Změna je dobrá – tak si na ni zvykněte

16. června 2009, 17:37 - Spencer E. Ante
16. června 2009, 17:37

Dostává se byznys do fáze tvořivé destrukce, v níž je jedinou konstantou neustálá proměna?

(jako perex)
Když se Michael S. Malone v roce 1980 stal v San Jose Mercury News jedním z prvních reportérů, kteří psali o tom, jak moderní technologie udávají rytmus doby, udělal z příběhu o Silicon Valley smysl svého života. Později, například v knize Virtuální firma (The Virtual Corporation) z roku 1993, Malone odvážně – a jasnozřivě – popsal, jak technologie v budoucnu přetvoří firemní realitu.

(text)
V roce 2007 mu vyšla kniha s názvem Bill & Dave: Jak Hewlett a Packard vybudovali nejskvělejší společnost na světě (Bill & Dave: How Hewlett and Packard Built the World’s Greatest Company). Ponořil se v ní do minulosti a zaznamenal příběh prvního startupu v Silicon Valley.
Ve své poslední knize Budoucnost přišla včera: vzestup améboidních firem a co to pro vás znamená (The Future Arrived Yesterday: The Rise of the Protean Corporation and What It Means for You) si Malone opět nasadil svůj věštecký klobouk a představil další teorii měnící pravidla hry. A protože se jeho starší předpovědi o dopadu digitálních technologií tak často trefovaly do černého, mnozí lidé skutečně chtějí vědět, co vykoumal tentokrát.
Ústřední myšlenka je jednoduchá a mocná zároveň: globální ekonomika vstoupila do nové éry a nestálá firemní forma, kterou Malone nazývá améboidní firma, se nejpozději v polovině příštího desetiletí stane dominantním druhem. „Tyto améboidní firmy,“ píše Malone, „se budou chovat jako věčné podnikatelské startupy, neustále budou měnit formu, zaměření, a dokonce i identitu. Budou to opravdové firemní měňavky.“
Tato představa nemusí sama o sobě nikoho šokovat, ovšem rozsáhlé dopady, jež Malone předpovídá, už tuto sílu mají. Velkou výzvou bude najít způsob, jak ochránit DNA společnosti, která se od základů mění v intervalech několika měsíců než generací nebo desetiletí. Zaměstnanci budou muset být mnohem přizpůsobivější než kdykoli předtím. „Firma, která vás v příštích dvaceti letech bude zaměstnávat, se za tu dobu může desetkrát radikálně proměnit a vy si budete muset v každém z těchto přerodů najít své místo,“ tvrdí Malone.
Cena za neuposlechnutí tohoto varování je vysoká. Firmy, které nebudou schopny domyslet, jak skloubit trvalost s neustálou změnou, budou „smeteny“, říká autor. Ačkoli se jedná o grandiózní teorii, Malone v knize představuje silný a vhodný příklad toho, že byznys vstupuje do fáze tvořivé destrukce, kde nic nelze brát za hotovou věc a kde jedinou konstantou je proměna. Příčinou všeho rozkladu je zčásti překotná podstata změn, které Malone a jeho spoluautor Bill Davidow předpověděli ve Virtuální firmě. „Stále větší virtualizace“ postupně ujídá organizační struktury a nahrazuje je „sítěmi volných činitelů“. Další faktor je generační: Malone má za to, že podnikavější myšlení dnešních mladých mezi dvacítkou a třicítkou poslouží jako „katalyzátor radikální změny“. Díky krachu na Wall Streetu a v Detroitu je pravděpodobné, že jeho poselství souzní s nejistým a nervózním čtenářstvem.
Zvláště ve druhé polovině knihy však Malone občas sejde z cesty, když se z prognostika pasuje do role firemního konzultanta. V několika velmi podrobných kapitolách tu vysvětluje, jak budou améboidní firmy muset přistoupit na zásadně nové způsoby uspořádání. Některé z jeho receptů se zdají být čirým fantazírováním. Například myšlenka stěžejních zaměstnanců. K ochraně klíčových hodnot společnosti navrhuje Malone vytvořit skupinu zaměstnanců, jakousi kmenovou radu. Její členové se budou namísto generálnímu řediteli zodpovídat správní radě a budou mít definitivu (pokud něco opravdu nezpackají). A přestože autor uznává riziko, že ze stěžejních zaměstnanců by se mohli stát kontrarevolucionáři, „kteří tajně řídí firmu k vlastnímu prospěchu“, naivně lpí na myšlence, že ředitelé by se tak velké moci dobrovolně vzdali.
To však neznamená, že knize dochází dech. V jedné z posledních kapitol píše Malone o další třídě silových hráčů v rámci améboidní firmy: shromažďovatelích schopností. Jsou to podnikatelé uvnitř podniku, kteří vytvářejí produkty a služby. Neustálá inovace je pro přežití klíčová, a proto Malone říká, že těmto „podnikovým podnikatelům“ musí být poskytnuta plná podpora a svoboda, finanční prostředky, technické zdroje a podíl, podobně jako to mají investoři rizikového kapitálu ve startupech. „Podniky budoucnosti musejí nejen plně podporovat vytváření nových podnikavých firem v rámci svých korporátních operací a za každou cenu usilovat o pracovní prostředí stimulující vznik startupů, ale dokonce jít ještě dál a založit firemní strategii na existenci těchto interních startupů.“
Myšlenka je tak odvážná, že – ve zrychlené, hypersoutěživé budoucnosti – by mohla fungovat.

*
(BOX)
Kdo platí za změnu?
Rita McGrathová z ekonomické fakulty Kolumbijské univerzity vysvětluje ve svém blogu v Harvard Business Review z 8. června, proč je v dnešní době životnost firemní konkurenční výhody „nevyzpytatelná, brutální a krátká“. Tvrdí, že to, co mezi firemními stratégy odděluje zrno od plev, je schopnost opustit herní plán s prošlou lhůtou. Jenže i v mnohých firmách, jež dovedou hbitě přeřadit rychlost, budou propouštět zaměstnance spojené s ukončenými operacemi a nabírat nové lidi pro práci na budoucích aktivitách. Stručně řečeno, účet vystaví svým vlastním lidem.
*

Obrázek s. 070
Budoucnost přišla včera: vzestup améboidních firem a co to pro vás znamená (Michael S. Malone: The Future Arrived Yesterday: The Rise of the Protean Corporation and What It Means for You; Crown Business, 295 stran, 27,50 $)

Praporek s. 070
V budoucnosti podle Maloneho bude firemní strategii ovlivňovat nový druh zaměstnance – interní podnikatel

Copyrighted 2007 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek

Překlad: Edita Jiráková

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče