Živnostníci poženou stát k Ústavnímu soudu

02. dubna 2007, 00:00 - DUŠAN ŠRÁMEK
02. dubna 2007, 00:00

PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ Živnostníci už nejsou dále ochotni snášet diskriminační jednání státu. Nápravy se chtějí domoci u Ústavního soudu. Pro svoji iniciativu nyní hledají podporu u senátorů. Soukromníkům už dochází trpělivost s tím, jak s nimi stát jedná.

PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ Živnostníci už nejsou dále ochotni snášet diskriminační jednání státu. Nápravy se chtějí domoci u Ústavního soudu. Pro svoji iniciativu nyní hledají podporu u senátorů.

oukromníkům už dochází trpělivost s tím, jak s nimi stát jedná. Sdružení podnikatelů a živnostníků proto hodlá iniciovat podání obsáhlé ústavní stížnosti. Ta by měla zajistit zrušení všech zákonných ustanovení, která považují za diskriminační.

„Veřejně žalujeme český stát a jeho organizační složky za cílenou diskriminaci skupiny ekonomicky podnikajících osob, osob samostatně výdělečných činných. Žádáme veřejně o zrušení diskriminačních podmínek pro OSVČ, žádáme o nápravu tohoto stavu a žádáme o sjednání rovnoprávných ekonomických, daňových a odvodových podmínek, jako mají ostatní subjekty,“ konstatuje sdružení.

Živnostníci zároveň představují své požadavky, které má stát splnit. Některým z těchto požadavků hodlá současná koaliční vláda vyjít vstříc. O jiných se bohužel zatím příliš nehovoří.

Zrušen by měl být například minimální daňový základ. Snížit by se měla i výše vyměřovacího základu na sociální a nemocenské pojistné, a rovněž na zdravotní pojištění. A to z dnešních 50 procent na původních 35 procent. Tak tomu bylo ještě před zahájením reformy veřejných financí z dílny sociální demokracie. I to je ale prý hodně, ideální stav by podle živnostníků měl činit 20 procent.

UŽ SE NA TOM DĚLÁ!? O snížení základu pro výpočet pojistného na původních 35 procent uvažuje i kabinet Mirka Topolánka. Podle dosavadních informací by se tak mělo stát v průběhu čtyř let. Snižovat se tedy bude o pět procent ročně. Vláda se totiž obává, že okamžitým poklesem sazby by došlo k jednorázovému výpadku příjmů na pojistném. Zatím není jasné, jak se vláda postaví k dalšímu požadavku, kterým je zrušení fixně stanovených minimálních odvodů na sociální, nemocenské a zdravotní pojištění.

„Živnostníci na státu nic nepožadují, ani podporu v nezaměstnanosti, ani sociální příspěvky na bydlení a další podpory. Přestože mohli být - jako ostatní - také například nezaměstnaní, našli odvahu podnikat, nezůstali a nečekali, až je někdo zaměstná nebo až jim stát poskytne výpomoc,“ píše se dále v prohlášení.

Namísto toho, aby si takových občanů stát vážil, vytváří podle sdružení takové diskriminační ekonomické, legislativní a daňové podmínky, které nejsou srovnatelné s pravidly například pro zaměstnance nebo právnické osoby. „Lze doložit, že se diskriminace OSVČ rok co rok prohlubuje,“ konstatuje sdružení. Stát podle živnostníků využívá toho, že se jedná o neorganizovanou nebo málo organizovanou skupinu osob, převážně málo majetnou, navíc nechráněnou zákonem, tak jako třeba zaměstnanci zákoníkem práce.

ANI RYBA, ANI RAK

„Stát legislativně nedefinoval postavení OSVČ jako podnikatelského svéprávného subjektu. OSVČ není ani ryba, ani rak, tedy ani zaměstnanec, ani zaměstnavatel. OSVČ jsou státem, jeho složkami a zdravotními pojišťovnami zatěžováni nad rámec, který platí v případě právnických osob či zaměstnanců,“ říká ekonomický expert Sdružení podnikatelů a živnostníků Miroslav Jára. Uvádí to na příkladech existence minimálního daňového základu a minimálního odvodu na sociální a nemocenské a zdravotní pojištění.

OSVČ například nemá rozdělený zisk na složku mzdovou a složku investiční. To znamená, že i z prostředků, které použije na investice a na rozvoj podnikání, platí daně a sociální a zdravotní pojištění. Přitom tyto peníze nepoužije pro svou osobní spotřebu. I nákup investic či splátky jistin úvěrů hradí OSVČ z prostředků zdaněných jako mzdy, a to včetně odvodů na sociální, nemocenské a zdravotní pojištění.

Živnostníci přitom nemají výhody a naturální požitky zaměstnanců, které těm vyplývají ze zaměstnaneckého poměru, a které jsou právně zaručené zákoníkem práce a dalšími normami. Jedná se například o vybavení pracovního místa telefonem, faxem, e-mailem či počítačem, jejichž provoz hradí zaměstnavatel.

O OSUDU ŽALOBY SE ZATÍM JEDNÁ

Jaký bude další osud „veřejné žaloby“ zatím není známo. Výhrady formulovali živnostníci v dopise, který chce sdružení zaslat v nejbližší době ministerstvu financí. „V současné době jednáme s právníky, kteří by byli schopni naše námitky formulovat do právní řeči, tak aby měla charakter a náležitosti ústavní stížnosti. Budeme se rovněž snažit najít senátory, kteří by žalobu podali, protože Sdružení podnikatelů a živnostníků není osobou, která může stížnost u Ústavního soudu podat,“ vysvětluje postup předseda sdružení Bedřich Danda.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče