Zmaří politici šanci na digitalizaci?

13. června 2005, 00:00 - TOMÁŠ MAREK
13. června 2005, 00:00

Představme si, že v obchodech s obuví jsou pořád jen čtyři druhy bot a žádné jiné. Jedny jsou hnědé sandály, druhé hnědé polobotky, třetí hnědé botasky a čtvrté hnědé domácí papuče. Lákavý výběr, že? Jaký je z hlediska trhu rozdíl mezi botami a televizními kanály?

Představme si, že v obchodech s obuví jsou pořád jen čtyři druhy bot a žádné jiné. Jedny jsou hnědé sandály, druhé hnědé polobotky, třetí hnědé botasky a čtvrté hnědé domácí papuče.

Lákavý výběr, že? Jaký je z hlediska trhu rozdíl mezi botami a televizními kanály? V podstatě žádný - vždy platí, že čím větší je konkurence a nabídka, tím lépe se má zákazník a tím nižší jsou ceny. Není v tom žádná věda. Jenom bot je nepřeberně a TV stanic málo.

Digitalizace televizního vysílání nabízí stejnou šanci jako liberalizace obchodu. Televizní nabídka byla dlouhé roky nízká z objektivních důvodů -technicky nebylo možné dostat do vzduchu více „vysílání“. Od roku 2000 běží v Česku zkušební digitální vysílání. Když jsme ho spustili, byli jsme evropská špička. Jenže zatímco drtivá většina kontinentu dnes již digitál běžně využívá, my jsme stále u toho zkušebního. A Rada pro rozhlasové a televizní vysílání už sedm měsíců vybírá mezi téměř čtyřiceti zájemci ty vhodné pro osm volných licencí.

Mezitím už v Berlíně či Bavorsku vypnuli analogové vysílače a v Británii má digitální příjem šedesát procent domácností.

Zajímavější a poučnější pohled je ale z úhlu reklamy. I nadále platí, že reklamní televizní trh má svého hegemona určujícího ceny a všechno ostatní. Reklama je extrémně drahá a dostupná minimu inzerentů. Obrazovky tak ovládla masová spotřeba domácí chemie, potravin či alkoholu, auta, finanční služby, telekomunikace. Jenom občas se do tohoto světa odváží někdo jiný. Ale vždy jde o velké společnosti - střední nebo dokonce malé firmy si TV reklamu nemohou dovolit.

Jak bude vypadat reklamní trh v době, kdy se do éteru dostane konečně v první fázi alespoň osm a výhledově třeba i třicet nebo čtyřicet programů? Především se dramaticky sníží ceny. Inzerent za půl minuty v hlavním čase nezaplatí stovky, ale možná jen desítky tisíc korun, reklamu bude možné přesně cílit, protože široká nabídka pošle do minulosti „telku, co na ni koukaj všichni“. A také se konečně stane realitou opravdová regionalizace vysílání, a to otevře cestu k reklamě nejen pro ty střední podniky a podnikatele, kteří dosud nemohli inzerovat, protože to bylo extrémně drahé, ale i pro malé firmy místního významu. Neboť i ty si v případě zájmu najdou svůj nosič.

Má to jedinou chybu. V parlamentu mají poslanci na stole novelu zákona o televizním vysílání a k ní tři pozměňovací návrhy. Dva ruší současné výběrové řízení doslova, jeden fakticky. Všechny politické strany -od ODS až po komunisty - prostě něco chtějí.

Tento týden se bude rozhodovat o tom, zda nám v televizi zůstanou jen čtyři odstíny hnědé, nebo nám volení zástupci povolí koukat na více programů. Bude zajímavé vědět, jak se který poslanec zachová. 

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče