Zkáza, nebo nový začátek?

02. dubna 2007, 00:00 - TOMÁŠ STINGL
02. dubna 2007, 00:00

ZIMNÍ STŘEDISKARekordně teplá zima zavařila českým horským střediskům. Ta před sezonou masivně investovala. Provozovatelům teď zbyly oči pro pláč a na krku obrovské úvěry. Zdánlivě tragická bilance. Bídná sezona by ale paradoxně mohla byznysu na horách prospět. Může být totiž impulzem, který rozhýbe zatuchlé dědictví minulosti.

ZIMNÍ STŘEDISKA Rekordně teplá zima zavařila českým horským střediskům. Ta před sezonou masivně investovala. Provozovatelům teď zbyly oči pro pláč a na krku obrovské úvěry. Zdánlivě tragická bilance. Bídná sezona by ale paradoxně mohla byznysu na horách prospět. Může být totiž impulzem, který rozhýbe zatuchlé dědictví minulosti.

Do rozmočené sjezdovky vytrvale buší provazy deště. Mezi zbytky rozbředlého sněhu vykukují ostrůvky trávy. Kotvy opuštěného vleku se smutně houpají ve větru. Po lyžařích ani památky.

Podobně to vypadalo během letošní zimy v mnoha českých lyžařských areálech. Teplá zima a nedostatek sněhu udělaly všem podnikatelům závislým na zimních sportech čáru přes rozpočet. Doslova. Nejedna firma skončí kvůli rozmarům počasí ve ztrátě.

Podle odhadu analytické společnosti Mag Consulting totiž zůstalo v peněženkách českých turistů osm miliard korun, které chtěli původně utratit za zimní radovánky. „Jedna třetina té sumy jsou nepřímé náklady. Tedy peníze, které měli lidé připraveny na lyžařské vybavení, oblečení či brýle,“ uvádí šéf společnosti Jaromír Beránek. Zbylých zhruba 5,3 miliardy korun měla získat horská střediska. Ale špatné počasí jim nakonec zákazníky odehnalo.

Krutá ironie osudu je v tom, že právě na letošní sezonu zacílili provozovatelé ski areálů rekordní investici. Ta v součtu dosáhla miliardy korun. Peníze šly hlavně do stavby nových lanovek a vleků, ale i do dalšího servisu. České hory chtěly přilákat zlepšením služeb jak další české, tak i zahraniční lyžaře. Místo očekávaných velezisků teď ale počítají úplně jiné rovnice. Kde vzít peníze na splácení úvěrů, z nichž investice hradily.

VELCÍ: NA MOHUTNÉ INVESTICE ZAPOMEŇTE

Byť vlekaři účet za právě končící zimu teprve sčítají, první údaje mluví jasně. „Je to mizérie. Oproti normálu nám tržby klesly na méně než 20 procent. S investicemi je pro letošní rok zameteno. Je otázkou, jak dopadnou jednání o splátkách úvěru,“ uvádí Michal Stojmenov, majitel skiareálu v Hlubočkách na Olomoucku.

Jeho shrnutí je typické i pro mnoho dalších provozovatelů. Většina z nich hlásí meziroční pokles tržeb o 10 až 80 procent. Výjimkou jsou jen střediska ležící ve vyšších polohách. Největší český skiareál, Špindlerův Mlýn v Krkonoších, tak ustál sezonu bez větších potíží. Stejně jako Pec pod Sněžkou dokonce ani nehodlá příliš omezovat investice.

České dvojce, areálu Janské Lázně-Černá hora, naopak na investice mnoho peněz nezbude. „Máme tržby na úrovni 88 až 90 procent předešlé zimy,“ říká jednatel společnosti Mega Plus Petr Hynek. Podle něj je ekonomický výsledek vzhledem k počasí úspěchem, ale firma se v létě soustředí jen na nejnutnější opravy areálu.

Společnost Snowhill, která spravuje hned šest lyžařských středisek a je tak největším provozovatelem vleků a lanovek v České republice, hlásí také výrazný meziroční pokles tržeb - zhruba na 70 procent loňských hodnot. Jednatel firmy Karel Vacek odhaduje, že zima pro společnost skončí jen hubeným ziskem někde mezi šesti až deseti miliony korun. Bude to tak první sezona, po níž nebude Snowhill masivně investovat do nových středisek.

MENŠÍ: MOŽNÁ NEPŘEŽIJEME

Vyloženě katastrofu ale znamená blátivá zima pro menší provozovatele. „Nevydělali jsme ani na provozní náklady,“ uvádí například Jiří Lhota, který provozuje ski areál Bublava na Sokolovsku. „Máme tak na přežití do další zimy,“ konstatuje Stanislav Havel ze Ski Klubu Říčky v Orlických horách.

Asi nejkratší provoz zažil vlek v Chotouni u Prahy. Ten jezdil jen sedm dní. „Uvažujeme o dalších možnostech využití areálu, třeba pro lyžování na trávě,“ říká po letošních zkušenostech provozovatel Jan Němeček.

CESTOVKY ZACHRÁNIL ÚNOR

Bídná zima ale dolehla jako padací domino i na veškeré služby, které jsou na lyžování navázány. Ski půjčovnám klesly meziročně tržby o 70 procent. Stejný propad zaznamenaly i mnohé hotely.

Cestovní kanceláře tratily kvůli nepovedené zimě 800 milionů korun. Vyplývá to z porovnání s loňskými tržbami, které činily 2,3 miliardy korun. Letos utržily cestovky o 35 procent méně. Propad ale nakonec nebyl tak dramatický, jak to vypadalo ještě v prvních týdnech roku. Podle mluvčího Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomia Okamury situaci zachránil únor, kdy se sněhové podmínky na horách dočasně zlepšily. V únoru se totiž díky školním prázdninám odehrává téměř polovina všech dovolených. „Kdyby prázdniny byly v lednu, tak by to mohlo být mnohem horší,“ vysvětluje Okamura.

Propad zaznamenal také prodej lyží a dalších zimních sportovních potřeb. Výrobci oblečení zatím přílišný pokles nezaznamenali. Obávají se ale, že distributoři sníží objednávky na příští rok, protože budou doprodávat zásoby zboží, o které nebyl zájem letos.

INVESTORA NECHCEME, RADĚJI DOTACE Končící katastrofální sezona tedy přidělala podnikatelům na čele mnoho vrásek. Paradoxně ale může přinést i něco dobrého: Kýžený impulz, který by mohl konečně rozhýbat vzduch v některých stále ještě zatuchlých komnatách českého lyžařského průmyslu.

Rozvířila se totiž diskuze o dotacích pro lyžařská střediska. Svaz provozovatelů lanovek a vleků požádal ministerstvo pro místní rozvoj, aby zřídilo garanční fond, z něhož by se vlekařům poskytovaly bezúročné půjčky. Do fondu měl podle představ svazu vložit stát 230 milionů korun. Tento nápad se ale setkal s ostrým odsudkem části podnikatelské veřejnosti. „Stát nemůže dávat peníze na záplatování nějakých momentálních finančních děr,“ říká například Petr Hynek z firmy Mega Plus. „Všude na Západě by se finanční problémy řešily přibráním spoluinvestora. Naši provozovatelé jdou místo toho s nataženou rukou na ministerstvo,“ podivuje se majitel Snowhillu Karel Vacek.

Ministerstvo ale stejně založení fondu zamítlo. Vychází při tom i z vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. „Tento krok by byl velmi nesystémový, protože by mohla být zvýhodněna jedna podnikatelská skupina na úkor druhé,“ vysvětluje Margit Beníčková z oddělení státní podpory cestovního ruchu ministerstva.

Spor o zřízení fondu ale opět nastartoval diskuzi o tom, zda by stát neměl poskytovat zimním střediskům určité systémové dotace. Tak je tomu například v alpských zemích. „Tento stát si neuvědomuje, že my vlekaři pomáháme nepřímo zajistit práci a peníze i pro spoustu dalších podniků. Pro pekaře, pro restauraci, pro prádelnu. Například my jsme sem do Janských Lázní přivedli za poslední roky už miliardu korun v podobě dalších služeb,“ argumentuje Petr Hynek. „Nechceme podivné dotace na aktuální dluhy, chceme systémovou podporu rozvoje. Příklad: Postavili jste zasněžování kilometru sjezdovky? Dobře, proplatíme vám deset procent nákladů,“ ilustruje Hynek.

Přestože alpský model investiční podpory u nás zatím nefunguje, ministerstvo připomíná, že určité peníze už horským střediskům plynuly. „V letech 2001 až 2005 bylo v rámci Státního programu podpory do tohoto odvětví investováno rámcově 170 milionů korun,“ uvádí Margit Beníčková. V budoucnu doporučuje využít peníze z Evropské unie. „Vzhledem k decentralizaci peněžní podpory ze strukturálních fondů z centrální na regionální úroveň budou mít provozovatelé vleků a lanovek možnost v období 2007 až 2013 čerpat peníze v rámci regionálních operačních programů,“ říká Beníčková.

NASTAL ČAS PRO SOUKROMÝ KAPITÁL?

Černá sezona ale kromě sporu o dotace nastolila i otázku plné liberalizace lyžařského průmyslu. Mnohá střediska totiž dosud spravují obce nebo polostátní organizace, jako je Český svaz tělesné výchovy. „Dozrál čas, aby zde začalo konečně fungovat normální tržní prostředí, kde bude dominovat soukromý kapitál,“ míní majitel Snowhillu Karel Vacek. Podle něj by právě uplynulá zima mohla kýžený pohyb na trhu spustit. Podnikatel usiluje o kapitálový vstup zejména do velkých krkonošských středisek, jako je Špindlerův Mlýn a Pec pod Sněžkou. Ty dosud spravuje Český svaz tělesné výchovy.

Některým střediskům, která se dostala do problémů, Vacek nabídl kapitálovou pomoc. Reakce prý ale byla nulová. Většina obcí a ostatních provozovatelů zatím preferuje pomoc z veřejných peněz před přizváním soukromého kapitálu.

MÍSTO SÁNĚK KOLA A BAZÉNY

Chabá zima také ukázala, že české horské regiony se už definitivně musejí začít zaměřovat také na jiné služby, než je jen servis pro lyžaře. Ve hře jsou pěší turistika, cyklistika i další relaxační aktivity. Ty umožní střediskům mít příjmy po celý rok a rozloží klimatické riziko na 12 položek s nápisem leden až prosinec.

Nepovedená zima byla pro firmy na českých horách nepochybně tvrdou ranou a mnoho provozovatelů říká: „Tragédie.“ Ve správné tragédii ale vždy po krizi následuje katarze. Snad tedy špatná zima nastartuje na českých horách určitou očistu podnikání. *

TRAGICKÁ SEZONA V ČÍSLECHO 8 miliard korun méně utratili Češi během nevydařené sezony v horských střediscích a prodejnách zimní výbavy v porovnání s tím, kolik měli nachystáno na zimu původně. Odhaduje to analytická společnost Mag Consulting. O 800 milionó korun přišly kvůli teplému počasí cestovní kanceláře. Tržby za zimní zájezdy jim v meziročním srovnání klesly o 35 procent. V předchozí sezoně přitom dosáhly 2,3 miliardy korun. 230 milionó korun požaduje Svaz provozovatelů lanovek a vleků jako pomoc od státu. Peníze by podle představ svazu měly být vloženy do speciálního fondu, kam by chodili vlekaři žádat o bezúročnou půjčku. O 10 až 80 procent nižší tržby oproti loňsku hlásí většina lyžařských areálů. Podobný pokles charakterizuje i výdělky půjčoven lyží a skiservisů. 125 let nezažila severní polokoule jako celek tak teplou zimu. Vyplývá to z expertní studie amerických vědců. V Česku jde podle meteorologů o nejteplejší zimu od roku 1961.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče