ZMĚNY V ZÁKONĚ O ÚČETNICTVÍ A DALŠÍCH ÚČETNÍCH PŘEDPISECH PRO ROK 2004

02. února 2004, 00:00 - admin
02. února 2004, 00:00

K NOVELE ZÁKONA Č. 563/1991 SB., O ÚČETNICTVÍ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ, DOCHÁZÍ ZÁKONEM Č. 437/2003 SB. Až na níže uváděné výjimky je novela zákona účinná od 1. ledna 2004. Dochází v ní k těmto nejdůležitějším změnám (novelizovaná ustanovení jsou vyznačena tučnou kurzivou):

**K NOVELE ZÁKONA Č. 563/1991 SB., O ÚČETNICTVÍ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ, DOCHÁZÍ ZÁKONEM Č. 437/2003 SB.

Až na níže uváděné výjimky je novela zákona účinná od 1. ledna 2004. Dochází v ní k těmto nejdůležitějším změnám (novelizovaná ustanovení jsou vyznačena tučnou kurzivou):

Zrušení soustavy jednoduchého účetnictví

Ustanovení § 1 odst. 1 zákona o účetnictví zní nově takto:

“ § 1

(1) Tento zákon stanoví v souladu s právem Evropských společenství (1) rozsah a způsob vedení účetnictví a požadavky na jeho průkaznost.

(1) Čtvrtá směrnice Rady ze dne 25. července 1978, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o ročních účetních závěrkách určitých forem společností (78/660/EHS), ve znění směrnic Rady 83/349/EHS, 84/569/EHS, 89/666/EHS, 90/604/EHS, 90/605/EHS, 94/8/ES,1999/60/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/65/ES. Sedmá směrnice Rady ze dne 13. června 1983, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy o konsolidovaných účetních závěrkách (83/349/EHS), ve znění směrnic Rady 89/666/EHS, 90/604/EHS, 90/605/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/65/ES. Nařízení (ES) č. 1606/2002 Evropského parlamentu a Rady ze dne 19. července 2002, o používání mezinárodních účetních standardů.“

V tomto ustanovení je deklarováno, že zákon je v souladu s právem Evropských společenství, které chápe pod pojmem účetnictví pouze podvojné účetnictví. I z dalších novelizovaných ustanovení zákona o účetnictví (zejména §§ 3 a 9) vyplývá, že od 1. ledna 2004 již soustava jednoduchého účetnictví neexistuje.

Od 1. ledna 2004 se vztahuje novelizovaný zákon o účetnictví na:

Ustanovení § 1 odst. 2 zákona o účetnictví zní po novele takto:

“ (2) Tento zákon se vztahuje na a) právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky, b) zahraniční osoby, pokud na území České republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů, c) organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu, d) fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku,

e) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty(1a), včetně zdanitelných plnění osvobozených od této daně, přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 6 000 000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku; do obratu se nezapočítávají příjmy z činnosti, která vykazuje všechny znaky podnikání, kromě toho znaku, že je prováděna podnikatelem,

1a) § 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, f) ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí,

g) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou účastníky sdružení bez právní subjektivity podle zvláštního právního předpisu, (1b) pokud alespoň jeden z účastníků tohoto sdružení je osobou uvedenou v písmenech a) až f) nebo h) nebo

1b) § 829 a následující občanského zákoníku.

h) ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis, (dále jen „účetní jednotky“).“

Podle § 2 odst. 2 písmeno c) zákona o dani z přidané hodnoty se s účinností od 1. ledna 2004 obratem rozumí výnosy za zdanitelná plnění osob, které mají povinnost vést účetnictví nebo účetnictví vedou dobrovolně, nebo příjmy za zdanitelná plnění u ostatních osob; do obratu se nezahrnují plnění osvobozená od daně podle § 25 a daň u plátce daně. Pro účely posuzování obratu podle zákona o účetnictví se však bude posuzovat obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty včetně zdanitelných plnění osvobozených od této daně!

Pokud fyzická osoba, která je podnikatelem, nebude splňovat podmínky ani jednoho z písmen b), d), g), h) a ani nepovede účetnictví dobrovolně na základě svého rozhodnutí podle písmene f), tak se na ní bude novelizovaný zákon o účetnictví vztahovat pouze v případě, že bude osobou podle písmena e).

Do obratu se podle písmene e) nezapočítávají příjmy z činnosti, která vykazuje všechny znaky podnikání, kromě toho znaku, že ji vykonává podnikatel.

„Podnikání“ je definováno v § 2 odst. 1 obchodníku zákoníku takto: „Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.“

Pojem „podnikatel“ je definován zase v § 2 odst. 2 obchodního zákoníku, podle něhož platí, že: “ Podnikatelem podle tohoto zákona je:

a) osoba zapsaná v obchodním rejstříku, b) osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění, c) osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, d) fyzická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu.“

Z výše uvedeného vyplývá, že do obratu se nezapočítávají příjmy ze soustavné činnosti prováděné samostatně vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku osobou, která není podnikatelem podle definice obchodního zákoníku.

To znamená, že zákon o účetnictví se tak nebude vztahovat např. na fyzickou osobu pronajímající nemovitosti způsobem, který nevyžaduje živnostenské oprávnění, i když příjmy z této činnosti budou za bezprostředně předcházející kalendářní rok vyšší než 6 000 000 Kč.

Obdobně to bude platit např. i pro osoby s příjmy podle autorského zákona (např. pro spisovatele, zpěváky, malíře, sochaře).

Při aplikaci ustanovení písm. g) je zkoumána nejdříve individuální situace jednotlivého účastníka sdružení (jestli jeho individuální obrat nepřekročil stanovenou hranici apod.) a pokud ani jeden z účastníků sdružení nebude osobou uvedenou v písmenech a) až f) nebo h), tak se zákon o účetnictví na účastníky sdružení vztahovat nebude.

Předmětem účetnictví je:

Ustanovení § 2 zní nově takto:

“ § 2 Předmět účetnictví

Účetní jednotky účtují o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření.“

K uplatnění hospodářského roku není již třeba souhlasu správce daně.

Ustanovení § 3 zní po novelizaci takto:

“ § 3

(1) Účetní jednotky účtují podvojnými zápisy o skutečnostech, které jsou

předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí (dále jen „účetní období“); není-li možno tuto zásadu dodržet, mohou účtovat i v účetním období, v němž zjistily uvedené skutečnosti. V účetním období účetní jednotky účtují o uvedených skutečnostech v souladu s účetními metodami (§ 4 odst. 8 ); přitom o veškerých nákladech a výno

sech účtují bez ohledu na okamžik jejich zaplacení nebo přijetí.

(2) Účetním obdobím je nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců, není-li dále stanoveno jinak. Účetní období se buď shoduje s kalendářním rokem nebo je hospodářským rokem. Hospodářským rokem je účetní období, které může začínat pouze prvním dnem jiného měsíce, než je leden. Účetní období bezprostředně předcházející změně účetního období může být kratší nebo i delší než uvedených dvanáct měsíců. Účetní období při vzniku účetní jednotky v období tří měsíců před koncem kalendářního roku nebo při zániku účetní jednotky v obdo
bí tří měsíců po skončení kalendářního roku nebo hospodářského roku může být o příslušnou dobu delší než uvedených dvanáct měsíců. V případech přeměn společností nebo družstev s výjimkou změny právní formy (dále jen „přeměna společnosti“) účetní období začíná rozhodným dnem podle zvláštního právního předpisu a končí posledním dnem účetního období, ve kterém byl proveden zápis uvedených skutečností do obchodního rejstříku, jde-li o nástupnickou účetní jednotku. U zúčastněných účetních jednotek končí účetní období dnem předcházejícím rozhodnému dni podle zvláštního právního předpisu.

(3) Účetní jednotky, které nejsou organizační složkou státu, územním samosprávným celkem nebo účetní jednotkou vzniklou nebo zřízenou zvláštním zákonem (1c), mohou uplatnit hospodářský rok. Uplatnit hospodářský rok lze pouze po oznámení záměru změny účetního období místně příslušnému správci daně z příjmů nejméně 3 měsíce před plánovanou změnou účetního období, jinak účetní období zůstává nezměněno. Obdobně postupují účetní jednotky i při přechodu z hospodářského roku na kalendářní rok. 1c) Například zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 210/2000 Sb. a zákona č. 147/2001 Sb.“

Kdy vzniká povinnost vést účetnictví a kdy zaniká

Kdy účetní jednotce vzniká povinnost vést účetnictví (od 1. ledna 2004 jen podvojné) je stanoveno v odstavcích 1 až 7 novelizovaného § 4:

“ § 4

(1) Účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. a) a c) jsou povinny vést účetnictví ode dne svého vzniku až do dne svého zániku; účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. b) jsou povinny vést účetnictví ode dne zahájení činnosti až do dne ukončení činnosti na území České republiky.“

Právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky a organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu, jsou povinny vést účetnictví ode dne svého vzniku až do dne svého zániku.

Zahraniční osoby, pokud na území České republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů, jsou povinny vést účetnictví ode dne zahájení činnosti až do dne ukončení činnosti na území České republiky.

Podle přechodných ustanovení novely zákona o účetnictví dále platí, že občanská sdružení, jejich organizační jednotky, které mají právní subjektivitu, církve a náboženské společnosti nebo církevní instituce, které jsou církevní právnickou osobou, obecně prospěšné společnosti, zájmová sdružení právnických osob, honební společenstva, nadační fondy a společenství vlastníků jednotek, které ke dni 31. prosince 2003 účtovaly v soustavě jednoduchého účetnictví, mohou vést účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb., oúčetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb. a ve znění čl. I tohoto zákona, až od 1. ledna 2005. Do této doby se na ně vztahují ustanovení dosavadních právních předpisů, která upravují účtování v soustavě jednoduchého účetnictví.

( 2) Účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. d) jsou povinny vést účetnictví ode dne zápisu do obchodního rejstříku až do dne výmazu z obchodního rejstříku, nevznikla-li jim povinnost vést účetnictví podle § 1 odst. 2 písm. e), g) nebo h).

Fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku, jsou povinny vést účetnictví ode dne zápisu do obchodního rejstříku až do dne výmazu z obchodního rejstříku, nevznikla-li jim povinnost vést účetnictví podle § 1 odst. 2 písm. e), g) nebo h).

(3) Účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. e) jsou povinny vést účetnictví od prvního dne účetního období následujícího po kalendářním roce, ve kterém se staly účetní jednotkou, až do posledního dne účetního období, ve kterém přestaly být účetní jednotkou, nevznikla-li jim povinnost vést účetnictví podle § 1 odst. 2 písm. d), g) nebo h).

Toto ustanovení se vztahuje na ostatní fyzické osoby podle písmene e), které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 6 000 000 Kč.

Pro tyto osoby platí, že jsou povinny zahájit účtování (resp. přejít na podvojné účetnictví) od prvního dne účetního období následujícího po kalendářním roce, ve kterém se staly účetní jednotkou, pokud jim nevznikla povinnost vést účetnictví podle ostatních ustanovení § 1 odst. 2.

Příklad: Podnikatel (obchodní činnost), který dosud vedl jednoduché účetnictví, zjistil v lednu 2004, že jeho obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty byl za rok 2003 více než 6 000 000 Kč. V roce 2004 se tak stává účetní jednotkou definovanou v § 1 odst. 2 písm. e), protože povinnost vést účetnictví podle ostatních ustanovení § 1 odst. 2 mu nevznikla.

Protože jeho účetním obdobím bude i nadále kalendářní rok, tak má roční odklad a povinnost vést účetnictví (samozřejmě již jenom podvojné) mu vznikne až od 1. ledna 2005.

Podle přechodných opatření novely zákona o účetnictví tento podnikatel musí uzavřít k 31. 12. 2003 všechny účetní knihy jednoduchého účetnictví a od 1. 1. 2004 zahájí vedení daňové evidence vymezené v novém § 7b novely zákona o daních z příjmů. K 31. 12. 2004 potom vedení daňové evidence ukončí a přejde od 1. 1. 2005 na vedení účetnictví (podvojného).

Přechod z jednoduchého účetnictví na daňovou evidenci stanovenou v § 7b zákona o daních z příjmů je pro podnikatele bez daňových dopadů.

( 4) Účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. f) jsou povinny vést účetnictví od prvního dne účetního období následujícího po období, ve kterém se rozhodly vést účetnictví, nerozhodnou-li se vést účetnictví již ode dne zahájení podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, až do dne ukončení uvedených činností nebo do posledního dne účetního období, ve kterém se rozhodly vedení účetnictví ukončit, a nevznikla-li jim povinnost vést účetnictví podle § 1 odst. 2 písm. d), e), g) nebo h).

Toto ustanovení se vztahuje na ostatní fyzické osoby podle písmene f), které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí.

( 5) Účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. g) jsou povinny vést účetnictví od prvního dne účetního období následujícího po období, ve kterém

a) se staly účastníky sdružení, nebo

b) se některý z účastníků sdružení stal účetní jednotkou, a to až do posledního dne účetního období, ve kterém přestaly být účastníky sdružení, nevznikla-li jim povinnost vést účetnictví podle § 1 odst. 2 písm. d), e) nebo h).

Příklad :

Čtyři fyzické osoby podnikají na základě smlouvy o sdružení podle občanského zákoníku již od roku 2000. Jiné příjmy než z této činnosti účastníci sdružení nemají. Za rok 2003 činil celkový obrat v rámci sdružení 10 000 000 Kč, přičemž jeden účastník sdružení měl obrat 7 000 000 Kč a zbylí tři účastníci každý po 1 000 000 Kč. Musí kvůli tomu jednomu účastníkovi sdružení s obratem 7 000 000 Kč za rok 2003 účtovat (podvojně) všichni účastníci sdružení již od 1. ledna 2004?

Nejdříve je nutné vycházet z toho, že účastník sdružení s obratem 7 milionů Kč se stane v roce 2004 účetní jednotkou, a to podle § 1 odst. 2 písm. e) zákona o účetnictví, protože účet
ní jednotkou budou “ ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 6 000 000 Kč, a to od prvního dne kal. roku“.

Podle novelizovaného § 4 zákona o účetnictví platí, že tato fyzická osoba je povinna zahájit účtování (resp. přejít na podvojné účetnictví) od prvního dne účetního období následujícího po kalendářním roce, ve kterém se stala účetní jednotkou.

To znamená, že pokud zjistí tento účastník sdružení v roce 2004, že se z výše uvedeného důvodu stal v tomto roce účetní jednotkou, tak bude povinen zahájit vedení podvojného účetnictví od 1. 1. 2005, pokud si zvolí za účetní období kalendářní rok.

Ostatní účastníci sdružení (s obratem po 1 milion Kč) se stávají v roce 2004 také účetní jednotkou, a to podle § 1 odst. 2 písm. g), protože účetní jednotkou budou také “ fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou účastníky sdružení bez právní subjektivity podle § 829 a násl. občanského zákoníku, pokud alespoň jeden z účastníků tohoto sdružení je osobou uvedenou v písmenech a) až f) nebo h)“.

Podle § 4 zákona o účetnictví však platí, že “ účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. g) jsou povinny vést účetnictví od prvního dne účetního období následujícího po období, ve kterém se staly účastníky sdružení nebo se některý z účastníků sdružení stal účetní jednotkou, a to až do posledního dne účetního období, ve kterém přestaly být účastníky sdružení, nevznikla-li jim povinnost vést účetnictví podle § 1 odst. 2 písm. d), e) nebo h).“

Z toho vyplývá následující: Účastník sdružení s obratem 7 mil. Kč se stává účetní jednotkou v roce 2004 a ostatní účastníci sdružení (v minulosti již fungujícího) s obratem po 1 mil. Kč se stávají také v roce 2004 účetní jednotkou. Účetnictví jsou však povinni vést od prvního dne účetního období následujícího po období, ve kterém se stal účetní jednotkou účastník s obratem 7 milionů Kč, tj. od 1. 1. 2005, pokud si zvolí za účetní období kalendářní rok.

U všech účastníků sdružení je tak sladěn termín, od kterého jsou povinni účetnictví vést.

(6) Účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. h) jsou povinny vést účetnictví ode dne zahájení činnosti až do dne ukončení činnosti, pokud nestanoví zvláštní zákon jinak a nevznikla-li jim povinnost vést účetnictví podle § 1 odst. 2 písm. d), e) nebo g).

Toto ustanovení se vztahuje na ostatní fyzické osoby podle písm. h), kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis.

(7) S výjimkou ukončení činnosti mohou účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. d) až h) ukončit vedení účetnictví nejdříve po uplynutí 5 po sobě jdoucích účetních období, ve kterých vedly účetnictví.

Příklad: Pokud bude mít podnikatel za rok 2003 obrat 6 500 000 Kč a z toho důvodu začne od 1. 1. 2005 účtovat (podvojně), tak bude muset takto účtovat nejméně 5 po sobě jdoucích účetních období, a to i v případě, že v nich bude obrat nižší než 6 000 000 Kč.

Co se musí při vedení účetnictví dodržovat

Co se musí při vedení účetnictví dodržovat je stanoveno v ustanoveních § 4 odst. 8 až 15:

“ (8) Účetní jednotky jsou povinny dodržovat při vedení účetnictví zejména směrné účtové osnovy, uspořádání a označování položek účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky, obsahové vymezení těchto závěrek a účetní metody. Prováděcí právní předpisy podle charakteru účetních jednotek a jejich činnosti upraví a) rozsah a způsob sestavování účetní závěrky,

b) uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv v účetní závěrce,

c) uspořádání, označování a obsahové vymezení nákladů, výnosů a výsledků hospodaření v účetní závěrce,

d) uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze v účetní závěrce, včetně informací o nakládání s prostředky státního rozpočtu a rozpočtů územních samosprávných celků,

e) uspořádání a obsahové vymezení přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu,

f) směrnou účtovou osnovu,

g) účetní metody, zejména způsoby oceňování a jejich použití, postupy tvorby a použití opravných položek, postupy odpisování, postupy tvorby a použití rezerv,

h) metody přechodu z jednoduchého účetnictví nebo daňové evidence podle zvláštního zákona (1d) na účetnictví,

1d) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

i) uspořádání, označování a obsahové vymezení položek konsolidované účetní závěrky,

j) metody konsolidace účetní závěrky a

k) postup zahrnování účetních jednotek do konsolidačního celku, a to pro jednotlivé skupiny účetních jednotek, Fond národního majetku České republiky a P ozemkový fond České republiky.

Od 1. 1. 2004 již neplatí všechna „Opatření Ministerstva financí“, která dosud upravovala postupy účtování pro stanovené skupiny účetních jednotek. Už od roku 2003 se mnohá ustanovení těchto „Opatření“ nahrazovala prováděcími vyhláškami Ministerstva financí k zákonu o účetnictví (např. Vyhláškou č. 500/2002 Sb., pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví).

Od 1. 1. 2004 tak oblast účetnictví upravuje (podle aktuálního právního stavu) pouze tento novelizovaný zákon o účetnictví a výše uvedené prováděcí vyhlášky, které byly rovněž s účinností od 1. ledna 2004 novelizovány následujícími právními předpisy:

Vyhláška č. 472/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví,

Vyhláška č. 473/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi,

Vyhláška č. 474/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami,

Vyhláška č. 475/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 503/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro zdravotní pojišťovny,

Vyhláška č. 476/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví,

Vyhláška č. 477/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu,

Vyhláška č. 478/2003 Sb., kterou se mění vyhl. č. 506/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky FNM ČR a Pozemkový fond ČR.

Počátkem letošního roku vydalo Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji pro každou výše uvedenou skupinu účetních jednotek „České účetní standardy“. Cílem těchto standardů je docílení souladu při používání účetních metod účetními jednotkami.

Kdo povede účetnictví v plném a kdo ve zjednodušeném rozsahu

Původní ustanovení § 9 (Účetní soustavy), které určovalo, kdo je povinen účtovat v soustavě podvojného účetnictví a kdo může účtovat v soustavě jednoduchého účetnictví je zrušeno a nahrazeno od 1. ledna 2004 následujícím ustanovením:

“ § 9 Rozsah vedení účetnictví

(1) Nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak, účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v plném rozsahu.

(2) Účetní jednotky uvedené v § 19 odst. 9 a § 23a při vedení účetnictví vplném rozsahu použijí metody podle těchto ustanovení.

(3) Z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. a) a b) mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu

a) občanská sdružení, jejich organizační jednotky (8), které mají právní subjektivitu, církve a náboženské společnosti (8a) nebo církevní instituce, které jsou církevní právnickou osobou (9), obecně prospěšné společnosti, honební společenstva (10), nadační fondy a společenství vlastníků jednotek (10a)

8) § 6 odst. 2 písm. e) zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění zákona č. 68/1993 Sb. 8a) § 6 odst. 1 zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění zákona č. 4/2003 Sb. 9) § 16 odst. 1 zákona č. 3/2002 Sb., ve znění zákona č. 4/2003 Sb. 10) § 19 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 59/2003 Sb. 10a) Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, a nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 280/1996 Sb.

b) bytová družstva, která nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem, a družstva, která jsou založena výhradně za účelem zajišťování hospodářských, sociálních anebo jiných potřeb svých členů (10b)

10b) § 221 odst. 1 obchodního zákoníku.

c) územní samosprávné celky a dobrovolné svazky obcí,

d) příspěvkové organizace, u nichž o tom rozhodne jejich zřizovatel,

e) ostatní účetní jednotky, o nichž to stanoví zvláštní zákon.

(4) Účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. c) vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu.

(5) Z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. d) až h) mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu ty, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem, nebo ty, o nichž to stanoví zvláštní zákon.

(6) Povinnost vést účetnictví v plném rozsahu má účetní jednotka vždy, přestane-li splňovat podmínky stanovené v odstavci 3 nebo 5 pro vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu; na vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu může účetní jednotka přejít v případě, že splňuje podmínky stanovené v odstavci 3 nebo 5 pro vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. Změny rozsahu vedení účetnictví lze uskutečnit jen k prvnímu dni účetního období následujícího po účetním období, ve kterém účetní jednotka zjistila uvedené skutečnosti.“

Co to je zjednodušený rozsah účetnictví

Náležitosti zjednodušeného rozsahu účetnictví jsou popsány v novém § 13a takto:

“ § 13a Zjednodušený rozsah účetnictví

(1) Účetní jednotky, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, a) sestavují účtový rozvrh, v němž mohou uvést pouze účtové skupiny, nevyžaduje-li zvláštní právní předpis (11a) členění podrobnější,

11a) Například § 45 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravi

dlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravi

dla), ve znění zákona č. 141/2001 Sb. a zákona č. 187/2001 Sb.

b) mohou spojit účtování v deníku s účtováním v hlavní knize,

c) nepoužijí ustanovení § 25 odst. 2, s výjimkou odpisů,

d) nepoužijí ustanovení § 26 odst. 3 týkající se rezerv a opravných položek, s výjimkou rezerv a opravných položek podle zvláštních právních předpisů (11b)

11b) Například zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění zá kladu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

e) nepoužijí ustanovení § 27 s výjimkou § 27 odst. 3 při přeměně by tových družstev,

f) sestavují účetní závěrku v rozsahu stanoveném pro jednotlivé sku piny účetních jednotek (§ 4 odst. 8) prováděcím právním předpisem.

(2) Účetní jednotky, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu podle odstavce 1, nemusí použít ustanovení § 13 odst. 1 písm. c) a d).

(3) Uplatnění postupu podle odstavců 1 a 2 není porušením ustano vení § 3 odst. 1 a § 7 odst. 1 a 2.“

Kdy se budou používat mezinárodní účetní standardy

Použití mezinárodních účetních standardů upravují § 19 odstavec 9 a § 23a, a to takto: “ (9) Účetní jednotky, které jsou obchodní společností a které jsou emitentem cenných papírů (3) registrovaných na regulovaném trhu cenných papírů v členských státech Evropské unie, použijí pro účtování a sestavení účetní závěrky Mezinárodní účetní standardy upravené právem Evropských společenství (11e). Regulovaným trhem se v ČR pro účely tohoto zákona rozumí veřejný trh podle zvláštního právního předpisu.

3) Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. 11e) Nařízení (ES) č. 1606/2002 Evropského parlamentu a Rady ze dne 19. července 2002, o používání Mezinárodních účetních standardů.“

“ § 23a Použití Mezinárodních účetních standardů v konsolidaci

(1) Konsolidující účetní jednotky, které jsou emitentem cenných papírů (3) registrovaných na regulovaném trhu cenných papírů v členských státech Evropské unie, použijí pro sestavení konsolidované účetní závěrky a vyhotovení výroční zprávy Mezinárodní účetní standardy upravené právem Evropských společenství (11e).

3) Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. 11e) Nařízení (ES) č. 1606/2002 Evropského parlamentu a Rady ze dne 19. července 2002, o používání Mezinárodních účetních standardů.

(2) Konsolidující účetní jednotky neuvedené v odstavci 1 mohou pro sestavení konsolidované účetní závěrky a vyhotovení výroční zprávy použít Mezinárodní účetní standardy podle odstavce 1.“

Podle bodu 3. Přechodných ustanovení novely zákona o účetnictví platí, že § 19 odst. 9 a § 23a zákona č. 563/1991 Sb., ve znění tohoto zákona, se použijí poprvé v účetním období nejblíže následujícím po účetním období, v němž vstoupila smlouva o přistoupení České republiky k Ev ropské unii v platnost; do této doby mohou konsolidující účetní jednotky pro sestavení a úpravu konsolidované účetní závěrky a konsolidované výroční zprávy použít mezinárodní účetní standardy nebo jiné mezinárodně uznávané účetní zásady, a to za podmín
ek stanovených zákonem č. 563/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Kdy vzniká povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem

Ustanovení § 20 zní po novele takto: “ (1) Řádnou a mimořádnou účetní závěrku podle tohoto zákona, s výjimkami uvedenými v odstavcích 2 a 3, jsou povinny mít ověřenu audito rem z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 a) akciové společnosti, pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za nějž se účetní závěrka (§ 18 odst. 3) ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň jedno ze tří uvedených kritérií:

1. aktiva celkem více než 40 000 000 Kč; aktivy celkem se pro účely tohoto zákona rozumí úhrn zjištěný z rozvahy v ocenění neupraveném o položky podle § 26 odst. 3,

2. roční úhrn čistého obratu více než 80 000 000 Kč; ročním úhrnem čistého obratu se pro účely tohoto zákona rozumí výše výnosů snížená o prodejní slevy a dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobená dvanácti,

3. průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období více než 50, zjištěný způsobem stanoveným na základě zvláštního právního předpisu, 12)

b) ostatní obchodní společnosti a družstva, pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za nějž se účetní závěrka (§ 18 odst. 3) ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň dvou ze tří kritérií uvedených v písmenu a) bodech 1 až 3; v případě družstva se zaměstnancem podle písmene a) bodu 3 rozumí ipracovní vztah člena k družstvu,

c) účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. b), které jsou podnikateli, a to za podmínek podle písmene b),

d) účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. d) až h) za podmínek podle písmene b),

e) účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis.

(2) Účetní jednotky uvedené v odstavci 1 nejsou povinny mít auditorem ověřenu účetní závěrku sestavenou v průběhu konkursu, a to po dobu nepřetržitě po sobě jdoucích 36 kalendářních měsíců, počínaje prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni, kterým nastaly účinky prohlášení konkursu, s výjimkou účetní závěrky sestavené k rozvahovému dni, k němuž se uzavírají účetní knihy podle § 17 odst. 2 písm. j).

(3) Účetní jednotky uvedené v odstavci 1 nejsou povinny mít auditorem ověřenu mimořádnou účetní závěrku sestavenou k rozvahovému dni, k němuž se uzavírají účetní knihy podle § 17 odst. 2 písm. h) nebo i), s výjimkou případů, kdy se rozvahový den, k němuž se uzavírají účetní knihy podle § 17 odst. 2 písm. i) shoduje s rozvahovým dnem, k němuž se uzavírají účetní knihy podle § 17 odst. 2 písm. j).“

Podle bodu 4. přechodných ustanovení platí, že ustanovení § 20 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 563/1991 Sb., ve znění tohoto zákona, se poprvé použijí pro zjištění podmínek vzniku povinnosti ověření účetní závěrky auditorem za účetní období, které započalo v roce 2004 a později; do této doby se použije ustanovení § 20 písm. a) a b) zákona č. 563/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče