Živnostník nemůže zaměstnat manželku

04. října 2004, 00:00 - PAVEL REISER autor je advokát
04. října 2004, 00:00

VZTAHY MEZI MANŽELY NA PRACOVIŠTI České právo nezakazuje současné zaměstnávání manželů u stejného zaměstnavatele. Jasný zákaz však existuje pro sjednávání pracovně-právního poměru mezi manžely.Pro současné zaměstnávání manželů u jednoho zaměstnavatele (tj. od nich odlišné osoby) nestanoví zákony žádná omezení.

VZTAHY MEZI MANŽELY NA PRACOVIŠTI České právo nezakazuje současné zaměstnávání manželů u stejného zaměstnavatele. Jasný zákaz však existuje pro sjednávání pracovně-právního poměru mezi manžely. Pro současné zaměstnávání manželů u jednoho zaměstnavatele (tj. od nich odlišné osoby) nestanoví zákony žádná omezení. Vždyť právě na společném pracovišti mnohá manželství začínají - bylo by tedy nereálné po zaměstnavatelích chtít, aby s dosud bezproblémově pracujícím zaměstnancem ukončili smlouvu jen proto, že se oženil (shodou okolností s kolegyní). Jenže: Na společném pracovišti mnohá manželství také končí. Nedivme se proto zaměstnavatelům, kteří mají s negativními vlivy partnerských sporů na atmosféru ve firmě své zkušenosti. Nic proto zaměstnavateli nebrání, aby ve vnitřním předpisu stanovil určitá omezení, která „napravují“ benevolenci zákona. OMEZENÍ SI FIRMA STANOVÍ SAMA V tomto vnitřním předpisu musí zaměstnavatel jasně stanovit, jaký stupeň příbuzenského vztahu není ve firmě (v případě obrovských firem je smysluplné omezit zákaz jen na jedno oddělení) povolen. Takto lze vyloučit nejen souběžné zaměstnávání manželky, ale například i tchýně. Je totiž naprosto zřejmé, že partnerské spory se často neodehrávají pouze za dveřmi domácnosti, ale přenáší se i na pracoviště. Hádky pak ovlivňují nejen výkonnost těchto dvou dotčených zaměstnanců, ale i jejich kolegů. Podrobnější rozbor výhod i nevýhod společného zaměstnání příbuzných je spíše úkol pro psychologa. Dodejme snad jen, že ani sebepřísnější zákazy nikdy nemohou zamezit existenci „neoficiálních“ vztahů na pracovišti. V praxi jsou tedy výše uvedená vnitřní omezení reálná a účelná „pouze“ v případě, že by partneři byli ve vzájemně pracovně nadřízené (podřízené) pozici, nebo kdy by jeden z nich vykonával nad druhým dozorčí či kontrolní funkci. V takových případech je omezení často rozšiřováno i na rodinné příslušníky, neboť je v zájmu zaměstnavatele, aby se příbuzenské vztahy nepromítaly do vztahů pracovněprávních, a to jak v pozitivním smyslu, kdy by se příbuzní mohli navzájem „krýt“, tak ve smyslu negativním. JEN JAKO SPOLUPRACUJÍCÍ OSOBA Výše uvedená úprava se týká pouze zaměstnávání manželů či příbuzných u jiného zaměstnavatele, tedy u jiné právnické nebo fyzické osoby. Jak je to však v případě, že by zaměstnavatelem byl přímo jeden z manželů? Takovou možnost zakazuje § 269 zákoníku práce. Jednoznačně totiž stanoví, že mezi manžely nemůže vzniknout pracovněprávní vztah. Proto například nemůže živnostník zaměstnat svou manželku. Dohoda vylučuje nejen uzavření pracovní smlouvy (na plný úvazek), ale jakéhokoliv pracovněprávního vztahu vůbec. Manželé tedy navzájem nemohou uzavřít například ani dohodu o provedení práce, dohodu o pracovní činnosti apod. Manžel či manželka se tedy mohou navzájem „zaměstnat“ pouze v domácnosti či na zahrádce. Jenže - není takový zákaz v praxi až příliš tvrdý? Vždyť právě živnostníci často chtějí své provozovny provozovat jako „rodinné podniky“. Z tohoto důvodu existuje možnost učinit z druhého manžela takzvanou spolupracující osobu. Tato osoba může druhému manželovi - podnikateli - pomáhat „v rámci jeho živnostenské činnosti, při zemědělské a lesní výrobě a též při činnosti povolené dle zvláštních předpisů“. Spolupracující osobu je třeba přihlásit k sociálnímu a zdravotnímu pojištění a samozřejmě její činnost řádně zdaňovat. Pro zaměstnávání jiných blízkých osob (například dětí, sourozenců apod.) zákon žádná omezení nestanoví. NEJDŘÍV PRÁCE, PAK SVATBA Ze zákazu vzniku pracovněprávního vztahu mezi manžely však existují výjimky. Jednou z nich je situace, kdy se jeden z manželů stane „zaměstnavatelem“ druhého manžela tím, že vstoupí do práv původního zaměstnavatele - například když zeť zdědí podnik svého tchána, který zaměstnával svoji dceru (tedy manželku nového zaměstnavatele). Další výjimkou je situace, kdy mezi nadřízeným a podřízeným zaměstnancem vznikne vztah manželský. Vznikne-li tedy vztah manželský už za trvání vztahu pracovněprávního, není to důvodem k neplatnosti nebo ukončení vztahu pracovněprávního. Touží-li tedy dvě osoby setrvati jak ve vztahu pracovněprávním, tak ve vztahu manželském, musí nejdříve uzavřít pracovní poměr a teprve poté svůj vztah završit slibem manželským. SPOLEČNÍKY V MANŽELSTVÍ I VE FIRMĚ**

Manželé mohou společně podnikat či pracovat i v dalších případech. Výše uvedený zákaz uzavírání pracovněprávních vztahů mezi manželi nebrání tomu, aby se například manželka stala zaměstnankyní obchodní společnosti, ve které vykonává její manžel funkci jednatele. V tomto případě totiž (ani jako podřízený a nadřízený) neuzavírají smlouvu mezi sebou jako by tomu bylo v případě podnikatele-fyzické osoby, ale mezi zaměstnancem a firmou jako právnickou osobou. Omezení neplatí ani pro možnost společného zakládání nebo vlastnictví firmy-právnické osoby. Manželé tedy mohou být současně společníky jedné a téže právnické osoby (například společnosti s ručením omezeným) nebo třeba podnikat ve sdružení pod společným jménem.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče