Změny v dotacích: PGRLF zvažuje krizové podpory

08. ledna 2009, 00:00 - Petr Havel
08. ledna 2009, 00:00

Řada zemědělských podniků nebude mít letos z čeho financovat svůj provoz.

Ekonomiku zasáhla krize a banky se bojí půjčovat. Zemědělci proto chtějí, aby se PGRLF vrátil ke svému původnímu poslání a za úvěry se zaručil. Problém ovšem je, že peníze nemá ani tento fond.

Finanční krize začíná dopadat i na tuzemské zemědělce. Ti se nyní obávají, že jim letos budou chybět peníze na financování svých provozů. Banky jsou totiž nyní v půjčování peněz obezřetnější. Zemědělci proto požadují, aby Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) opět spustil garanční program a za půjčené peníze se zaručil.

Podle ministra zemědělství Petra Gandaloviče by se tak skutečně mohlo stát. „Budeme celou situaci sledovat, a pokud se ukáže, že by byl zemědělcům skutečně omezován přístup k úvěrům ve větší míře, jsem připraven garance úvěrů obnovit,“ říká ministr. Podle jeho slov by mělo jít ale především o úvěry investiční.

Zemědělci, jak zdůraznil mimo jiné na setkání k 15. výročí založení PGRLF šéf zemědělského svazu Miroslav Jirovský, chtějí ale především garance provozních úvěrů. Jeho názor potvrzuje i někdejší ekonomický náměstek ministra zemědělství a spoluzakladatel fondu Václav Slavíček. „V ekonomice chybí především provozní kapitál, garance provozních úvěrů je proto rozhodující,“ tvrdí Slavíček. Ve svých počátcích přitom PGRLF skutečně dotoval a garantoval především tento typ úvěrů v rámci programu Provoz. Ministr zatím tuto možnost úplně nevylučuje. „Můžeme o tom diskutovat,“ připouští.

Započítat či nezapočítat?

Podle prvního náměstka ministra zemědělství Ivo Hlaváče ale nemusí být poskytnutí garancí za zemědělské úvěry vždy dobrým krokem. Z rozboru, který si nechalo ministerstvo zemědělství udělat, vyplývá, že poskytnutí garance je podle regulí Evropské unie fakticky formou veřejné podpory. Ta se přitom započítává do podnikatelských podpor jako celku.

„V případě využití záruky poskytované PGRLF je proto nutné zohlednit skutečnost, že se jedná o formu veřejné podpory, a v důsledku toho snížit procento poskytované dotace, aby nebyla překročena maximální stanovená míra podpory. Základním předpokladem je vyčíslení částky podpory vyplývající z poskytnuté záruky,“ uvádí se v rozboru. Stejné podmínky jako u záruky platí i při čerpání dotace úroků z PGRLF. Příslušná maximální výše podpory činí přitom podle poradce ministra zemědělství Josefa Stehlíka 40 procent z poskytovaných podpor.

Podle někdejšího šéfa Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky Tomáše Douchy je ale poskytování garancí věcí jednotlivých zemí a samotné záruky by se do podpor počítat neměly. „Kdykoli jsme dělali nějaké analýzy, i pro OECD, tak se garance počítaly do podpor pouze v případě, že záruky dospěly do stadia dospělých záruk, tedy že za podnikatele musel nakonec uhradit garanci stát,“ konstatuje Doucha.

Na garance nyní nemáme

Problémem při poskytování garancí také může být nedostatek finančních prostředků. O navýšení peněz pro PGRLF o půl miliardy korun se přitom v parlamentu pokoušel sociálnědemokratický poslanec a někdejší ministr zemědělství Petr Zgarba. Jeho návrh ale neprošel. Podle šéfa zemědělského výboru Jiřího Papeže šlo o nesystémové řešení, protože by pouze zvyšovalo schodek státního rozpočtu.

Papež tvrdí, že PGRLF bude mít k dispozici v letošním roce navíc 380 milionů korun, které v minulosti zapůjčil Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (SZIF). To potvrzuje i mluvčí PGRLF Vladimír Suchý. Ministr financí Miroslav Kalousek kromě toho slíbil PGRLF dalších 300 milionů korun, ty by ale zřejmě měly jít na podporu pojištění plodin a hospodářských zvířat.

Podle statistik PGRLF nicméně činil celkový objem finančních aktiv ke konci listopadu loňského roku 4,8 miliardy korun, přičemž závazky ke klientům ke stejnému datu dosahovaly 4,4 miliardy. „Z toho 1,9 miliardy tvoří závazky pro přiznané a dosud nevyplacené dotace z poskytnutých úvěrů, 2,2 miliardy vydané garance k dosud nesplaceným bankovním úvěrům a 340 milionů korun by měl fond ještě vyplatit na podporách pojištění,“ uvádí Suchý. To vše v praxi znamená, že na nějaké významné garance PGRLF v současné době nemá mnoho peněz.

Peníze se dají vzít z „půdy“

Část peněz může nicméně fond ušetřit díky ukončení programu Půda. Ten musí podle Suchého skončit podle regulí Evropské unie nejpozději k 31. prosinci 2009. Česká republika totiž měla na tento program, který pomáhá zemědělcům v zajištění peněz na nákup zemědělské půdy, vyjednánu výjimku. Její platnost ovšem letos končí. Podle mluvčího ministerstva zemědělství Petra Vorlíčka se sice bude ministerstvo snažit o prodloužení tohoto programu, vše ale nasvědčuje tomu, že se to nepodaří. Program je totiž v přímém rozporu s evropskou legislativou.

Jak přitom podotýká Suchý, v průběhu prvního čtvrtletí letošního roku fond oficiálně ukončení programu Půda vyhlásí. „Ukončení příjmu žádostí předpokládáme vzhledem k rozsáhlé administrativě zhruba v půlce roku,“ konstatuje Suchý. Zemědělcům, jejichž žádost již byla schválena, poběží ale podle PGRLF smlouvy o zajištění dotací beze změny až do ukončení smluvního vztahu.

Program Půda nicméně nepatří mezi hlavní programy fondu. Podpory na nákup nestátní zemědělské půdy hospodařícím farmářům PGRLF spustil až počátkem roku 2004 s cílem urychlit prodej půdy do českých rukou do doby, kdy se o nákup zemědělské půdy budou moci ucházet i subjekty, u nichž se předpokládá silnější kapitálové vybavení. Počátkem loňského prosince fond evidoval zhruba 1200 žádostí, z nichž schváleno bylo 960. Celková výše úvěrů na nákup půdy činí necelé dvě miliardy korun, PGRLF v rámci tohoto programu vyplatil podle Suchého na dotacích necelých 139 milionů korun.

Ještě jednou garance

Ukončení programu Půda každopádně možnostem PGRLF v garantování zemědělských investic či provozních úvěrů příliš nepomůže. Podle Suchého pokrývá předpoklad vrácení peněz ze SZIF a zmiňovaných 300 milionů korun od ministerstva financí plně veškeré stávající programy fondu, tím to ale končí. „Kdyby se rozjely garance, musely by se zvýšit finanční prostředky pro PGRLF,“ konstatuje Suchý.

Kromě toho by nemohla taková pomoc pro zemědělce fungovat hned. Podle loňské novely zemědělského zákona musí programy fondu odsouhlasit vláda, která by ale podle Suchého mohla rozhodnout až na základě schválení příslušného programu v Evropské unii. V praxi by tak nejprve fond musel zpracovat příslušný návrh, ten by byl následně posouzen ministerstvem zemědělství, poskytnut Bruselu a po jeho schválení v EU by mohl být schválen vládou. To je podle všeho proces zhruba na půl roku. Podle Slavíčka by to ale nevadilo. „Očekávám, že zhruba v polovině roku 2009 se bude v dostupnosti úvěrů pro zemědělce lámat chléb,“ podotýká Slavíček.

V současné době by měli mít zemědělci na nějakou dobu finanční prostředky zabezpečeny. Počátkem prosince 2008 totiž začal SZIF vyplácet základní zemědělské dotace směrované na zemědělskou produkci (SAPS) a o týden později také dorovnání těchto plateb z národních zdrojů (TOP-UP). Jen dotace SAPS přitom představují téměř 11 miliard korun zemědělských podpor.

Podpory za desítky miliard

Garanční fond byl založen v roce 1993 s cílem zpřístupnit zemědělcům úvěry nutné pro zemědělské investice. Tehdejší banky se totiž zdráhaly poskytovat do zemědělství finanční prostředky kvůli obavám, že by zemědělci své závazky nespláceli. PGRLF proto začal úvěry garantovat a zároveň dotovat úroky. Za 15 let existence fondu bylo s jeho pomocí do zemědělství poskytnuto 117 miliard korun, přičemž celková dotace úroků dosáhla 21 miliard korun.

fond kromě toho dotuje zemědělské pojištění, do současné doby dosáhla podpora 1,2 miliardy korun a v rámci programu Půda bylo s jeho podporou nakoupeno 46 tisíc hektarů zemědělské půdy. Zejména v počátcích své existence fond dotoval úroky a poskytoval garance především za provozní úvěry. Program garancí byl ale postupně opuštěn.

V průběhu roku 2008 tvořily hlavní náplň činnosti PGRLF kromě programu Půda základní programy Investice a Mládí, který dále zvýhodňuje nad rámec programu Investice úvěry pro zemědělce z rodinných farem do věku 40 let. fond kromě toho podpořil téměř miliardou korun zemědělské pojištění. Celkem 630 milionů korun vyplatil fond na pojištění hospodářských plodin, 163 milionů na pojištění speciálních plodin a 193 na pojištění zvířat. Výše podpory činí u speciálních plodin 50 procent z pojistné částky, u hospodářských plodin 35 procent a u zvířat 20 procent.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče