Změny v nemocenském pojištění zasáhnou každého

24. prosince 2008, 00:00 - Richard W. Fetter
24. prosince 2008, 00:00

Čtvrtý až čtrnáctý den zaměstnancovy nemoci bude nově platit jeho zaměstnavatel.

To je však jen jedna z mnoha změn. Rok 2009 se do dějin českého nemocenského zabezpečení zapíše jako rok revoluce. Dojde totiž k úpravě celého systému výběru odvodů i výplaty dávek.

V nemocenském pojištění nastanou od 1. ledna 2009 radikální změny. Uplatní se zcela nový systém. V účinnost totiž vstoupí nový zákon (č. 187/2006 Sb.). Zároveň se změní i související ustanovení zákoníku práce a zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Nový zákon znamená podstatnou změnu. Ruší všechny dřívější zákony či jejich části upravující nemocenské pojištění zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných i na ně navazující prováděcí předpisy. Nová právní úprava bude pro všechny pojištěnce jednotná.

Administrativní úleva i ekonomická zátěž

Nemocenské pojištění budou nově provádět jen orgány nemocenského pojištění. Zaměstnavatelé budou pouze plnit evidenční a oznamovací povinnosti. Sami již zaměstnancům nebudou nemocenské dávky poskytovat. Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v roce 2009 „dovyplatí“ ty dávky, na které vznikl nárok ještě letos.

Nemocenské dávky odpovídající měsíčnímu průměrnému příjmu 16 700 korun či vyššímu přitom budou příslušným způsobem valorizovány. V roce 2008 činily redukční hranice 550 a 790 korun. Od ledna 2009 se zvyšují na 610 a 870 korun. U všech dávek, u nichž nárok na poskytování přechází z roku 2008 do roku 2009, bude jejich výše přepočtena podle nových redukčních hranic. Přepočet dávek k 1. lednu 2009 bude proveden bez žádosti příjemce dávky. Provede jej ten, kdo dávku vyplácí (tedy zaměstnavatel nebo okresní správa sociálního zabezpečení).

Nejdřív náhrada mzdy, nemocenská až pak

Nový zákon o nemocenském pojištění stanoví, že nemocenská náleží teprve od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény pojištěnce. Zákoník práce proto upravuje nový typ náhrady mzdy nebo platu. Tu bude zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnanci v pracovním poměru v období prvních čtrnácti kalendářních dnů trvání jeho dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény namísto nemocenské.

Náhrada příjmu bude příslušet za první tři dny karantény, ne však za první tři dny pracovní neschopnosti. Náhradu za první tři dny pracovní neschopnosti bude možno dohodnout smluvně nebo stanovit vnitřním předpisem. Náhrada příjmu se nebude poskytovat za dobu po skončení zaměstnání. To znamená, že když se zaměstnanec po skončení zaměstnání takzvaně „hodí marod“, nebude po dobu prvních čtrnácti dnů pracovní neschopnosti dostávat žádné nemocenské dávky.

Kontrola práce neschopných

Zaměstnavatel bude moci kontrolovat, zda se zaměstnanec v období prvních čtrnácti kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti zdržuje v místě nahlášeného pobytu a dodržuje dobu a rozsah povolených vycházek. Zaměstnavatel bude moci požádat okresní správu sociálního zabezpečení o provedení kontroly dodržování léčebného režimu zaměstnance. Rovněž bude oprávněn požádat ji o ověření správnosti uznání pracovní neschopnosti u příslušného ošetřujícího lékaře. Pokud by se zaměstnanec v místě hlášeného pobytu nezdržoval, zaměstnavatel bude oprávněn snížit mu náhradu mzdy, popřípadě ji neposkytnout vůbec.

Zaměstnancův režim stanoví při rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti ošetřující lékař. V závislosti na změně jeho zdravotního stavu může lékař změnit i zaměstnancův režim. Ten zahrnuje zejména povinnost zdržovat se v době pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat rozsah a dobu povolených vycházek. Místem pobytu dočasně práce neschopného zaměstnance je místo, které pojištěnec sdělil ošetřujícímu lékaři při vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Toto místo smí zaměstnanec změnit pouze s předchozím souhlasem ošetřujícího lékaře.

Povolil-li lékař zaměstnanci změnu místa pobytu v období prvních čtrnácti kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, je zaměstnanec povinen tuto změnu předem oznámit zaměstnavateli.

Zaměstnavatel bude povinen vyplácet zaměstnanci náhradu příjmu za prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti nebo karantény. Přesto však nebude oprávněn dát zaměstnanci výpověď ani s ním okamžitě zrušit pracovní poměr pro porušení povinností vyplývajících z lékařem stanoveného režimu.

Kdo bude pojištěn

Nemocenského pojištění se účastní zaměstnanci a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Nemocenské pojištění OSVČ zůstane dobrovolné. Zaměstnanci se budou pojištění účastnit i nadále povinně. Tato povinnost vznikne, splní-li zaměstnanec následující tři podmínky stanovené zákonem o nemocenském pojištění:

• práce je vykonávána na území České republiky v rámci vztahu, který může účast na nemocenském pojištění založit, zaměstnání trvalo nebo mělo trvat aspoň 15 kalendářních dnů,

• sjednaný příjem dosahuje minimálně 2000 korun (tato hranice bude zvyšována v závislosti na vývoji průměrné mzdy).

Vykonává-li zaměstnanec více zaměstnání, z nichž každé zakládá účast na pojištění, je pojištěn ze všech těchto zaměstnání.

Zaměstnání malého rozsahu

Zvláštní podmínky účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění jsou stanoveny při výkonu zaměstnání malého rozsahu. Zaměstnáním malého rozsahu se rozumí zaměstnání, v němž jsou splněny první dvě podmínky pro vznik pojištění, avšak není splněna podmínka sjednání příjmu ze zaměstnání ve stanovené výši (pro rok 2009 je to alespoň 2000 korun).

Při výkonu zaměstnání malého rozsahu je zaměstnanec pojištěn jen v těch kalendářních měsících, v nichž dosáhl aspoň příjmu v příslušné rozhodné výši. U OSVČ nebude jejich účast na nemocenském pojištění podmíněna účastí na důchodovém pojištění. OSVČ mohou být nově účastny nemocenského pojištění bez ohledu na placení záloh na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Kdo nebude pojištěn

Z okruhu nemocensky pojištěných osob budou s účinností od 1. ledna 2009 vypuštěny následující subjekty:

• společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti,

• členové družstev, v nichž podmínkou členství není pracovní vztah k družstvu,

• studenti a žáci.

Do okruhu pojištěných osob se nově zavádí též kategorie takzvaných smluvních a zahraničních zaměstnanců. Smluvním zaměstnancem je zaměstnanec zaměstnavatele, jehož sídlo je v „nesmluvní cizině“. Nesmluvní cizinou se rozumí státy mimo území Evropské unie nebo některé ze států, s nimiž má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení. Smluvní zaměstnanec musí být pracovně činný v České republice u zaměstnavatele se sídlem na území České republiky. Tito zaměstnanci budou při splnění stanovených podmínek účastni nemocenského pojištění povinně. Zahraničním zaměstnancem je zaměstnanec zaměstnavatele, jehož sídlo je v „nesmluvní cizině“, je-li pracovně činný v České republice přímo ve prospěch tohoto zahraničního zaměstnavatele. Tito zaměstnanci mohou být účastni nemocenského pojištění pouze dobrovolně. Platí pro ně přitom stejné podmínky jako pro OSVČ. Povinnosti, které jinak plní zaměstnavatel, mus
í tito zaměstnanci plnit sami.

Dávky pojištění

Z nemocenského pojištění se budou i nadále poskytovat čtyři druhy peněžitých dávek. Konkrétně:

• nemocenská,

• peněžitá pomoc v mateřství,

• takzvané ošetřovné,

• vyrovnávací příspěvek v těhotenství a v mateřství.

Nemocenská se vyplácí vždy až od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, a to za kalendářní dny. Po dobu prvních 14 kalendářních dnů bude zaměstnanec, kterému trvá pracovní vztah zakládající účast na nemocenském pojištění, zabezpečen náhradou mzdy. Tu bude poskytovat zaměstnavatel. Peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se budou i nadále vyplácet od „vzniku sociální události“, a to za kalendářní dny.

Při souběhu nároků na tutéž dávku z více zaměstnání zakládajících účast na nemocenském pojištění se poskytne ze všech zaměstnání pouze jedna dávka. Ta se vypočte z příjmů dosažených ve všech těchto zaměstnáních. Všechny dávky nemocenského pojištění vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení a hradí se ze státního rozpočtu (z příjmů z pojistného).

Nemocenská

Zaměstnanec, který je uznán ošetřujícím lékařem dočasně práce neschopným, má nárok na nemocenskou od 15. kalendářního dne trvání jeho dočasné pracovní neschopnosti do konce dočasné pracovní neschopnosti. Zákonné maximum je však 380 kalendářních dnů počítaných od vzniku dočasné pracovní neschopnosti.

Nemocenská náleží rovněž ve stanovených případech, došlo-li ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti po skončení pojištěného zaměstnání v takzvané ochranné lhůtě. Účelem ochranné lhůty je zajistit bývalého zaměstnance po stanovenou dobu po skončení pojištění pro případ vzniku sociální události dříve, než opět nastoupí do dalšího zaměstnání. Ochranná lhůta v případě uplatňování nároku na nemocenskou činí sedm kalendářních dnů ode dne skončení zaměstnání, které zakládalo účast na nemocenském pojištění. U zaměstnání kratších než sedm kalendářních dnů činí ochranná lhůta pouze tolik dnů, kolik trvá toto poslední zaměstnání.

Pomoc v mateřství

Základní podmínky nároku na tuto dávku zůstaly zachovány. V den, od něhož má být pomoc přiznána, musí trvat účast na nemocenském pojištění nebo ochranná lhůta. V posledních dvou letech před tímto dnem musí trvat účast na nemocenském pojištění alespoň 270 dnů.

Nový zákon umožňuje střídání matky dítěte s jejím manželem či otcem dítěte v péči o dítě. Každý z nich má při této péči nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství za podmínek stanovených zákonem o nemocenském pojištění. Střídání zákon umožní od počátku sedmého týdne ode dne porodu. Četnost střídání omezena není. V případě vystřídání v péči o dítě se zastaví výplata peněžité pomoci v mateřství jednomu z rodičů a tato dávka se začne vyplácet druhému z nich z jeho nemocenského pojištění. I nadále bude umožněno uplatňovat nárok na dávku z ochranné lhůty.

Ošetřovné

Na ošetřovné (dříve to byla „podpora při ošetřování člena rodiny“) má nárok zaměstnanec, který nemůže pracovat proto, že musí ošetřovat nemocného člena domácnosti. Nárok na ošetřovné má rovněž ten, kdo musí pečovat o zdravé dítě mladší 10 let, protože školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno (kupříkladu z důvodu epidemie). Dalšími důvody, na které zákon pamatuje, je skutečnost, že dítěti byla nařízena karanténa, a to, že osoba, která jinak o dítě pečuje, sama onemocněla.

Zaměstnanec nemůže uplatnit nárok na ošetřovné na dítě, na které již druhý z rodičů uplatnil nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek. Zákon nově umožní přiznat při jedné potřebě ošetřování ošetřovné postupně dvěma osobám. Ochranná lhůta pro ošetřovné nebude stanovena.

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Tato dávka náleží pojištěnce, která byla kvůli těhotenství, mateřství nebo kojení převedena na jinou práci a z tohoto důvodu dosahuje nižšího příjmu než před převedením.

Nový zákon nepřináší u této dávky žádné podstatné změny. Pouze se rozšíří podmínky nároku na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Nárok totiž vznikne i v případě převedení zaměstnankyně na jinou práci z důvodu kojení.

Třetí redukční hranice

I nadále se budou dávky počítat z denního vyměřovacího základu. Ten se zjistí tak, že se započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období vydělí počtem „započitatelných“ kalendářních dnů připadajících na toto období. Rozhodným obdobím je zpravidla období dvanácti kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost. Takto stanovený průměrný denní příjem bude tak jako dosud podléhat redukci.

Až dosud existovaly dvě redukční hranice. Teď přibude třetí. Nové redukční hranice byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů sdělením ministerstva práce a sociálních věcí č. 396/2008 Sb. V roce 2009 bude první redukční hranice činit 786 korun, druhá redukční hranice 1178 korun a třetí redukční hranice 2356 korun.

Redukce se provede tak, že se do první redukční hranice započte u nemocenské a ošetřovného 90 procent denního vyměřovacího základu. U peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství se započte 100 procent denního vyměřovacího základu. Z části denního vyměřovacího základu mezi první a druhou redukční hranicí se započte 60 procent. Z části mezi druhou a třetí redukční hranicí se započte 30 procent. K části nad třetí redukční hranici se nepřihlédne.

Výše dávek nemocenského pojištění bude 60 procent denního vyměřovacího základu od 15. do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Mezi 31. a 60. dnem to bude 66 procent. A od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti 72 procent. Výše peněžité pomoci v mateřství dosáhne 70 procent denního vyměřovacího základu. Výše ošetřovného činí 60 procent denního vyměřovacího základu.

Nárok na dávku nemocenského pojištění

Zaměstnanec musí předat žádost o dávku, kterou zpravidla vystavuje lékař, svému zaměstnavateli. Ten ji spolu s podklady pro stanovení nároku na dávku a její výplatu zašle příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Zaměstnavatelé přitom budou povinni přijímat žádosti o dávku i od svých bývalých zaměstnanců.

Takto budou muset postupovat všichni zaměstnavatelé. I ti, kteří byli z hlediska nemocenského pojištění považováni do konce roku 2008 za takzvané organizace, které prováděly nemocenské pojištění svých zaměstnanců samy. Důvodem této změny je skutečnost, že nemocenské pojištění pracovníků všech firem, tedy i velkých organizací, budou od ledna 2009 vyřizovat pouze okresní správy sociálního zabezpečení.

Okresní správa sociálního zabezpečení nárok na dávku posoudí a v případě splnění všech podmínek dávku přizná a následně vyplatí. V opačném případě vydá rozhodnutí o jejím zamítnutí. Okresní správa sociálního zabezpečení vyplatí dávku ve lhůtě jednoho měsíce následujícího po dni, v němž byla žádost doručena. Zaměstnanec má možnost si zvolit způsob výplaty dávky. Upřednostní-li výplatu na svůj účet vedený u peněžního ústavu v České republice, uvede v žádosti o dávku číslo tohoto účtu. Druhou možností je výplata v hotovosti (poštovní poukázkou). V takovém případě však bude muset hradit náklady za doručení.

Odvody pojistného

Pojistné na nemocenské pojištění je součástí pojistného na sociální zabezpečení. Jeho úpravu proto najdeme v zákoně o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (č. 589/1992 Sb.). Podle tohoto předpisu platí pojistné za zaměstnance on sám i jeho zaměstnavatel. Veškerou odpovědnost za stanovení správné výše pojistného i za jeho včasný odvod však nese zaměstnavatel.

Pojistné na nemocenské pojištění je třeba odvádět spolu s pojistným na důchodové pojištění a příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti jednou částkou na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Lhůta k tomu určená začíná prvním a končí dvacátým dnem následujícího kalendářního měsíce.

Změny sazeb pojistného

V souvislosti s novým zákonem o nemocenském pojištění byla, jak už jsme uvedli, zaměstnavatelova nová povinnost vyplácet zaměstnancům náhradu mzdy po dobu prvních čtrnácti kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti kompenzována. Jeho sazba pojistného na nemocenské pojištění bude snížena. Namísto dosavadních 3,3 procenta bude v roce 2009 platit pouze 2,3 procenta ze svého vyměřovacího základu.

A počínaje rokem 2010 to bude ještě méně – 1,4 procenta.

Příští rok se bude zaměstnavatelům rovněž formou odpočtu od odváděného pojistného refundovat polovina z náhrady mzdy, kterou zaměstnancům vyplatí za prvních 14 dnů trvání pracovní neschopnosti.

V roce 2010 dostanou zaměstnavatelé, pro které nepracuje více než 50 zaměstnanců, příležitost přihlásit se do speciálního refundačního systému. Ten bude založen na refundaci poloviny náhrady mzdy a zvýšené sazbě pro odvod pojistného na nemocenské pojištění.

Sazba pojistného na nemocenské pojištění zaměstnance se od příštího roku sníží o 0,1 procentního bodu. To znamená, že se „zaměstnanecká sazba“ pro odvod pojistného a příspěvku sníží z osmi na 7,9 procenta.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče