Zlepšení zatím nečekejte

12. března 2007, 00:00 - DUŠAN ŠRÁMEK PETR KUČERA
12. března 2007, 00:00

NOVÝ DAŇOVÝ ŘÁD Po dlouhých letech příprav dokončilo ministerstvo financí návrh nového daňového řádu. Má nahradit dosavadní zákon o správě daní a poplatků. Přestože přináší určitá zlepšení, představy podnikatelů nenaplňuje. Dlouho očekávaný nový daňový řád měl odstranit řadu oblastí kritizovaných podnikateli.

NOVÝ DAŇOVÝ ŘÁD Po dlouhých letech příprav dokončilo ministerstvo financí návrh nového daňového řádu. Má nahradit dosavadní zákon o správě daní a poplatků. Přestože přináší určitá zlepšení, představy podnikatelů nenaplňuje.

Dlouho očekávaný nový daňový řád měl odstranit řadu oblastí kritizovaných podnikateli. Například měl jasně určit lhůty pro úkony finančních úřadů i poplatníků, omezit prostor pro libovůli správců daně a zejména výrazně rozšířit takzvanou editační povinnost (závazný výklad daňových předpisů úředníky).

„Za největší nešvary dosavadního zákona o správě daní a poplatků považuji soustavné prodlužování prekluzivních lhůt,“ říká Tomáš Barták, ředitel sekce ekonomiky a účetnictví Svazu průmyslu a dopravy. Přitom uplynutím těchto lhůt by měl nárok státu na zaplacení daně automaticky zaniknout. „Dalším velkým nešvarem je tajení části agendy o poplatníkovi před ním samotným. Dosud také prakticky chybí editační povinnost, tedy závazný a dlouhodobě platný výklad daňového dopadu konkrétních činností a úkonů poplatníka, které nejsou platnými zákony jednoznačně specifikovány,“ dodává Barták. Správný výběr daní je podle něj jednou ze základních podmínek rovného podnikatelského prostředí.

Pro přesnost dodejme, že daňový řád je hovorové označení pro zákon o správě daní a poplatků - tedy základní procesní předpis pro jednání finančních úřadů a poplatníků. Upravuje jen pravidla daňového řízení, nikoliv tedy sazby či předmět daní. Návrh nyní předpokládá, že by nový zákon už nesl přímo oficiální označení daňový řád.

UTAJENÝ NÁVRH Po dlouhých letech příprav nyní ministerstvo financí poslalo konkrétní návrh nového daňového řádu do připomínkového řízení. Tomu, že jej současný šéf rezortu Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) možná považuje spíše za pracovní než definitivní dokument, napovídá i fakt, že odeslání do připomínkového řízení neprovázela žádná větší publicita. Mnoho zástupců podnikatelských svazů se o existenci návrhu dozvědělo dokonce až od redaktorů Profitu. Návrh předložila náměstkyně ministra financí Dana Trezziová, jmenovaná exministrem Bohuslavem Sobotkou v roce 2005. Nová pravidla mají nahradit dosavadní zákon o správě daní a poplatků z roku 1992, dosud téměř padesátkrát novelizovaný. „Cílem je odstranění nejednotnosti postupů a případných nejasností při aplikaci dosavadního zákona. Chceme napomoci zkvalitnění výkonu daňové administrativy a podpořit klientský přístup při jednání s daňovými subjekty,“ říká Trezziová. Návrh také přibližuje dosavadní pravidla správy daní obecné procesní úpravě správního řízení podle nového správního řádu, účinného od začátku roku 2006. Úplné sjednocení, tedy zahrnutí daňového řízení pod správní řád, však podle předkladatelů návrhu není vhodné. Nová pravidla podle Trezziové respektují také rozhodnutí nejvyšších soudů týkající se správy daní, ovšem jen „pokud nejsou v rozporu s elementárními pravidly správy daní“. Náměstkyně uznává, že stávající zákon má nejen určité nedostatky v textu, ale zároveň je pro běžné poplatníky velice složité orientovat se v následné judikatuře, tedy rozhodnutích soudů. Soudní spory totiž mnohdy měly za následek doplnění, upřesnění či faktické změny zákona. „Interpretace textu daňových předpisů je pak nadmíru obtížná i pro pracovníky daňové správy,“ dodává Trezziová. DOMOVNÍ PROHLÍDKA BEZ ROZHODNUTÍ SOUDU? Podle Tomáše Bartáka ze Svazu průmyslu a dopravy je současná podoba návrhu daňového řádu zklamáním. A to i přes ojedinělá zlepšení, například že správce daně bude muset svá rozhodnutí až na výjimky odůvodňovat, nebo že se v některých případech ruší oznamovací povinnost při výplatách nezdaněných odměn. „Zlepšení jsou totiž bohužel kompenzována řadou úprav, které ještě zhoršují současný neuspokojivý stav,“ domnívá se Barták. Jako příklad uvádí většinu ustanovení o lhůtách. Podle Svazu průmyslu a dopravy by totiž veškeré úkony prováděné finančním úřadem měly být časově ohraničeny tak, aby nedocházelo k jejich neúměrnému prodlužování a tím ztěžování podmínek pro podnikatelskou činnost daňového poplatníka. Bartákovi rovněž vadí výrazné zvýšení pravomocí správce daně při provádění místního šetření. „Jedná se o absolutní průlom do základních občanských práv a svobod, protože finanční orgány tak dostávají pravomoc provádět bez rozhodnutí soudu i prohlídku bytových prostor, jestliže zároveň slouží k podnikání,“ varuje. Zástupci Svazu průmyslu a dopravy především vadí, že návrh neobsahuje řadu již dlouhodobě uplatňovaných požadavků, jako je zjednodušení daňového řízení či zvýšení rovnoprávnosti daňových poplatníků. BEZ VŠEOBECNÉ EDITAČNÍ POVINNOSTI V přemíře neustále se měnících daňových předpisů se už nevyznají nejen podnikatelé, ale často ani finanční úřady. Výklady sporných ustanovení se liší, takže poplatníkovi chybí potřebná jistota. Podnikatelé proto volají po takzvané editační povinnosti -tedy závazném výkladu daňových předpisů. „Editační povinnost bych v krátkosti popsal jako povinnost finančního úřadu písemně a závazně se vyjádřit k problému zdanění, s nímž se na něj podnikatel obrátí,“ říká prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. „Předešlo by se tak situacím, kdy je podnikatel při zpětné kontrole nařčen ze špatného postupu, přestože tak činil na doporučení finančního úřadu. Při zavedení editační povinnosti by právě vyjádření úřadu sloužilo jako argument pro postup podnikatele v daném případě,“ vysvětluje Drábek. Zavedení všeobecné editační povinnosti podporuje i Svaz průmyslu a dopravy. Ten již zhruba před dvěma lety předložil návrh paragrafovaného znění příslušné úpravy. V něm nastavil i mechanismy proti zneužití editační povinnosti, stejně jako třeba závazné lhůty pro úkony správce daně. Jenže návrh daňového řádu z dílny náměstkyně Trezziové se zavedením všeobecné editační povinnosti nepočítá. „To je nepochopitelné. Zvláště když její zavedení obsahuje programové prohlášení současné vlády, schválené už před mnoha týdny,“ říká Drábek. Na to upozorňuje také Unie malých a středních podniků České republiky. „Všeobecnou editační povinnost dlouhodobě prosazujeme,“ připomíná její předseda a poslanec ODS David Šeich. Editační povinnost dosud existuje jen u dvou ustanovení zákona o daních z příjmů. Trezziová ji chce rozšířit jen na několik málo dalších ustanovení, nikoliv tedy všeobecně. „Za vhodné řešení povinnosti považuji její zacílení na konkrétní ustanovení, kde je připuštěna určitá diskrece správce daně. Zde má poplatník jednoznačně nárok na to, aby byl informován, jak bude úřad v zákonem vymezených hranicích konkrétní věc posuzovat,“ vysvětluje náměstkyně. Pro oblast daně z příjmů byly vybrány čtyři okruhy navržené do návrhu novely zákona o daních z příjmů, která je nyní rozesílána do vnějšího připomínkového řízení. Poplatník bude moci požádat o závazné posouzení v případě klíčování výdajů (nákladů) u fyzických osob, které využívají nemovitosti jak pro podnikání, tak pro soukromé účely. Dále se má editační povinnost rozšířit na klíčování výdajů předevší
m právnických osob, které nebyly založeny za účelem podnikání s cílem jejich správného přiřazení ke zdanitelným příjmům a příjmům, které zdanění nepodléhají. Další oblasti se týkají takzvaných zásahů do majetku a posuzování výdajů (nákladů) na výzkum a vývoj. „Editační povinnost by se týkala pouze vybraných okrajových případů, což pro většinu daňových poplatníků neznamená žádný přínos. Na zásadní, neustále opakovaný požadavek podnikatelů na zavedení všeobecné editační povinnosti tak návrh prakticky nereaguje,“ konstatuje Tomáš Barták ze Svazu průmyslu a dopravy. Podle Trezziové existují dva hlavní důvody proti všeobecné editační povinnosti: Jednak se nejedná o obvyklou záležitost v ostatních zemích, jednak hrozí zahlcenost finančních úřadů, což dokládá na příkladu sousedního Polska.
KLIENTSKÝ PŘÍSTUP, NEBO INKVIZIČNÍ JEDNÁNÍ? „I když je z návrhu zřetelná snaha o zlepšení klientského přístupu k poplatníkům, daňový řád neodstraňuje dosavadní jednostranné zvýhodnění finančních úřadů nad poplatníkem,“ kritizuje šéf Hospodářské komory Jaromír Drábek. Příklad? Zatímco poplatník musí doložit každý požadavek úřadu či vyvrátit pochybnosti o daňovém plnění, sám finanční úřad není povinen řádně (ne pouze formálně) objasnit, proč výši či způsob splnění daňové povinnosti napadá. Za zvláště znepokojivý pak Drábek považuje fakt, že proti řadě rozhodnutí finančního úřadu není přípustné odvolání, a to ani k nadřízenému finančnímu ředitelství. „Bohužel musím konstatovat, že z některých ustanovení návrhu necítím ani přílišnou legislativní preciznost,“ dodává šéf komory. „Například úřední osoba se prokazuje podle návrhu služebním průkazem, pokud byl vydán. Nikde se ale nehovoří o způsobu prokazování totožnosti, pokud služební průkaz vydán nebyl,“ uvádí. Za pozitiva návrhu nicméně Drábek považuje především zlepšení postavení poplatníka při doručování písemností finančním úřadem. Dosud platilo, že písemnost byla považována za doručenou, i pokud si ji adresát nevyzvedl. Platila takzvaná fikce doručení dnem, kdy se nevyzvednutá písemnost vrátila zpět na finanční úřad. Podle návrhu nového daňového řádu musí být navíc zveřejněno oznámení o zaslání písemnosti na úřední desce a na internetu. Návrh také řeší situaci, kdy se adresát úmyslně vyhýbá doručení. Nově bude možné, aby mu zásilka byla doručena kdekoliv bude zastižen. Tedy i mimo místo označené v adrese na zásilce. EVIDENCE PLATEB: ÚČTENKY I ZA ZÁPALKY? Do návrhu se nenápadně dostaly i kritizované registrované pokladny, respektive registrace hotovostních plateb obecně. Návrh totiž celoplošně zavádí povinnost poplatníka vést evidenci hotovostních plateb. Podle dosavadního zákona přitom tuto povinnost může daňovému subjektu selektivně přikázat finanční úřad. „Zákon sice nechává na libovůli podnikatele, zda si na evidenci plateb pořídí technické zařízení, či zda bude evidenci provádět ručně, nestanoví ale nejnižší částku, od níž vzniká povinnost evidenci vést,“ upozorňuje prezident Hospodářské komory. Teoreticky by tak finanční úřad mohl požadovat i účtenky za zápalky a podobné drobnosti. JEN PRVNÍ NÁSTŘEL Po dlouhé době je tak sice na světě konkrétní návrh daňového řádu, zástupci podnikatelů i někteří oslovení politici ho však vnímají spíše jako podnět k zahájení konkrétní diskuze. „Na jednu stranu je dobře, že daňový řád konečně opustil ministerstvo, a že byl dán do připomínkového řízení. Na straně druhé ale existuje řada oblastí nové normy, které by se měly zlepšit,“ říká například Jaromír Drábek. To, že ministerstvo financí pustilo do připomínkového řízení materiál, na němž bude nutné ještě výrazně pracovat, kritizují i někteří koaliční politici. „Nesouhlasím s tím, aby zákon například neobsahoval všeobecnou editační povinnost. To je zásadní požadavek, daný i programovým prohlášením vlády,“ konstatuje poslanec ODS a člen rozpočtového výboru sněmovny Michal Doktor. „Nedovedu si dost dobře představit, že by se tento problém měl řešit až ve sněmovně, protože to s sebou nese i další implikace, dotýkající se celého daňového řízení,“ dodává. „Na novém daňovém řádu bude potřeba ještě pořádně zapracovat,“ potvrzuje Drábek. Na vládě teď podle něj je, jaký další způsob zvolí. Tedy zda materiál vrátí zpět na ministerstvo, či zda se bude snažit případné změny iniciovat v následném legislativním procesu. Podle zatím neoficiálních informací jsou například výhrady Svazu průmyslu a dopravy k návrhu tak závažné, že Svaz žádá, aby se v této podobě návrh nepředkládal do dalšího legislativního procesu. Náměstkyně ministra financí Dana Trezziová přesto věří, že vznik jednoznačnějších a transparentnějších pravidel je v zájmu všech zúčastněných. „Nyní jde především o politickou záležitost. Vždyť se jedná o technickou normu, která má napomoci sjednocením daňového práva pouze usnadnit výběr, nikoliv ovlivnit výši daňové povinnosti. Přesto se paradoxně stala politicky choulostivým návrhem,“ domnívá se náměstkyně. EDITAČNÍ POVINNOST

Už zhruba před dvěma lety navrhl Svaz průmyslu a dopravy čtyři základní principy pro všeobecnou editační povinnost: 1. Závazný výklad bude platný nejméně tři roky od vydání stanoviska, nebo dokud nevstoupí v platnost novela zákona, která by daný případ jednoznačně řešila. 2. Závazný výklad vydává příslušný správce daně (tím by byl umožněn proces případné revokace rozhodnutí vyšší instancí). 3. Žádost předkládá poplatník prostřednictvím daňového poradce (tím dojde k eliminaci nekvalifikovaných žádostí). 4. Žádost bude zpoplatněna vyšším poplatkem než běžné právní úkony (eliminace žádostí se zanedbatelným daňovým dopadem). Tehdejší sociálnědemokratické vedení ministerstva financí však všeobecnou editační povinnost odmítalo. Současná vláda ji sice má ve svém programovém prohlášení, zveřejněný návrh nového daňového řádu ji však zatím neobsahuje.

CO PŘINÁŠÍ NÁVRH DAŇOVÉHO ŘÁDU

Hlavní body návrhu ministerstva financí, zaslaného do připomínkového řízení:

* vymezení a upřesnění pojmů, což má omezit spory o výklad předpisu a vytvořit základ pro sjednocení terminologie v rámci celého daňového práva * přiblížení se obecným zásadám správního řízení, byť při zachování odlišností typických pro berní právo

* nové pojetí doručování

* jednoznačné vymezení pravidel pro postup při dokazování

* zavedení transparentních pravidel pro vedení spisu a nahlížení do něj

* mírné rozšíření editační povinnosti

* evidence hotovostních plateb

* možnost kontroly i v bytě (bez přivolení soudu), slouží-li zároveň pro podnikání

A VÁŠ NÁZOR?

Jak hodnotíte návrh nového daňového řádu? Jaké jsou vaše zkušenosti s jednáním daňových úřadů? Co byste na dosavadním stavu zlepšili vy? Pište nám na profit@profit.cz nebo reagujte na www.profit.cz přímo pod tímto článkem.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče