Zlepšení přináší problémy

21. března 2008, 14:16 - Petr Pietraš
21. března 2008, 14:16

Navzdory vládní interpretaci statistik je v SRN mnoho nezaměstnaných

Německá spolková kancléřka Angela Merkelová a ministři její vlády rádi připomínají, že nezaměstnanost v zemi klesá, státní zadluženost se snižuje a hospodářský růst v roce 2007 dosáhl po několika letech faktické stagnace 2,6 procenta. A nevynechají jedinou příležitost tato fakta v médiích zdůraznit.
Dle průzkumu týdeníku Stern a televizní stanice RTL však 83 procent Němců nepociťuje z tohoto ekonomického oživení žádný prospěch. A s ohlášeným masivním propouštěním hlavních německých firem na začátku roku navzdory jejich rekordním hospodářským ziskům se stále častěji objevuje otázka, kdo má pravdu. Odpověď na ni je složitá, protože pravdu mají částečně všichni.
Německo sice každý rok překonává svůj vývoz z předchozího roku a stále je největším exportérem na světě, ale současně čím dál více lidí mezi Rýnem a Odrou musí mít dvě zaměstnání, aby si aspoň udrželo současný životní standard. Naskočil tedy konečně motor evropské hospodářské lokomotivy, nebo jde jen o přechodný lepší stav chronicky nemocného pacienta?

Důraz na maximalizaci zisku

Část německé ekonomiky orientované na export skutečně prosperuje. Důvodem je razantní hospodářský růst asijských států, především Indie a Číny. Tyto země potřebují prakticky vše, co je třeba k rozvoji spotřebního průmyslu. A Německo se svou dlouhou tradicí strojírenského inženýrství může těmto zemím dodávat stroje a technologie na výrobu hraček, textilních výrobků a spotřebního zboží pro obrovský trh.
Tato struktura exportu však současně přináší problém. Je totiž jen otázkou času, kdy se buď tento trh nasytí, nebo zmíněné země začnou taková zařízení a technologie samy vyrábět. Velké německé firmy proto již dnes začínají snižovat počty zaměstnanců a zavádět úsporná opatření, přestože mají mnoho nových zakázek a v loňském roce si vedly velmi úspěšně. Němci znají propouštění z devadesátých let minulého století během hospodářské krize. To, co však v minulosti veřejnost vnímala jako nutné zlo k udržení konkurenceschopnosti, se dnes kvůli rekordním ziskům firem setkává s nepochopením.
S globalizací se však změnily nejen výrobní podmínky firem a hledání co nejlevnějšího řešení, ale i jejich vlastnické struktury. Většina firem jsou akciové společnosti obchodované na mezinárodních burzách, což vytváří velmi složité spektrum vlastníků akcií - od malých soukromých investorů se zájmem o konkrétní produkt až po gigantické globální fondy usilující o co největší zhodnocení svých investic. Právě ony prosadily trend, v němž získala prioritu maximalizace zisku, a proto nutí správní rady v tomto smyslu jednat. Při uskutečňování svých cílů se přirozeně neohlížejí na to, zda veřejnost považuje takové jednání za sociálně spravedlivé, či nespravedlivé.
Německo je proto dnes zaplavené zprávami o snižování počtu zaměstnanců a seznamy firem, které propouštějí nebo se k tomu chystají, se čtou stejně pozorně jako Kdo je kdo v německém hospodářství.

Masivní propouštění

Již koncem loňského roku uzavřel švédský koncern Electrolux, vyrábějící domácí elektrické spotřebiče pod tradiční značkou AEG, továrnu v Norimberku - o práci přišlo 1750 lidí - a celou výrobu přesunul do Polska. Následovala továrna na výrobu mobilních telefonů v Bochumi značky Nokia. Finská centrála se rozhodla rozloučit se 2300 německými zaměstnanci a dál vyrábět v Rumunsku. Toto rozhodnutí se setkalo s tvrdou kritikou veřejnosti a politiků, protože Nokia získala na zřízení továrny subvence od Evropské unie, německé spolkové vlády a spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko ve výši přes sto milionů eur.
Ušetřeni nezůstali ani zaměstnanci značně profitující automobilky BMW, která chce zrušit 7500 pracovních míst. Siemens se chystá prodat dceřinou společnost Siemens Enterprise Communications (SEN), vyrábějící telekomunikační zařízení, a propouští 3200 lidí. Automobilka Opel v Rüsselsheimu musí v rámci sanačního programu své mateřské společnosti General Motor zrušit tisíc pracovních míst. Výrobce pracích a kosmetických prostředků Henkel se sídlem v Düsseldorfu se chce zbavit tří tisíc zaměstnanců na celém světě.
Americkou hypoteční krizí otřesená düsseldorfská banka WestLB chce propustit 1300 až 1500 zaměstnanců a výrobce telefonních sítí a zařízení Alcatel-Lucent 750 lidí. Firma Karmann z Osnabrücku vyrábějící kabriolety 600 a koncern Continental dodávající automobilovému průmyslu pneumatiky 450 pracovníků. Již dlouho diskutované ukončení nerentabilní těžby uhlí dotované státem se nečekaně přiblížilo po zemětřesení v Sársku. RAG Deutsche Steinkohle, těžící černé uhlí, chce propustit 4800 horníků, což povede k následnému zrušení pěti tisíc pracovních míst u dodavatelů.
Absolutní vrchol však tvoří telekomunikační gigant Deutsche Telekom, který chce do konce tohoto roku propustit 35 tisíc zaměstnanců a celkově zrušit až 50 tisíc pracovních míst.

Nespokojení Němci

Vláda Angely Merkelové sice tvrdí, že nezaměstnanost navzdory propouštění klesá a vznikají nové pracovní příležitosti, ale čtyři z pěti dotázaných Němců si myslí, že se situace nezlepšuje.
Určitý nárůst pracovních příležitostí lze zaznamenat, ale většinou jde o takzvané McJoby, které vznikají ve službách a platově jsou značně pod úrovní dříve velmi dobře placených, dnes však rušených zaměstnání v průmyslové výrobě. To způsobuje, že stále více lidem nestačí jedno zaměstnání, a proto mají dvě nebo i tři. Momentálně má 2,1 milionu Němců vedle hlavního také vedlejší zaměstnání, což je o 60 procent více než před čtyřmi lety. A stále více Němců vydělává ve svém hlavním zaměstnání tak málo, že se ocitají pod hranici oficiálně stanovené chudoby, a proto mají nárok na sociální pomoc.
Ztráta perspektivy byla hlavním motivem u 88 procent mladých demonstrantů, kteří loni protestovali proti setkání šéfů skupiny G8 v Heiligendammu, jak ukázal průzkum Rostocké univerzity. Dalším překvapením bylo zjištění, že nejde o asociální skupiny a profesionální výtržníky, ale o nadprůměrně vzdělanou část veřejnosti, z níž 70 procent navštěvuje střední školu nebo univerzitu.

Varovné údaje

Poslední údaje Deutsches Institut für Wirtschaftsforschung (Německý institut pro výzkum hospodářství) potvrzují, že nejde jen o subjektivní pocit několika stálých nespokojenců. Dle těchto údajů se střední vrstva od roku 2000 zmenšila z 62,3 na 54,1 procenta obyvatel a počet lidí s nízkými výdělky narostl z 18,9 na 25,4 procenta.
Nepřekvapuje proto, že se spolková vláda snaží interpretovat statistiky o nezaměstnanosti tak, aby pro ni byly výhodné. Například lidé starší 58 let, kteří berou podporu v nezaměstnanosti, nejsou do statistik započítáváni. Ti, kteří dvanáct měsíců nedostali žádnou pracovní nabídku, z nich také vypadávají. Pracovníci, kteří vykonávají zaměstnání placené jedním eurem na hodinu a dotované státem, rovněž ve statistikách nefigurují. Ani lidé ve věku přibližně 60 let předčasně odsunutí do důchodu, kteří prakticky nemají žádnou šanci na pracovním trhu, ani 5,3 milionu příjemců sociálních dávek nejsou evidovaní jako uchazeči o práci.
Německá společnost prochází stejně bolestným procesem poznání jako dříve ta Spojených států amerických. Hospodářský růst neznamená automaticky více pracovních příležitostí a pokles nezaměstnanosti. Tyto procesy jsou v globální ekonomice oddělené, a proto v Německu zůstává nezaměstnanost stále obrovská - přes 3,5 milionu lidí. A to navzdory vládní interpretaci statistik.

Propouštění

Electrolux - 1750 zaměstnanců
Nokia - 2300 zaměstnanců
BMW - 7500 zaměstnanců
Siemens - 3200 zaměstnanců
Opel - 1000 zaměstnanců
Henkel - 3000 zaměstnanců
WestLB - 1300-1500 zaměstnanců
Alcatel-Lucent - 750 zaměstnanců
Karmann - 600 zaměstnanců
Continental - 450 zaměstnanců
RAG Deutsche Steinkohle - 4800 zaměstnanců
Deutsche Telekom - 35 000 zaměstnanců

Fakta

Třiaosmdesát procent Němců nepociťuje z ekonomického oživení žádný prospěch.
Čtyři z pěti Němců si myslí, že se situace nezlepšuje.
Momentálně má 2,1 milionu Němců vedle hlavního také vedlejší zaměstnání.
Střední vrstva se od roku 2000 zmenšila z 62,3 na 54,1 procenta obyvatel.
Počet lidí s nízkými výdělky narostl z 18,9 na 25,4 procenta obyvatel.
Počet nezaměstnaných Němců je 3,5 milionu.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče