výjimkou závazků, jejichž úhrada by byla výdajem snižujícím základ daně, které přecházejí na nájemce, není-li dohodnuta jejich úhrada. Je-li dohodnuta částečná úhrada pohledávek a závazků, s výjimkou závazků, jejichž úhrada by byla výdajem snižujícím základ daně, je příjmem jejich hodnota. Je-li dohodnuta úhrada pohledávek a závazků, s výjimkou závazků, jejichž úhrada by by
la výdajem snižujícím základ daně, vyšší, než je jejich hodnota, je příjmem tato vyšší cena,

b) neuhrazený rozdíl mezi hodnotou nemovitostí a věcí movitých v podniku na začátku nájmu a jejich vyšší hodnotou při ukončení nájmu stanovenou podle zvláštního právního předpisu (1a) nebo podle údajů uvedených v účetnictví nájemce, vedeném podle zvláštních právních předpisů (20).

Základ daně se nebude zvyšovat dle tohoto ustanovení v případech, kdy bude z titulu operací popsaných v tomto ustanovení zvyšován na základě jiných ustanovení tohoto zákona. Pro účely tohoto ustanovení se nepoužije ustanovení § 23 odst. 13.“

(1a) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku). (20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. (70) Obchodní zákoník.

§ 10 Ostatní příjmy

V § 10 jsou vymezeny ostatní příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9 ZDP.

Nově jsou zde upraveny a doplněny následující příjmy: - podíl majitele podílového listu z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu, s výjimkou splynutí nebo sloučení podílového fondu, - příjmy z převodu jmění na společníka a příjmy z vypořádání podle obchodního zákoníku, - příjmem podle odstavce 1 písm. f) a g) je také kladný rozdíl mezi oceněním majetku podle zákona o oceňování majetku a výší jeho hodnoty zachycené v účetnictví obchodní společnosti nebo družstva v souladu súčetními předpisy, při zániku účasti společníka v obchodní společnosti nebo členství v družstvu, pokud je podíl na likvidačním zůstatku nebo vypořádací podíl vypořádáván v nepeněžní formě. Pokud společníkovi nebo členovi družstva při zániku jeho účasti v obchodní společnosti nebo družstvu vznikne vedle práva na vypořádací podíl v nepeněžní formě současně i závazek vůči obchodní společnosti nebo družstvu, sníží se tento kladný rozdíl o částku závazku.

Ustanovení týkající se uplatňování výdajů u příjmů podle § 10 byla doplněna tak, že: - u příjmů podle odstavce 1 písm. b) (např. prodej nemovitosti, bytu ne bo movité věci) je výdajem vrácená záloha, i když je vrácena v jiném zdaňovacím období, - u příjmů z převodu jmění na společníka se za výdaj považuje nabývací cena podílu nebo pořizovací cena cenných papírů, převzaté závazky, které byly následně uhrazeny, a uhrazené vypořádání, i když k uhrazení dojde v jiném zdaňovacím období než v tom, v němž plyne příjem z převodu jmění na společníka. U příjmů z vypořádání se za výdaj považuje nabývací cena podílu nebo pořizovací cena cenných papírů.

V§ 10 došlo ještě k těmto dvěma změnám: - Změnilo se ustanovení odst. 2 upravující postup zdaňování ostatních příjmů, plynoucích manželům ze společného jmění manželů, a to tak, že: “ Příjmy podle odstavce 1, plynoucí manželům ze společného jmění manželů, se zdaňují u jednoho z nich. Příjmy plynoucí manželům z prodeje nebo převodu majetku nebo práva ve společném jmění manželů, které byly zahrnuty v obchodním majetku, se zdaňují u toho z manželů, který měl takový majetek nebo právo zahrnuty v obchodním majetku. U příjmů plynoucích z prodeje nebo převodu majetku nebo práva ve společném jmění manželů, které byly zahrnuty v obchodním majetku zemřelého manžela (manželky), které plynou pozůstalému manželovi (manželce), se ke lhůtě uvedené v § 4 odst. 1 písm. a), b), c), r) a w), vztahující se k majetku nebo právu zahrnutým v obchodním majetku, nepřihlíží.“

Změnilo se ustanovení odst. 3 písm. a) o tom, které ostatní příjmy jsou od daně osvobozeny a to tak, že od daně jsou, kromě příjmů, uvedených v § 4, osvobozeny “ příjmy podle odstavce 1 písm. a), pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 20 000 Kč; přitom příjmem poplatníka, kterému plyne příjem z chovu včel a u kterého nepřekročí ve zdaňovacím období počet včelstev 40, je částka 500 Kč na jedno včelstvo“.

§ 11 V ýpočet příjmu spoluvlastníka

Došlo ke zpřesnění textu upravujícího tuto oblast. Text § 11 zní po novele takto:

Příjmy dosažené společně dvěma nebo více poplatníky z titulu spoluvlastnictví k věci nebo ze společných práv a společné výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení se rozdělují mezi poplatníky podle jejich spoluvlastnických podílů.

Plynou-li příjmy z užívání věci ve spoluvlastnictví na základě písemné smlouvy uzavřené všemi spoluvlastníky jen určitým spoluvlastníkům nebo jinak než odpovídá jejich spoluvlastnickým podílům, rozdělují se tyto příjmy a výdaje na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů podle této smlouvy; přitom výdaje musí být pro účely tohoto ustanovení rozdělovány ve stejném poměru jako příjmy. Pokud nejsou příjmy a výdaje rozděleny mezi spoluvlastníky podle spoluvlastnických podílů, mohou spoluvlastníci uplatnit výdaje na ně připadající pouze v prokázané výši.

§ 15 Nezdanitelná část základu daně

U položek o které se snižuje základ daně došlo k následujícím důležitým změnám: - částka na vyživované dítě žijící v domácnosti s poplatníkem se zvyšuje zčástky 23 520 Kč ročně na částku 25 560 Kč, - u poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 (daňový nerezident) se bude, súčinností ode dne vstupu smlouvy o přistoupení ČR k EU v platnost, základ daně snižovat za zdaňovací období o odpočitatelné částky uvedené v § 15 odstavci 1 písm. b) až f) jako u našeho poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2 (daňový rezident), pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky uvedených v § 22 bude činit nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6, 8 a 10. Pokud bude daňový nerezident s příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků chtít výše uvedené částky uplatnit, tak bude povinen podat daňové přiznání, protože při stanovení záloh a při ročním zúčtování záloh se mu k těmto částkám nebude přihlížet,

- v § 15 odst. 10 došlo u poslední věty ke změně a tato zní nově takto: “ Použije-li se nebo používá-li se bytová potřeba podle písmen a) až h) nebo její část k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti a nebo k pronájmu, lze odečet úroků po dobu užívání bytové potřeby k uvedeným účelům uplatnit pouze v poměrné výši.“ N a rozdíl od před chozího stavu tak bude posuzováno použití bytové potřeby k výše uvedeným účelům a nikoliv to, jestli k výše uvedeným účelům použil bytovou potřebu právě poplatník uplatňující odečet úroků podle § 15 odst. 10,

- v odst. 11, stanovujícího další podmínky pro odečet úroků od základu daně, došlo k upřesnění tak, aby předmět bytové potřeby nebyl používán u vymezených skupin osob pouze k bydlení, ale k trvalému bydlení. Po změně zní odstavec 11 takto: 11) V případě, že účastníky smlouvy o úvěru na financování bytové potřeby je více zletilých osob, (62) uplatní odpočet buď jedna z nich, anebo každá z nich, a to rovným dílem. Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 10 písm. a) až c) a e), může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, po jehož celou dobu poplatník předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 10 písm. a) až c) vlastnil a předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 10 písm. a), c) a e) užíval k vlastnímu trvalém
u bydlení nebo trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů a v případě výstavby, změny stavby (32) nebo koupě rozestavěné stavby užíval předmět bytové potřeby k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů po nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí. (63) V roce nabytí vlastnictví však stačí, jestliže předmět bytové potřeby poplatník vlastnil ke konci zdaňovacího období. Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 10 písm. d), f), g), může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, kdy poplatník byt, rodinný dům nebo bytový dům získaný podle odstavce 10 písm. d), f), g) užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů. Úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně podle odstavce 10 ze všech úvěrů poplatníků v téže domácnosti, nesmí překročit 300 000 Kč. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků.“

(32) § 139b zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb. (62) § 8 odst. 2 občanského zákoníku, ve znění zákona č. 509/1991 Sb. (63) § 76 a násl. zákona č. 50/1976 Sb.

U odečtu příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem od základu daně došlo ke změně odst. 12 tak, aby tento odečet byl uplatněn pouze u příspěvků, které platí poplatník na své penzijní připojištění. Nově zní toto ustanovení takto: “ (12) Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst platbu příspěvků poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem (9a) podle smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem uzavřené mezi poplatníkem a penzijním fondem. Částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na zdaňovací období sníženému o 6000 Kč. Maximální částka, kterou lze takto odečíst za zdaňovací období, činí 12 000 Kč“,

(9a) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.

Došlo ke změně v odečtu pojistného na soukromé životní pojištění, tak, aby tento odečet byl uplatněn pouze u pojistného, které platí poplatník na své soukromé pojištění; přitom pojistná smlouva musí být uzavřena pouze s pojišťovnou oprávněnou k provozování činnosti na území ČR. V případě, že poplatník zaplatí pojistné jednorázově, tak se musí poměrně rozpočítat na zdaňovací období podle délky trvání s přesností na dny. Dále dochází ke zmírnění daňových dopadů při nedodržení podmínek pro uplatnění odečtu pojistného, a to tak, že poplatník již nebude nucen vždy podat daňové přiznání a v něm uvést jako příjem podle § 10 částky, o které mu byl v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen, protože se změněnou úpravou dostane do režimu § 38g ZDP, který stanoví, kdy je poplatník povinen podat daňové přiznání. Pokud např. dojde k nedodržení podmínek a zániku nároku na uplatnění odpočtu v roce 2004 a výše částky, o kterou byl v minulých letech poplatníkovi základ daně snížen, nebude vyšší než 15 000 Kč, tak poplatník nebude povinen podat daňové přiznání za rok 2004, pokud nebude mít v tomto roce žádné jiné příjmy (příjmy osvobozené od daně a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně jsou z tohoto posuzování vyjmuty). Nově zní ustanovení odst. 13 takto: “ (13) Od základu daně za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené běžné pojistné ve zdaňovacím období na jeho soukromé životní pojištění podle pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojištěným v jedné osobě a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území ČR podle zvláštního právního předpisu

(89) za předpokladu, že výplata pojistného plnění důchodu nebo jednorázového plnění je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let. Jednorázově zaplacené pojistné se poměrně rozpočítá na zdaňovací období podle délky trvání pojištění s přesností na dny. Maximální částka, kterou lze podle tohoto odstavce odečíst za zdaňovací období činí v úhrnu 12 000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. Při nedodržení těchto podmínek z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny doby trvání pojištění nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech zdůvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen.“

(89) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů.

- Nově si bude moci člen odborové organizace uplatnit snížení základu daně o zaplacené členské příspěvky, a to do výše stanovených limitů. Odpočet si budou moci zaměstnanci uplatnit až při ročním zúčtování. Ustanovení o odpočtu je v novém odst. 14, podle kterého platí: “ (14) Od základu daně lze odečíst zaplacené členské příspěvky člena odborové organizace této organizaci podle jejích stanov, která uskutečňuje činnosti spočívající v obhajobě hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců v rozsahu vymezeném zvláštním právním předpisem (82). Takto lze odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů, s výjimkou příjmů zdaněných srážkou podle zvláštní sazby daně, maximálně však do výše 3000 Kč za zdaňovací období.“

(82) § 18 a násl. zákoníku práce.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče