Změny neuspěchejme

12. srpna 2010, 17:48 - Alexandra Bartoňová
12. srpna 2010, 17:48

Zdravotnická reforma by měla být připravena dle nového ministra na začátku roku 2013

Jako lékař a bývalý ředitel Fakultní nemocnice v Hradci Králové dělá Leoš Heger, nový ministr zdravotnictví, dojem člověka na správném místě. Týdeníku EURO prozradil, že pokud se osvědčí slučování pojišťoven, bude se v tendenci pokračovat, sdělil konečný termín finální verze zdravotnické reformy a hodlá definovat standard a nadstandard ve zdravotní péči.

EURO: Před vaším nástupem na ministerstvo se diskutovalo o spoustě jmen. Proč si myslíte, že jste tento post získal právě vy? HEGER: To nevím, a jsem zvědav, jestli se to z nějakých kanálů někdy dozvím, ale je docela možné, že se hledal někdo, kdo by vyhověl všem stranám, a já jsem takový ze strany TOP 09 i ODS víc do středu.

EURO: Kdo vás oslovil? HEGER: Mě oslovil přímo pan Kalousek a bylo to relativně bez přípravy, protože za zdravotnictví v TOP 09 byl zodpovědný tým současného náměstka Vladimíra Pavelky a Rudolfa Zajace. Účastnil jsem se prvních přípravných jednání na konci loňského roku a potom v zimě přešla odpovědnost víceméně na mě.

EURO: Měl jste již v minulosti ambice stát se ministrem zdravotnictví? HEGER: Dostal jsem v minulosti neoficiální nabídku, někdy na přelomu tisíciletí, když provizorně vedl ministerstvo tehdejší ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla. Hodně jsem o tom přemýšlel a nakonec jsem odmítl z nejrůznějších důvodů. Pak už jsem si říkal, že jsem to propásl a že jsem jedním z mála ředitelů a lékařů v téhle zemi, který ministrem nebyl.

EURO: Nový ministr je vždy velmi ctižádostivý. Věříte, že se vám ve zdravotnictví podaří něco změnit k lepšímu? HEGER: Kdybych si myslel, že se to nepodaří, tak bych do té funkce samozřejmě nešel. Ta víra opravdu není podložena žádnými fakty a je to jenom věc, kterou mohu vyvozovat ze svých zkušeností. Jsem zvědavý. Je to pro mě výzva, jestli ukážu, že jsem to v nemocniční medicíně dělal proto, že jsem pro to měl nějaké předpoklady, nebo že to byla jen shoda náhod.

EURO: Pro finální verzi zdravotnické reformy byl určen termín 1. ledna 2012, který již ale není aktuální. Je již stanoveno nové datum? HEGER: Pokud by zůstalo ministerstvo ve stávající podobě, pak je potřeba naplánovat reformu na tři roky. V tom čtvrtém, před volbami, už se v podstatě nedá mnoho udělat. Začátek roku 2013 je taková hranice. Reformu je potřeba dělat, i když nikde není definováno, co to je reforma. Nepředstavuji si to jako nějaké radikální změny institucí, které tady máme, ne že je potřeba zprivatizovat pojišťovny a nemocnice. Představuji si ji spíše složenou z desítek až stovek drobných kroků než z nějakých velmi zásadních pěti kroků. Je to potřeba zkoušet opatrně, je-li na to čas a prostor, dělat pilotní studie nebo pokusy.

EURO: Hodláte všechny změny zapojit až do zdravotnické reformy, nebo nějaké menší kroky prosadíte předem? HEGER: Ne, já si myslím, že je to potřeba rozložit. Poplatky budou potřebovat jen lehké změny v legislativě. Složitější bude například ta část poplatků, která se platí v lékárně, ta je velmi úzce provázána s cenotvorbou léků. Zrevidování informatiky, která je k dispozici, považuji za nejdůležitější. Já skoro každý den narážím na nějaké věci, které neznám, o kterých nejsou údaje. Teď je období, kdy se ke mně hlásí k diskusi hejtmani z jednotlivých krajů a ukazuje se, že peníze, které jdou z krajů do nemocniční sítě, nejsou zmapovány. Totéž platí o tocích peněz z pojišťoven, jak jsou na tom jednotlivé kraje a jak jednotlivé segmenty péče.

EURO: Co si myslíte o poplatcích ve zdravotnictví? HEGER: Myslím si, že opravdu stále platí, že spoluúčast pacienta u nás je relativně nízká. Já jsem pro, aby se s poplatky dál pracovalo a aby některé byly i vyšší. Má to ale i druhou stránku, kde se dostávám na stranu víc sociální. Pracujeme s fenoménem solidarity. Ta diktuje, že když má někdo víc peněz, platí větší pojištění, a měla by se promítnout i do poplatků. Například hospitalizační poplatek by mohl být nižší pro méně příjmové skupiny, stejně jako spoluúčast pacienta a podobně.

EURO: Bude složité zavést tento systém například z hlediska administrativy? HEGER: V tom je právě technický problém, jelikož náš sociální systém je strašně složitý a má mnoho kategorií lidí, kteří pobírají různé sociální dávky a podobně. Je nadefinován tak, že se nedá jednoduše vzít a přenést do medicíny. Chtěli bychom ten sociální systém využít, až se to zjednoduší. Jestli to bude za tři roky, pokud se to kolegovi Drábkovi na ministerstvu práce a sociálních věcí povede, bude to snazší. Teď o tom musíme přemýšlet, dávat to dohromady a hledat nějaké rozumné průniky. Toto téma se musí vyřešit velmi rychle.

EURO: S tím poměrně úzce souvisí stanovení standardu a nadstandardu. Hodláte se této věci věnovat? HEGER: Postupně, jak se o tom diskutuje, se ukazuje, které nadstandardy jsou dobře a které hůře definovatelné. Dobře definovatelné jsou materiálové – lepší kontaktní čočky, lepší kloubní protézy a podobně. Jeví se, že by se mohlo přehodnotit poskytování následné péče, například rehabilitace. Když je někdo po úrazu, rehabilitace může stát pojišťovnu obrovské peníze. Přitom by pacient mohl rehabilitovat sám, když se to naučí on nebo jeho blízcí. Tady je možnost nasadit tvrdší limity.

EURO: Chcete tedy stanovit standard a nadstandard? Vypadá to, že jde o nutnou věc. HEGER: Myslím si, že to jde. Dá se to nadefinovat a existuje to odjakživa, jen je potřeba to občas zrevidovat. Na které nemoci člověk může do lázní a kdy si to musí zaplatit sám. Představa, že budete doplácet deset procent za operaci žlučníku, je už daleko obtížnější, ale srovnejte situaci dvou pacientů, jednoho s akutním zánětem žlučníku a pak pacienta, který potřebuje operaci mozku nebo srdce, kde náklady jsou řádově stokrát dražší. Rozdíl mezi pacienty je jen ten, že jeden je pro pojišťovnu levnější a druhý dražší. Stanovit medicínská kritéria, že by někde měli připlácet a někde ne, bude daleko stravitelnější pro laickou veřejnost. V podstatě říkám, že je potřeba dělat to postupně, a ne nějakými náhlými kroky.

EURO: Myslíte, že to stihnete do roku 2013, kdy by měla být hotová zdravotnická reforma? HEGER: Udělali bychom alespoň nějaký krok. Také je potřeba říci, že systém bude v příštím roce ve ztrátě asi deset miliard, což je pět procent z celkových 200 miliard veřejných peněz. Takže nejde zase o takové drama, aby se to muselo násilnit, stačí poměrně malé zásahy. Zase bude doba růstu, a tak si myslím, že tam přitečou nějaké peníze a těch deset miliard je potom z hlediska makroekonomických pohybů poměrně málo. Myslím si, že to je dočasný jev.

EURO: Vidíte jako velký problém financování zdravotních pojišťoven a nemocnic vůbec? HEGER: To je subjektivní, jak to kdo vnímá. Nemyslím si, že by ten problém byl katastrofický, jen velmi nepříjemný. Je potřeba se připravit na to, že budou i určité sociální nepokoje. Situace nebude nijak nádherná, ale musím říci, že medicína je strašně rychle rostoucí sféra a technologický pokrok roste velmi rychle, a když se tento pokrok na krátkou chvíli zastaví, tak se to nepozná.

EURO: Čekáte tedy, že se finanční situace našeho zdravotnictví brzy zlepší? HEGER: Myslím si, že se to za dva roky zase obrátí.

EURO: A co se bude dít v následujících dvou letech? Například onkologové považují momentální finanční situaci za velký problém, který jim neumožňuje léčit všechny pacienty. HEGER: Mám hlubokou úctu ke všem klinikům a konkrétním lékařům, kteří tu péči poskytují, ale na druhou stranu musím říci, že se snaží dostat pro pacienty co nejvíce peněz a používají metody, které jsou někdy na hranici boje o peníze. Ve velké medicíně se všechny nové technologie musí nejdříve ozkoušet. Utratí se obrovské množství peněz, a teprve za několik let se ukáže, že to třeba není ta správná cesta, a věci se začnou dělat zase jinak. V tomto stadiu říkat, že pacient nebude mít péči, je strašně relativní. Zrovna onkologie dostala obrovskou injekci za poslední čtyři roky, zbrzdění nezpůsobí na ten rok dva žádné konkrétní újmy pacientům. Lékaři umějí rozdělit pacienty na nejpotřebnější a ty relativně zdravější. Onkologičtí pacienti budou mít všechno potřebné zcela určitě, a to na velice vysoké úrovni.

EURO: Sledujete podrobně situaci zdravotních pojišťoven? HEGER: Musím říci, že ji sleduji orientačně, protože ten nápor informací první měsíc si vyžaduje absorbování věcí postupně. Nemohu říci, že bych měl pod kontrolou veškeré detaily. Když výrazně změníte své zaměření a povolání, tak to alespoň dva tři měsíce trvá.

EURO: Jaký máte názor na fúzi Vojenské zdravotní pojišťovny a Pojišťovny ministerstva vnitra? HEGER: Z hlediska řešení nějakých aktuálních problémů si myslím, že to není zcela nezbytný krok. Obě ty pojišťovny jsou stabilní a nehrozí jim nějaký propad. Z hlediska trhu je asi rozumné, aby se trošku vyrovnaly síly. Dnes je tady obří Všeobecná zdravotní pojišťovna a proti ní stojí směsice středních a malých pojišťoven. Když bude o něco méně těch malých a více středních, tak to zjednoduší věci. Každá pojišťovna pracuje s malinko jinou metodikou a je potřeba to sjednotit. To bych také viděl jako určitou legislativní potřebu.

EURO: Takže jste pro, aby se pokračovalo ve slučování zdravotních pojišťoven? HEGER: Myslím si, že sloučení těchto dvou pojišťoven je jedním z experimentů, o kterých jsem mluvil. Když zasahujete do systému, je dobré to dělat postupně, takže ono to sloučení má nějaké náklady, chvíli to trvá, a když se s tím začne příští rok, koncem roku by mohlo být hotovo a pak by byl čas to vyhodnotit, a osvědčí-li se to, pokračovat s dalšími pojišťovnami.

EURO: Pojďme k ministerstvu. Čekají se v nejbližší době nějaké personální změny? HEGER: Bude se diskutovat o celé organizační struktuře. Mám připravená dvě místa náměstků, která by se měla obsadit, ale řekl jsem, že definitivně postavím strukturu do konce srpna.

EURO: O které náměstky jde? HEGER: Jeden je pro zdravotní politiku a druhý orientovaný k informatice.

EURO: Vladimíra Pavelku jako prvního náměstka jste si vybral sám? HEGER: Tento návrh jsem dostal ze strany TOP 09 a přijal jsem ho.

EURO: Nezastáváte názor, že náměstkem by měl být člen jiné strany než ministr? HEGER: Na to jsou různé názory takhle se to víceméně dohodlo v rámci koaličních jednání, a tak jsem to akceptoval a nevidím v tom problém.

EURO: Ve spojitosti s úsporami se mluví o snižování platů státních zaměstnanců nebo zkracování jejich pracovního úvazku. Jak to bude u vás? HEGER: Ministerstvo má zhruba 400 zaměstnanců, a vzhledem k tomu, že se očekávaly velmi razantní změny podle výsledku voleb, řada lidí odsud už odešla. Je to spíše otázka neobsazování některých míst než propouštění. Tak dramaticky to nevypadá, a samozřejmě, až bude organizační struktura stanovená, budou se hledat cesty optimalizace. Byl bych strašně rád, kdyby se některé věci uspořádaly tak, aby práce bylo spíše méně. Hlavně,když se to dělá podle mého oblíbeného rčení, že pracovat je potřeba nejenom tvrději, ale i chytřeji. Na tom stojí veškerý rozvoj lidstva. Myslet si, že úředníci budou schopni produkovat více výkonů, tudy cesta většinou nevede.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče