Zlatý důl

11. února 2011, 17:25 - Petra Pelantová
11. února 2011, 17:25

Rozšíření licence přinese bankám a kampeličkám levné zdroje pro úvěrování

Ministerstvo financí má plán, jak zpřístupnit trh stavebního spoření pro nové hráče. Pouhé rozšíření licence mimo stavební spořitelny, které Kalouskův resort ohlásil už dříve, by totiž nepřilákalo na trh novou konkurenci. Uvažuje se proto o hlubších zásazích, které by však změnily nastavení celého systému stavebního spoření. Zažádat o licenci na stavební spoření lze už v současné době, za podmínek daných zákonem o stavebním spoření se to ovšem nikomu nevyplatí. Například banka, která nemá ve skupině spořitelnu, by musela vytvořit doslova novou banku v bance – vést oddělené účetnictví, oddělovat peníze klientů. Jinými slovy by to znamenalo také čekat na dostatečný počet střadatelů, respektive na jejich vklady, ze kterých bude možné financovat úvěry. To by při současném rozložení sil na trhu trvalo nekonečně dlouho. A z jiných zdrojů – jak praví zákon o stavebním spoření – financovat úvěry ze stavebního spoření nelze. Podle informací týdeníku EURO uvažuje ministerstvo financí ve svých variantách změn také o tom, že by noví poskytovatelé majetek klientů oddělovat nemuseli. Bankám, které nemají ve skupině stavební spořitelnu, anebo kampeličkám by se tím otevřel lukrativní byznys. Například překlenovací úvěry ze stavebního spoření by totiž mohly financovat třeba z depozit na spořicích či termínovaných účtech jiných klientů. A naopak levné vklady ze stavebního spoření použít na jiné a výnosnější úvěry než jen pro ty ze stavebního spoření.

ČNB souhlasí

Česká národní banka by dle svého vyjádření nebyla proti. Na dotaz týdeníku EURO, zda by zájemci o poskytování stavebního spoření nutně museli oddělovat majetek ze stavebního spoření od zbytku aktiv, tiskové oddělení ČNB uvedlo: „Speciální oddělování majetku a závazků ze stavebního spoření se podle našeho názoru nejeví jako nezbytné. Dotčené instituce by však pravděpodobně musely vést určitou evidenci pro prokázání, že poskytly úvěr ze stavebního spoření či přijaly vklad, ke kterému se vztahuje státní příspěvek.“
Ministerstvo financí zatím nechce návrhy konkrétních změn komentovat. „Návrhy budoucích koncepčních úprav ve stavebním spoření jsou teprve v pracovní verzi. Jednotlivé verze jsou v současné době konzultovány s trhem i s Českou národní bankou. Na základě ukončených diskusí rozhodne ministr financí o nejvhodnější variantě,“ uvedla náměstkyně ministra financí Klára Król, jejíž odbor na změnách ve stavebním spoření pracuje.

Skrytá rizika

Podobný zásah do systému stavebního spoření ovšem přináší zásadní rizika. Jde totiž o porušení principu kolektivního financování, na kterém stavební spoření stojí. Jinými slovy by už neplatilo, že se půjčí jen tolik, kolik se na stavebním spoření vybere. Ministerstvo financí ale ujišťuje, že ať už budou změny jakékoli, stabilita finančního trhu rozhodně neutrpí. „Česká národní banka společně s ministerstvem financí trvají na tom, aby jakýmikoli koncepčními změnami nebyla narušena stabilita finančního trhu,“ tvrdí Król.
Nabízí se ovšem otázka, jak lze bance zabránit, aby klienta, který u ní má stavební spoření a potřebuje úvěr, nedotlačila raději ke spotřebnímu úvěru? Je to sice extrémní příklad, jenže pokud má banka u spotřebních úvěrů více než dvojnásobnou marži, a tudíž i vyšší zisk, nebylo by se čemu divit. Anebo jak pohlídat, aby banky či kampeličky nerozpůjčovaly více, než nasbírají na vkladech ze stavebního spoření. *(viz. BOX: Limity v ohrožení?)

Úplně nový produkt

Popsaná změna by celkem výrazně změnila stávající podobu stavebního spoření. „Pokud by došlo k tomu, že se produkt modifikuje, a řekne se, že banka může získávat vklady od klientů, povinně jim půjčovat, ale už tam nebude kolektiv klientů, pak už to není stavební spoření, pak jde o zrušení produktu,“ vysvětlil Jiří Šedivý, tajemník Asociace stavebních spořitelen.
Stavební spořitelny jsou v komentářích zatím dost zdrženlivé, neboť ministerstvo financí nemá konečný návrh hotový a zřejmě bude ještě trvat, než Kalouskův resort přijde s detailnějšími plány. Ministr financí zatím trvá na tom, aby stavební spoření poskytovaly i další instituce. Jenomže právě kvůli popsanému institutu oddělování majetku, bez jehož prolomení to půjde jen obtížně, nebude mít Kalousek jednoduchou práci. Času má zatím relativně dost.

Úspory jako motiv

Veškeré změny jsou motivovány hlavně tím, aby produkt stavebního spoření přestal odsávat z rozpočtu každoročně více než deset miliard korun určených na státní podporu. Už letos, kdy se vyplácí podpora za rok 2010, by to ale měla být zhruba polovina. Ovšem pouze díky tomu, že ministerstvo narychlo zavedlo padesátiprocentní daň na tuto podporu. Úspora ale zatím není vůbec jistá. Část zákona, která tuto daň zavádí, totiž bude na podnět ČSSD posuzovat Ústavní soud. A pokud soudci zmiňovanou legislativu zruší, bude ministerstvo muset ještě letos poslat původní částku.
Některé banky či kampeličky už daly najevo, že by za určitých podmínek měly o poskytování stavebního spoření zájem. Z bank jde například o skupinu UniCredit Bank a v případě kampeliček se kladně vyjadřuje společnost WPB Capital. „V současnosti zvažujeme rozšíření naší depozitní nabídky o produkt vycházející z nových podmínek stavebního spoření. Klíčovým atributem má být určitě vyšší zhodnocení než u dnešního stavebního spoření. Jakékoli další zjednodušení legislativy v této oblasti samozřejmě výrazně pomůže každému, kdo chce účastníky na trhu stavebního spoření oslovit,“ řekla týdeníku EURO vedoucí oddělení vkladů společnosti WPB Capital Hana Foitová.
Ani stavební spořitelny by ovšem neměly přijít zkrátka. Mohly by totiž získat bankovní licenci a poskytovat klasické bankovní produkty. Tím ovšem zamýšlené změny nekončí.

(Ne)účelovost

Ministr financí Miroslav Kalousek počítá se zavedením takzvané účelovosti. Jinými slovy, že by klient musel prokázat, že státní podporu spolu s naspořenými prostředky použije na bydlení. Podle některých vyjádření představitelů stavebních spořitelen by právě toto opatření spíše než likvidaci produktu znamenalo konec stavebních spořitelen. Řada klientů by totiž své prostředky ze stavebního spoření stáhla, neboť většina spořících klientů tyto prostředky na bydlení skutečně nevyužívá.
Stavební spořitelny přitom už nyní čelí úbytku klientů. Důvodem je právě zmiňovaná padesátiprocentní daň a také zdanění úroků ze stavebního spoření. Finanční domy bojují o klienty rozšířenou produktovou nabídkou a také poměrně masivní kampaní, kde se klienty snaží přesvědčovat, že i po změnách se stavební spoření stále vyplatí.

A co penzijní fondy?

Ministr financí Miroslav Kalousek nedávno označil Státní fond rozvoje bydlení za vřed na těle veřejných rozpočtů. Stavební spořitelny mají smůlu, že se na ministerstvu financí, v koalici a také v České národní bance sešli lidé, kteří si myslí něco podobného o stavebním spoření. Přestože se o změnách mluví už roky, až dosud nikdo nenašel politickou sílu k prosazení jakýchkoli úprav. Ve stavebních spořitelnách se točí obrovské peníze. Lidé tam uložili už více než 400 miliard korun, o které se nyní hraje. Pro stavební spořitelny to znamená tučné zisky a je logické, že se jim restrikce nelíbí. Bez ohledu na to ale nikdo nemůže popřít, že tyto prostředky generují dost podstatný přínos do rozpočtu v podobě daně z přidané hodnoty (DPH), kterou klienti platí prostřednictvím útrat (nejen za bydlení). Snahy o přesnější výpočet dopadu stavebního spoření na DPH se už v minulosti objevily, vždy ale stály na poměrně vágních základech. Ministerstvo financí by si proto mohlo důkladně spočítat, jaký konkrétní efekt budou v tomto směru změny mít, a to nejen pokud jde o sníženou státní podporu, kterou se ministerstvo financí tolik zaštiťuje.
Vzhledem k tomu, že většina lidí naspořené prostředky utratí jinak než za bydlení, je totiž jasné, že například zavedení účelovosti povede k odlivu minimálně desítek miliard ze systému (mluví se až o polovině ze zmiňovaných 400 miliard korun). A nabízí se ještě jedno srovnání. Pokud letos stát díky padesátiprocentní dani zaplatí na podpoře stavebního spoření dle odhadů pět až šest miliard korun místo asi dvanácti, půjde o zhruba stejnou sumu, kterou pošle lidem coby podporu do penzijních fondů. Neměl by se stát se stejnou razancí jako u stavebního spoření podívat také na přínos současného systému státní podpory u penzijního připojištění?

BOX
Padnou limity? V současnosti může finanční dům poskytnout klientovi úvěr ze stavebního spoření až poté, co bude zájemce minimálně 24 měsíců spořit. Byť si klient po dvou letech spoření úvěr nevezme, spořitelna pro něj musí tyto prostředky blokovat pro případ, že by s žádostí přišel, neboť zákon mu půjčku garantuje. Před uplynutím lhůty 24 měsíců může spořitelna poskytnout překlenovací úvěr, podíl těchto úvěrů ale nesmí překročit dvacet procent součtu všech cílových částek, které si klienti u banky nasmlouvali. Popsaná pravidla v podstatě znamenají, že prodejce stavebního spoření musí financovat úvěry z vkladů těch, kdo u něj uzavřou smlouvu o stavebním spoření, a držet dostatečné rezervy. Pro nové prodejce stavebního spoření, byť s dostatečným kapitálem na případné poskytování úvěrů, to znamená čekat, až seženou dostatek vkladů, kterými by úvěry kryli. Teprve pokud by tato podmínka padla, stane se trh stavebního spoření zajímavý pro novou konkurenci.

TAB/graf
Stavební miliardy
(kolik se v jednotlivých letech vyplatilo na státní podpoře ke stavebnímu spoření, v miliardách korun)
1999*6,39 2000*7,72 2001*9,31 2002*11,06 2003*13,26 2004*15,34 2005*16,09 2006*15,77 2007*14,98 2008*14,22 2009*13,26 2010*11,21*
*k 30. 9. 2010

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče