Živnostenský zákon nabobtnal, musíme ho zjednodušit

19. února 2007, 00:00 - JIŘÍ NĚMEČEK
19. února 2007, 00:00

MINISTR PRŮMYSLU A OBCHODU MARTIN ŘÍMAN:Nevadí mu švarcsystém, ale zrušil by nemocenskou a nechal na lidech, zda se pojistí. Hodlá uvolnit vstup konkurence do živností a snížit byrokracii při podnikání. „Vím, že leckde narazím,“ nedělá si iluze ministr průmyslu a obchodu Martin Říman.

MINISTR PRŮMYSLU A OBCHODU MARTIN ŘÍMAN:

Nevadí mu švarcsystém, ale zrušil by nemocenskou a nechal na lidech, zda se pojistí. Hodlá uvolnit vstup konkurence do živností a snížit byrokracii při podnikání. „Vím, že leckde narazím,“ nedělá si iluze ministr průmyslu a obchodu Martin Říman.

* Stát prý bude šetřit na investičních pobídkách. Budou nyní už jen na moderní technologie?

Ano, skutečně budou do určité míry omezeny - proti současnosti asi o 30 procent. Laicky řečeno: nechceme, aby se staré, často odepsané přístroje vymontovaly z podlah v Německu nebo Americe a nainstalovaly na betonovou desku v Česku. Ale jde to dál -i nejmodernější technologie mohou znamenat obyčejnou pásovou výrobu. S tím osobně nejsem smířen, ale úplně bez pobídek to i kvůli mezinárodní konkurenci nejde.

* Nebudou se tyto pobídky tříštit s eurodatacemi? I ty by v příštích sedmi letech měly podporovat modernizaci a inovace.

Ony se zase tak tříštit nebudou. Evropské dotace jsou dominantně určeny malým a středním podnikům. Investiční pobídky jsou směrovány na větší podniky - zatím to bylo na investice od dvou set milionů korun, nově od stovky. Takže oba peněžní toky směřují na jiné podnikatele.

* Ozývají se hlasy, že velké investice jsou vyčerpány.

Ať jsem v jakémkoliv regionu, ať mluvím s kterýmkoliv zástupcem podnikatelů, slyším jednu větu: Pociťujeme nedostatek kvalifikovaných sil. A to nejen v učňovských oborech, ale dokonce i v profesích nevyučených. Jde o lidí, kteří jsou ale ochotni pracovat a učit se. Z toho pohledu je skutečně náš potenciál vyčerpán. Je to dáno i sociálním systémem. Jeho změna by sice přinesla na pracovní trh desítky tisíc dělníků, ale není to řešení. Jsme v Evropské unii na prvním místě zemí, kde nejvíce lidí pracuje v průmyslu - vloni to bylo 40 ze sta zaměstnaných. To je špatně.

* Ministr průmyslu a obchodu by se něčím takovým měl spíš chlubit.

Není čím. Ten podíl zaměstnaných se navíc pořád zvyšuje, stejně jako podíl průmyslu na výkonu ekonomiky. To já v 21. století považuji za absurdní.

* Přesto si podniky stěžují, že nemohou sehnat pracovníky dělnických profesí.

Ano, často se pláče nad likvidací učňovského školství přímo ve firmách. Struktura ekonomiky se ale změnila. Ten systém v socialistickém hospodářství fungoval staticky -podniky se neměnily a nekrachovalo se. Učni měli jistotu pro budoucnost. To je pryč. Nedokážu si představit, že bychom oživovali tento starý model. Učňovské školy jsou dnes velmi samostatné. A jestli nedokáží reagovat na měnící se poptávku v regionu nebo oboru, tak to je dominantně chyba vedoucích pracovníků v oněch školách a bylo by třeba, aby s tím ministerstvo školství něco dělalo.

* Změnit výuku je ale na dlouhé lokte.

Jistě, ale to není omluva. V roce 1980 jsem nastupoval na vysokou školu studovat informatiku. Tehdy to byla malá katedra na jedné škole, pak se z ní stala významná fakulta, a dnes se z toho stal celý významný obor, který se učí snad všude. I ty učební obory musí reagovat na měnící se poptávku. Je to i na podnikatelích, aby sami jednali se zástupci těchto škol a požadovali po nich výuku v oborech, ve kterých budou později zaměstnatelní.

ŠVARCSYSTÉM MI NEVADÍ

* I když dělníci údajně chybějí, lze je sehnat na černo nebo na „živnostňák“ - tedy přes slavný švarcsystém.

Já proti švarcsystému nic nemám. Jeho kriminalizaci považuji za absolutní nesmysl. Rozlišit, co je a co není závislá práce, je absurdní. K tomu dojde každý, kdo si přečte alespoň jedno soudní rozhodnutí v této věci.

* Budete se snažit to sám změnit?

Tato věc je v gesci mého kolegy, ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase. Předpokládám, že navrhne změnu, hned jak to půjde. Ale já jsem spolupracoval v této otázce už na programovém prohlášení ODS před volbami. Je to nonsens. Příklad z politiky? Poslanečtí a senátorští asistenti.

* Švarcsystém ale není totéž co práce na černo.

Lidi nikdo do práce násilím nezapojí. Maximálně je lze potrestat, když je odhalí nějaký státní orgán, že pracují na černo. Je třeba najít jejich motivaci. To je, že z ceny, kterou jejich zaměstnavatel ohodnotí jejich práci, musí oba značnou část odevzdat státu na daních a pojistném. Pak vznikají dohody: „Dostaneš víc na ruku, než kdybys pracoval legálně“. I když si to lidé neuvědomují, není to pro ně výhodné. Třeba proto, že si dobrovolně snižují sociální pojištění a tedy budoucí penzi. Totéž u nemoci. Firmám zase hrozí vysoké pokuty. Řešením, jak odbourat motivaci lidí k práci na černo, je tedy jen snížit daňové zatížení práce.

CHCI MINISTERST VO MIKROEKONOMIKY

* Daně jsou věcí ministra financí. Jak chcete pomoci podnikatelům vy?

Mám představu, že určitá starost o podnikatele by měla mít základnu právě na ministerstvu průmyslu a obchodu. Jenže zatím je to úplně jinak. V rámci naší snahy o snížení regulační zátěže podnikání jsme našli na 150 zbytečných norem. Jen asi dvacet z nich vydalo ministerstvo průmyslu a obchodu, ostatní jsou hygienické, ekologické, finanční. Naše ministerstvo se od vzniku v roce 1995 nijak nereformovalo, takže zůstává rezortem „paliv a energetiky“. Já bych z něj chtěl vytvořit ministerstvo mikroekonomiky, podmínek pro podnikání.

* S čím začnete?

Asi největší věc je náprava živnostenského zákona. Za léta nabobtnal do neuvěřitelných rozměrů. Cíl je maximálně ho znovu zjednodušit. Jako zřejmý nesmysl bych uvedl nutnost vyřizovat si živnostenský list u volných živností na každou činnost samostatně. Stojí to tisíc korun a když si pak malý živnostník musí pořídit pět šest listů, už to pocítí. Proč rozdělovat volné živnosti do kategorií? Proč škatulky, když pro tu činnost nejsou žádány žádné kvalifikační podmínky?

* A co vázané živnosti?

I ty stojí za zamyšlení. Jednoduše řečeno, proč by měl brambory pěstovat jen člověk, který má na to školu. Já vím, že u podnikatelské veřejnosti tady narazím. Mnozí totiž netouží po ničem jiném, než po dalších a dalších požadavcích na provozování jejich živností. Je to samozřejmě logické a táhne se to už od dob cechů. Ani ve středověku to ale nakonec nevedlo k ničemu dobrému. Větší právní volnost ke vstupu do odvětví je ku prospěchu věci. Jak vůči spotřebitelům, tak vůči ekonomice jako takové.

* Skutečně byste to zcela uvolnil? Co třeba lékárníci?

Právě ti jsou tím „dobrým“ příkladem oboru, který se uzavírá sám do sebe. Vzpomeňte si na případ, kdy otevření nové lékárny mělo být možné jen po složení kauce milion korun. To je klasický příklad, kam by živnosti od trafikantů po notáře dospěly, kdyby stát nechal regulaci pouze na nich. Uzavřely by se mezi sebe a nepřipustily by konkurenci.

* A taxikáři?

To je skutečně speciální druh živnosti. Má jednu odlišnost proti všem ostatním živnostem. Výkon služby není vázán na jedno konkrétní místo. Jinými slovy, když si koupím tvrdý rohlík, tak to risknu ještě jednou. Když se mi to stane podruhé, tak bych byl blázen, abych tam šel potřetí. Jako zákazník lehce identifikuji tuhle prodejnu a vyhnu se jí. Na druhou stranu, prodávající si nemůže dovolit trvale prodávat tvrdé rohlíky, nepřežil by. Když si ale najmete na ulici taxíka, tak máte ve velkém městě velkou jistotu, že už se s ním víckrát nesetkáte. Tak se automaticky vytváří skupina, která má sklony nerespektovat vlastní pravidla.

* Takže zde byste regulaci ponechal.

Z tohoto důvodu, té speciality služby, je potřeba to nějak regulovat. I když letité zkušenosti ukazují, že to není nijak jednoduché. A žádná regulace tu určitou nepoctivost z oboru nedokázala vymést. Hodně jsem o tom přemýšlel - už jsem to jednou řešil jako ministr dopravy. A problém zůstává. Základ je skutečně v tom, že tenhle živnostník riskne nějaký podvůdek, protože si tím neohrozí budoucí výnosy, ale ty současné mu okamžitě zlepší. On prostě svého zákazníka už nepotká, zvlášť pokud je to cizinec.

DVĚ AGENTURY JSOU PŘEPYCH

* Na podporu exportu měla vzniknout Česká rada pro obchod a investice. Kam se ztratila?

Měla by začít fungovat teď v březnu. Přiznávám, že jsem to trochu upozadil v době, kdy nebylo jisté, že vláda získá důvěru, jestli tu já zůstanu nebo přijde někdo jiný. Na práci té Rady bude důležité především personální složení. Nechtěl jsem vybírat členy, které by za měsíc či dva jiný ministr vyměnil.

* V jakém stadiu je spojení agentur CzechInvest a CzechTrade?

Zatím máme v ruce jen závěry různých analýz. Ze všech vyplývá, že dvojkolejnost těchto agentur je pro nás zbytečný přepych. Otázkou je, co provést s činností, která byla do CzechInvestu zavedena až později - to je spravování evropských dotací. Ta činnost agenturu, která měla lákat investory, dnes zcela zahlcuje. Bylo by záhodno vytvořit novou agenturu, která by se zabývala jen implementací europských peněz. A z obou stávajících agentur vytvořit jednu na tok investic dovnitř i ven ze země.

* Ta zvláštní agentura by se měla starat o všechny eurodotace nebo jen z vašeho rezortu?

Vzhledem k rozsahu evropských dotací, které mají do Česka směřovat v příštích sedmi letech, není vhodné dát je pod jednu organizaci. Vznikl by neuvěřitelně obrovský, komplikovaný moloch. Za chvíli by se stal státem ve státě, nikdo by ho nebyl schopen uřídit. Už jen těch 100 miliard, které má rozdělit mé ministerstvo, bude velké sousto.

* Víte už dnes o něčem, co se vám z vládního prohlášení nepodaří splnit?

Když si nalijeme čistého vína, tak vláda není vůbec v jednoduché pozici. Valná většina záměrů v programovém prohlášení je závislá na zákonech, na hlasování sněmovny. Reálná situace je tam 100:100 a to jakékoliv prosazování záměrů značně ztěžuje. Důvěru dostala vláda díky rozmělnění v té opoziční stovce. A není jisté, jestli to tak bude u jednotlivých zákonů. Například poslanec Melčák ale už prohlásil, že by neměl potíž zvednout ruku pro zrušení registračních pokladen. Budu rád, když si to stanovisko udrží.

* Žádný návrh na zrušení registračních pokladen ale není. Vy sám jste žádal sněmovnu jen o odklad.

Zatím není, ale já ho předložím. Právě kvůli nejistému rozložení sil ve sněmovně jsem tehdy šel cestou kompromisu, aby se jejich zavedení odsunulo o rok. Využil jsem veřejného prohlášení Jiřího Paroubka, který v nějakém předvolebním nadšení prohlásil, že podpoří odklad. A potom už nemohl cuknout.

* Kdy tedy o zrušení požádáte?

Co nejdříve. Sám jsem si dal závazek, aby to bylo ve sněmovně schváleno do poloviny roku, protože fakt je ten, že podnikatelská veřejnost musí mít nějaký čas na přípravu. A nechci pokračovat v systému minulých vlád, kdy se důležité zákony platící od 1. ledna schvalovaly v listopadu nebo prosinci. To je nezodpovědné vůči těm, kterých se to týká.

* Snad největším podnikatelským tématem loňska byl zákoník práce. Co s ním letos?

Doufám, že se kolegovi Nečasovi podaří alespoň několik desítek změn ustanovení, která jsou nesmyslná či dokonce protiústavní, a podaří se opozici dotlačit k jednání na zjednodušení zákoníku alespoň pro drobné podnikatele a živnostníky s minimem pracovníků. Koneckonců takto „rozdělil“ zákoník práce i sociální demokrat Gerhard Schröder v Německu. Je to cesta, která mi připadá docela rozumná, byť je to myšlenka sociálnědemokratická.

* V čem je situace velkých a malých zaměstnavatelů jiná?

Drobný zaměstnavatel má se zaměstnancem úplně jiný vztah než zaměstnavatel velké korporace. Když máte tři čtyři pracovníky, tak se jeden bez druhého neobejde. Tam bych to ponechal na jejich dohodě, jak si pracovní vztahy upraví. Když jich zaměstnáváte 4000, tak si stačí na jednoho „zasednout“ a jeho odchod firma ani nepocítí. A to ani nemluvím o státních úřadech, kde by se bez pravidel mohli vedoucí pracovníci chovat jako novodobí sultánové.

* A co nemocenská?

Ani nevím, jestli to smím říkat nahlas. Mám vyhraněný názor. Já bych nemocenskou zrušil. Nemoc je pojistná událost. Nemůžete předpokládat, že nebudete nikdy nemocní. Jestliže už patnáct let tato filozofie funguje u milionu osob samostatně výdělečně činných, není důvod, aby to nefungovalo i u toho zbytku. Když se samostatně výdělečná osoba přijde zaregistrovat, zeptají se ho, jestli si chce platit nemocenské pojištění. Neslyšel jsem jedinkrát, že by s tím měl někdo problém. Ale je to jen můj osobní názor, se kterým asi neprorazím ani v této vládě.

MARTIN ŘÍMAN

Narodil se 11. května 1961 ve Frýdku-Místku, kde také trvale žije. Vystudoval Fakultu elektrotechnickou na VUT Brno. Jako bakalář absolvoval na Právnické fakultě MU Brno. V letech 1986 až 1990 byl programátorem, pak do roku 2001 podnikal. Od roku 1990 působil v komunální politice. Z funkce přednosty Okresního úřadu ve FrýdkuMístku přešel už jako ministr dopravy do vlády. Od roku 2002 je poslancem za ODS. Od loňského roku je ministrem průmyslu a obchodu. Manželka Zuzana je středoškolskou učitelkou, syn Václav studuje na VŠE a dcera Hana chodí na gymnázium.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče