Změna je život!

06. ledna 2010, 12:45 - Ivan Pilný
06. ledna 2010, 12:45

K cíli obvykle nevede jediná cesta

Většina lidí se bojí změn více než čert kříže. Cokoli nového nebo neznámého je vykolejí a přivodí jim velkou frustraci. Byznys a život bohužel, nebo spíše bohudík změny přináší. Dokonalé, stálé a uklidňující harmonie lze dosáhnout jen v tibetském klášteře nebo v rakvi. Nezbývá než vnímat změny jako životní fakt a vítané odbočení z rutiny. Je dobře to udělat dříve, než nás k tomu donutí jakákoli krize. Reagujeme pak často unáhleně, ve spěchu a pod nátlakem.
Existuje nějaký recept na to, jak se vypořádat se změnami v roli manažera? Jednoduché to není. Vzpomeňte si, jaký rozruch vyvolá, když někomu změníte způsob práce, nebo jej dokonce přestěhujete do jiné kanceláře. Nejdříve bychom si měli ujasnit, čeho vlastně chceme dosáhnout. Cíl musí být realistický, měřitelný a měli bychom stanovit čas na jeho dosažení. Je třeba pečlivě zmapovat současný stav jako východisko se všemi přednostmi a slabinami. K cíli obvykle nevede jediná cesta a je třeba se zabývat alternativami. V tom jsou dobří Japonci, západní manažeři často volí a prosazují jedinou možnou cestu. Není třeba zdůrazňovat nutnost detailního plánu. Opomenutí maličkostí obvykle dosažení cíle znemožní a vlastně ani nevíme, proč se tak stalo. Další důležitou součástí strategie je komunikace. Ti, kteří změnu provádějí, musejí být včas informováni a musíme se pokusit jim důvod a cíl změny prodat. Důležité je reagovat na zpětnou vazbu, kterou v obousměrné komunikaci dostáváme, a provádět případné změny. Imperativem je i to, že musíme jít příkladem. Při nepopulárních změnách není možné kázat vodu a pít víno. To ponechme politikům, ti mají hroší kůži. Cesta k cíli nebývá jednoduchá a je třeba vytrvat přes nepříjemné a nečekané překážky. Někdy jsme dokonce první a nemůžeme se opírat o zkušenosti předchůdců. Vytrvalost je pak odměněna tím, že jsme v cíli první. Je-li cíl správně zvolen, ostatní jen koukají na zadní světla ujíždějícího vlaku. Není třeba se bát prorážení nových cest. Kdosi řekl, že když nás kopou do zadku, znamená to, že jsme vepředu. Pokud se nám přes všechno úsilí k cíli nepodaří dorazit, nezoufejme. Něco jsme se naučili a příští cesta určitě nebude slepá.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče