Zlatá éra se vrací

25. června 2007, 00:00 - Strany 12 až 18 připravil TOMÁŠ JOHÁNEK <br />
25. června 2007, 00:00

VELETRHY Český výstavní trh loni zaznamenal větší objem prodané výstavní plochy než v dosud rekordním roce 1997. Přitom ještě před několika lety mnozí odborníci nad tímto oborem lámali hůl. Budoucnost prezentování služeb či nových výrobků spatřovali v internetu, kamenná výstaviště měla spíše paběrkovat.

VELETRHY Český výstavní trh loni zaznamenal větší objem prodané výstavní plochy než v dosud rekordním roce 1997. Přitom ještě před několika lety mnozí odborníci nad tímto oborem lámali hůl. Budoucnost prezentování služeb či nových výrobků spatřovali v internetu, kamenná výstaviště měla spíše paběrkovat.

Dnes je tomu naopak. oni se na všech českých výstavištích a ve veletržních areálech uskutečnilo 218 výstavních akcí. Zúčastnilo se jich přes 31 tisíc vystavovatelů a přibližně 3,150 milionu návštěvníků, výstavní plocha dosáhla 1,055 milionu metrů čtverečních. Tolik strohá řeč čísel. Pro současné a hlavně budoucí vystavovatele je ale důležitý zejména fakt, kam české veletrhy směřují, jak se mění jejich role, a hlavně, co mají udělat pro to, aby na vybrané akci veletrhu uspěli. Jinými slovy, aby vynaložené peníze nebyly jen takzvaně vyhozené z okna.

KAMENNÉ AREÁLY VRACÍ ÚDER

Český výstavní trh v letech 1997 až 2002 výrazně klesal. V posledních několika letech však došlo k obratu završeném loňským rekordním výsledkem. Podle Dušana Pavlů, ředitele společnosti Amasia Expo, která se zabývá výzkumem efektivnosti veletrhů a výstav, je zlom ve vývoji českého výstavnictví dán zejména změnou chování provozovatelů kamenných výstavišť. Ti totiž v 90. letech poněkud podcenili rychlost nástupu internetu. Ten mimo jiné nabídl virtuální prostor, který se pro mnoho vystavovatelů stal postupně levnější a operativnější alternativou k tradičním výstavám a veletrhům.

„Potenciál, který virtuálnímu veletržnímu prostoru předpovídali jeho průkopníci, se nakonec nenaplnil, ale svou roli akcelerátora úvah o zvýšení kvality výstavnictví splnil,“ tvrdí Pavlů. Organizátoři veletrhů začali výrazně investovat nejen do svých areálů, ale zejména také do marketingu a marketingových komunikací.

MĚNÍ SE CHARAKTER VELETRHŮ

To, že nakonec virtuální veletrhy nezískaly takový prostor, jaký se jim na konci 90. let předpovídal, je dáno do jisté míry také změnou charakteru. V 90. letech měly veletrhy pozici všeobecných přehlídek spotřebního zboží, dnes se stále více profilují do role prezentace trendů, směrů, módních vlivů. „Stávají se stále více místy obchodních setkání „tváří v tvář“, setkáním velmi úsporným, které umožňuje kontakt s obchodními partnery z celé řady zemí bez nutnosti trávit čas na neproduktivních cestách vlakem, letadlem, automobilem,“ pokračuje Pavlů.

„Na stavebním veletrhu se musíme prezentovat, neboť jde v každém případě o styk s potenciálním zákazníkem. Tento prestižní projekt nám také slouží ke schůzkám s obchodními partnery, se kterými se během celého roku nemůžeme setkat,“ potvrzuje vedoucí marketingu společnosti ASIO Vratislav Cibula. Počet podobných názorů přitom roste stejně jako počet místních i mezinárodních firem mířících na česká výstaviště.

ČESKÉ VELETRHY NEJSOU JEN ČESKÉ

Přibližně čtvrtina veletrhů pořádaných v České republice se může přitom oprávněně pochlubit titulem mezinárodní. Podle kritérií Mezinárodní asociace veletrhů UFI je za mezinárodní považován ten veletrh, který vykazuje nejméně deset procent vystavovatelů nebo pět procent návštěvníků ze zahraničí.

V roce 2006 splnilo tyto parametry celkem 50 výstavních titulů. Z toho Veletrhy Brno připravily 35 mezinárodních akcí, Incheba Expo Praha osm akcí, Ostravské výstavy, Progres Partners a Výstaviště Flora Olomouc po dvou a MIP Group jednu akci. Jasnou jedničkou jsou podle těchto kritérií Veletrhy Brno, které se v segmentu mezinárodních veletrhů mohou pochlubit podílem celých 70 procent.

„Veletrhy v Brně představují v hlavních oborech české ekonomiky špičku ve střední Evropě a jsou srovnatelné s veletrhy v západní Evropě,“ míní ředitel společnosti Veletrhy Brno Jiří Škrla. Na brněnském výstavišti bývá podle jeho slov k vidění nejen exportní nabídka českých firem včetně malých a středních podniků, ale i reprezentativní účast zahraničních firem včetně nadnárodních, globálních značek.

OBJEM AUDITOVANÉHO TRHU ROSTE

Z důvodů srovnatelnosti a průhlednosti dat o českém výstavnictví začalo sdružení SOVA od roku 2002 odděleně monitorovat trh auditovaný a neauditovaný. Za rok 2006 bylo auditováno celkem 113 veletrhů z celkového počtu 218 pořádaných akcí. Auditované veletrhy vykazuje celkem 10 pořadatelů, kteří mají zhruba tříčtvrteční podíl na celkové výstavní ploše, dvoutřetinový podíl na celkovém počtu vystavovatelů a zhruba sedmdesátiprocentní podíl na celkovém počtu návštěvníků. Sám Pavlů je pro to, aby audit veletrhů byl povinný, to by ale prý muselo být řešeno zákonnou normou.

Na druhou stranu je dobrovolnost auditování výrazem odpovědnosti organizátorů ke svým vystavovatelům, návštěvníkům i podnikatelské veřejnosti. Podle jeho slov existují organizátoři výstav a dokonce i veletrhů, kteří i přes poměrně intenzivní přesvědčovací činnost nechtějí své akce auditovat. „O důvodech bychom se mohli jen dohadovat, protože obvykle žádné relevantní neuvádějí,“ dodává ředitel společnosti Amasia Expo.

MENŠÍ VÝSTAVIŠTĚ ČELÍ DRTIVÉ KONKURENCI

Pokud jde o rozdělení výstavního trhu mezi jednotlivé veletržní areály, je zcela jasnou jedničkou podle objemu prodané výstavní plochy, počtu vystavovatelů a počtu návštěvníků Brno. Následuje pražská Incheba, již třetí je ale první regionální výstaviště v Českých Budějovicích. Na další příčce je pražská společnost ABF a o páté místo se dělí společně Olomouc a Litoměřice.

Právě Jitka Matoušková, ředitelka severočeského výstaviště proslulého zejména tradiční Zahradou Čech, si stěžuje, že konkurence pražských areálů a brněnského Výstaviště je stále tvrdší. „Marketingová politika mnohých firem, a to zejména těch velkých a se zahraniční účastí, upřednostňuje prostředí dvou velkých veletržních měst před regiony. Pro ně jsou rozhodující výstavy a veletrhy v Praze a Brně,“ říká. A to přesto, že nabídka služeb menších veletržních areálů zejména pro vystavovatele je prý plně srovnatelná s českou špičkou. „Konkurovat Praze a Brnu můžeme jedině kvalitou jednotlivých výstav,“ míní ředitelka českobudějovického výstaviště Marcela Payerová. To, že počet vystavovatelů i návštěvníků v Českých Budějovicích roste, svědčí podle ředitelky výstaviště o dobře nastoupené cestě.

Malá firma se musí umět prosaditZejména mezi menšími a středními firmami často zaznívá názor, že účast na veletrhu je pro ně zbytečná. Případně Z takové firmy mají za sebou nějaký neúspěšný pokus o účast na veletrhu. Odborníci ale dokáží každé firmě poradit, jak si zajistit úspěch na veletrhu. V první řadě je prý nutné vybrat si správný veletrh na správném místě. To znamená analyzovat zaměření akce a zejména očekávaný okruh vystavovatelů a návštěvníků. Po rozhodnutí jít právě na tento veletrh musí následovat řádná příprava spočívající v důkladné přípravě expozice, ve stanovení si priorit, co vlastně chce firma na veletrhu dosáhnout. V neposlední řadě bývá dobré včas se seznámit s okolím výstavního místa dané firmy a s umístěním stánku. Zapomínat se nesmí ani na to, dát o sobě takříkajíc vědět. Umístění firmy ve veletržním katalogu je sice dobrá věc, drtivá většina návštěvníků výstavní akce si ale katalogem obvykle listuje až doma. Proto by firma, která chce na veletrhu uspět, neměla šetřit na propagaci svého stánku, na pozvánkách k účasti pro své obchodní partnery, případně na výrobě dalších propagačních předmětů. Důležité je také obsadit stánek správnými lidmi. Sličná hosteska v minisukni sice jistě přitáhne na stánek zraky zejména pánských návštěvníků veletrhu, popsat nový výrobek či vysvětlit jedinečnost nové služby ale asi nezvládne. „Zkrátka každá firma, která chce uspět na veletrhu, nesmí spoléhat na to, co kdo udělá za ni a následně si stěžovat na špatné podmínky od veletržní správy, ale musí v první řadě spoléhat sama na sebe. |

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče