Zlaté thajské ručičky

14. května 2010, 16:43 - Alexandra Bartoňová
14. května 2010, 16:43

Majitelé masážních salonů stále shánějí nové thajské terapeuty

Před dvanácti lety by nám nezbylo nic jiného, než si za thajskou masáží zaletět přímo ke zdroji do Thajska. Dnes tyto služby nabízí 51 salonů po celé Praze a dalších čtyřicet bychom našli v ostatních městech republiky. I přes vliv finanční krize je cenově náročná thajská masáž u nás velice oblíbená. A nejen to. Čím více lidí tento druh relaxace vyzkouší, tím větší poptávka vzniká. Momentálně je thajská masáž nejvyhledávanější masáží ve střední Evropě.

Praha vede S tímto druhem podnikání u nás jako první začalo masážní centrum Thaifit. V roce 1998 ho otevřel Radek Šanda, kterého inspirovala dovolená v Thajsku. „Po zdlouhavém vyřizování nezbytných formalit trvalo rok, než lidé u nás nad thajskou masáží začali uvažovat. Domnívali se, že se jedná o zvláštní druh erotické masáže a nejspíš se báli neznámého. Bylo zapotřebí spousta úsilí a samozřejmě reklamy,“ vysvětluje. Dnes vlastní tři thajské masážní salony a thajskou restauraci Siam Orchid v centru Prahy. Zaměstnává šestnáct masérek a působí pouze v metropoli, kde vidí velký potenciál zákazníků. O pět let později otevřela Ivana Waldsteinová společně s Martinem Zaradičkou salon Sabai. „Vůbec jsem nevěděla, do čeho jdeme. Jak specifický je tento druh podnikání a spolupráce s Thajci vůbec. Na začátku bylo obrovské nadšení. A vyšlo to,“ tvrdí majitelka, jejíž oporou jsou thajští partneři. Pomáhají například s výběrem masérek, kterých dnes salon zaměstnává 25. Sabai za svoji základnu považuje salon v pražském Slovanském domě, který v roce 2009 prošel rozsáhlou rekonstrukcí a dnes zákazníkům nabízí již třináct místností určených k masírování. Sabai se specializuje pouze na českou klientelu, kterou si udržuje důrazem na kvalitu a neustálou reklamou. Zatím nejvíc center thajských masáží pod značkou Tawan vlastní Jiřina Forejtková. První salon otevřela roku 2006 v pražském hotelu President, další tři v následujících letech. Společně s jedním manažerem dohlíží na chod dvanácti salonů po celé republice a nebrání se dalším nabídkám.

Inspirace východem Stejně jako Tawan, i spousta dalších center otevírá masážní salony v luxusních hotelích. Hlavním důvodem je jednodušší kontakt se zákazníkem, zejména s cizinci. V poslední době ale všechny hotely nejsou zcela obsazené, takže salon v hotelu není o mnoho výhodnější než jinde. „Poměr mezi zákazníky z ciziny a Čechy je 40:60,“ říká Forejtková. „Je velice důležité mít svou stálou klientelu pro případ, že nastane výrazný úbytek zahraničních turistů, jako tomu bylo loni. V Praze jsme finanční krizi téměř nepocítili, zatímco v Karlových Varech, kde naši klientelu tvoří výhradně turisté, jsme 40 procent ve ztrátě,“ dodává. Konkurence mezi salony je vysoká, a proto se snaží nalákat zákazníky různými slevami v podobě například „happy hour“ či věrnostních programů. Stejně jako v jiných odvětvích jsou slevy i sezonní, například v lednu se vyšplhají až na 50 procent. Klient také ocení inovace v podobě přehledných webových stránek, rezervace on-line či platby on-line. Ceny masáží se podle salonů výrazně neliší. Hodinová tradiční thajská masáž stojí okolo 900 korun, aroma olejová masáž 1200 korun. Interiér salonů se však liší a je velmi důležitý k ucelenému prožitku z masáže a je jedním z faktorů, na kterém závisí klientela daného salonu. Měl by být koncipován v jemném asijském stylu, kde je čistota a příjemná atmosféra samozřejmostí. Někde se lze setkat s prostornými světlými místnostmi, jinde naopak s menšími a intimnějšími masírovacími kójemi. Nejpůsobivější salony vlastní majitelé, kteří na Východoindickém poloostrově strávili delší čas a nechali se jím inspirovat.

Masérky jsou žádanější V menších salonech se provádí pouze tradiční thajská masáž, ve větších centrech je nabídka širší; masáže bylinné, čokoládové, omlazující, zeštíhlující či masáže se dvěmi masérkami. Všechny provádějí vyškolené terapeutky z Thajska, z 95 procent se jedná o ženy. Thajští terapeuti u nás nejsou zcela doceněni, zejména čeští muži dávají přednost masáži od ženy. Většina z nich zastává názor, že muže se nemá dotýkat muž, a zase u některých žen může masér vyvolat stud či nepříjemný pocit. „Dle zkušeností masírují thajské ženy lépe než muži. Mají větší vnímání, cit i sílu. Naopak v Indii masírují převážně muži,“ tvrdí zákazník masážního salonu Shanti na Praze 5, který se léta zabývá Thajskem a jeho kulturou. Poměr žen a mužů navštěvujících thajské masážní salony je 70:30. Se zaměstnáváním masérek z Thajska v České republice začalo centrum Thaifit. Existují dva nejčastější způsoby, jak k nám Thajky přivézt. Většina podnikatelů upřednostňuje možnost do Thajska zaletět a maséry si osobně vybrat. Při tomto druhu výběru zaměstnanců existuje minimální riziko budoucí nespokojenosti a dalších nesrovnalostí, avšak ne všichni podnikatelé na to mají dostatek času a finančních prostředků. Proto mnozí z nich volí druhou možnost – dají na doporučení již zaměstnaných masérů, kteří „dohazují“ své známé. Zaměstnavatel je následně vybírá dle přiložených fotografií, certifikátu o absolvování minimálně 150 hodin na škole thajských masáží a dalších dokumentů. Získání certifikátu v Thajsku vyjde místní v přepočtu na šest až deset tisíc korun, cizincům se účtuje dvakrát tolik. Masérky dostávají víza na pobyt v Česku delší než 90 dní se zaměřením na výkon zaměstnaní, které vyřizuje zaměstnavatel a vydává je naše velvyslanectví v Thajsku na základě informací cizinecké policie z Prahy. Podnikatel musí zažádat o vystavení pracovního místa na úřadu práce. V případě, že na tuto nabídku zareaguje Čech nebo zaměstnavatel o masérku přijde, pracovní místo se vystavuje znovu. Jde o poměrně složitý proces, jenž běžně trvá od čtyř do šesti měsíců, ale může se i protáhnout. Roku 2009 nastal stop stav a přes půl roku bylo nemožné získat nová pracovní víza pro thajské pracovníky. Zejména v tomto období byli ve výhodě ti majitelé salonů, mezi kterými vládnou dobré vztahy a se zaměstnanci si vypomohli.

Penězům jsou hlavní Jednou z Thajek pracujících u nás je Čutikan Bunketová, zvaná Nan. V Thajsku pracovala jako asistentka ve firmě s elektronikou a po jejím rozpadu absolvovala masérskou školu v Bangkoku. Do Česka dorazila před třemi lety na doporučení své kamarádky, která již s prací v zahraničí měla zkušenosti. Salon Sabai, pro který Nan první dva roky pracovala, jí vyřídil veškeré formality a v roce 2006 přiletěla do Prahy, kde dodnes pracuje. V Thajsku má rodinu, které pravidelně posílá peníze a svůj návrat domů zatím neplánuje. Finanční možnosti jí to nedovolují. Hlavním důvodem k opuštění domova, rodiny, dětí a přátel jsou peníze. Evropané odjíždějí do zahraničí z důvodu osamostatnění se, poznání něčeho nového či zdokonalení se v určitém oboru. 99 procent Thajek pracujících u nás je zde pouze kvůli penězům. Ty, které mají rodinu v Thajsku, posílají domů peníze na bydlení, jídlo, dětem na školu. Avšak práci zde vykonávají za velice výhodných podmínek. Měsíční plat masérky činí zhruba 20 tisíc korun a může se zvyšovat dle odpracovaných let u jednoho zaměstnavatele. Pracuje šest dní v týdnu a masíruje sedm hodin denně. Sedmý den je vyhrazen k odpočinku, ale většina z nich stejně pracuje, a to nejčastěji u konkurence. Ke svým příjmům Thajky dostávají spropitné, které dává asi 70 procent zákazníků a jeho výše se pohybuje od 50 do 200 korun. Zaměstnavatel je povinen masérce obstarat a platit bydlení, letenky, část stravy a jízdné. Jednou do roka má nárok odcestovat na placenou dovolenou do Thajska na přibližně 35 dní a letenky opět proplácí zaměstnavatel. Smlouva se podepisuje na jeden rok a v případě spokojenosti obou stran se prodlužuje. Doba, kterou u nás masérky stráví, je individuální, většinou zde stráví od jednoho do pěti roků. Stále ale poptávka nepokrývá nabídku a počet thajských masérů je u nás nedostačující. I přes četná úskalí, která se při spolupráci se zcela odlišnou mentalitou občas objevují, se byznys thajských masážních salonů jeví jako poměrně úspěšný. Ukazuje to narůstající počet podnikatelů, kteří se v posledních letech rozhodli právě pro tento typ podnikání.

Box Thajská masáž Žijeme v uspěchaném světě. Stres, únava, podrážděnost. Jen pár šťastlivcům se tyto negativní pocity a stavy vyhýbají. Můžeme si za to sami. Chceme být úspěšní a se sebou spokojení, dostatečně ocenění. To všechno nás stojí spoustu energie. Jedním ze způsobů, jak ztracenou energii nabýt zpět, je thajská masáž. Thajské masáže, označované slovem „nuad“, navazují na zkušenosti ověřované přes 2000 let. Jsou jednou z nejstarších léčebných praktik. Mohou být reflexní či olejové. Dle legendy je jejich zakladatelem Šivago Komarpaj, zvaný Dr. Dživaka, který byl osobním lékařem samotného Buddhy. Základem masáží je nauka o neviditelných čarách energie (sen), které procházejí lidským tělem. Technika thajské masáže spočívá v protlačování a prohýbání akupresurních bodů lidského těla, čímž se liší od švédské masáže, na kterou jsme byli zvyklí. V roce 1920 se thajská masáž stala oficiální profesí jako součást tradiční thajské medicíny.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče