Zkáza jménem 0104:H4 aneb kdo to zemědělcům zaplatí

08. června 2011, 09:01 - Jan Stuchlík
08. června 2011, 09:01

Nákaza, která se v Německu šíří zřejmě prostřednictvím některých potravin, dál zabíjí. Ztráty obchodníků a zemědělců z neprodané produkce jdou do stovek milionů eur týdně. Evropská unie proto už začíná hledat způsob, jak jim finanční škodu nahradit. Jejich situaci ovšem vyřeší až jednoznačný nález zdroje kontaminace, který uklidní panikařící veřejnost.

Foto: Profimedia.cz

Bakterie malá jako jemná saze nebo také padesátkrát menší, než je průměr lidského vlasu, dokázala za čtyři týdny převrátit vzhůru nohama životy tisíců Evropanů. Dvaceti vzala život. Skoro dvěma tisícům způsobila krvácivý průjem a téměř pěti stovkám kvůli jejímu útoku selhaly ledviny. Tisícům a možná až desetitisícům zemědělců od Německa až po španělsko vzala ze dne na den obživu. A dokázala rozhádat i evropské politiky. Budou se kvůli ní možná měnit i evropská pravidla pro varování před nebezpečnými potravinami a systém ochrany zemědělců před nečekanými ztrátami.

Nenápadný zabiják

Docela slušný výkon na mikroba. Tenhle nese označení O104:H4 a podle čínských a německých vědců vznikl mutací ze dvou různých bakterií E. coli. Proto je tak nebezpečný. Produkuje v těle člověka více šigatoxinu, který dokáže rozvrátit vnitřní prostředí organismu, než běžné kmeny E. coli, jež už dříve dokázaly u lidí otravu způsobit. Lékaři ze severu Německa, kde je centrum nákazy, tvrdí, že pacienti mají příznaky, s jakými se zatím nesetkali. Antibiotika nezabírají. Jinou účinnou léčbu neznají. Počet nakažených stoupá. Nejhůře postižený je Hamburk a okolí. Na stovky se počítají nemocní i v okolních spolkových zemích šlesvicko-Holštýnsko, Dolní Sasko a Severní Porýní – Vestfálsko. Nemoc si ze severního Německa přivezlo i několik Dánů, švédů, Britů, španělů, Norů, Rakušanů, Francouzů a švýcarů. Jeden potvrzený případ dovezené infekce registruje i Česko. Německé nemocnice v epicentru nákazy už varují, že se dostávají na hranici svých kapacit.

Po zdroji infekce němečtí mikrobiologové intenzivně pátrají. „Příslušné úřady v jednotlivých spolkových zemích se zaměřují především na okurky, rajčata a listový salát, na něž padlo podezření při rozhovorech s prvními nemocnými. Nicméně kontrolují se i další potraviny. Rozhodujícím vodítkem jsou dotazníky, které vyplňují pacienti,“ řekla Profitu Nina Banspach ze Spolkového úřadu pro ochranu spotřebitele a bezpečnost potravin. Laboratoře zpracovávají na 700 odebraných vzorků denně. Kontroluje se možná kontaminace v hotelích, obchodech a zařízeních veřejného stravování. Testuje se půda a voda. Experti přitom upozorňují, že čím déle se bude nákaza šířit, tím těžší bude najít její prapůvodní zdroj.

V jednu chvíli se zdálo, že zdrojem nákazy jsou biookurky dovezené ze španělska. Hamburský Institut pro hygienu a životní prostředí 26. května oznámil, že na dvou kontrolovaných plodech našli mikrobiologové bakterii E. coli O104, původce nynějšího krvácivého průjmu. O pět dnů později Němci obrátili. Objevené bakterie sice prý mohly nemoc s podobnými příznaky způsobit, ale s aktuální nákazou nemají nic společného. Česká potravinářská inspekce žádnou kontaminaci v podezřelé dodávce španělských okurek do Česka nenašla. Zatím se nepotvrdilo ani podezření na balené výhonky a klíčky.

španělsko se brání

Německý prst namířený na španělsko spustil lavinu. Obchodníci po celé Evropě začali hromadně rušit objednávky španělské zeleniny. Samotné Německo odebírá čtvrtinu ovoce a zeleniny vypěstované v pyrenejském království. španělská vláda se za své farmáře postavila. Podle španělské ministryně zemědělství Rosy Aguilar nic neprokázalo, že by tamní zeleninu zákeřná bakterie kontaminovala. Navíc se sama opřela do německých úřadů. Prý španělům nedodali včas údaje o nalezených bakteriích, místo úřadů nejdříve informovali média a celou kauzu stavěli na nepotvrzených informacích, čímž zažehly protišpanělskou paniku. Němci proto podle Aguilar mohou za to, že španělští zemědělci přicházejí každý týden kvůli zrušeným objednávkám o 200 milionů eur.

Nejvíce postižení jsou farmáři v jihošpanělské Andalusii, z jejíhož regionu Almeria pocházely dvě okurky, na které poukázal hamburský institut. Pěstování zeleniny a ovoce tam dává práci 150 tisícům lidí. Další desetitisíce pracují v navazujícím zpracovatelském řetězci. španělé budou po Německu chtít způsobenou škodu nahradit. To španělská ministryně zopakovala i na neformálním zasedání Rady ministrů zemědělství EU, které se konalo minulé úterý. Později se k ní přidal i španělský premiér José Luis Zapatero, který o situaci jednal s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.

Do kritiky Německa se pustili i další. Z nedostatečného informování ho obvinilo Polsko, které připomnělo kauzu dioxinových vajec z letošního ledna, kdy Němci ostatní státy varovali až se zpožděním. „Tehdy také německá strana nejprve informovala média a teprve potom systém rychlého varování EU, což je špatně. Celé řešení nynější kauzy německou stranou považuji za velmi dramatické selhání systému kontroly potravin v Německu,“ potvrzuje polskou zkušenost Jakub šebesta, ústřední ředitel české Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI). Na vině podle něj může být i roztříštěný systém kontroly potravin, do něhož je v Německu zapojeno několik různých institucí. (celý rozhovor s ním si přečtěte ZDE.)

Vloudila se chyba

Středobodem konfliktu je evropský Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF). Do něj se vkládají mimo jiné varovné zprávy, pokud se v některém členském státě EU najde na trhu potravina dovezená z jiného státu nebo určená pro vývoz, jejíž konzumace by mohla ohrozit lidské zdraví. Klíčové je, že varování se do systému vkládá už v okamžiku, kdy existuje i třeba jen podezření na kontaminaci nebezpečnou bakterií. To proto, aby se co nejlépe ochránilo zdraví spotřebitelů.

Do systému se ale tentokrát vloudila chyba. Německé úřady se hájí, že už jen podezření vyvolané nálezem E. coli, která mohla způsobovat krvácivý průjem, je opravňovalo k tomu, aby informaci o kontaminovaných španělských okurkách do systému zadaly. Hamburská vláda požádala Spolkový úřad pro ochranu spotřebitele a bezpečnost potravin o vložení informace do systému RASFF 26. května, a to na základě potvrzení hamburské laboratoře, že nalezené bakterie jsou typu O104 a jsou stejné jako ty, které pocházejí ze vzorků od pacientů. Ve stejný den přitom Spolkový institut pro posuzování rizik uvedl, že se zatím neprokázalo, že by bakterie zjištěná na okurkách byla stejná jako ta, která se objevovala u nemocných.

Následné přiznání, že se v Hamburku spletli, svědčí podle expertů o hrubé chybě tamních mikrobiologů, a nikoli o selhání pravidel evropského varovného systému. Přesto může nynější případ nákazy vést k jeho změnám. „I na neformálním zasedání Rady ministrů se diskutovalo o tom, zda by se mělo začít pracovat na úpravách, které by zajistily, že systém rychlého varování nebude šířit poplašné zprávy,“ říká Juraj Chmiel, náměstek českého ministra zemědělství, který se zasedání Rady účastnil.

Kdo to zaplatí?

španělské volání po náhradě škody se začíná šířit i do dalších států. Slyšet je z Belgie a Nizozemsko. Postiženi jsou i severoněmečtí producenti zeleniny, kteří kvůli nezájmu obchodů museli vypěstované okurky, rajčata a salát stejně jako jejich španělští kolegové zlikvidovat. Jejich ztráty se pohybují kolem 30 milionů eur týdně. Německý ministr zemědělství připustil, že spolková vláda jim možná pomůže. Zástupci zemědělců o odškodnění už s vládou jednají.

Farmáři ve španělsku jsou na tom hůř. Tamní vláda nemá kvůli díře ve státním rozpočtu na případné kompenzace peníze. Do finanční pomoci se nehrne ani regionální správa v Andalusii. Proto španělé rozehráli hru o odškodnění od Německa z peněz Evropské unie. Jenže najít mechanismus, jak se k případné náhradě škody dostat, nebude jednoduché. Žaloba či jiná forma právního postupu bude podle expertů komplikovaná, a když nic jiného, potáhne se dlouhá léta. Zástupci Evropské komise se proto sejdou spolu s experty z členských států tento týden, aby o finančních dopadech nákazy na zemědělce diskutovali a pokusili se najít možnosti, jak jim pomoci. O evropském řešení se zmínila i kancléřka Merkelová.

Zatím to vypadá, že štěstí by mohli mít farmáři, kteří jsou členy některého z producentských svazů. Těch je v Evropě ovšem jen třetina. „Členové těchto svazů by mohli kompenzaci za zboží stažené z trhu dostat. Polovinu by jim platila Evropské unie, polovinu svaz. Maximální výše náhrady může být pět procent z hodnoty produkce za rok,“ potvrdil Profitu Roger Waite, mluvčí evropského komisaře pro zemědělství. Ostatní farmáři mají smůlu. EU nemá nástroj, jímž by jim nyní mohla ztráty vynahradit. Fond, který v roce 2009 pomohl producentům mléka, se na producenty ovoce a zeleniny nevztahuje.

V připravované reformě Společné zemědělské politiky, jejíž návrhy zveřejní Evropská komise letos v říjnu, by tak mohlo být i řešení, které by do budoucna umožnilo pěstitelům škody nahradit. „Aktuální nákaza E. coli není první neočekávaný případ výrazného propadu spotřeby. Do hospodaření farmářů se promítají globální změny klimatu i prudké výkyvy na světových trzích. Jedním z možných řešení by bylo vytvoření jakéhosi vzájemného zajišťovacího fondu, do něhož by zemědělci přispívali a ve špatných dobách by z něj mohli čerpat,“ uvádí Waite.

Nejdřív najít viníka

Všechny tyto úvahy přijdou na řadu, až se najde zdroj nynější nákazy. Pak se sejde na formálním mimořádném zasedání Rada ministrů zemědělství, která bude o možnostech pomoci zemědělcům jednat. I pro samotné farmáře je však v tuto chvíli důležitější obnovit důvěru spotřebitelů. Ta bude klesat s tím, jak se bude prodlužovat hledání zdroje, z něhož se stovky lidí v severním Německu nakazily.

Sami biologové o E. coli O104:H4, která v Německu řádí, hovoří jako o vzácném, tajemném kmeni této bakterie. Především proto, že v minulosti největší problémy způsobovala její sestřenice s označením O157. Její mystérium podtrhuje i skutečnost, že jako O104:H4 se tváří jen na povrchu, zatímco vnitřní genetická výbava pochází z jiného kmene.

Všichni budou s napětím sledovat hlášení německých epidemiologů o počtech nově nakažených pacientů. Zatím rostou. Nicméně třeba případ nákazy E. coli O157 z léta 2006 v USA ukázal, že vrcholu dosáhl počet nakažených o týden dřív, než úřady našly kontaminovaný špenát, z něhož se infekce šířila.V okamžiku, kdy i v Německu začnou počty nemocných klesat, vzroste naděje, že se zdroj O104:H4 vyčerpal. Je docela dobře možné, že tak nakonec celá kauza skončí.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče